Mám krizi

24.01.2009

Ahojky holky, tak mám asi nějakou formu poporodního splínu. Malá celou noc nespala, manžel se odstěhoval z ložnice, protože od rána do večera pracuje a musí se vyspat, za celý tento pracovní týden jsme si stačili dát tak možná třikrát pusu a něco si krátce říct, nějaký obejmutí nebo tak něco nepřipadá v úvahu, protože Natálka nespinká a když jí nechovám, tak ječí a když on přijde z práce (kolem osmé večer), tak zrovna kojím a on se musí osprchovat a najíst a jít spát, protože ve 4 vstává. Takže jediná moje komunikace za poslední týden bylo přesvědčování Natálky, že by opravdu měla aspoň chvilku spinkat a pak asi hodinový rozhovor se sestrou, když jsme šly s kočárkama na procházku a pak taky s mamkou po telefonu. Tchýně, která bydlí s námi v domě mi leze na nervy, protože pořád prohlašuje, jaký je Natálka JEJÍ (není její, je naše - moje a manželova!!!!!!!!) zlatíčko, ale že by si ji na deset minut pochovala, abych si mohla aspoň dojít na záchod nebo se osprchovat, to ne. Ona by si ji vzala - na dvě hodinky do kočárku, kde okamžitě usne, takže nejsou žádný starosti, jenže to si ji radši vezmu já, protože aspoň netrčím doma a jdu na vzduch. Asi jsem se rozmlsala minulý týden, kdy měl manžel dovču a se vším mi pomáhal. Já Natálku miluju, ale leze mi to už trošku na mozek.

Kliknutím vložíte smajlíky:

ahoj Ivuško, mrzí mě že máš krizi,snad to bude brzy ok, jen chci říct, že až já budu jednou babička, taky budu vnoučkům říkat, ty si moje zlatíčko :h:

In reply to by MarSil

No já asi taky budu vnoučatům říkat, že jsou moje :s: , je to fakt....ale jen mě štve, že když to JEJÍ zlatíčko začne křičet, tak mi ho rychle cpe do ruky a ani se ho nesnaží utěšit, že prý na takhle malé děti není zvyklá....

In reply to by ivca.konik

jj, to chápu, ale zase moje mamka (a Davídkova babička) mého syna skoro nepustila z ruky, jakoby byl její a ne můj, sama říkala, že kdyby měla mléko, tak by ho i kojila :///: :///: a taky mě to štvalo, protože to je zase jiný extrém, takže si nevybereš... tak nebo tak, vždycky nás něco bude štvát a budou dny, kdy to bude štvát míň a dny, kdy víc, tak přeju hodně silné nervy a jen samou radost z Natálky :h: :girl: :one:

Ahojky, mám doma chlapečka, zítra mu budou 3 týdny, celou dobu to bylo hrozné zlatíčko a teď taky hodně pláče, sice v noci to jde, ale přes den občas nestíhám, ale on je hodný miminko, jen ho trápí prdíky. Manžel mi chodí domů po půl 7 večer, takže si nás moc neužije, ale mám doma ještě 3 dcerky ve věku 15 let, 7,5 a 3,5 roku, takže opravdu někdy nevím co dřív, ale stíhám uvařit, uklidit, prát ,žehlit .......Zatím to jde, pokud je doma ta nejstarší tak i pomůže, ale taky chodí do školy a jezdí domů dlouho. Nemám tolik času na ty dvě mladší holky a to mě mrzí, ale snad se to srovná, ono když každou chvíli kojím tak jsem ráda, že pak aspoň udělám co musím a holky to naštěstí docela chápou. Takže takovou krizi máme asi všechny, nic si z toho nedělej, všechno se to srovná. Já s tou nejmladší jsem se do dvou let nevyspala, jako miminko jedla každou hodinu, max. 2h a brečela taky furt, chtěla hlavně chovat, to malej je zlatej proti ní, ale to bříško mu dává zabrat. Chudinka!! Takže hlavu vzhůru, nesmíš si to tak brát, uvidíš že si pak budeš říkat, kdyby tak byla malá ještě miminko ! Já si to teď taky užívám, protože další už určitě mít nebudu a oni jsou jen takovou chvilku malý.

