Kolik jste přibraly?

To já se včera holila po slepu. Zrcátko se mi moc neosvědčuje, to se vždycky říznu. Asi tam pár chlupů v nepravidelných řadách zůstalo :///: Snad příště ukecám manžela, romantika už je ten tam, takže se do toho moc nehrne. Ale zase se mi nechce jít příští pondělí k Dr. jak když jsem vylazla z pralesa :-)

tak toto mě čeká o víkendu :s:

Zejtra si udělám koupel, pohodlíčko a bude to :-) Panu doktorovi je to teda asi fuk, ale já mívám někdy blbej pocit. Zajímavý je, že v porodnici mě oholili úplně, myslela jsem, že jim bude stačit jen úplně dole.

No tak já se holila minulej tejden. Na nějakou fazónu jsem rychle zapomněla, když jsem zjistila, že si vidím akorát tak na stehna :s: , tak jsem to vzala všechno a je to. Jen jsem při tom snažení najednou zjistila, že nějak krvácím a to jsem ani necejtila, že jsem se řízla. Holila jsem se ve sprše, protože to je jednodušší než ve vaně, tam jsem jako neohrabanej hroch a trvá to dlouho, voda mi tam překáží, no hrůza. Chlapi ani nevědi, jaký máme problémy :00: . Taky už jsem zkoušela na přítele, že mě bude holit a jen se tomu smál, tak nevím, co si myslel :s:

No tak to já už to ani nezkouším a rovnou to má nastarosti manžel. Má aspoň nácvik až se pojede do porodnice. :s:
A břicho už mám taky ohromný. 118 :( :O

Jo měřila jsem se přes břicho a mám 104 :jawdrop:

Já 107 :-)

Teda to jsme zavedly anketu :s: . Stejně je to děs, když si představíme, že jsme byly štíhlý jako proutek a teď tohle :00:

:€O: zase budeme :{~{: já se nejvíc těším až mi z pipky zmizí křečáky, je to mazec :€{€:

Tam to taky jde? Já mám zas pocit, že jí mám takovou nateklou, ale při :sex: to cejtím víc, zrovna včera jsem říkala, že si to břicho asi nechám :s: . Jinak se mi zas zhoršujou hemoroidy, udělaly se mi po prvním těhu, ale práškama jsem to omezila, teď je znova beru, tak doufám, že při normálním porodu to nebude vadit :00:

já na to právě přišla že jsem cítila že je nateklá a po :sex: jsem ji cítila snad celý den jako natlakovanou - bylo to hodně nepříjemný. Takže s :sex: má manža smůlu :-) A mě teda ani nechybí :-)

No to jo, taky mám pak celej den takovej pocit, ale v tu chvíli je mi to jedno :) . Jen už se nemilujem tak často, protože si připadám jako neohrabaná velryba :00:. Už aby bylo po šestinedělí, nebudem si připadat tak blbě viď?

Taky jsem s nimi s postupujícím těhotenstvím měla docela problém, pomohla jedna mastička, teda hlavně na to svědění. Po porodu se to samo srovnalo, teda nezmizely úplně, ale není to žádná tragédie. Přímo u porodu jsem na ně teda vůbec nemyslela, myslím, že nepřekážely :-)

Taky jsem si změřila břicho, je to cca 95 cm, mám ho hodně vysoko jako v minulém těhotenství a jinak jsem celkem drobná, zato mám velká prsa, takže se to bříško pod nimi celkem úspěšně schovává :€O: :€O: :€O: :-) To vysoké bříško má výhody i nevýhody. Už toho moc nesním, protože tlačí na žaludek, takže teď přibírám míň, ale tlačí taky na plíce a později bude tlak na žebra a budou bolet celá záda, nejen v kříži jako teď. Jo a dneska ve sprše jsem koukala, že už bych si na bříško mohla pomalu postavit půllitr, mám ho prostě jako ti chlapi, co hodně chlastaj pivo :-) Prostě takový kulaťoučký.
Pan doktor včera říkal, že klamu tělem, bříško prý mám malé, ale mimi tak malé zase není, váží cca 1650 g - dnes jsem 30+4. To to letí! Pořád ale doufám, že holčička bude menší, kluk měl 3810 g, byl to záhul. Jo a já se teda taky holím úplně a občas se taky říznu. Včera jsem nakonec zjistila, že když si lehnu na posteli na záda a trošku to břicho zmáčknu, tak si tam i vidím. A vidět bylo teda. Docela úspěšně oholená pipka a v jednom místě na třísle takovej zapomenutej trs chlupů, nádhera :-D

