MANŽELSTVI A MIMINO

ahojky tak když jsme měli první dítě vypadalo to úplně stejně, takže jsem se naštvala a řekla chlapovi že pokud nebude pomáhat tak mu na druhé kašlu a zabralo to

Ahojky, já teda nevím, ale je to od něj docela sobecký, vždyť pokud jsi pořád jen s dítětem a nemáš KLID na to něco udělat (ne čas, ten je, ale těžko se něco dělá s dítětem za zadkem), tak ti z toho zákonitě za chvilku začne hrabat. U mě manžel aspoň na chvilku zabaví malou, když potřebuju něco udělat, ale u nás je to tak, že chodím do práce na plný úvazek, domácnost je taky jen moje (soudím dle toho, že pokud je tu nepořádek nebo něco není udělaného, tak za to můžu já), dítě asi taky (veškeré potřebné činnosti okolo ní taky dělám jen já - koupání, uspávání, noční vstávání, příprava jídla, česání, oblékání, většinou i vyzvedávání ze školky - tam se teda střídáme s tchýní). Ale na druhou stranu chápu, že toho po něm nemůžu chtít moc, má docela časově náročnou práci a po práci a o víkendu chce odpočívat. Jen nevím, kdy mám odpočívat já.

řekla bych, že spousta chlapů má tenhle přístup, že péče o dítě a domácnost je práce pro ženskou a chlap jako živitel rodiny má nárok po příchodu domů odpočívat. Pokud to chceš mít doma jinak, musíš pro to něco udělat. Pokud mu jednou řekneš nebo aniž bys řekla očekáváš, že ti z vlastní iniciativy pomůže, nedočkáš se. Musíš ho aktivně zapojit. Musíš ho nechat, aby na vlastní kůži poznal, že mateřská není žádná flákárna, a aby si uvědomil, že dítko je nejen tvoje, ale i jeho. Dokud to nebude schopen akceptovat, vážně bych si rozmyslela pořízení druhého dítka, je dost záhul být sama na jedno, a je to o dost náročnější, když jsi těhotná a přitom se musíš 24 hodin denně starat o dítko ...

Co by dělal, kdybys třeba onemocněla a nemohla se o malou postarat, nebo až budeš s tím druhým dítkem ležet v porodnici???

ahoj, o pomoc si musíš říct. Jak říkala moje babička: líná huba, holý neštěstí :///: .
Chlapa nenapadne, že když je doma tak by se měl věnovat dětem. On to bere tak, že je jeho hlavním úkonem chodit do práce. O rodinu se má starat žena. SIce v tom má pravdu, ale nelze aby vše bylo na ženě. Dítě je společné a tak se musí přičinit oba .
Můj muž mi taky jednou řekl,že je to moje práce }:) . Tak jsem mu řekla: tak jo ale docela by mne zajímalo kdo se o víkendu o naše děti postará, kdo uvaří, nakoupí a uklidí ;) . On koukal. A jako kdo by se měl o děti a domácnost postarat? no přece ty. Tak jsem mu řekla: já mám ale o víkendu volno jako máš volno z práce ty. Takže buď se rozdělíme a ty se o děti postaráš a nebo nebude uvařeno ani uklizeno.
Musim říct že od té doby ho nenapadne nic takového říct. A taky musim říct, že se jeho přístup k dětem zlepšil. Samozřejmě více tíhne k Ondrovi (5,5roku). Takže čistě chlapské věci jdou dělat spolu sami. Jako je jet s autem do myčky, jet se podívat do autobazaru. Samozřejmě chci, aby se věnoval i malé. Takže na jaře a v létě snima chodí každou sobotu na hřiště. Já si doma udělám v klidu co potřebuju. Doma si taky s dětma hraje. Vždycky aspon 2 hodiny o víkendu blbne s dětma. Takže si vlastně nemám nač stěžovat :-). Samozřejmě mu občas musim připomenout, že je táta a že celodenní relax neni možný ;)

