Kolik peněz, tolik dětí... ach jo.

14.04.2012

Vždycky se mi líbila představa o veliké rodině. Někde jsem četla, že průměrný plat v Čr je asi 23000. Já i můj přítel máme VŠ vzdělání. Já tohoto platu nedosahuji, přítel jen když se zadaří. Žijeme si celkem v pohodě, zatím bez dětí. A to je právě TO. Jakmile přijde první dítko, budou větší výdaje. Myslíme i do budoucna, takže spoření pro prcka je pro nás samozřejmostí. Když Pán Bůh dá, přibude i sourozenec. Další výdaje. Chceme, aby děti měly záliby, svůj mobil, počítač, dobré vzdělání... chceme, jako každý rodič, jim dopřát (ale ne je rozmazlovat). Abychom měli možnost jet k moři, v zimě třebas do Alp. A co teprve třetí dítko... dál už si netroufám dohlédnout. Dnešní doba nepřeje velkým rodinám. Ba ani ne těm malým.
Holky, přemýšlíte také takto ekonomicky dopředu? Nebo si s tím lámu hlavu zbytečně... Bůh ví, co bude zítra, co třebas za 10 let...že? :///: :dance: :€s€: :k: :a:

ahoj, kazdy zodpovedny clovek- budouci rodic o tom premysli. ale priznam se ze ja nepremyslim v duchu toho ze musim mit na mobil a pocitac pro deti , to se mi zda trochu prehnane . jinak te chapu a kdyz te to tolik trapi, myslim ze pro vas jsou 3 deti moc ... pokud chces jeste karieru , vydelavat , jezdit, tak 3 deti asi nee. :a:

když se podíváš do statistik, tak nejvíce mají děti v rodinách s poměrně nízkými příjmy a málokteré z nich hladoví. Kdežto v rodinách, VŠ a s nadprůměrnými příjmy jsou tři děti dost výjimkou. Rodiče se chtějí věnovat kariéře a svým koníčkům. Obojí jde po příchodu dětí do rodiny prakticky do kytek...
Ty vyšší výdaje po příchodu dítěte do rodiny jsou relativní. Máš sice náklady na plíny a další oblečení, ale zůstáváš doma, takže se hodně ušetří za obědy, dost často omezíš i náklady na své oblečení - nemá smysl nakupovat nějaké extra oblečení, člověk je rád, když zůstane pár hodin neohozený, natož řešit, zda oblečení není zničené. Když děti rostou, je to už s náklady horší, ale jak to jde postupně, dá se s tím pracovat a opět prioritizuješ momentální potřeby v důsledku aktuálních příjmů.

ahojky,samozřejmě,že přemýšlím :) nejsem typ,co by mohl žít ze dne na den,bez plánů,prostě to nemám v povaze ani ani manžel naštěstí :) My teda teď čekáme druhé dítko,ale rozhodli jsme se pro něj i z eokonomických důvodů-jednak nikdo neví,jak to v dalších letech bude s rodičákem (a co si budeme povídat,nahoru to určitě nepůjde :() a jednak já mám dost vysokou mateřskou,na kterou budu mít nárok a manžel momentálně poměrně dobře placenou a relativně stabilní práci... Takže jsem si řekli,že vlastně nevíme,jestli na tom někdyx budeme líp a jestli druhé,tak teď nejlépe :) Musím říct,že s prvním dítětem náím sice klesl příjem,ale klesl naštěstí jen do té míry,že už nespoříme tolik jako jsme spořili předtím :) takže se to relativně dá... S druhým dítětem přijdou samozřejmě další výdaje,na druhou stranu spousty věcí už máme po prpvním,takže až takové výdaje nebudou a až půjdou děti do školky a do školy,tak už zase budou platy dva... Navíc máme ušetřeno a kdyby manžel ztratil práci a nemohl nic najít,tak se do práce vrátím já a on bude na rodičáku :) A třetí dítě?Uvidíme časem,stejně bych teď nechtěla a jestli bude za pět let nálada,zdraví a finance na třetí,tak to uvidíme :) Zatím to necháváme otevřené.Prostě je třeba myslet dopředu a rozmýšlet se na co máme a na co ne-samozřejmě,že nemoc nebo úmrtí může přijít kdykoliv,to si člověk nevybírá,takže je dobré mít větší rezervu,ale zase,že bych se musela stresovat zbytečně to zase ne :) Ale rozmýšlet a prostě si nedopřávat to,na co nemám :)

Důležité je mít zázemí. A pak už je to jedno o práci můžeš přijít kdykoliv a nebo se může naskytnou dobrá práce.A jiné. Jestli chcete rodinu a podle toho co píšeš chcete ,tak nesmíš nad tím až tak moc přemýšlet. Jak se říka dnes si tu zítra nemusíš. Takže za mě ano.

Já jsem vš dr. a průměrný plat teda nemám zdaleka....manžel teď povětšinou bez práce, či bez peněz, bo už mockrát nedostal poslední výplatu...Dnešní svět opravdu rodinám nepřeje,,,ale lépe je nad tím nepřemýšlet, nebo se zblázníš....prostě buď dítě chceš nebo nechceš...peníze už pak jdou holt stranou...Takže pokud dítě chcete, hurá na to, dokud jste mladí a jde to...u nás to nešlo,ale nakonec se podařilo, juchů! Jen toho sourozence zatím odkládáme, bo nechceme žít v maličkém bytě.