Teda holky nemáme to jednoduchý :s: . Ale na rozdíl od pupkáčů my porodíme a jim to zůstane :P . Bohužel mě se do žaludku vejde hodně, ale je fakt, že po kouskách, třeba jogurt, za chvíli kousek salámu a tak. Takhle žeru celej den :00:

Neříkám, že třeba večer taky nemívám chutě. A kolikrát nevím ani přesně, na co, takže občas taky něco tláskám :a\|: . Ale takový ty hlavní porce, ty si dávám mravenčí a stejnak se to tam nevejde. Jojo, zajímalo by mě, jestli se chlapi s těmi bříšky cejtí podobně jako my nebo je to úplně o něčem jiném. Já už večer nějak nevím, jak ležet. Vždycky se celá ta tíha nějak sesune na tu stranu, na které ležím a připadá mi to tam takový celý těžký. Nějaký podkládání polštářkama na mě moc nefunguje, pořád se v tý posteli vrtím :-)

Já to vim :) . Přítel mojí mámy je pupkatej a sotva se ohne, aby si ostříhal nehty na nohou, má je fakt dlouhý a nechává to vždycky na poslední chvíli. Jinak spí se mu asi dobře, na zádech sice chrápe, ale klíďo si lehne na břicho, to my zas nemůžem :( . Tak to máme asi těžší než pupkáči :///: . Jo a do žaludku se mu vejde fakt hooooodně :s:

Nojo, do žaludku se mu vejde, protože je roztaženej, ten náš je naopak ve vyšším stupni těhotenství utlačovanej :-) Ten můj má taky trošku bříško, ale ne zas moc velký, takže to, že nechává nehty hodně odrůst, není tím, že by se nemoh ohnout :-) O chrápání radši nemluvím, už jsem si zvykla na špunty do uší, i když je to tlumeně slyšet i přes ně. Tyjo, prcek si dneska pořáááádně přišpal. Teprv se budí, to asi ten déšť venku :-) Tak mi začíná denní směna...

Můj přítel taky nemá bříško a je taky línej se ohnout, už asi měsíc mu říkám, aby si nehty ostříhal. Asi ho vydědim :) . To se máš, že ti prcek vstává tak pozdě, hoky dneska vstaly v pět ráno :00: . Po o nespěj, choděj spát tak v 8 večer, tak ráno takhle strašej

Tomášek taky dřív vstával hodně brzo, pak byl děsně protivnej a furt se musel nosit. Až pak jsem zjistila, že je protivnej, protože je prostě nedospalej. A jak jsem ho přestala kojit a dávám mu ráno do postele cca mezi 6 a 7 h. flašku mlíka, tak si zvyknul, že po ní ještě usne, většinou tak do osmi, ale někdy dýl, to asi hlavně ten déšť. Ovšem jeden háček to má. V okolních místnostech se nesmí nic dít, má hrozně lehký spaní, příp. mu to po tom mlíku taky brání znova usnout. Takže nemůžu nic dělat ani v kuchyni :-) Akorát v noci spí trošku tvrdějc. Takže ráno trošku krotím zbytek domácnosti, za což se ta domácnost uráží, že ji omezuju hlavně v hlasitějším mluvení a tak. Ten týden, co má manžel dceru, tak to bývá náročnější. V poledne Tomášek (po krátkém vyvzteknání se) spává cca hodinu a půl až dvě, to teda když ho v té poslední půlhodině nic a nikdo nevzbudí. Tak jsem si teď posledních pár týdnů začala taky dělat polední klid, dokud to jde :-) I když nespím, odpočinu si. Večer chodí kolem půl osmé, vyjímečně už v sedm, někdy až v osm. To tě lituju, že ti aspoň po obědě nespí :-( Já si to hodlám užívat ještě ty dva měsíce a pak se uvidí, jak to bude mít naše malá se spinkáním, než se to ustálí. Počítám s tím, že chvíli budu padat na hubu. Tomášek určitě taky bude vstávat hned po tom ranním mlíčku. Ale ono to nějak půjde :-) Doufám, že se nezlobíš, že jsem se takhle rozepsala o tom, jak ten náš docela dobře spí :-)

