maminky co máte dvě dítka nebo co čekáte druhé...mám pár otázeček a předem děkuji za odpověď.

Ahojky, já se přidám, i když druhé dítko teprve čekáme, ale zajímají mě odpovědi zkušenějších maminek, taky se trochu bojím, co bude :)
1) Tak ze začátku když jsme se začli snažit jsem obavy nějak neměla, teď, co už se to blíží (termínek máme začátkem května), tak obavy už jsou, hlavně, z toho, jak to zvládnu ráno, když mě vzbudí brečící mimčo na kojení a moje starší dcera bude chtít taky snídat :00:
2) Při prvním šestinedělí jsem pomoc měla akorát od manžela a to takovou, že byl doma - jinak s ničím moc nepomáhal, teď už je to jiné, malá je větší a zapujuje se aktivně už hodně, hlavně, co jsem teď těhule, takže pomoc budu mít opět od manžela, ten bude mít na starosti buď mimčo (když bude nakojené, půjde s ním ven a já se budu věnovat starší dceři) nebo naopak
3) tak to jsem sama zvědavá, jak to bude
4) Druhé miminko se nám narodí 14 dní před druhýma narozeninama naší dcerky, takže rozdíl 2 roky
5) Zatím pohodově, jsem teda dost unavená, ze začátku my bývalo ráno špatně, takže taky paráda, ale dalo se to, malá je už samostatnější, sama si vyhraje občas, je rozumější, i ráno vstáváme až po osmé hodině, takže se i celkem vyspím, únava tu samozřejmě je větší než při prvním těhu, ale dá se to :)
6) Já pak budu uspávat jen mimčo a to taky jen chvíli ze začátku, malá mi úsíná sama od šesti měsíců, takže to máme vyřešené
7) pomáhá mi jen manžel a tak to bude i při druhém dítku
8) Teď bych mohla chodit spát, když malá spí přes poledne, ale většinou nejdu ;)
9) Já mám teď trochu nervy nadranc, a to jsem teprve těhule, z těch hormonů jsem více podrážděná, v šestinedělí vím, že to byl horor, než jsem se dala do kupy, tak jsem na to teď tedy opravdu zvědavá
10) Malé vařím, jí většinou už to co máme my, takže jí vyvařuju zvlášt jen málokdy a když nevařím, má skleničku ;)

mame 2 kluky 4r.a 7,5 mes....

1. Obavy byly,ale sla jsem do toho a tesila jsem se a radeji o nicem zem nepremyslela :)
2. Ja mela to stesti,ze mam skvelou oporu v manzelovi a jak byl,nebo jako ted je v praci,tak mi hodne pomahala moje mamka,ktera je v duchodu,takze mela na me cas.Jak jsme prisla s malym z nemocnice,tak se mnou byl doma par dni manzel,ktery mel dovolenou
3. pece o dve deti je narocna cim bliz jsou vekove k sobe.U nas je rozdil mezi klukama 3,9mes.Narocne to je a nekdy jsem z toho polosilena :) ,ale da se to vydrzet,ale neumim si predstavit vse zvladat bez pomoci,protoze oba kluci jsou dost temperamentni :00: :h:
4. 3,9r.
5.Ted zrovna starsi nechodi do skolky,protoze je porad ze skolky nemocny,tak jsem ho nechala na par tydnu doma a jet o se dvema doma pekny zahul,ze kolikrat nevim co driv a materska dovolena to skutecne neni.Prvni syn je dost zivej a uz s nimjsem mela co delat a ted do toho jeste male miminko,ale vsechno se da vydrzet :h: :) :°*°:
6.Uspavam vzdy to nejmensi a vse vlastne jen a hlavne kolem nej a jak litam kolem nej,tak hned zase hup na starsiho s cim co potrebuje zase on a zase zpatky a porad dokola :00: :)
7.Me hodne pomaha manzel jak prijde z prace,ktery se hed stara o kluky a pomaha mi jak muze,protoze jsem uz nekdy opravdu polosilena z vycerpani.Male miminko mi pres den spi,starsi uz ani nahodou,takze odpocivam jen jednim okem
8.spis neodpocinu a teprve az prijde manzel,nebo si vezme jednoho z kluku bcas babicka
9.Nervy?Pracuji nekdy poradne :00: :///: S jednim ditkem jsem se snazila obcas uklidit a ted?Kolikrat nevim co driv jak nestiham uklidit,uvarit atd.Driv me binec rozciloval a ted uz jsem pochopila,ze se 2 detma si na to bud zvyknu,nebo si na to zvyknu,takze jsem si zvykla a komu to vadi,tak at mi doma uklidi,protoze ja to nestiham pokud se staram o oba :)
10. Malickemu kupuju Hami papani a starsimu navarim jak je manzel doma,ktery se postara o kluky a ja varim a rovnou radeji na par dni a treba do mrazaku.Diky Bohu za myčku :///:

