Kterak jsem se hádala s doktorama že už rodím :)

Ahojky ženy, těhulky, maminky
Když jsem byla těhu hodně jsem četla vaše zkušenosti a trápení s porodem. Někdy mě to docela pomohlo a někdy hodně vyděsilo. Sice už jsou to dva měsíce co je naše zlatíčko na světě, ale nakonec jsem si řekla že to sem nějak napíšu. Třeba moje zkušenost zase pomůže někomu jinému.
Takže termín jsem měla 27.4. 2010. Neustále se posouval a posouval od UZ k UZ až jsem měla pocit že ti doktoři jsou snad úplně mimo..původní termín byl totiž až v polovině května, ale při každé prohlídce byl náš chlapeček větší a starší, no nakonec se sjednotili mudři na toho 27.4. :)
Zhruba od 19.4. jsem měla šílený poslíčky a pořád jsem lítala do poradny že už rodím. No srandy kopec. 22.4 jsem už byla fakt naštvaná a dohadovala jsem se z doktorkou že je to fakt porod už, at mě neposílá domů..nicméně natočili monitor zkontrolovali UZ malého a poslali domů. Krčili rameny, že nevědí, otevřená jsem byla na 2 cm, ale na porod to prej nevypadalo, cha chaa..Po cestě domů ze mě začlo něco téct, tak valím zpět a opět prohlídka..doktorka opět krčila rameny..noo ona to plodovka může být, ale hned rodit nebudete. Když si tu pochodujete tam a zpátky tak to asi nebude tak vážné, mě řekla ...tak jsem opět šla domů...manžel musel do práce, tak jsem zavolala mámě a ta hnedle přijela. Bolesti jsem měla zhruba po 15 minutách, ale takové že se dali vydržet. Jediné co mě teda dalo zabrat když mě vystřelovali do noh, to nebylo zrovínka příjemné.Jinak ty stahy ze začátku byli vcelku snesitelné a je pravda že jsou opravdu nezaměnitelné. Taky jsem se bála že to nepoznám :) Máma mě nenechala moc sedět, takže jsme šly na procházku..to jsem si hezky funěla brr..pořád po 15 min..večer jsem trošku usla a ráno v 6:00 vstanu z postele a nic mě není..už jsem si připadala jako magor a hysterka a prostě tak. Tak vstanu, bolesti nikde..dojdu na záchod, pak uvařím mámě kafe a probudím manžela a ruuup..tentokrát takové množství vody...myslela jsem si že vytekla všechna, ale odtýkala postupně...vždy docela velké množství ( bože té plodovky je toliiik ). Tak jsem opět volala do porodky, sestřička na mě tak už nebo ještě poslíčci ? Když jsem popsala jak to teče a jak to vypadá ( narůžovělá voda a měla takovej nasládlej čmach ) , sestra tak asi už budeme rodit. Manžel šel do práce s tím, že stejně zase přijdu domů :) Jo vyšetřili mě a světe div se mudr byla toho názoru že ještě ne. Poslala raději vzorek na testy a mě na procházku. Plodová voda to nakonec opravdu byla a mě přijali prvně na normální pokoj, kde začli bolesti sílit, ale dalo se to vydržet. Po 5 hodinách už jsem byla na 8 cm a přestěhovali mě na porodní box. Začal kolotoč různých prostocviků, PA byla šíleně akční a nenechala mě ani na chvilku v klidu. Pak přišla máma, manžela jsem u porodu nechtěla. Bolesti se zkracovali po 3 min a máma mě pořád rozesmívala at funím jako pes a podobný ptákoviny. Docela legrace to byla i když to bolelo.Jenže pak nás humor přešel všechny, malej se zašprajcnul a nechtěl sestoupit dolů, intervali bolestí snad po minute, bylo kolem 18:00 a tak ho začali různě natáčet a přetáčet a monitorovat a byl to takovej šrumec že jsem si ani nestačila uvědomit jak moooc to bolí. Prostě mě okolnosti nenechali nějak skučet a řvát..to vůbec.Tenhle kolotoč pokračoval do 19:30 až už jsem byla vzteklá, taky jsem měla strach o malýho..přišla PA že poslední pokus o otočení, nastoupili dva doktoři šupky šupky a jeden schytal kopanec ode mě do hlavy...byl krapánek necita a reflexy jsou reflexy :) Natočení hlavinky se nezdařilo a syn přišel na svět v 19 : 50 23.4 2010 císařským řezem. Když mě otevřeli, ani ho nestačili vytáhnout pomale z bříška a už řval jak tygr a pak všechny počůral :) Docela mě mrzí že jsem nakonec nerodila normální cestou ale což, hlavně že to dobře dopadlo. Takže těhulky ničeho se nebojte, bolí to, ale naše tělo je na tohle krásně nastavené a zvládnete to v pohodě :) Držím všem palečky a snad jsem nikoho nevyděsila :)