Lojzíkovo prvních 14 dní

Milý Lojzíčku,

v sobotu to bylo už 14 dní, co tě máme. A já se na tebe stále dívám a cítím, jak moc mě mrzí, že není den nafukovací, abych s tebou mohla trávit víc času.... Mám strašně moc ráda se na tebe koukat, ani nevíš, jak moc mě uklidňuješ....

Jsi moc hodné miminko, často se s prdíkama trápíš, je vidět, jak tě to bolí a ani u toho moc neřveš :///: . Někdy teda řveš, někdy uplně vřeštíš, ale vidím, že se snažíš bojovat tento boj spíš sám. A že tě ty prdíky tedy trápí. Přináší nám to noci bez spánku, protože cca od 17 hod do prvního usnutí je to boj a pak každé noční kojení. A vůbec, když o tom tak přemýšlím - jsi strašně moc tulivé miminko a vlastně už děsně rozmazlené! Chceš pořád chovat!! Co to jako je? Ty vyděrači jeden :s: ? Ty víš, že tě hned chytnu, jen abys nevzbudil svou ségru, co?

Co se tvé sestřičky týká, ta svádí velký boj... Pořád mi opakuje, že tě má ráda, že má ráda naše miminko Lojzíčka, nosí ti dudlíčka, když brečíš, podává mi plenky, pořád tě chce chovat....ale na druhou stranu asi hodně žárlí, bojuje s tím, že najednou nemáme veškerý čas jen pro ní...Takže nám připravuje během dne spoustu náročných okamžiků a často mám pocit naprostého zoufalství, že nevím, kam dřív...

Každý den je ted pro nás velmi náročný, čas letí jak zběsilý a tak mi prosím, ty kloučku můj, odpust, pokud třeba nebudeš mít tolik fotek, jako tvoje sestra, tolik zápisků v deníčku...věř mi, chci ti věnovat stejnou pozornost a věř mi, že si asi vždycky budu vyčítat, že den nemá 2x tolik hodin, abych stihla všechno tak, jak chci a jak si zasloužíš..

Co dodat závěrem? Asi je to, že jsem z tebe uplne hotová a cítím zas ten nepopsatelný pocit, jako když se narodila tvá ségra. :h: