Maminky,co cekate druhe,treti.. miminko,jak to prozivate?

takže se taky přidám, jako po 2 těhu, máme doma 14 měs. princeznu a letos v září očekáváme 2 přírůstek. 1 těhu mi bylo celou dobu supr, žádné zvracení atd. tak samo prožívám i 2 těhu. Samozřejmě, že to 2 těhu si tak už nevychutnávám, prostě nemám tolik času na sebe. A porod, doufám, že bude taktéž pohodový jak 1 :ww: .

já nevím, já to nějak vůbec neprožívám - jako bych ani nebyla těhotná... k dr jdu poprvé až ve čtvrtek a to jsem už 9tt (možná 10tt) - napoprvé jsem už za sebou měla 3 prohlídky a 2 fotky :D
věcí máme po Krýšovi, že bychome je mohli rozdávat, tak budu kupovat jen malý plínky a protože se nám u Krýši osvědčil baby vak, uvažuju o šátku...
kočár máme skoro funglovej - Krýša se do půl roka častěji nosil a od roka spíš chodil, takže už je přes půl roku zavřenej v kočárkárně u našich - pořád se nemůžem dokopat si pro něj zajet...
u Krýši jsem problila první 4 měsíce, teď mi ještě nebylo špatně... jen jsem unavená, ale nevšimnout si, že nemám MS, tak bych asi nepoznala, že jsem těhu :D
- jezdíme na kole, chystám se oprášit brusle - dokud to jde... jen se mi začíná blbě spát na břiše :)

ahoj, tak já jsem se při druhém těhu více o mimi bála. Když jsem čekala Ondru tak jsem nechodila na PC a neznala jsem tyto stránky. Na ty jsem náhodou přišla až když jsem byla podruhé těhotná. Takže jsem tu četla vše co se může stát a docela mě překvapovalo co vše se může stát. Další věcí bylo to, že můj brácha přišel o miminko (tedy jeho žana) na konci 6měsíce. Mělo těžkou vadu srdce a tak jí vyvolávali porod. Bylo to ještě než jsem podruhé otěhotněla ale bylo to hrozné a já se bála každého ultrazvuku. Naštěstí vše bylo v pořádku. Těhotenství bylo jiné-takové náročnější. Musela jsem se věnovat synovi i když mi kolikrát nebylo dobře. Musela jsem sním být venku-lítat po prolejzačkách-často jsem se i přemáhala a pak jsem večer padala na hubu. 3měsíce před termínem porodu už jsem myslela že snad porodim dříve. Šílené tlaky na spodek že jsem až brečela bolestí. Poslíčky jsem neměla žádné. Malá i málo kopala takže jsem jí musela několikrát denně probouzet. No abych to zkrátila. Těhu nebylo nic moc-bylo to opravdu náročné jak na psychyku tak na fyzičku. Ale samozřejmě to stálo zato. Nyní mám 9,5měsíční Markétku a je to naše zlatíčko :\x:

První těhu jsem hrozně prožívala - všechny radosti i obavy, první pohyby, čekání na porod atd. U druhého na to ale nějak nemám čas - starší ještě nejsou dva roky, takže mě dost zaměstnává a na mimčo moc myšlenek nezbývá. Ale zase je to větší pohoda, protože už vím, co mě čeká a jsem klidnější, nedělám se vším tolik starosti.