Urcite do toho jdi,zvladnes to ;) jako my tady vsechny.Stoji to za to!! :h: :h: :h: :h: :a:

ahoj, už mám obě dítka na světě, synkovi je 30m a dceři 8m, tak snad ti nějak pomůžu ;)
1. raději jsem si to nepředstavovala, ale čekala jsem, že to bude horší než to nakonec bylo. ze začátku byla ta péče v pohodě, novorozeňátko furt spalo (tak ty tři neděle) a zvládala jsem se víc věnovat staršímu, který byl ze sourozence trochu zaskočenej...no a když už novorozeňátko tolik nespalo, tak ten starší už to trošku pobíral. ale třeba nám to uplně zrušilo kojení - holčička měla s kojem trochu problém, potřebovala na to klid, což jí synek bohužel neumožňoval
2. manžel pracuje doma, tedy nemá zaměstnání, kam by docházel, pracuje z domu, ale vyjíždí pryč. takže když to šlo a nemusel nikam jezdit tak pomohl. ale zrovna v době narození malý měl práce dost, takže byl spíš v tahu. nikdo jiný nám nepomáhal
3. s podivem to šestinedělí bylo takový klidný. možná proto, že jsem se připravovala na známý masakr po prvním porodu, možná proto, že jsem musela fungovat se dvěma dětma a hlava si nějaký poporodní blues nedovolila. nicméně "pocity šestinedělí" se mi dostavily mnohem později, cca po půl roce
4. 22m
5. :s: tak to je různý, náš jeden den se měsíc od měsíce, možná týden od týdne mění. přes vánoce to bylo takový válecí, bo jsme byli všichni nemocní, tak ti popíšu stav před svátkama: Malá se budí kolem 7.30 dostane mlíko, přebalim jí a dám zpátky do postýlky a přidám pár hraček, mezitim se většinou probudí synek, udělám mu kakao, vyžaduje stále flašku, tak jí dostane do postele a já jdu ještě ulehnout a snažim se spá co nejdýl to jde.. jde to tak do půl devátý - tak se začneme skoukat z postelí, oblékat se atd...do půl desátý je hotovo (fakt nám to zabere hodinu - hygiena, obléknout se, poklidit ložnici, pokojík), pak jdeme dolů (obývák kuchyň) uvařime čaj kafe a dáme snídani, hrajeme si, kolem 10.30 Leuška (mladší) fauje mlíko a jde spát - buď spí v postýlce a my s Toníkem se věnujeme nějakým dom. činnostem - úklid, vaříme oběd, žehlim atd. toník si hraje a pomáhá. no a nebo vyrazíme do města na nákup. oběd je kolem 12.30-13.00 obědváme většinou všichni společně, pak jde Toník spát (lépeřečeno odpočívat do pokojíčku, většinou neusne) a my s Leuškou si hrajem, já poklidim po pobědě, dám si kafe. kolem 15.00-15.30 se Toník budí a Leuška jde spinkat. někdy se stane, že nestíháme a pak jdou obě děti spát společně, tak si dám pauzu - většinou kafe u PC. teď v zimě už je většinou pozdě odpoledne někam vyrážet, někdy máme sraz s kamarádkama, tak vyrážíme ven, ale většinou jsme teď doma a hrajeme si. Leuška se budí kolem 17.00, pak si dá kaši, no a pak už je takový klídek předvečerní. já bývám mírně grogy, tak zapnu telku a u ní se tak nějak batolíme, hrajeme si, chystám večeři a večeříme. kolem sedmé jdu děti chystat na spaní - Leušku koupu ob den, toníčka vesměs denně proženu alespoň sprchou a kolem 19.30-20.00 chodí spát Leuška, Toníček o chvilku později
6. Leuška usíná sama, takže po večerním ukládacím rituálu zazpívám pár písniček a uložim jí a pak je na řadě Toník - buď už je vykoupaný, tak jdeme jenom vyčistit zuby a přečíst pohádku nebo ho ještě osprchnu. ale dokud jsem jí uspávala, tak to bylo celekm náročný, Toníček potřeboval aby mě měl aspoň večer jenom pro sebe, takže jsem se snažila aby chodila spát dřív než on a někdy to prostě nešlo. večer jsme bývali často sami doma, tak to bylo někdy psycho, ale už jsme to vyladili.
7. tak pomáhá manžel - převážně vaří. teď v prosinci měl víc volno, tak to bylo fajn, hodně se nám věnoval, mě se i několikrát podařilo jít do města nakoupit "bez dětí" nebo jsem potřebovala s jedním k doktorovi, tak on byl s tím druhým, to bylo fajn, ale jinak je celkem vytíženej a blbě se mu plánuje čas, takže se nemůžu spolehnout na pomoc, ale když má volno, tak rád pomůže. no a pak babička jednou týdne hlídala Leušku, když jsem s Toníčkem chodila na bazén. teď od ledna budu chodit plavat s oběma, takže jednou týdně bude hlídat jedno babička a další den bude druhé hlídat manžel.
8. když náhodou spí obě dvě společně tak si sice slibuju, že pjůdu spát taky, ale pak si ráda v tichu sednu a vypiju si kafe...a pak si nadávám,ž e jsem měla jít spát :s:
9. nervy pracují....je to jak kdy. když děti spolupracují, tak je to v pohodě. když se synek "sekne" (dcerka je zatím z obliga :s:) tak to zvládám hůř...např. obvyklá situace - jdeme ven - obléknu Toníčka, pak jdu oblékat Leušku a když jí konečně navlíknu, tak je synke svlečenej...to mám nervy na pochodu. ale jinak je to pohoda. přiznávám se, že jsem čekala, že to bude horší a že si první rok nesednu....a vidiš, sednu
10. už jsem psala výš - vaří manžel, tedy my vaříme spíš společně - já mu přicmrndávám. s Toníčkem jíme společně a leušce buď uvařím, ale přiznávám se, že na to nemám moc pomyšlení, takže spíš kupuju skleničky. no a večeře baštíme většinou nějaký jogurty, rohlíky atd. já vařím výjimečně a to se ještě snažim dělat něco nenáročnýho.