Ahoj. Tak u nas to je tak, ze mi manzel teda nepredhazuje, ze je to moje prace starat se o deti, ale urcite si to mysli. Ale takova je asi vetsina chlapu. Mame triletyho kluka a jedenactimesicni holcicku. Kdyz je manzel doma, tak se stara hlavne o starsiho. Ale uz zacina blbnout i s mladsi, ktera je cim dal pohyblivejsi. Ale ze by s nima sel sam od sebe ven nebo mi rek, at si nekam zajdu a hlidal to ne. To si musim rict a ja si rikam, protoze lina huba, holy nestesti. Je mi jasny, ze i on je unavenej z prace a chce si o vikendu odpocinout, ale na druhou stranu musi pochopit, ze bejt celej den jenom s detma je na palici a clovek potrebuje taky trochu casu sam pro sebe. A kdyz potrebuju pict nebo uklizet a on je doma, tak bere celkem automaticky, ze ma na starosti deti on.

:///: a jak vás tady tak čtu, tak jsem vlastně hrozně ráda, že jsem s prckem sama :-)
sice jsem musela do práce a dost se honím, ale den si organizuju podle svého, cukroví budeme možná péct až nám bude líp, protože teď jsme oba dost nemocní, ale hlavně vím, že co si neudělám to nemám, žádná frustrace z toho, že mi tu někdo civí na telku (tu ani nemám)a já kmitám jako brko :-) holky díky. Občas mi to totiž přijde líto, že jsem narazila na kreténa a Mareček nemá tátu snažila jsem se s někým seznámit, ale mám pocit, že narážím na kopie těch vašich sobců, mamánků a egoistů, takže teď jste mě uklidnily :-)
přeju vám krásné svátky a zkuste věci brát s humorem, mě to naučil život a ta situace do které jsem se dostala :-) dokud nejde o život jde o ho..o :-)
rada svobodné matky :-) pokud potřebuju vypnout a vyrazit ven domluvím si hlídání s kamarádkou které věřím, nebo mám dvě osvědčené chůvičky ... možná by to pro některé z vás mohlo být řešení

No já mám teda muže vždy tak dva dny doma, dva dny je pak v práci. Máme veliký dům a maličkou skoro dvouletou cácorku. O chod domácnosti se starám já a samozřejmě o malou. Když je, ale partner doma automaticky se věnuje malé a hraje si s ní, koupe ji, chodí ven...atd. Navíc jsem nastoupila předčasně do práce a je potřeba se o malinkou v době mé nepřítomnosti starat. Když umývám nádobí, Tom aniž bych říkala - utírá. Napadne snížek - jde odháže. Dovařím oběd...nakrmí malou - Oba máme přece stejné právo jak na odpočinek, tak na užívání si dcery, tak na podílení se stejným dílem na domácích pracech.
Je fakt, že můj muž je odpůrcem počítačů a vysedáváním v hospodě, trávením volného času s přáteli - a to už je dostattečné množství minut, které věnuje mě i malé. :a:

Ahojky,tak kdyby mi manžel řekl, že malej je moje zaměstnání, tak bych vyletěla jako čertík z krabičky ;) Je pravda, že doma dělam skoro všechny domácí práce, ale pokud je manžel doma, tak se o malého stará a nebo si hrajeme společně. Až budu chodit do práce, tak jsem manžela upozornila, že nemínim lítat jako hadr na holi a dělat všechnu práci sama, ale že mi bude víc pomáhat. Ale kdyby mi řekl, to co Tobě, tak bych byla opravdu naštvaná :(

jestli je to tak, tak az budes tehotna ci se druhe narodi, tak to uz budes jen v depresi, asi bych si to druhe s takovym pristupem chlapa dost rozmyslela, aby jsi se z toho nezhroutila ...