Vůbec se nezlobim :) . Jen si říkám, že to máš trochu složitý, pamatuju si to šílený uspávání po obědě a vztek, když jedna nespala nebo obě. To jsem nemohla udělat věci v domácnosti, co jsem běžně dělala včetně venčení pitbula, byl kvůli holkám zavřenej v kleci. Tak to prostě vždycky odnes chudák. Ale zas je to dobrý, když nespěj, nemusím pořád hlídat hodiny a klidně cestovat, když potřebuju a holky to v pohodě zvládnou a nejsou protivný. Jenže všechno má něco pro a proti :)

Ona to asi žádná z nás nemá jednoduchý. Jen kdyby to ti chlapi dokázali ocenit a nemysleli si, že jsme stroje a že všecko zvládnem. Teda aspoň ten můj takovej je. A bohužel, když si o něco řeknu, třeba jestli by nevzal prcka do sprchy, tak mi řekne, že to neumí. Asi jsem něco propásla, byla jsem moc soběstačná a teď už to nenapravím, no. Teda, ale jsem ráda, že nemusím venčit psa :-)

To mi připomnělo mojí ségru a jednu dcerku, taky když něco nechtěj dělat, tak to neuměj. Ségra z toho teda vyrostla, ale Míša to zkouší pořád. Jestli to ten tvůj manžel taky nepraktikuje kvůli tomu :)

Tady v tom případě je nám oběma jasný, že je to výmluva, ale prostě mi tím dává najevo, že na to se... Prototže proč by to měl udělat, když to nakonec stejně udělám já, přece nenechám prcka špinavýho. A já vím, že jsem udělala chybu. No, před porodem to bude zajímavý, až se budu sotva hejbat, ale ženská přece vydrží víc než člověk :-)

To je fakt, ale kopnout do prdele by si zasloužil :) . Až se jednou stane, že nebudeš moct, tak se o prďolu taky bude muset umět postarat sám přece ;)

... jsem se už domluvila s mojí mámou :-) Pro jistotu :-) Nějak si nejsem jistá, jestli bych mu malýho mohla na několik dnů svěřit. Ale stát se může kdykoliv cokoliv nečekanýho, tak potom uvidí, jaký to je mít prcka 24 hodin na krku.

Teda kdyby někdy došlo na tohle téma, tak bych mu to omlátila o hlavu, protože je táta stejně jako ty máma, tak by se měl umět postarat stejně jako ty a je to. Protože kdo jinej po tobě by to měl umět nejlíp :)

Bohužel mi ale jednou řekl, že jsem si prcka neměla pořizovat (jako kdybych si ho pořídila jenom já), to teda, když jsem si postěžovala, že já si s ním o dovolené furt hraju a lítám okolo něj a manžel se svou dcerou si hrajou na počítači. Ono to dřív vypadalo, že manžel bude ideální taťka. No, možná fakt někteří nejsou na ty malý děti, ale zamrzí to, no, zvlášť, když se tě pak zeptaj, z čeho jsi jako unavená.

Některý chlapi jsou teda blbouni. Tak se na něj vybodni a starej se o svý. On se tomu bude časem divit. A jestli něco chce, tak ať se zapojí a je to. Na hrubej pytel hrubá záplata ;)

Já mám pocit, že se mi ten hrubší způsob moc neosvědčuje, že to pak jde prostě celý do háje. A to prostě teď nemůžu dopustit, rozpad manželství. Teda hlavně kvůli dětem. Ale něco je špatně a nevidím to jen já. Možná to moc řeším tím, že jsem na té mateřské, totiž rodičovské a za chvíli zas mateřské. Každopádně malej tátu úplně zbožňuje a je celej blaženej, když se mu chvilku věnuje. Chtělo by to častěji. Já to asi s těma chlapama moc neumím nebo jsem moc měkká :-) I když je zase pravda, že jak mi dojde trpělivost, tak umím jednat. Pak už nebejvá cesty zpět.

