Mateřská láska

20.11.2008

Ahojky, pořád někde slyším o maminkách, co po porodu hned necítí velkou lásku ke svému miminku, ale já mám spíš opačný problém...Už co jsem zjistila, že je tam v bříšku nějaký zárodek, jsem ho milovala a měla strach, aby se mu něco nestalo (a to byl neplánovaný :) )ale je to čím dál tím víc, hlavně co vím že je to chlapeček a viděla jsem ho na velkém ultr., jsem z něj úplně mimo...každé ráno ještě tak dvě hoďky ležím a pozoruju jak se hýbe, jinak tu ruku na bříšku mám skoro celý den. Pořád na něj musíém myslet a hlavně mám o něj šílený strach, aby se mu náhodou něco nestalo, radši ani nikam moc nejezdím atd...připadá mi to už trochu přehnané, ale nemůžu si pomoct. Jak jste na tom vy?? :)

Kliknutím vložíte smajlíky:

Já to mám asi trochu jinak..mimi jsme plánovali,ale jsem tak velký realista,že mi to asi všecko docvakne až budu prcka držet v náručí...zatím mi to přijde honě abstraktní,že ve mě něco roste:-)jinak na něj samozřejmě myslím,ale není to nijak rozňahňané...a protože pracuju a hodně mě to zaměstnává nemám na to moc času tak většinou večer si uvědomuju,že je uvnitř mě..ale že bych se šíleně rozplývala a vystrkovala břicho to ne...protože ani mé okolí to nijak neprožívá tak je to asi i tím,manžel pracuje v německu a tak jsem 14dní sama a týden je pak doma...ten to prožívá asi nejvíc...myslím,že je to i tím,že nemám od začátku řádné problémy takže nejsem nijak omezována a proto si to tak ani neuvědomuju...ale až se narodí budu krkavčí mamina!!!to vím...

Já těhotenství neplánovala a stejně mimíska miluju,už se na něho mocinko těším, pokaždé, když se ve mě zavrtí, tak volám na přítele aby si přišel sáhnout :j) v činnostech kolem se moc neomezuju, prostě se jen chovám zodpovědněji,jsme přeci dva :a:

mě se jednou moje praštěná švagrová ptala: Marci, a kdy jako tak vznikne ta mateřská láska.... dotaz jak od debila že?
no pochopitelně hned jak zjistíš že JE!! No každopádně jsou i také které miminko nenávidí, byla tu jedna která čekala dvojčátka a jedno umřelo a ta byla šťastná a doslova psala: KONEČNĚ TAM UŽ TEN JEDEN PARCHANT NENÍ....to se mě zvedl žaludek a takovým bych přála v životě neotěhotnět....
podívej, strach má každý o to malinkatý miminko... to že ho má někdo míň nebo víc... já jsem se bála celý těhu, ale nesmíš se tím stresovat...to bys fakt nemohla nikam.... užívej si těhotenství a nestresuj se, budeš mít klidné miminko...nic se vám nestane jsi pod kontrolou doktora... opatruj vás ;)

In reply to by anonymous_stub (neověřeno)

Určitě každá normální maminka má svoje miminko ráda, ale fakt se to nemá přehánět :) S tím ježděním jsem na tom stejně, jen mám strach aby se to pak zase bylo jako předtím, jezdila jsem běžně i 1000 km denně a teď pokud jedu dál jak do 10km vzdáleného města, jsem strachy úplně bez sebe no a na dálnic by mě teď už nikdo nedostal :)

SilvieS

Já tu naši berušku taky strašně miluju, nemůžu se dočkat až ji budu mít u sebe. A vzhledem k tomu, že jsem na neschopence, tak mám taky ruku pořád na bříšku. Je to něco úžasného. Ale moc se s tím nesvěřuju, protože mám strach, že by si o mě někdo myslel, že jsem vyšinutá.

In reply to by SilvieS

Já jsem taky doma, kdybych musela do práce, tak by to asi nebylo takové, ale zase si ho přádně užiju, vypadá to že pozorovat jeho pohyby mě asi nikdy neomrzí :)

Tak já mám to samé jak ty. Sice jsme mimčo plánovali a snažili se o něj rok a přáli jsme si holčičku a taky ji máme. Jsem moc štastná že to ve mě roste a uz tedka toho človíčka mám ráda. Také poctivě pozoruji jak se tam hýbe a ruku mám na bříšku skoro pořád. Tak aspon nejsi sama. Tak se mějte krásně

In reply to by denisa9191

No zapomněla jsem říct že si s ním neustále povídám, doma je to ještě v pohodě, ale horší když jsem někde mezi lidmi a neuvědomím si to :s: Tak si ji hezky hlaď, prý to mají rádi a ať pěkně rostete :)

Těhotenská kalkulačka

Lunární kalendář pro určení pohlaví dítěte

Uživatelky s nejvíce příspěvky