Uf, tak to je síla!!!! Mám asi neskutečný štěstí, protože co se syna týká je můj muž bezkonkurenční!!! On vždycky říká, že ho chtěl, tak mi s ním bude pomáhat, vždyť si ho chce taky užít.... dneska už jsou malýmu dva a půl a manžel ( pracuje jako stavbyvedoucí, takže se v práci opravdu nenudí ) si s ním jde hrát hned jak přijde dom...
Mimochodem bych se toho Tvého asi zeptala, kdo se o mimčo bude starat zbylých 16 hodin, protože on určitě taky do zaměstnání chodí jen na 8 hodin - když už na to má takhle debilní názor!!!

Ahoj, tak to já jsem měla s mým prvním manželem a už je z něj exmanžel...dojel na to nic nedělání po 9 letech manželství. On byl 14 dní v práci a ten zbytek mastil hry na kompu a rodina ho nezajímala. Pochopila bych, kdyby měl odpor ke mně, ale i k dceři...to jsem nesnesla.Pokud se nezmění, tak je časem opustíte.

Nyní jsem vdaná po druhé a můj manžel je také rozvedený, 3 roky žil sám a musel si všechno dělat, takže ví o čem je domácnost. Pomáhá mi, když máme všechny děti (půjčené od ex 16 a 14 let + naši dcerku 9 letou, která s námi bydlí), tak chodí s dětma na nákup dle mého seznamu a jeden den mi vaří, abych si odpočala. Hraje si s nimi, chodí na výlety, vymýšlí jim pohádky, věnuje se jim. Nejen když jsou všichni tři společně, ale i když máme jen dcerku. Už se těší na malého až se v dubnu narodí, že bude koupat a chodit na vycházky s kočárkem. Vím, že je to správný taťka a to druhé mimi, které plánujeme do tří let od Vojtíška si s ním ráda pořídím. S ex jsem už po příchodu s porodnice s holkou jsem věděla, že je to špatně.

Holky přeji vám, ať si pánové uvědomí, že děti jsou taky jejich a ten čas, který ztratí se už bohužel nedá vrátit. Ono se jim to totiž vrátí a nemusí to být až za tak dlouho a budou se divit.

Odpočívejte a relaxujte a že nebudete mít vygruntováno, upečeno a vše dle vašich tchýní neřešte. To oni se honily a chystaly, ale vy jste jedinečné a fungujete si podle svého

:a:

ahoj:)určitě si sním vážně promluv že to tak nejde. Vždyt nemusí dělat všechno. Můj chlap když je doma tak malou vždy koupe, když chci uklízet tak ji veme ven nebo si sní celou dobu hraje dokud vše neudělám, nebo uvaří at já nemusím když se mu nechce hlídat malou atd. stačí sem tam něco a je to obrovská pomoc.
asi je chyba že jsi ho k tomu nevedla od začátku at alespon trochu je s malým, malou. Můj taky ze začátku moc nechtěl pač se bál že to neumí, a ted jak se těší když může s malou být sám a já mezitím chvilku relaxuju.
Nedávno když jsme měli akci a mě nebylo ráno dobře tak se o ni sám postaral, oblekl(nechápu jak ale správně, asi to už odkoukal :s: ) a šel sní ven než já se dala do pořádku :a:
všechno záleží na domluvě, tak držím palce at ho přemluvíš. však mu se to zalíbí neboj. vždyt je to taky jeho dítě ;)
ale ještě jedna rada- když je utahaný z práce tak do ničeho nenuttit, to nebývá pak dobré :a:

Tak u nás je to dost podobné. Manžel sice večer po práci tu starší okoupe, udělá i večeři, ale že by šel třeba s děckama o víkendu ven, to ne. Znám pár holek, kterým manželé fakt pomáhají, jdou s dětmi ven, v noci vstávají, pomáhají doma, a těm fakt závidím, a štve mě to. Většina chlapů jsou sobci a já mám jednoho doma, ale to jsem zjistila, až teď s dětmi.