Taky jsem měla strach, jak to bude vypadat, jak to budu (budeme) zvládat, ale v první řadě jsem polevila ze spousty nároků, který jsem dřív měla...nejsem už z miminka taková vystrašená jako z toho prvního, takže mi to v první řadě ušetří spoustu nervů a v druhé řadě i času ;)

já mám děti 3......14,8 a skoro 11 měsíců. Taky jsem měla strach...to je uplně normální.....poprve po druhé i po třeti. Musím říct že "případ od případu" jsem to zvládala líp . Samozřejmě hrozný práce , celý den se nezastavím....ale....při více dětech si uvědomíš, že se opravdu nemáš čas zabývat takovým tím pravým strachem o to nejmenší....jestli mě chápeš.První dítě jsem porád sledovala....pořád jsem se ujištovala, jestli to, co dělám dělám dobře.....ted při třetím jsem to fakt neřešila...tak strááášně to uteklo.A TO JSME BYDLELI V 3+1, kluk v pubertě, věčný hádky s mladší sestrou....když nejmenší byly 4 měsíce, objevilo se větší bydlení a já balila vše sama ...manžel odvážel do nového po práci-kde je také pořád.....lítala jsem tam vybalovat , malovat, uklízet,mezi kojením, vycházkama atd. Moji rodiče nějak nepochopili...ani se nezeptali jestli nepotřebujeme pohlídat....ale všechno se zvládlo....hodila jsem nervy za hlavu .Moc nechápu, jak jsem to zvládla...ale seběhlo se všechno tak rychle, že jsem se ani nestačila rozkoukat a bylo.:-) .Jinak po porodu manžel pomáhal jak mohl, byl se mnou týden doma abych měla čas všechno tak nějak sladit. Malou pořád kojím a v unoru jí bude rok. Vařím jí jídlo přes týden oběd zeleninu + maso, jednu porci má na 2-3 dny-navařím větší množství, o víkendech, když jsou všichni doma a tudíž hodně vařím tak má skleničku co koupím. V týdnu jsou děti ve škole , tak vařím jen pro malou.Sama hodně piju čaj podporující kojení , vodu. Moje stravování je hrozný, k snídani kafe a kus něčeho sladkýho, oběd rohlík a něco, večeře...dojím, co zbylo po dětech :-). Malá není zvyklá na to, že jí věnuju všechen čas, ale že ho musím rozdělit mezi všechny děti, takže si vydrží i hrát sama v ohrádce a já mám čas uklidit, udělat s dětma ukoly atd.Co se týká uspávání, malá usínala od malinka docela dobře, jako starší to "zkoušela" několikrát s bulením ale parkrát jsem přišla, pohladila a nazdar.Naučila se od malinka usínat sama, přiznám, že občas jsem jí prostě nechala řvát...ne víc, jak 10 minut. Od malinka máme stejný večerní rituál, když byla malinká tak v 19:00 koupel 19:30 kojení a pak postýlka.Ted jak je větší tak se to trochu posunulo, 19:30 kaše, 19:45-20:15 koupání, pak ještě dokojení a spát.Sama usne.Já pak mám čas jen pro sebe a manžela, nebo hrajem s ostatníma dětma hry.....Musím tedy říct,, že aktivitám jako cvičení atd mi odzvonilo....S ostatníma holkama...kamarádkama a kolegyněma jsme více méně v kontaktu přes sms email i facebook. Občas zajdem na večeři, když manžel pohlídá. Jsem ikdyž se to ted nezdá...velmi společenský člověk a bez lidí si nedovedu život představit....ale mezi dětma člověk zapomene na večírky a pařby/ ikdyž si říkám, že pořádná by občas neškodila, člověk vyjde ze stereotypu/. Taky podotýkám, že jsem šílená povaha a pořád uklízím....protože mě to baví....hrozný co? Musím teda říct, že stíhám a jsemv pohodě víc, než když jsem měla jedno mimi.