In reply to by geralda

Tak to máš větší maso než já, jenže já se všechno učím, když něco neudělám stopro, tak pak mám výčitky, že nejsem dobrá máma, manželka atd. Když malá brečí, tak mám stíhu, že mě nenávidí (což je blbost) a jsem z toho čím dál zoufalejší. samo, že si pak řeknu, že to je kravina, ale v ten moment je to síla.

In reply to by ivca.konik

Já ti rozumím, ale fakt si to nesmíš tak brát, jsi dobrá máma, a jak píšeš všechno se musíš naučit a malá tě určitě miluje - neboj !! I když taky mívám výčitky že nejsem dobrá matka, když pak nestíhám tak to na mě přijde taky, ale musím to nějak překonat !! Neboj bude líp !!! :c:

Ahojky Ivanko,nám už budou čtyři týdny a ten třetí tejden byl nejhorší.Vím čim si ted procházíš.Já jsem na všechno sama.Eli mi v noci nespí a tak si s ní chodím lehnout přez den,abych nabrala sílu na noc.Venku mi spinká taky krásně.Všichni mi říkají,že to po šestinedělí přejde a Eli bude spinkat i v noci.Po porodu mi chybělo objetí partnera,ale toho jsem se nedočkala,ani mi nepoděkoval za krásnou dceru.Do ted jí nic nekoupil a ani jeho rodina jen si jí všichni prohlížejí.Ivanko drž se bude líp :c:

Jo my taky máme šestinedělí, 3tydenní holčičku a taky jsou dny kdy se s manželem sotva podíváme na sebe. Veškerý čas mi připadá naší princezně a už není to jak bývalo že jsme byli jen sami 2 pro sebe! Jsme 3 a musíme se na to koukat z té jiné strany a být za to vše vděční! Tak Vám přeji spousty trpělivosti! Ono to růže donese! :one:

In reply to by Connynka

Ahojky, nám jsou dnes přesně 3 týdny, to já tohle jako chápu, jak říkám, malou miluju a nevyměnila bych jí za nic na světě, ale asi si musí ještě pořádně zvyknout, že už je venku z bříška a já si musím zvyknout na ten její denní rytmus....

Nazdárek. To je normálka.Taky jsem myslela, že se z toho všeho první týdny zvencnu. Manžel měl taky ze začátku dovolenou, a když šel do práce, tak jsem myslela, že se picnu. Neboj. To jsou fakt jen tyhle začátky, než se s malou sžijete. Pak to už bude jenom lepší. Být tebou, tak tchýni Natálku občas na tu procházku půjčím, ať máš čas taky pro sebe. Co kdyby sis zašla s nějakou kámoškou na kafe nebo tak, když bude malá s babičkou. S manželem se to taky za chvíli srovná a budete na sebe mít víc času. Holt novorozeňata většinu času, kdy nespí, probrečí. Co maj taky jinýho dělat, když nic neuměj. Našemu Kubovi jsou čtyři měsíce a už je s ním tolik srandy, že si skoro ani nevzpomenu na ty začátky, kdy jsem se děsila, že se vzbudí a začne řvát. :a:

Ahojky!!!Tak tchýniny kecy posloucháme stejné. To je moje zlatíčko,to je můj Patriček,jak můj,je můj a manželův,žádný její,vynahrazuje si své mateřství,kdy to pořádně zdupala a nechávala kluka u všech možných známých,jen aby měla klid atd. Taky jí kluka nedávám na hlídání,ona místo toho,aby dodržovala naše zásady,tak když Paťulka nechce papat rohlík se sýrem,tak mu dá čokoládu,nebo řízeček,nebo páreček a bez rohlíčku. A to ani nemluvím o tom,že nám tak na děti zatím přispěla nějaké 2.000,-- a to je 3 roky zpátky.Jsem zvědavá,jak se mi teď narodí klučina,jaké to bude,myslí si bláhově,že to nebudu stíhat a že jí dám Patrika napořád a já se budu starat o mimčo a budu ráda.Už si to normálně plánuje,požádala nás o klíče,že mám dovézt věci atd.Babizna jedna. Ať si nechá zdát,jí tu nechci vidět minimálně měsíc. Jinak s tou Natálkou to budeš muset udělat tak,že jí zkrátka semtam necháš vykřičet.Třeba jak budeš sama doma,jdi do jiného pokoje a nechej jí aspoň 5 minut se vybrečet. Jestli to nevydržíš,normálně si dej sluchátka,musí se to tak dělat,jinak by jsi byla za chvíli jejím otrokem a taky by vás to za chvíli pořádně rozhodilo i s manželem,jak píšeš,že už to moc o.k. není.

In reply to by kockral

Bože můj, tak tebe bych chtěla mít doma :!k: . Uvědomuješ si, že mluvíš o matce svého muže ???? Takhle se přeci chová 99% všech babiček, miminko jejich dítěte je jejich pýcha, proto o něm mluví jako o "svém" ..... ale to je asi zbytečné vám vůbec něco k tomu psát. A kde bereš ten pocit její "povinnosti" přispívat vám něco na dítě? Pokud vám dala 2000, jak píšeš, tak si myslím,že to není zrovna málo ..... a kdyby ti nedala nic, tak to pořád bude babička tvých dětí, na tom nic nezměníš. Vsadím se s tebou, že až budeš babička, budeš si vnouče přivlastňovat stejně jako ona .....
Holky, já vás tu někdy fakt nechápu :!k: :!k: :!k:

In reply to by vodnanka

Jo a ještě mimochodem strašně zbožňuju takové kecy holek,které nemají takové problémy a cpou se někam,o čem vůbec nic neví. Jestli jsi ty šťastná,tak si toho važ a radši ani neodepisuj holkám na jejich špatné zkušenosti.Víš jak,nejsi paní dokonalá,to není nikdo!!

In reply to by kockral

A ještě poslední věc .... moc dobře vím, že nejsem paní dokonalá .... dokonalý opravdu není nikdo .... ale možná proto, že už jsem v životě nějaké kopance udělala a vím, jak je těžké to pak dávat dohromady a napravit svojí chybu, tak možná právě proto se občas snažím poradit právě tem, kdo mají špatné zkušenosti, aby ty kopance nedělaly. U starších lidí se tomu říká "životní moudrost" ...ale tak stará opravdu ještě nejsem. Ještě jednou se omlouvám, protože nic jiného v komunikaci s tebou nelze.

In reply to by vodnanka

Hmmm,hlavně,že mě hnedka odsuzuješ,co? Taková životní moudrost. Já se co se týče tchýně snažím neustále o zlepšování vztahu.Když jsem s malým sama,tak jí ke mně pozívám,ať si ho užije,chodíme k ní i 3x týdně,aby nebyla sama a nestěžovala si a víš,co ona na to? Jednou jsem kojila a měla horečku 38,6,byla pod peřinou,ona neohlášeně přišla.Já jsem samozřejmě dělala,jako že je to všechno o.k. a ona řekla mému manželovi,že k nám už nikdy nepříjde,že se cítí být nezvaným hostem a to nepomohlo ani to vysvětlení,že mám horečku,nemůžu kojit. I manžel vidí,jak se už dva roky pokouším o zlepšení našeho vztahu,ona ale bohužel nic,ona jenom trucovitě říká,že k nám nepříjde,že se nechceme přestěhovat do bytu v jejím baráku,přitom máme byt 15 minut tramvají od ní atd. Bohužel je to tak a špatně si zrovinka kápla,je to opravdu babizna a manžel je už na ní pořádně kolikrát zlý za to,jak se chová a co nám dělá za naschvály. Tobě by nevadilo,kdyby si zapálila,když já jsem byla už těhotná a krmila jsem kluka?Takové věci by ti nevadily a i přesto by jsi řekla,ano maminko,je to tvoje zlatíčko,to víš,že jo,vem si ho tu na měsíc,ať si kluka pořádně užiješ,s ničím nám nemusíš pomáhat,hlavně,ať máš dost svého alkoholu a cigaret. Už tě vidím.Já se snažím komunikovat s každým,neboj,nejsem taková,že když ty bys mi napsala nebo řekla něco,co by se mi nelíbilo,že bych se urazila a zmizla,to ne,diskuze je o tom.