Já ti nevim, bejvalej byl to samý, taky všechno "neuměl", sice se staral, aby holky měly všechno, ale tím to haslo, do pokoje nechodil, jenom někdy, když chtěl sex, "bydlela" jsem tam s holkama od narození a on spal na gauči. Do dneška neví, jakej maj děti harmonogram a co by jíst neměly. Víc než před rokem jsem odešla a najednou ho děti zajímaj. Sice mu vyhovuje, že jsou u mojí mámy a on jenom oběhne barák, aby je viděl, ale může se kvůli nim přetrhnout. Teda nebydlet máma blízko něj, tak mu je nedovolím vídat. Sám si je k sobě nebere. Doufám, že tvůj chlap neni takovej idiot jako tohle

Nějak to teď graduje, měli jsme teď nějaká nedorozumnění a samozřejmě si myslí, že chyba je jen na mojí straně, chová se ke mně jako ke kusu nábytku. Ale to, jak se ke mně kvůli tomu choval a co mi říkal, už dlouho nevydržím. To jsou takový podpásovky, že se ani v tu chvíli neumím bránit, jsem asi zbytečně moc citlivá. Myslím, že by ani nepochopil, že mi to může ubližovat, asi si myslí, že je to v pořádku, co mi řekne ve vzteku. Zatím jsem si nesbalila jen kvůli Tomáškovi. Ale asi to tak stejně jednou dopadne. Chystám si pohotovostní zavazadlo. Abych si to pak zase nestihla rozmyslet. Jen teda nevím, jak to pak budu dělat s penězi.

Jenže právě kvůli Tomáškovi potom odejdeš, protože budeš smutná máma a on na to bude reagovat. Je to těžký, ale pořád lehčí bejt v klidu, než žít s takovým chlapem. A pořád lepší žádnej táta, než špatnej. Stejně jsou některý chlapi hovada

Nejhorší je, že když jsem z toho všeho smutná, tak se dozvím, že není zvědavej na moje depky. Prozatím jsem mu řekla, že jestli na mě bude křičet, tak se seberu a odejdu a taky, že si nenechám říkat krávo. Ať už byl jakkoliv rozčílenej, když to říkal. Mlčel.

Ale příště ti zas bude nadávat a jednou ti trpělivost dojde

Když von si to asi fakt vo mně myslí nebo co. Je mi líto, že se vytratila nějaká úcta ke mně. Nemůžu to skousnout a zároveň uvažuju, jestli si za to snad nemůžu sama anebo to je hlavně tím člověkem. A je z toho začarovanej kruh. Von je pak naštvanej, že já se chovám divně, protože to prostě ranilo moje city) a v podstatě je to kvůli jeho chování, který mu připadá, že je normální. Asi k sobě nějak asi nepatříme, neumíme si k sobě najít cestu. Vždycky, když je to chvíli docela dobrý, tak dojde k nějakýmu kiksu. Promiň, já jsem ráda, že si se mnou o tom někdo píše, nevím, za kým jít a nechci s tím nikoho otravovat.

S tím nemůžeš nikdy nikoho otravovat. Jen si myslím, že on prostě ustoupit nechce a mám pocit, že kdykoli dojde k tomu kiksu, jak říkáš, tak je to "kvůli tobě" a on je pak šíleně nasranej a dává ti všechno za vinu. Možná tě jenom znervózňuje předem jeho reakce, tak se tolik snažíš, že možná taky něco pokazíš, protože jsi v napětí z toho, co se může stát. Teda nevím, jestli se nepletu, ale připomíná mi to bejvalýho, to bylo to samý. Do dneška nemůžem najít společnou řeč, ale ono to s někým prostě nejde. Když se s ním budeš snažit vycházet ty, tak on bude pořád na stejný pozici a ty budeš onuce. A když to bude po tvým, tak on neustoupí a bude se cejtit ublíženej. Je těžký tohle řešit, buď musíš zatnout zuby a začít bejt fúrie, nebo radši odejít a mít klid. Ale bojovat s ním budeš asi muset pořád :(

Poslala jsem ti zprávu, ať se tady neplácáme :)