Ke shrnutí, jak probíhá náš 1 den.Třeba pondělí, to je hektické.Ráno děti vstávají do školy, vypraví je manžel. Já ještě v tu dobu vegetuju s malou v posteli....v 8 vylezu, nakojím a do devíti si ona sama ještě odpočívá v postýlce , já si dám v kuchyni kafe a snídani...slast...a ticho. V 9 snídáme pak se hodinu hrajeme. v 10 hod jdu uklízet...v pondělí je vždy gruntovací/ po víkendu jak když padne bomba/ takže jedu jak blázen. nejmin hodinu a půl v kuse...mezitím lítam mrkat na malou...pít atd.V 11:45 oběd, pak spánek do 14:00...já doklízím, dám si kafe....Děti se vrací ze školy, ukoly, co je nového, vypravím holku na kroužky, mrně se vzbudí do tří si hrajeme-kojím, pak hodinka venku,16:30 svačinka.V 17:00 si jde ještě na chvíli lehnout, ale většinou neusne a hýká v postýlce....v tu dobu se vrací manžel....zavalí mě informacemi :-)) Pak malou vezmu, tak po půl hodince a hrajeme si všichni, někdy si ji vezme starší syn do pokoje a já mám chvíli klid na na to, přečíst si noviny. No... mezi 19-20 probíhá to papání a koupání.V 20:000 všichni společně večeříme a čumíme na TV.CHoDÍM SPÁT Tak v 1 hod.Malá se ještě budí na kojení...mě ale spánek nechybí. Takže tak.Jo a nálada? Někdy jsem jak papiňák...to mi raději všichni jdou z cesty, občas mám slabou chvilku, že zavzpomínám..je mi smutno po kámoškách...ale většinou na tyhle splíny čas nemám anio čas na blbou náladu. Pa a doufám, že to to trochu pomohlo

ahojky tak já na silvetsra zjistila že jsme těhulka a otěhotněla jsem hned jak u prvního syna .-) takže rozdíl bude 2 roky a 8 měsíců. Strach mám protože ještě dělám školu dálkově a hlídání máme od sebe 400km takže jsme na vše jen dva. S mamkou už jsme se bavili že přijede zas před porodem aby tu někdo byl kdyby mě to chytlo nečekaně a bude i v šestinedělí, ale jinak uvidíme. Strach mám velký ale taky se šíleně těším :-)

my jsme zatim ve fazi planovani :-) - zacnem se snazit o druhe, kdyz budou male 2roky, takzte budou od sebe cca 3roky, coz uz neni zas tak malo, ale preci jen je to zpocatku zahul pro kazdeho (urcite vykolejeni ze zabehleho stereotypu) + ktomu podnikam, takze chodim s malou do prace (od jejich 5ti tydnu ji beru s sebou), hlidani nemam absolutne zadne - tchan s manzelkou bydli pres dvur, ale nezajem amoji rodice jsou za jeste relativne mladi (mamka 46let a tatka 50) a jsou velmi prac.vytizeni a kdyz maji volno, tak ho chteji pro sebe a mala je zas tak extremne nezajima (zni to hnusne teda,ale bohuzel je to tak :-( ) na to, aby si ji braly nebo mne pomahali na ukor jejich volna a konicku :-( - takze necekam zadnou pomoc ani u 2.ditka, bohuzel..