Ahoj, já jsme o tom taky přemýšlela, než jsme si pořídili Adélku. Manžel ten takové věci neřešil. Ale kdybych o tom přemýšlela moc, tak ani jedno dítě nepořídíme.
Přes mateřskou to bylo těžší, manžel je na živnost, takže peníze nebyli každý měsíc, ale j¨á jsem celkem spořivá a měla jsem vždy rezervu. Teď už chodím do práce takže je to lepší. Ale stojí to za to, bez Adélky už si neumíme představit život. Věrka

ahoj ja takhle nastesti nikdy neuvazovala a ani nebudu to bych se z toho musela zblaznit.ziju jen pritomnosti a rikam si ze dycky se to da nejak udelat.navic uz sem si zazila svoje,byla jsem matka samozivitelka od sameho zacatku,bydlela sama s dcerou a vse sem zvladla,na to co bude jsem nepremyslela.ted zijeme s pritelem a chtela bych urco i dalsi dite a ikdyz penez moc neni,vim ze i s malem to pujde a i druhy dite jednou uzivime.staci se jen uskromnit.jo utracela jsem hodne kdyz sem byla bezdetna,ale s ditetem se clovek setrit nauci...

Ahoj, chápu, že děti jsou výdaje... ale na druhou stranu, je tolik lidí, co ani průměrného výdělku nedosahují při součtu obou výdělků... Tak na druhou stranu si není třeba tolik zoufat... Tady u nás je jedna rodina, která má sedm dětí. Není to rodina nějakých chudáků... Paní celý život úřednice a pán nevím co dělá, ale něco v zemědělství a můžu říct, že děti všechny po nebo na vysoké. A mluví se tady o nich, že jsou to děsně fajn děti. Prostě při vysoké si musí přivydělávat na brigádách a to i v létě, pokud i chtějí koupit nový mobil, notebook, značkové oblečení. Jak říkala jedna kolegyně, to důležité do života dostanou - vzdělání, tak už je na nich jak s tím naloží. A myslím si, že si víc váží peněz a majetku. Postupně všechny začínají bydlet ve svém, osamostatňovat se a jde to. Na dovolenou taky jezdili, k moři taky... Vím, že je to teď blbé, jak chtějí zavést to školné, že děti vylezou ze školy a už budou zadlužení a zrovna práce tady taky není tolik... To moc vymyšlení není. Protože pak nemusí dostat hypotéku... a tak dále. Nedovedu si to představit tolik v praxi... Takže se neboj, stejně budeš muset úspory řešit podle možností, které budeš mít a podle toho, kolik peněz budeš mít. Já začnu malé šetřit, až se vrátím do práce. Vidím, že na mateřské se člověk i naučí šetřit nebo spíš zjistí, že tolik peněz až zas nepotřebuje, teda myslím pro sebe. Třeba člověk bude muset i slevit z nároků... U moře si vařit... na hory na české... ale určitě to bude neskutečně krásně s prckem či dvěma. Možná co by jiné za to dali zajet si na dovolenou, natož pak na dvě... Važ si, že máš z čeho šetřit... Přeji hodně štěstí a velkou rodinu.

Hele, nezoufej, já se toho taky bála. Jak budeme vycházet, co když nebudeme mít na pleny, mlíko,.. a ono to jde. Kolikrát je to pro mě záhada, ale fakt to jde. Musela jsem si teda zvyknout, že mám většinu měsíce práznou peněženku, a že se musím prosit chlapa, aby mi nějakou korunu dal (vydělávali jsme zhruba stejně, takže jsem byla zvyklá si disponovat a hlavně se zaopatřit sama), ale beru věci tak jaké jsou, a raději sobě urvu od huby, než by malá strádala.
Kolo má koupené ojeté, odrážedlo půjčené, věci na doma poděděné, něco málo občas koupím nové. Kočárky jsme měli dva a to jen proto, že se ten první nevešel do kufru auta, tak když už se někam vyjímečně jelo, tak aby měla s sebou i svoji káru. Jinak bych to odjezdila i s tím prvním. A nemyslím si, že by nějak strádala :? .
Oni ti prcci nějak neřeší, jestli má to kolo ojeté gumy a šrámy na rámu. Důležitý je, že to jezdí, zvoní, točí se kola. To až my, z nich děláme ty nespokojené osůbky ;-). :a:

mám několik spoření... bez toho bychom se dovolených, nového auta apod. nedočkali :D
na druhou stranu - děti mají i prarodiče a ti jsou štěstím bez sebe, když mohou vnoučkům dopřát - naštěstí :D
- jinak já zastávám názor, že dopřát dětem všechno je jen na škodu a opravdu nevýchovné... takže našim dětem bude muset stačit jen jeden počítač, kola, brusle a lyže budou po sobě dědit, stejně jako oblečení... manžel je dost šikovný, takže nábytek jim do pokojíčku dělal on a jak porostou, bude jim pokojíček přestavovat dle aktuálních potřeb... mobil dřív jak ve druhé, třetí třídě dávat nebudeme a určitě to bude nějaký vyřazený po nás...
- a vzdělání - to začnu řešit, až ho zpoplatní... a až budu vědět, že to jsou studijní typy... nehledě na to, že já budu trvat na tom, aby si vzdělání spolufinancovali!

Těhotenská kalkulačka

Lunární kalendář pro určení pohlaví dítěte

Uživatelky s nejvíce příspěvky