Máte někdo děti brzo za sebou?

Ahoj, my máme rozdíl bez 4dnů 17 měsíců. Nijak zvlášť jsme staršího synka na brášku nepřipravovali, jen až jsem měla velký břicho a nemohla jsem ho tahat tak často, jak by chtěl, jsem mu říkala, že maminka má v bříšku miminko a na kočárky při procházkách jsme ukazovali, že tam jsou miminka a když jsme chystali výbavičku, tak že je to pro mimi a starší synek potom vždy ukazoval na bříško, věci, kočárky a říkal mimi mimi, bříško hladil a dával mi na něj pusinky. Já měla spíš obavy, jak to manžel zvládne až budu v porodnici, protože býval celý dny v práci a s malým moc nepomáhal, ale zvládli to úplně v pohodě! Když jsem se vrátila, tak to vypadalo, že jsem jim vůbec nechyběla a klidně bych tam mohla ještě být.. :) Vrátila jsem se ale bez miminka, protože mělo zdravotní komplikace a domů jsme si ho přinesli skoro za 3 týdny po porodu :( Jinak v nemocnici, když přišli na návštěvu, tak se starší na brášku mračil jen první den, druhý už se chtěl podívat, usmíval se a pořád říkal mimi mimi. A teď doma úplně v pohodě, hladí ho, bere za ručičku a když kojím, tak se jde podívat, občas se přitulí a sleduje jak mimi papá jinak si hraje kolem nás. A to musím říct, že je to pěkný rarach, kterého nemůžu spustit z očí a ke hraní mě ještě stále potřebuje, ale jak začnu kojit, je klid. Miminko ho moc zajímá..samozřejmě musím dávat pozor, aby mu něco nechtěně neudělal (rád mu dává své hračky do postýlky a teď ho třeba strašně baví třepat s postýlkou, když v ní leží miminko a děsně se tomu tlemí... :) )

ahoj, já mám tedy děti s trošku větším rozestupem - 22m, takže synek už byl trošku větší, ale řekla bych, že stejně neměl tucha :s: ale když už jsem měla břicho, tak jsem mu říkala, že tam je miminko, dcerka byla v břiše hodně živá, takže i cítil, jak se tam mele (to mu přišlo moc vtipný), pak jsme spolu prohlíželi knížku o těhotenství (tehdy ho bavilo koukat do knih a tahle ho taky zaujala). nicméně výsledek byl ten, že hlásil každý miminko v kočárku co jsme potkali a po břiše mi láskyplně jezdil s traktorem.
za sebe si myslim, že je dobrý sourozenci říct, že se něco chystá. i když z toho nemá rozum a neví co ho čeká, tak vědět by měl. synek se účastnil skoro všech příprav na malou - oblečky, kočárek (kupovala jsem tandem), postýlky (synek dostal novou), koupací věci atp. a reagoval na to moc pěkně (a samozřejmě si i vyzkoušel). samozřejmě že měl trošku šok, když jsme Leušku domu přivezli (vlastně už když na námi přišel do porodnice).
no a co se týká tý přípravy typu méně chovat, méně nosit atp...to asi záleží na tom, jak se cítíš. já mám synka lenocha, takže donutit ho k tomu, aby schody vyšel a nenechal se vynýst byl náročný úkol (zrovna včera jsem nad tím přemýšlela, dcerce je teď 19m, takže je stejně stará jako byl Toník když jsem už měla pupek a ona chodí do schodů zásadně sama ani nechce držet za ruku...). chvilku jsme bojovali s tím, aby mi nehopsal po břiše a nakonec to dopadlo tak, že jsem mu nedala příležitost a byl klid. co se týče nošení a zvedání - trošku jsem to omezila, ale tahala jsem ho stejně. ono co máš dělat, když ti nestojí za zadkem výpomoc

myslim ze to nejak nejde,ale myslim ze kdyz mu budes porad opakovat ze bude mit sestricku a ze ji mas v brisku,a ze tam byl taky a ze deti jsou u maminky v brisku nez se narodi ,a budes vysvetlovat ze mimi jak se narodi tak jsou v kocarku a pod ..tak myslim ze si na to potom zvykne,ne primo ze by to pochopil ale urco to bude lepsi,pred porodem by to uz mel chapat 1,5r dite uz je dost chytre ;)