kazdopadne myslim, ze je zpocatku trochu chaoz, nez se zabehnou ritualy a trochu se "seznami" s miminkem, ale pak uz je to takova rutina jak s tim jednim :-)

ale uvidime no, kazdopadne mam samozrejme obavy, hlavne se bojim toho, aby i nase 2.ditko nebylo povahove jako nase mala, bo ta byla do roka vyslovene "priserna" a vytizila mne natolik, ze si nedovedu predstavit, ze bych mela takove dite a u toho jeste malou - to by bylo vazne na cvok house :-( .. ale sazim na pravidlo, ze zadne dite neni stejne a budu doufat, ze nebude dokonce horsi :^O^: :!k:

Ahojky,
tak my čekáme druhý mimčo v dubnu. Naší dcerce budou 2.
Taky si říkám, jestli to zvládnu nebo ne, ale vždycky si říkám zvládaj to jiný, tak proč ne já. :-) ..... Navíc ta naše dcerka je zatím hodná, takže to bude trošku lehčí, než kdybysme měli doma raracha.
Jinak na první mimčo jsem pomoc nepotřebovala - naopak jsem se cejtila, že se nudím, protože malá byla fakt hodná - takže buď spinkala nebo jsem ji kojila. Takže nebylo třeba.
A vaření - dcerka už baští to co my a předtím když toho ještě tolik nemohla, tak jsem často uvařila něco zdravého a jedla jsem to taky. Manžel ten by to teda nejedl, ale mně to nevadilo - takže to tak budu dělat asi i až budu vařit u druhého. My s dcerkou budeme baštit to co brácha nebo ségra a manželoj uvařím něco normálního. .......... Teda aspoň tak nějak si to představuju.
A se spinkáním - dcerka chodí krásně spinkat sama - ale teď ji budeme dávat do velké postele, tak doufám, že i tam bude spinkat jako doteď. A mimčo to bude spinkat podle toho jak bude potřeba. Chodí spinkat i po obídku a já si někdy lehnu taky (zvlášť na začátku těhu - to jsem byla ospalá pořád - teď už to je lepší), hlavně ji chci dávat pořád spát po obídku, aby jí to vydrželo co nejdýl.

1)Měli jste obavi nebo máte z toho co bude po porodu?Jak to doma zvládnete s dítkema novorozeňátkem?
jo měla a velký

2)Měli jste pomoc když jste se vrátili z porodnice, babičky, manžel, přátelé?
naštěstí jo - chlapa po večerech a tchýni, která si po týdnu vzala starší dítko na týden k sobě

3)Jak jste zvládnuli šestinedělí a únava a do toho péče o dvě dítka?
v pohodě... Kryštof sice na bráchu žárlil a dělal scény jakmile jsem ho chtěla nakojit, ale Robinek je pohodový miminko - od porodnice mě nechal vyspat, prdíky ho trápily asi tak 3x (a to zásadně po zelí :) )...

4)Jak máte od sebe staré dítka nebo budete mít?
jsou od sebe 2,5 roku

5)Jak probíhá váš jeden den?
to je různý... většinou vstáváme mezi 8-9 hod, pak se snídá, uklízí... hrajeme si, já vařím... oběd, úklid po obědě... jdeme ven... se stmíváním domů... hraní, večeře, koupání, pohádky v telce (Animáček), Krýša jde spát, Robin se jde koupat a usíná na gauči... já čekám než se vzbudí na kojo a pak jdeme spát do ložnice...
- jindy jezdím do práce a Krýšu hlídá buď táta, tchýně nebo chůva v kanclu... Robin zatím hlídat nepotřebuje

6)Jak to děláte s uspáváním?Uspíte miminko pak msvé dítko nebo naopak nebo jak?
Krýša chodí po Animáčku sám - nebo mu přečteme pohádku či zpívám ukolébavku (ale tak na 10-15min max.)... do půl 9 je tuhý... a Robinek spí ještě skoro pořád, takže někdy jde před Krýšou, jindy s Krýšou a jindy až po něm...