In reply to by kockral

Ale jí jsem tě přece neodsoudila .... to sis špatně vyložila. Kdybych tě odsoudila, tak ti tu napíšu něco hooodně ostrého a víc se s tebou nebavím. Ano, ta diskuze o tom je. Všechno je jen o komunikaci. Ale to, že ty máš bohužel takhle nepříjemné zkušenosti se svou tchýní, tak to přeci není berná mince pro ty ostatní, co mají třeba jen momentální problém ..... rozumíš mi,jak to myslím? A co se týče třeba toho kouření, tam budu mít taky možná jiný názor než ty .... podotýkám, že sama jsem bývalý kuřák, přestala jsem těsně před otěhotněním. Pokud je kuřák na návštěvě ve tvém bytě, ty máš právo si určovat, zda si tam zapálí či nikoliv .... a on to musí respektovat, ať se mu to líbí nebo ne. Bohužel je možné, že tím (stejně jako já) přijdeš o pár přátel např.. Ale lidé, kteří tě mají rádi, se přizpůsobí a tu chvilku to vydrží .... obzvláště, když máš doma mimčo. Jiná věc ovšem je, pokud jsi ty na návštěvě u kuřáka .... tam je pánem domu on a je jen na něm, do jaké míry je ochoten být ohleduplný a tolerantní ... ať se ti to líbí nebo ne. A někdo je ochotný to i doma vydržet bez cigarety, když ví, že tomu dtruhému to vadí, a někdo holt není. A pokud tolerantní není, máš pouze možnostmu říct "nezlob se, ale pokud tu budeš kouřit, já sem s mimčem chodit nemůžu". Tak to prostě je.

In reply to by vodnanka

Vždyť já jí nikdy nenadávala,že si doma zapálila,to nikdy. Ne,ale prostě jí jen říkám,že pokud se ty podmínky v jejím bytě nezlepší a ona zkrátka tam bude hulit pořád,tak jí tam zkrátka toho syna nedám na hlídání. Jednou jsme tam byli dva dny,kouřila dál,bylo jí to jedno,nechá syna hrát si se zapalovačem,ještě se směje,když si syn dá cigaretu do pusy. Já ji neodsuzuju,pouze říkám,že si nemá na co stěžovat. Jinak já jsem tady necpala svůj návod,jak se třeba tchýně zbavit.Psala jsem první článek o tom,jaké to mám já,jaké já mám zkušenosti a že mi opravdu nedělá dobře věta,když ona říká mému synovi do očí,že maminka není dobrá,že syn je její,že synovi u maminky není dobře a takové věci tlačí mému synovi.

In reply to by kockral

Tak sorry za názor .... a ty by sis zase měla uvědomit, že i ty svými názory ovlivňuješ jiné v jejich postojích k dané situaci. Ono není všechno jenom černé nebo bílé .... a jak jsem psala níž - odsoudit člověka je to nejjednodušší, co může člověk udělat ..... nemá asi cenu se s tebou o tom bavit ..... někdo dokáže pochopit,co píšu, jiný ne ..... omlouvám se ti hluboce, že jsem si troufla reagovat jinak, než jsi asi zvyklá.

