Ahojky holky,tak si myslím že už se nám to nejspíše krátí malí naléhá docela nízko až jsem za dnešní noc naspala jen 20minut jelikož to strašně bolí a přítel si dělal srandu že malí nemůže najít východ ten má humoru po ránu hrůza s ním.
A co jak se cítíte vy v poslední dny a kolik nás tu vůbec ještě je????
Ahojky, je tady spoustu
Ahojky, je tady spoustu maminek, které mají děti takto brzy za sebou a věř, že všechny to nějak zvládají. Vím, je to těžké....Já otěhotněla, když malému bylo 9 měsíců a zítra mám termín, takže už v podstatě celé těhu za sebou a taky mi kolikrát bylo špatně, smutno, přicházely (a stále přicházejí) myšlenky, jak to budu zvládat. Na hlídání nikoho nemáme, babi daleko. Na začátku jsem byla dost unavená, nemohla jsem skoro nic jíst, ale náš malej mě prostě "hnal" kupředu. Když vidím ty pokroky a vše, tak už jen kvůli němu musím být fit a v rámci možností veselá. U nás bylo mimi takhle rychle za sebou neplánované, ale co jsme si, to jsme si, že? Přesně jak píšeš, teď už nemá smysl řešit, že jste "měli počkat". Co by jiné mamky za to daly, aby byly těhotné. Zkus myslet pozitivně, radovat se z nového života, který v Tobě roste a samozřejmě i z malé. Nevím, jak moc bude tvá malá po narození miminka chodit. Jsou tu maminky (a dost diskuzí na toto téma), které sourozenecký kočárek nepořizovaly, protože jejich starší dítko v kočárku nechtělo být a v podstatě všude se přepravovali autem, další třeba koupily jen přídavné sedátko ke kočárku nebo takový ten skejtík ke kočárku...My koupili od kamarádky sourozenecký kočár, protože malý toho zas tolik ještě nenachodí a třeba do obchodu si moc nedokážu představit, že by došel (máme ho celkem z ruky). Když půjdeme jen někam na hřiště nebo kolem baráku, tak vezmu kočár jen pro prcka. Tak hodně sil a uvidíš, že bude líp