trvej na tom, ať se taky stará, jinak bude dítě fixované pouze na tobě, a až budeš muset někam bez něj /dr. apod., tak to bude problém

Ahoj, řekla bych ti, tak si dupni, prostě mu malou dej a odejdi na chvilku pryč, aby jsi byla na chvilku sama a vyčistila si hlavu a odpočinula si od malé.... Ale mám chlapa s podobným názorem jako má ten tvůj a nadupala jsem se hodně, mluvili jsme o tom snad tisíckrát, vysvětlovala jsem, říkala jsem svoje pocity a zatím s ním nic nehnulo. Prostě už je takovej. On pořád říká, že nemá čas... já vím, práce, jeden velký koníček a práce kolem baráku a občas přesčasy a melouchy, ale děti chtěl stejně jako já /máme dvě - 3 roky a 20 měsíců/ Jenže to taky vidí tak, že jsem s nima doma, tak se mám o ně starat, že on taky chodí do práce. Prostě nedokáže pochopit, jak je to "jednotvárný" být neustále doma a pendlovat mezi dětma a domácností. Oni mají práci třeba od 6 do 15h a pak mají padla, vypnou, přejdou na jinou práci, koníček.... no a my? Kdy vypneme? Maximálně, když si dopřeju pár hodin spánku. No nechci si stěžovat, jen to prostě chlap taky nechápe a nevystřídá mě nebo si je ani nevezme na hodinu denně. Prostě nemá čas. Já teda nepeču, protože bych se zbláznila... S malou v pohodě, ale s malým bych to nedokázala, ten je strašně aktivní a je tvrdohlavej, takže bych fakt byla šedivá... Chlap miluje sladké, ale má smůlu, když nespolupracuje, tak já péct nebudu, přes den jsem s dětma a po večerech to odmítám, to už jsem k.o. a nebo žehlím, nebo jsem na PC, to mám jako relax. Tak se na pečení taky vyprdni a užívej si prcka! A chlapy budou jednou litovat, že nebyli víc s dětma, ale to už bude pozdě. T.

Tyhle machistický kecy fakt NESNÁŠÍM!!! To je těžkej alibismus. Měla ses ho zeptat, jestli je v tomto případě to dítě jenom tvoje??? A že ses asi nejspíš oplodnila sama a vš byla jen tvoje práce, on se na tom nepodílel... Asi musíš víc zatlačit. I ty přece máš právo na odpočinek. V tomto případě máš těžký přesčasy, pokud kojíš atd... S mimim to nikdy nekončí.
Ten můj je naštěstí chápavej, ale pravdou je, že mu taky hezky popíšu svůj program, jak jsem si užívala a jak dlouho nosila mimi a jak dlouho mi řvalo atd. On si to ne každý chlap dokáže představit. Tudíž můj manža někdy i v noci vstane a přebalí, když zařezávám nebo se nemůžu vymuchlat... Kojení je nezastupitelný, jiná práce ale zastupitelná občas je. Držím ti pěsti a trochu ho nakopni. :one:

neves hlavu,to budou asi hormony,i kdyz to muze byt i celkovym stresem pred vanocema a tak...v mem okoli at uz muj chlap nebo partneri kamaradek jsou to same hlavne kdyz je to jeste takove mimco...manzel si taky moc nevedel rady s malym dokud nechodil a nazor,ze prece je to moje prace,kdyz jsem na tom rodicaku a jsem doma,tak co si stezuju znam taky...ale uz jsem vzdala to vysvetlovani,ze dite jsme chteli oba atd...si furt rikam,ze mu to nekdy dojde samo,ale zatim nic :s: no holt kazdy mame svoje a druhe jsme chteli taky,ale prehodnotili jsme to a ani mi to moc nevadi,i kdyz jsem mimco chtela,tak ted mi taky rupou nervy a predstava,ze bych to mela dvojnasobne...no jedno mi zatim staci