Maminky jsem snad špatná matka a nebo to je normální???

spatna urcite nejsi to bysme pak musely byt spatne vsechny , nejsme roboti ale jen lidi ...u nas je to to same taky jsem s malou zvykla na nejaky rad a sebemensi jeji zmena me uplne rozhodi jsem hodne nervni clovek a kdyz pocitam s necim co funguje uz skoro rok a pak je neco jinak berz to spatne taky na malou obcsa zajecim ze stojim pak pred zrcadlem a tlucu se do palice jestli jsem normlani e se takhle chovam, nas tatka taky vecne rozlitanej takze jsem prevazne sama doma jen malou ... kdyz si reknu pujdem ven tak se vyradi hned me srazi po 5 minutach k zemi ptz jen rve , chodit nechce, v kocarku nebude ponosit se taky nechce takze se otacim na podrazce a palim domu ...pak se to samo projevi i na mem chovani k ostatnim a v ten moment bych se zahrabala 100metru pod zem a umrela ...ted jsme zacali pracovat na dalsim taky mam hruzu jak to dopadne ale mala me tak vycvici ze doufam ze to nejak zvladnu..musim zvladlo to tolik zenskych predemnou tak to zvladnu i ja

To znam :( Taky sem uz nekdy utahana a protivna a rvu na decka a pak lituju :( mala ma 2 roky a malej 7 mesicu takze docela zahul,taky sem na ne sama nez prijde pritel dom a nekdy mi fakt vari nervy.ja se snazim kdyz mam nervy si teda nadavat pod vousy,nebo du treba do loznice,tam si zanadavam a pak du zas za nima.Urcite to zazila obcas kazda mamina a nejsi proto spatna :)

ahoj určitě nejsi špatná matka.to si občas říkám taky.já todiž už mám dvě děti po sobě 21 měsíců a řeknu Ti někdy je to pěkný záhul někdy mi taky tečou nervy a pak si vyčítám.ale malá 2,5 roku má období kdy prostě poslouchat nebude.i kdybych se postavila na hlavu.a to může být trestána a stejně poslouchat nebude.no a malá 9 měsíců je uplakané miminko,které vyžaduje velkou pozornost.a k tomu velká žárlivost u té starší.ale jsou dny kdy je to super.vím ,že tohle období přejde bude to dobrý.holky si spolu budou hrát.a moje představa je ,že budou snad hodnější.

ahojky bud úplně v klídku, já mám doma 21.měsíčního dábla a je to to samé, 100x to řeknu a pak ztratím nervy protože to stejně dělá dál, nebo neudělá nic, tak to mě pak může urvat. Když zvednu hlas tak toho aspon nechá a pak se chce hned tulit :D O druhé dítko se ted snažíme a občas mám taky strach jak to zvládnu z toho naše broučka je ted mamánek jak blázen, jdu na záchod a on už nabírá jestli nejdu pryč, no bude to těžké, ale jedináčka mít nechci,ani nechci čekat až mi skončí rodičák (taky ho mám na 3 roky). Člověk nemůže být furt v pohodě, mě chlap taky nepomáhá, má ted hodně práce a obě babičky máme 400km, takže za nima jezdíme jen několikrát do roka, takže taky nemám oddech a to jsme letos začla ještě dálkově dělat VŠ, tak je to občas fakt na palici, přeju hodně pevné nervy a to druhé at se brzo zadaří :-)

ahoj, je to normální a špatná matka nejsi.....i takhle mrňavý děti zkouší, čeho můžou docílit, kam můžou zajít a co jim vyjde. a nemůžeš být 24 hodin denně v pohodě a usměvavá, to by bylo divný
no a dvě se dají zvládnout... je to hoňka, důležitý je precizní organizování času. s čím sem tam narážím - do precizní organizace času se sem tam vloudí šotek a odmítá se oblíknout, svlíknout, vyčurat, napapat, pokadí se, poblinká se, potřebuje jiný tričko, auto, mlsku atd atd atd...no a to pak někdy ječim, vyhrožuju, plácnu po zadku... no ale je to super :c:

Nejsi špatná matka. Myslim, že to je normální a neni to tak špatně. Dítě taky musí poznat, že když je moc protivná, tak ti to vadí. V životě se taky na ní nebudou furt jen usmívat....

nejsi špatná matka, občas toho máme všechny dost
zítra bude líp, uvidíš

Nejsi..to je si normalni...obcas uz mi rupnou nervy a zarvu taky..nebo maleho necham rvat,kdyz nejde uklidnit a zavru se na deset minut v jine mistnosti..nadechnu..naberu sily a jdu k nemu znova...

Ahojky spatna nejsi ja take na maleho pakrat zakricela uz byl vztekly a nic nepomahalo do toho ja tu uz 2 mesice v bolestech cekam na operaci a nekdy mam fakt dost samodrejmne ze pak si nadavam ze jsem enshcopna mamka neboj nejsi jedina tedy kazdymu nekd yujedou nervy....

Ahoj Nambo :) já si myslím, že je to určitě těma zoubkama. Mému Honzíčkovi je 2 a čtvrt a pamatuju si, když mu rostly zoubky, tak to bylo něco, plakal, byl lítostivej a taky chtěl večer někdy chlácholit :) nám třeba ten gelík vůbec nepomáhal. :r: a nejsi vůbec špatná matka, je normální že si občas potřebujeme aspoň na chvilinku odpočinout. Náš Honzík je pěkný rošťák, takže se od rána nezastavím do toho se teď rozvádím, stěhovali jsme se k novému příteli, takže to máme taky zajímavé a občas večer padnu a jsem k.o. a taky na Honzíka někdy už vyštěknu a on teď hrozně rád na všecko říká NENENE, když ho chci oblíct tak mi utíká, ale na druhou stranu je s ním sranda, už docela povídá, taky stavíme s kostek, modelujeme, zpíváme a tak ;) a někdy když už jsem fakt unavená, tak prostě nechám prádlo, prádlem, vytírání mi taky neuteče a jdu si třeba s Honzíkem lehnout po obědě a to mi vždycky pomůže :\x: :C/): tak hlavu vzhůru :///:

tak špatná matka určitě nejsi a abych ti řekla pravdu, tohle zažívám též a myslím, že nejsme sami. Anetka se začala vztekat právě na 10 měsících, byla protivná od zoubků a nejvíc to gradovalo s usínáním. To bylo, přesně jak popisuješ. Trvalo to cca 14 dní a pak se usínání zase vrátilo do normálu, ale teĎ je nám 13 měsíců a záchvaty vzteku se umocňují a u usínání opět začíná vyvádět. Taky vybouchnu a pak mě to mrzí, ale ono je to někdy hodně těžké, když pořád ječí, vzteká se. Pokaždé, když jí něco nedovolím, tak je vztek. Já Anetku miluju a taky mi dává občas dost zabrat, že si říkám, jestli do druhého dítka půjdu, ale nechci, aby byla Anetka jedináček, takže druhé mimi snad jednou bude. Maminko, chce to pevné nervy a neboj, tohle období jednou přejde a nastane další :C]]: