kojení - pocity, důvody
ahoj holky, dneska mě napadlo takové zajímavé téma a to vaše důvody proč kojíte i 3 roky některé, ale obecně proč kojíte.
Já mám 2 děti. první jsem kojila měsíc, protože mi to absolutně nešlo, bradavky mám vpáčené a u nás se to řešilo denně, Fakt denně mě chlap otravoval proč mi to nejde, že se nesnažím a taky nebyl den kdy ohledně toho nevolala tchýně a švagřice, takže výsledek byl že mi z toho skoro hrabalo tak jsem se na to vykašlala.
Druhé těhu jsem se kojení bála jak čert kříže, už jsem věděla jak zas rodina bude otravovat. Naštěstí jsem to nějak vybojovala do toho půl roku, ted sice ještě kojím, ale uvidím jak dlouho to ještě půjde, ale jde o to že když se s někým o tom bavím, tak já mluvím o kojení jako o nečem co absolvuju kvůli "úžasné" rodině a kvůli peněz za sunar a zbytek lidí co znám o tom mluví jako o zázraku a ta co nekojí je skoro vrah, přitom můj syn kojen pouhý měsíc je nejzdravější z celé jejich slavné rok kojené rodiny. Maj tolik alergií že se divím že ještě žijou.
Prostě vím že to zní jako největší sobeckost nebo nevím co, ale já si prostě neužívám tu blízskost mimča, ani ten pocit že odemě pije, nebo já nevím co bych to všechno měla cítit a štve mě a mrzí že to člověk ani nikde nemůže říct, protože se na mě hned každej dívá jak na nějakou krkavčí matku, přitom láska k dětem o kojení snad není.
Co vy a vaše důvody, názory?
In reply to Ahoj! Tak pro mě bylo kojení by Petaaa
já když jsem měla škaredé ragády či jak se to píše tak mi taky laktační porakdyně doporučila z jednoho prsa přestat kojit a kojit jen z jednoho, z nemocného odstříkávat a krmit stříčkou takže vím co je to za práci a pocení a bolest zad znám velmi důvěrně. moje malá bude mít 1.4. 7.měsíců a pořád kojíme 40minut a to je teprva bolest zad, ale nevím jak dlouho to ještě zvládnu po mojem mlíko očividně dlouho najezená nevydrží
než se synek narodil, vůbec jsem nad kojením nepřemýšlela, prostě jsem měla za to, že je to úplně automaticky tak, že kdo kojit chce, tak kojit může, a žádný problémy okolo toho nejsou. Rozhodla jsem se, že budeme plně kojit 6 měsíců a pak s přikrmováním do roka a pak pomalu ostavíme. Realita byla úplně jiná, teda až na to, že nakonec se podařilo ty lhůty splnit, ale stálo mě to takových nervů a úsilí, že bych tomu vůbec nevěřila, kdybych to nezažila na vlastní kůži.
V porodnici, mimochodem pyšní se certifikátem baby-friendly, nástěnky plné informací o tom, co dělat a nedělat pro správné kojení, se nekonalo ani slíbené spolubydlení s potomkem na jednom pokoji, na první kojení mi ho přivezli až půl dne po porodu, mezi kojeními mi ho přikrmovali UM, první noc mu vrazili dudlíka do pusy ... ležela jsem v porodnici 5 dnů, všechny maminy měly třetí den prsa jak balóny a jejich mimča sosala jak o závod. Já ještě v den propuštění měla prsa placatý a synek u kojení neustále spal. Když jsem chtěla radu od sestřiček, odbývaly mě větou, že nekojení ze mě přeci nedělá špatnou matku. Nemít v příbuzenstvu matku tří dětí, která už znala všechny vychytávky, zabalila bych kojení během pár dnů. Ale byla jsem strašně namíchlá na to, do jaké velikosti se zpitvořily ty moje krásný pevný béčka, a že by to bylo k ničemu, kdybych nekojila, tak jsem pořídila odsávačku a dva měsíce se stresovala tím, že mateřství naprosto nezvládám, až pak jsem si všimla, že kojení vlastně není problém. Ale celou dobu to pro mě bylo jen o tom "nakrmit dítě", žádný pocity typu "souznění s miminkem" se nekonaly
In reply to než se synek narodil, vůbec by ha.nka
s prvním synem jsem měla dojem že se stresuju jen kojením ,mimčo jsem si začla užívat až po najetí na UM, ted je malá nějaké šikovnější nebo možná obě, ale bude mít 7.měsíců a myslím že do roka to nedáme i když byla doba kdy jsem myslela že nedám ani půl rok :D
Ahoj,tak já kojila dceru 3 měsíce,pak jsem dostala MS,ona odmítala a já přišla o mléko....Nijak jsem to nedramatizovala,v podstatě mi to bylo jedno,měla UM a šla jsem od jejích 6, měsíců do práce.Po 10 letech se narodil syn,to jsem chtěla kojit co nejdéle,ale po 4 měsících jsem měla po laktaci,odsávaní nic nepomohlo a bylo po.Třetí bych chtěla kojit co nejdéle a přiznám se,že nejvíce mne k tomu vede ekonomická nenáročnost,mléko vždy a všude bez práce.Slastné pocity nemám nijak výrazné,ale zase mě to neobtěžuje.
nikoho neodsuzuju kdyz se rozhodne nekojit at ma k tomu jakykoliv duvod,nebo se proste rozkojit nemuze,urcite nejsi krkavci matka ani jakkoliv spatna matka,tva rodina by se mela jit lecit,dle meho by jim melo byt uplne sumak zda kojis ci nikoliv,nemeli by se zajimat o tve"soukromi"asi bych jim neco rekla ;)
ja si kojeni uzivam :)tetka druhe dite jeste vic nez prvni,
muj nazor je ze neni nic lepsiho nez MM,prvni syn ma VVV a alergii na mleko a soyu a reknu ti ze na tom byl jako kojenej lip nez jako nekojenej,pokud se mi podari aspon odstrikavat mlicko i pro nej tak budu rada :)
a o penezich ani nemluvim ;)
každá to asi vnímáme jinak :) to je nejspíš normální,prostě někoho kojení neosloví,jiná si zase nedokáže představit,že odstaví :) já jsem ten druhý příklad :) kojila jsem do 26 měsíců a vůbec mě to neobtěžovalo.Určitě velkou roli v tom hrálo i to,že malej byl naučenej na určitou hodinu kojení,kojením se ani neuklidňoval,ani u něj neusínal (od určitého věku,jako kojenec samozřejmě ano),nevydupával si ho,nesvlíkal mě na veřejnosti,takže mě vlastně nijak extra nic nepudilo k tomu ho odstavit nějak dřív... Njedřív jsem říkala odkojíme ty dva roky,abych nemusela učit na UM a pak nějak jsme to vydrželi ještě o dva měsíce déle,bylo mi líto ho odstavit a tak jsem to nějak prodlužovala :) Pro mě kojení bylo po celou dobu něco úžasnýho,neopakovatelnýho,taková intimita,blízkost s tím miminkem a později i batoletem,já ty chvilky prostě milovala :) a malej taky,tak proč mu to brát :) takové to,že je to pro dítě nejlepší,je to zadarmo,je to méně pracné a tak podobně to určitě taky hrálo roli,ale mě prostě kojení bavilo a naplňovalo a doufám,že u druhého se mi to taky tak podaří :) mě zase mrzí,že jsem nedokázala porodit normálně,takže z toho si nic nedělej,každá holt máme něco :)
In reply to každá to asi vnímáme jinak by lucininenka
to by tě taky nemělo trápit :-) "nedokázala" podle mě je hodně sebekritický výraz a je hodně nesprávný, já obě dvě děti rodila císařem a jak občas slyším ty komplikace u normálních porodů tak toho nelituju, hlavně že ti kojení šlo, mimčo je zdravé atd. to je přce to důležité, ne to jak kdo porodil :-)
In reply to to by tě taky nemělo trápit by Arutha
no vidíš a podobné trauma jako ty máš z toho,že tě kojení nenaplňuje,ač teda to přeci není žádný ukazatel toho,jestli jsi dobrá máma nebo ne,tak já mám dodnes prostě trauma z toho porodu :( taky možná tím jak to probíhalo,kdyby to bylo plánovaný a mohla jsem se s tím smířit,bylo by to asi jiné než takhle akutně,kdy jsem si navíc stejně celý porod vlastně prožila :(jasně,že je pro mě důležité,že je malý zdravý,že já jsem zdravá,že nám kojení šlo i přes císaře,ale prostě ten pocit toho nezvládnutí je tam pořád... a jestli mi řeknou,že i druhé půjde císařem,tak to fakt ořvu,hrozně moc si přeju rodit normálně :€s€: prostě je to v hlavě a ač ti tisíc lidí řekne,že je to blbost,co si myslíš a rozumově to i víš,tak pocitům se poručit nedá :)
Ahoj, zajímavé počteníčko.
