Koncept kontinua po několikáté - jak jste se cítily?

Ahoj babky, ráda bych se zeptala Vás, které jste dočetly do konce Koncept kontinua...jaké jste měly pocity? Myslím ohledně svého života a raného života Vašich dětí... Nechci tu rozvíjet nekonečnou debatu o nošení / nenošení dětí, to je dost sporné a místy v našich podmínkách naivní, přestože je v tom určitě i velký kus pravdy, ale spíše mě zajímá, jestli Vás to nedonutilo přemýšlet skutečně víc o svém dětství a případně dětství Vašich rodičů a jestli celou tuhle teorii o neuspokojené nejranější fázi dětství pokládáte za možnou?
Za sebe musím říct, že to dává smysl a místy mě z toho chytala až beznaděj. Na druhé straně ale všechny tyhle naše civilizační pocity můžou být způsobené mnoha jinými faktory. Kdo ví, nicméně v mnoha pasážích jsem se s úlekem našla. Takže dík za příspěvky.. :) s.