In reply to by vodnanka

Tak to už tě vidím,jak své dítě dáváš do rukou ženě,která vůbec neví nic.Neví co dítěti dávat,neví jak ho krmit,neví jak ho přebalit,neví jak ho koupat,neví kdy s ním přijít domů,neví,že se nehodí brát v opilém stavu dítě do náručí,natož s ním házet nad hlavou,neví,že když se domluvíme,že dorazí s kočárem do páté,že to tak platí a ne že až v osm večer a s nechaným mobilem doma a s celou svačinou i pitím,které mu ani nenabídne,neví,že miminka ještě od druhého měsíce nepapají piškoty a čokolády,která neví,že když dítě zvrací a natahuje z maličkého drobečku,že mu není dobré dávat asi rohlík,že ho potom musím křísit,že neví,že je dobré když dítě zvrací ho spíš předklonit,než položit a utěšovat. A taky je to ženská,která utrácí min. 8.000,-- měsíčně za tvrdý chlast a svojich 30 cigár denně,ještě dodávám,že hulí u sebe doma a začíná chlastat už z rána. Dala by jsi takové ženské domů na hlídání své dítě? Když je tam zahuleno,tak víš,co udělá?Myslíš,že vyvětrá?Ne,má spoustu sprejů proti smradu,takže ještě před tebou celý jeden vystříká.A když má kluk svátek?Raději odjede pryč a ani mu nepopřeje. Pokaždé ji pozíváme a ona nedošla ještě jednou ani na jeho svátek ani na narozeniny a to mu budou v květnu už tři roky.Naposledy dostal Páťa od ní na Mikuláše 5 l domácí kořalky,fakt nechápu,co s ní bude dělat.Klukovi nekoupí nic,jen svému synáčkovi a tím pádem nesnáším ty její kecy,ty jsi moje zlatíčko,ty jsi můj,že?Nejsi maminčin,u maminky není dobře,že?Proto jsi taky šel za mnou dřív,že tě ani nedonosila,že? Přesně cituji její slova.Tak co,pořád máš stejný názor?

In reply to by kockral

Pokud je to tak, jak svou tchýni popisuješ, tak to je smutné. Nicméně stále trvám na tom, že je to ma tka tvého muže a babička tvých dětí. Určitě bych se snažila jí pomoct, promluvit si o jejím stylu života a o tom, jak se to projevuje ve vašem vztahu k ní ...... neříkej mi, že tvému muži je to lhostejné, jak žije jeho matka. Já nevím, jak to máte, reagovala jsem pouze na těch pár písmenek, které jsi tu napsala, z toho se moc poznat nedá a ten obrázek může být zkreslený. Odsoudit člověka jde hrozně snadno a já už jsem poznala, že tady na těch stránkách to bohužel někteří mají jako hobby .... proto jsem reagovala tak, jak jsem reagovala. Víš, nemám ráda "silácké řeči" .... dokázala bys říct své tchýni do očí všechno to, co jsi tu napsala?

In reply to by vodnanka

Už jsem jí to několikrát řekla,bohužel je to tak smutné,že i manžel jí to už říká a to byl opravdu maminčin mazánek,vůbec se nesnažím ho ovlivňovat. Bohužel chce takový život žít. Lituje se,že je sama,přitom má přítele,že k ní nejezdíme,přitom jsme tam 3x týdně,že jí nedáváme kluka k ní,přitom jsme jí říkali,že tam by opravdu musely být jiné podmínky,nevěřím tomu,že ona nebude kouřit,když tam kluk bude,když normálně kouří i ona,i její přítel,když jsme u ní na návštěvě a to jsem momentálně těhotná a mám malého kluka. Nevěřím,že si nedají po půlce,když tam kluk bude,když se dokážou dost připít, i když jsme domluveni,že k nim přijdeme na návštěvu. Bohužel je jim to říkáno,ale její slova znějí takto. Já nic měnit nebudu,budu si s klukem dělat co chci,nebudu to dělat po vašem,to si dělejte sami,prostě já se už nezměním,musíte to tak brát. Tak co bys jí na tohle řekla? Několikrát jsme jí říkali,že kdyby změnila pár svých zlozvyků a naučila se pár věcí,které jsem jí nespočetně učila (přebalování,krmení atd.),pozívala jsem ji k nám vždycky když jsem byla sama,místo kávy s kámoškou,tak kdyby toho docílila,že jí kluka budeme dávat pořád. Bohužel si stojí za svým. Doma kouřit bude,nemá balkón,pití se nevzdá,vždyť pět půlek ráno ji nemůže ublížit. Snažím se to neustále vykompenzovat tím,že hlídala několikrát u nás,s manželem jsme se šli na chvíli pobavit a spala i u nás,aby viděla,že to tak jde,ale musí se zkrátka omezit v těch svých zlozvykách a taky se pár věcí učit,že kluk není hračka.