:€s€: ahojky
sestřenka má dvě dětičky s odstupem 18ti měsíců. Měla strach co bude vyvádět ten první, ale nic se nestalo :n: Vždycky se ho zeptala kde je Radeček a on ukázal na bříško :h: Je fakt, že i ke konci druhého těhu chodila s Marečkem do plavání a smýkala ho skoro všude, ale od té doby co se narodil Radeček, Mareček si nějak přestal vynucovat pozornost a žádné scény, prostě nic, jako kdyby to tak bylo od jakživa. A to dělá velké tulituli s Radečkem skoro pořád :h: Hodně pomůže když tu bude pro prvního tatínek, babička či dědeček :€s€: a když se umí už zabavit sám :///:

Ahoj, nevím zda ti to pomůže, ale řeším nebo přemýšlela jsem už taky nad tím jak malýmu říct nebo ho připravit na příchod dalšího miminka. Já mám doma ještě ani ne 10měsíční batole, jsem v 18tt a rozdíl od dětí budu mít 15měsíců, malýmu i když nemám pupík tak občas když na mě leze jako že pořád tak mu říkám nemůžeš, tam v bříšku je mimi, a ukážu mu pupíka a řeknu udělej malá, on samo senou plácá a nedělá malá nemá cit je na to ještě malej a vůbec neví co mu říkám, ael když řeknu kde je mimi a ukážu mu bříško tak šáhne prstíkem na pupík.. jinak jsem sem ptala rodičů jak nás připravili jsme s bratrem od sebe jen 13měsíců a mamka řekla nijak, bříško viděl a až jsem se vrátili z prodonice tak jsem vás seznámili a nejhorší na tom bylo že ty jsi už ve 2týdnech dostávala rohlíky protože tě s něma ládoval bráška :-D a včera jsem byli v poradně v čekárně bylo 14denní mimnko a malej se na něho smál ukazoval na něho a vykládal mu ty svoje skřeky... a tak jse mu řekla zachvíli budeš mít doma taky takové malinké miminko už se na to moc těšíme a vím že to bude náročné ale děti c tomto věku ještě nemají tolik rozumu a myslím si že s tou závistí to snad nebude zas tak hrozné a že žárlit nebude jen to bude těžké uhlídat aby mu něco neudělal přeci jen bude to ještě trdýlko malý...

Já myslím, že připravovat roční dítě na příchod dalšího člena je blbost, fakt to asi nepochopí ;) My máme rozdíl tedy větší - necelé 2 roky, takže když mi začlo růst bříško bylo malé rok a půl, já ji nijak nepřipravovala, jen jsem jí říkala, že mám v bříšku miminko, které se nám brzy narodí, ona už byla kapku větší, tak bříško hladila a i si s ním někdy povídala, než se malej narodil, tak jsme jí koupili plyšáka, kterýho dostala jakože od miminka, hned v porodnici se byla na malýho podívat a od té doby na něj nedá dopustit, už je to sedm měsíců a jsou to prostě parťáci ;) Nikdy jsme neměli problém se žárlením, rozhodně jsem ji nepřipravovala tak, že by ch ji méně chovala, to je blbost, protože jak se mimi narodí, bude stejně převážně času spát a ty budeš mít čas naplno se věnovat staršímu sourozenci, neboj, to půjde a postupem času si zvykne, že je tu ještě kdosi jiný, o koho je potřeba se postarat, hlavně ti nebude žárlit, protože na to jsou fakt ještě malincí ;) tak držím palečky, ať to potom všechno dobře dopadne :a:

ahoj, já je mám od sebe o 18m a..staršímu teď budou 2 roky a nijak sme ho na bráchu nepřipravovali, jelikož to nemělo smysl..skoro tomunerozuměl, jen viděl pupík a nic víc..pak se narodil Daniel a to začalo rošambo..žárlivost šílená :00: trvalo to tak 2 měsíce a pak byl klid. Jen ho budeš muset pořádně hlídat, oni ti malí pacholci sou strašně vynalézavý :? u nás frčelo chytání za noc, dloubání do očí :€z€: lezl do postýlky, bral mu peřinu, dudlík atd atd..teď už se to uklidnilo, bráchu má rád, nosí mu dudlíky, o všechno by se sním rozdělil(hračky, jídlo :€): ) pořád ho objímá, nikomu nedá pusu, jen bráchovy, kočár taky vozí on(přidržuju ho)...prostě počítej že první 2-3 měsíce budou krutý,ale pak se to srovná a malej nedá na sestřičku dopustit :one: hlavně přeju pevný nervy :metal:

Já mam děti 6 minut po sobě :s: Neboj se určitě to zvládneš musí to nák jít... Mě je taky líto když jedno chovám a druhé plače a nemůžu ho hned pochovat taky ... Uděláš si nákej systém a ono to půjde..