7)Jste na vše sama a nebo vám někdo pomáhá?
Lukáš mi s dětmi pomáhá, ale spíš když ho požádám... s Krýšou si teda hraje sám od sebe - jezdí s ním na nákup, koupe ho, čte mu pohádku... Robina mi maximálně přebalí na požádání, podrží nebo podá... případně ho drží při odříhnutí...

8)Stihnete si ještě po oběde lehnout s dětma a nebo si za celý den neodpočinete?
Ani to nějak nepotřebuju, v noci se vyspím - Robin se budí v noci jednou maximálně dvakrát, za 10-15 minut se nakojí a spí se dál :)

9)A co nervy jak vám pracují?Dá se to nebo jste spíše podrážděná?
v šestinedělí jsem trochu psychařila, občas brečela, ale to dělaj hormony... bylo to vlastně bez důvodu... myslím, že jsem v klidu a pohodě :)

10)A co vaření?Musíte vařit kvůli druhému dítku jak to vše stíháte a baštíte taky?Stiháte to?
vařím - někdy denně, někdy ob den... občas zbyde, tak to jíme 2 dny... občas si přivezeme jídlo z restaurace (dostávám v práci stravenky), starší jí to co my a chlapovi musím vařit, jinak by sežral, na co by přišel :), ale když není zbytí, tak uvaří on... byť to jsou míchaný vajíčka nebo topinky :)

ad úklid... uklízím denně (kuchyň, hračky), luxuju tak 2x týdně, vytírám 1x týdně (nebo dle potřeby), koupelnu uklízím taky tak 2x týdně... mám problém akorát se žehlením... žehlím tak 1x za měsíc, ale zato 3 dny v kuse :)

To je otázek:) Ale těším se, co napíšou ostatní maminky, protože se mi honí v hlavě něco podobného...
Mám doma 13.měsíčního raubíře a jsem ve třetím měsíci těhu. Druhé mimi bylo plánované, ale ne zas až tak brzy, nečekali jsme, že se zadaří hned:)
1. Mám hrůzu, co bude po porodu, chytá mě panika :s: Malému se teď věnuju 24h denně, tak nechápu, kdy se budu věnovat miminku...holt rozdělí čas na půl:)
2. Pomoc jsem měla u prvního a budu mít i u druhého, obě babi jsou v důchodu a manža taky pomůže, když je to nutné:)
3. To si nedokážu představit...
4. Děti budou od sebe 18. měsíců
5. Po šesté vstáváme, pak nočník, mlíko, já snídaně, umýt, trochu poklidíme, na osmou mu připravím snídani, pak hraní, vaření, domácí práce co je potřeba, svačinka, v 11h spánek, pak oběd a ven, hraní, svačinka, návštěva tety nebo babí apod., kaše, koupání, mlíko a v sedm spinká
6. Malého neuspávám, jen přes den má někdy problém, tak se ho snažím uklidnit v postýlce, dělám pšš a držím ho za ručičky nebo hladím po bříšku. Když vidím, že to fakt nejde, jde do kočáru, třikrát pohoupu a spí
7. Manža když to nezvládám (je mi teď furt zle a zvracím) tak pomůže, ale dodělává podkroví, tak se snažím ho zapřahat co nejméně. Když to nejde, dojdu 20metrů vedle k babi:)
8. Musím si lehnout, když malý usne, abych mohla fungovat dál
9. Jak kdy, podle toho, jak moc je mi blbě a jak moc jsem unavená
10. Vařím pro sebe a pro malého zvlášť a pro taťku vegetariána taky zvlášť:) Jíst se snažím, jinak mě pálí žáha, hlavně ráno
Úklidse snažím dělat pravidelně, jeden den luxuju, další den vytírám a takhle to střídám, každý den takový ten běžný úklid, koupela a záchod, kuchyň apod. Prádlo tak 3x týdně