In reply to by kockral

Vidíš ..a je to zase jen o té komunikaci .... ty ses ve svém prvním příspěvku vcelku neúplně vyjádřila o své tchyni (promiň, ale to jak jsi to popsala, vypadalo úplně na jiný problém, než jaký tam ve skutečnosti je) .... a já jsem reagovla tak jak jsem reagovala .... tak už se přestaneme hádat, ne? Pokud je to u vás, tak jak popisuješ, tak to je hodně smutné a asi těžko řešitelné .....

In reply to by vodnanka

Tak takhle drsně tě neznám:) Hele, já chápu, že je to její vnouče, chlubí se s ním, vím, že je hrdá, ale prostě primárně je to naše děťátko, já jsem asi žárlivka, ale beru to jako zásah do naší primární rodiny (tj. manžel-já-Natálka), do té rozšířené ji samozřejmě zahrnuji, Naty jí půjčím pochovat, ale ona s ní nechce být o samotě, pokud malá nespí, že by jí něco udělala.... Jo a taky kdyby řekla třeba NAŠE zlatíčko, ale proč říká MOJE... Mě to prostě vadí, jsem hrozná....

In reply to by ivca.konik

Ta reakce nepatřila tobě, ale té, pod jejíž příspěvek jsem to napsala. Holky, já vás jedním směrem chápu, ale někdy mám pocit, že je rpro vás svět černobílý a nic mezi tím neexistuje. Neber to osbně, ale přijde mi, že dnešní "mládí" je mnohem méně tolerantní k chybám druhých, snadno každého odsoudí a zpranýřuje ..... ale očekává, že jejich chyby bude každý chápat a všestranně jim pomůže. Já už jsem nad tím mockrát přemýšlela, proč mě tu občas ty odpovědi na stesky jiných tolik dráždí ..... možná je to tím, že jsem starší a už toho mám dost za sebou a vidím to všechno asi jinýma očima. Já jsem měla extchýni ve věku mojí babičky, stará škola, takže si dovedeš představit, že ty vztahy taky nebyly úplně nejrůžovější (tehdy mi bylo 20, když se narodila dcera) .... taky se mi snažila organizovat řivot a poučovat mě o výchově ..... ale prostě jsem jí brala takovou jaká byla, pokud se mi něco razantně nelíbilo, tak jsme si to vyříkaly (třeba to jedení nejedení dětí - taky měla tendence malou cpát dortama, když nechtěla jíst) .... a byl klid. Ale pořád to byla babička mojí dcery a matka mého muže .... a nikdo tu nejsme věčně a nevíme, co se kdy stane .... dneska už moje dcera jednu babičku nemá - zrovna tuhle. Ale nemůže říct, že by se mamka s babičkou neměly rády, nikdy ode mne neslyšela, že bych o ní špatně mluvila ..... rozumíš mi, jak to myslím? Já myslím, že spousta věcí se nechá v klidu vyříkat, promluvit si, už jednou jsem psala, že většina problémů v mezilidských vztazích je o komunikaci a za tím si stojím ...... ty babky jsou prostě takové, každé vnouče je "jejich", protože ho zplodil jejich syn, krev jejich krve ..... s tím prostě nic nenaděláme :!k:

In reply to by vodnanka

Já jsem to pochopila, Vodnanko, je to tvůj názor a samo Tě chápu, jsi o trochu starší, než my a máš vlastně už dceru ve věku, kdy by tě teoreticky taky mohla udělat babičkou, tak to bereš jinak:) Nebudeme se tady nějak hádat, to jsem fakt nechtěla. Jen to je věc, která mě momentálně "rozhazuje", tchýně není zlá, ale mám pocit, jako bych žila i s ní, páč strká nos do našich věcí a uzurpuje si svým způsobem zásluhy za Natálku i pro sebe (což mě taky dráždí, protože kdo ji tady v bolestech rodil, já nebo ona a kdo k ní v noci vstává a nespí s ní celou noc, kdo ji utěšuje, když pláče atd.), což nemůžu prostě překousnout... Jasně dala půlku genetické informace manželovi, takže vlastně čtvrtinu Natálce, ale stejně....

In reply to by ivca.konik

Moje tchýně je taky fajn. Ale taky nemám ráda, když jsme u nich, nebo oni u nás a já jenom poslouchám JEJICH IVANKA, jejich, jejich, jejich, nebo tohle má po nás, tohle má po nás, tamto taky.. atd, atd.. Ale když uličnice něco vyvede, tak je to hned z mojí strany.. Diskuze o tchýních je na jedno velké nové fórum. I kdybychom měly všechny zlaté tchýně, čas od času máme právo, aby nám na nich něco vadilo, od toho jsou to přece tchýně,ne? Jim na nás taky vadí spoooooouuusta věcí...:) A taky má každá z nás právo na splín.. OD tohohle jsou tyto stránky, aby v nich člověk alespoň trochu porozumění, protože každá z nás si občas připadne opuštěná, nebo že něco nezvládá apod.. Mně se taky nikdo neptal, jestli chci po porodu s něčím pomoct, nebo jeslti nemá dojet a pár dní tady zůstat. Už jsem si i několikrát vyslechla, že jsem se vetřela do rodiny atd atd.. Taky mi vadí, že když můj muž synátora napomene u babičky, tak babička mého muže hned zprahne a říká mu, aby nebyl na syna takový a že synáček všechno může, že to nevadí a bla bla bla.. Problém tohohle tkví v tom, že malý ztrácí úctu ke svému otci. Je si jistý, že když u babičky něco provede, tak se mi nic nestane, protože ho chrání babička.To mě taky pěkně rozčiluje.. Tchýně by si měly uvědomit, že jejich děti mají svoje vlastní rodiny a nechat prostor, aby děti dělali na svých dětech svoje chyby a pak je sami napravovali. Vysvětli mi, Vodňanko, proč se tchýně snaží napravit své chyby na svých vnoučatech a dospělích dětech. Uvědomovat si to a snažit se to napravovat měli přece tehdy, tka jak radíš, ne?
Já nemůžu říct na mou tchýni ani zbla, děckám pořád něco kupuje, nám taky pořád něco strká, občas mě urazí, ale to samé můžu udělat já- nechtěně ji něčím urazit apod.. (nejpotupněji jsem se cítila, když mého drahého poslala koupit rodičům vánoční dárky, přesně jsem mu napsala, co kde sežene a on se vrátil bez nich a ještě navíc mi tvrdil, že se s maminkou domluví, co chtějí.. No prostě jeli jsme k nim o vánoccích naprázdno a na nás u nich čekaly dárky. Nejhorší bylo, že já jsem za to slízla jízlivé poznámky, ne můj muž, který za to mohl... ) Tak nevím, co je na světě těžší., jestli být tchýně a nebo být snacha... :)

In reply to by ivca.konik

Ne, hádat se opravdu nechci, to není moje parketa .... já tě chápu, ale věř tomu, že to jsou jen hormony a časem se to zklidní a tyhle řeči nebudeš vnímat nebo jim alespoň nebudeš přikládat takovou váhu. Víš, mě prostě občas nadzvednou ze židle některé názory tady .... třeba když jsi měla ten problém s manželem u porna .... spousta holek ti radila pomalu rozvod .... a to je to, co mi vadí ... přeci nemůžeme někomu takhle radit, když neznáme celou jeho situaci, každý by si měl uvědomit, že tím,co napíše, opravdu někdy může toho druhého ovlivnit natolik, že udělá to, co se mu radí. Ale to už je zase z jiného soudku.
Babičky jsou prostě babičky .... a i když se fyzicky vůbec nepřičinily o to být babičkami, tu zásluhu vidí v tom, že vychovaly otce toho uzlíčku ..... já myslím, že nebudeme jiné :!k:

Ahoj Ivčo, tak tohle znám. Né, že by manžel pracoval od rána do večera jak ty, ale na začátku jsem taky měla nějaký splí - jako že to nezvládnu, když brečel Daník, tak já jsem brečela taky...ale můžu jen napsat a tomu věř, že za pár dní to bude v pohodě (jako u mě). S mimčem si na sebe zvyknete, už budeš vědět, proč asi pláče, nebo vymyslíš fígle, jak ho utišit - my jsme se s ním houpali na velkém gymnastickém míči, houpali jsme ho v dece, zpívali mu, no a nejlepší byl v kočárku, tam vydržel spát hodiny a hodiny. Já být tebou, tak tchýni malou klidně do kočárku půjčím - ty si aspoň odpočineš a věř, že 2h odpočinku udělají divy. Ještě se toho kočárku navozíš až až :s: Tak hlavu vzhůru a uvidíš, že každý den to bude lepší a lepší - mluvím ze zkušenosti - Daníkovi jsou teď 4 měsíce a já vzpomínám na čas, kdy se narodil jako na nejhezčí období, který tak strááááááášně rychle uteklo :one:

In reply to by Monila

Ahojky, já věřím, že to přejde, asi musí, jen mám pocit, že mě malá nemá ráda a nejsem dobrá mamča, když mám po hodinách usedavého pláče pocit, že se zjančím.Nejhorší, že vím, proč brečí, bolí jí bříško, snažím se jí pomáhat, co můžu, ale spíš ten pocit, že je na mě závislá, já jsem na to sama a bojím se, že něco pokazím a není jí se mnou dobře....

In reply to by ivca.konik

Ivčo, buď v klidu. Jsi dobrá máma a děláš všechno pro to, aby malá byla spokojená. Ale ten pocit znám - nám do toho všeho ještě moc nešlo kojení a já měla pocit, že zklamávám, když bych Daníkovi dala umělou výživu, no ale krizi jsme přestáli a teď už je dobře. Možná tě uklidní, když si představíš, že v tom nejsi sama a spoustu maminek má stejný pocity jako ty! Určitě nic nepokazíš a když si nebudeš vědět rady, tak písni sem a holky ti rády poraděj své zkušenosti nebo brnkni nějaké kámošce, mamce...já visela se ségrou na telefonu furt a vždycky mě uklidnilo, že mi poradila a řekla zkušenost se svým synkem. Na bříško my máme Sab simplex - ten docela pomáhal, jinak taky nahřátý polštářek s třešňovýma pecičkama - ten zabere vždy, no a radí se taky probiotické kapky - jsou hodně drahý, ale prý účinný - můžeš zkusit. Drž se a kdyby něco, tak napiš

In reply to by Monila

Jo a Ivčo, ještě mě napadla rada - jak utišit miminko se bezvadně popisuje v knize Nejšťastnější miminko v okolí - zkus si to přečíst, je tam hodně dobrých věcí a na našeho Daníka to taky zabíralo - popisujou tady "pevný svázání" mimča do plíny - náš Daník takhle spokojeně usíná do dneška.Děti mají rádi zvuky jako fén, vysavač, pračku atd. - akže se asi budeš smát, ale na začátku náš Daník řval a řval - pustili jsme fén a ticho, dokonce začal usínat - takže cca 2 měsíce jsme ho uspávali v postýlce za zvuku fénu (do 5min byl tuhej).Pak jsme jednoho dne fén nepoužili a usnul stejně...takže když bude nejhůř, zkus tohle :s:

Těhotenská kalkulačka

Lunární kalendář pro určení pohlaví dítěte

Uživatelky s nejvíce příspěvky