Kontrola 24+6

ahojky tak to mě mrzí ty tvoje komplikace, ale zároveň i já tě můžu uklidnit rodila sem první dcerku císařem v celkové narkoze, taky jsem se bála bolesti po operaci ale nic až tak hroznýho jak některý maminy říkají to není určitě se to dá vydržet jediný co tak jsem měla problémy s tvořením mlíka takže jsem musela ze začátku dokrmovat ale to se pak všechno srovnalo tak držím pěsti atť to dobře dopadne měj se a nenervuj se :one:

Ahojky, tak to mě opravdu mrzí, že máš takovéhle problémy :( , ale hlavně abyste Ty i mimčo byli v pořádku. To jak vyleze ven už není tak stěžejní ;) . Já rodila prvního normálně, ale měl 4,5kg a výsledek byl ten, že na JIPce jsem ležela 36 hodin, kvůli velké krevní ztrátě a vypadala jsem o dost hůř než maminky po císaři. Ono si moc nevybereš. Teď mi řekli, že když bude malá vypadat na víc než 4kg, tak půjdu taky pod kudlu. Na jednu stranu mě to mrzí, chtěla jsem si alespoň jeden porod zažít "normálně" - miminko dostat hned k sobě, rychle se rozkojit atd., ale co se dá dělat. Vím, že to hojení jizvy a další problémy po císaři nic moc, ale mě se moje jizvy a problémy s porodem obříka hojili taky hódně dlouho, takže v mém případě je to asi jedno jak mimíse dostanou ven :s: . A v Tvém případě - vykrvácená maminka je miminku rozhodně míň platná než maminka s jizvou. Věřím, že Tě (a vlastně i mě) tady holky uklidní, že císař není zas tak hrozná záležitost :a: a ať je brzy líp, Katka

Dekuji za psychickou podporu a za zkusenosti:-)

Ahoj, já jsem rodila císařem minulý rok (malá byla KP), měla jsem spinální anestezii (byla jsem umrtvena jen od pasu dolů)a můžu říct, že to byla úplná pohoda..žádné bolesti, žádný stres, za půl hoďky bylo po všem, malou jsem viděla hned po vytažení z břicha, na Jipce jsem ležela 24h. Chodila jsem hned po odchodu z Jipky, ze začátku to sice bolelo při vstávání z postele, ale z porodnice už jsem si nesla sama malou v autosedačce, bez jakýchkoliv bolestí. Jsem asi možná jedna z mála, která byla s císařem spokojená, ale taky je to hodně o psychice. Já jsem neřešila a ani mě řešit nenapadlo to, že si nezažiju přirozený porod apod..pro mě bylo důležité to, že je malá v pořádku a pořád mě držela myšlenka, že se musím co nejdřív rozhýbat, že nemůžu ležet a sténat, že mě bolí břicho aj., protože jsem věděla, že na mě na novorozeneckém čeká moje miminko, které mě potřebuje, takže myšlenky na jakoukoliv bolest šly stranou a já po 3 dnech ani nevěděla, že mám někde nějakou jizvu, která by mě měla bolet..pokud jednou mé druhé dítě bude muset na svět opět císařským řezem, budu jedině ráda..toť má zkušenost a pokud ti můžu dát radu - neřeš druh porodu, řeš to, že zdraví máte jen jedno a to jak ty, jakožto máma, tak i nenarozený potomek, kterému díky císaři hrozí menší riziko, že bude mít u porodu nějakou komplikaci (přidušení, pupeční šňůra, vax, aj.) ;)