1) Strach z toho, jak to bude jsem nemela, protoze jsem si rikala, ze uz nejake ty zkusenosti precejenom mam, takze me jen tak neco nerozhazi. Mala je o hodne hodnejsi nez byl prvni syn, takze se to zvlada v poho.
2) Pomoc jsem mela - babicku (tchyni), ktera mi chodila vyzvedavat syna z jesli (v 18 hod) a v 19-19.30 chodil pak domu z prace manza.
3) Sestinedeli v pohode, jen jsem nesmela nosit malou do schodu (bydlime ve 4tem patre bez vytahu), spatne se mi hojila jizva po cisari. Ihned po ukonceni sestinedeli jsem s obema detma jela k mori (starsi syn ma astma) a byla jsem tam 2 mesice, manzel jezdil na vikendy. Zpocatku tam za mnou byla moje mamka 2 tydny, pak sem tam nejaka kamaradka, jinak nic.
4) Kdyz se narodila dcera, synovi byly 2 roky a 3 mesice.
5) Dcera vstava v 6.20, nachystam mliko, pak si udelam kafe. Dcera je hodna, takze se jdu osprsit. V 7.45 vstava manzel, kolem 8 vstava syn. Manza se obslouzi sam, synovi nachystam ja nebo manza snidani. Pak se manza odnese do koupelny, osprsi se a oblikne, nachysta do prace. Ja obliknu syna a nachystam ho do jesli. V 9.00 spolecne odchazeji. Ja si pak vysusim vlasy, namaluju se, obliknu, udelam svacu dceri, prevliknu ji a vyrazime ven (vetsinou do obchodu nebo nekam na kukandu po vykladnich skrinich). Ve 12.30 (plus minus) se vracime domu, dceri udelam obed, nakrmim ji, prebalim a pak si chystam obed. Obedvam kolem 13.00 (nekdy na obed prijde i manza, ale vetsinou ne). Poobedvam, u toho se divam na zpravy, pak si udelam kavu. Dcera usina ve 14.00 (max ve 14.01 :s: ), spi 2 hodiny. Takze pokud jsem unavena, jdu si taky lehnout, jestli ne, tak treba pletu, hackuju, peru, vesim pradlo a tak. V 16.00 se dcera budi. Udelam ji svacu, prevliknu a jdem pro syna do jesli na 16.30. Vyzvednu ho a pak jdeme do parku (jaro, leto, podzim) nebo domu (zima). Pak si bud hrajeme nebo se syn diva na pohadky nebo neco kutime. V 19.30 veceri dcera, ve 20.00 syn (pokud chce jist drive, tak ji drive). Ve 20.30 davam dceru spat (je jak svycarske hodinky), pro nas dospelaky chystam veceri (obvykle jime az v 9, protoze manza chodi domu pozde, az tak kolem osme, nekdy i pozdeji, nekdy vubec, vraci se az o pulnoci). Syna davam spat kolem 22.00.
6) nato uz jsem vlastne odpovedela nahore :s:
7) Mam 2x tydne uklizecku, 1x za ctrnact dni prijde i zehlit.
8. Pokud chci, jdu si lehnout. O vikendu je davam spat spolecne, takze si muzu jit taky lehnout, jinak starsi syn spi v jeslich.
9) Da se to, obcas vybuchnu, prvni syn je obcas fakt k nevydrzeni (nekdy ho nezvladaji ani ucitelky v jeslich a stezuji si na nej).
10) Varim teply obed pro sebe a teplou veceri pro vsechny. Pro kazde dite zvlast, pro nas dospele 1 stejnou vec. Jim pravidelne.

Da se to zvladnout, clovek ale musi najit i trochu casu pro sebe, protoze jinak to je zahul. Ale tim, jak rostou, se to pak zlepsuje, protoze starsi dokaze zabavit toho mladsiho (dcera tedka ma 7 mesicu teda a syn necele 3 roky). Pa.

Ahojda, tak já budu mít děti od sebe přesně 2,5 roku :-))) Taky s toho mám docela starch, ale zvládly to jiný, tak já musím taky. Mimča jsme takhle od sebe chtěli, tak uvidíme.Myslím si, že mě vypomůže manžel, nebo babičky, toho se nebojím. Bojím se spíš toho, než si najedeme nějaký harmonogram, to bude asi očistec, ale alespoň sobě budou mít děti blízko a budou si spolu snad hezky hrát!Vařím taky když nejsem moc líná, malému vždycky teplý oběd, sobě jak kdy :-))) Jak jsem mlsná!Odpočívat po obědě nechodím, zatím nějak unavená nejsem, to asi teprve přijde!
Tak hodně šteští ve snažení, ať to brzy dopadne, a zvládneš to určo taky neboj :-))))