Prvorozený nebyl vůbec přísavka, takže se kojení nedařilo a já jen odsávala pákovkou nejprve cca 100ml denně a nakonec cca 200-300ml denně. Vydržela jsem to 5 měsíců a jak jsem přestala odsávat v noci, byl konec a už mě to ani nemrzelo.
Druhorozený je od narození sosálek jedna báseň, ale stejně nám to nejde naplno a kojíme a dokrmujeme UM a odsátým po kojení. Zprvku jsem počítala kolik ml MM a kolik UM, teď už to neřeším. Nakojíme, dokrmíme lahví a je to pohoda.
No a proč kojím i když mi to vlastně jde tak mizerně ...? Sama kolikrát nevím a přemýšlím nad tím, ale prostě nás to baví i tak. Nejde mi ani o peníze, ani o pohodlnost, protože naše kojení postrádá výhody obou způsobů. Takže jediné a vlastně zásadní plus je kontakt s miminkem a protilátky.
Teď je Radovan nemocný a tak odkládám pořádný začátek příkrmů, ale těším se, že se pořádně nabaští vařeného a mamku si nechá jako dezert a už nebudu jen věčným předkrmem před UM nebo odsátým :one: No a pokud nám to alespoň nějak půjde, tak budu kojit co to dá. Nevadí mi ani kojo na veřejnosti a nijak mě to neomezuje.
Při dnešní kojící masírce, bych ale nakonec dodala, že kojení má být o radosti a ne trápení ...
Ahoj tak já kojení nepovažuji za něco extra pocit, mám lepší chvilky se synem které si dokáži užít lépe než kojení. Jediné co na tom shledávám super je "milióny ušetřených peněz" a pohodlnost, nemusela jsem vstávast půl hodiny před každým kojením abych připravila sunar.
Syna jsem kojila do 9 měsíců a pak jsme rovnou přešli na tuhou stravu, páč mi odmítal veškerou UM.
Ze začátku jsem měla s kojením problém páč mám asimetrické bradavky, každá je otočená nahoru a každá na jinou stranu, takže nám trvalo i 20 minut než se syn přisál a než jsem mu je správně natočila, dokonce jsem ten první měsíc prořvala a odmítala kojit jak jsem je měla bolavé.
Kojení na veřejnosti mi vůbec nevadilo.
Nazdarek. Tak ja mam dve deti, prvni syn byl kojenej s velkejma problemama a dokrmovanim tri mesice. Neuzivala jsem si to ani trochu. Druha dcera byla kojena naprosto bez problemu 11 mesicu. Ani pri tom jsem nebyla nijak odvarena z toho "neopakovatelnyho pocitu blizkosti". Proste to bylo pohodlnejsi a hlavne levnejsi nez UM.Zkratka to bylo krmeni a spoustu jinejch veci si se svejma detma uzivam mnohem vic nez kojeni.
Ahoj, zajímavé téma :)
Taky mám dvě děti (25m a 6m) a kojím obě. U prvního jsem nad tím nepřemýšlela, kojit jsem chtěla a nechala jsem to osudu. Moc to nešlo, vlastně skoro vůbec, dokonce mi sestra v porodnici odmítla pomoct, vrazila mi UM a zabouchla dveře se slovy, že se to spraví. Spravilo, vyměnila se směna a přišla jiná sestra, úžasná, která se s náma trápila půl noci...a od té doby kojím. Přijde mi to přirozené, pohodlné - nevadí mi kojení na veřejnosti...prostě fajn. No, nebudu to prodlužovat. Otěhotněla jsem v 10m dcery a určitě jsem chtěla kojit aspoň do roka, pak aspoň do roka a půl, pak do dvou. A teď se mi nechce přestat, nějak nemám důvod, neobtěžuje mě to :) Dcera naštěstí ví, že má mlíčko od maminky jen ráno a jindy se po něm neshání, necpe se mi pod triko, ani nežárlí, když kojím bráchu.
U malýho to pak bylo jasný, kojila jsem naposledy 5 hodin před porodem :) Kluk je pažravej, takže to šlo a stále jde krásně.
Ale zase nejsem kojící fanatik. Kamarádku kojení nenaplňovalo, plně kojila půl roku, pak chtěla přestat, bylo vidět, že ji to trápí, pořád o tom přemýšlela. Podpořila jsem ji v jejím rozhodnutí a jí se tak viditelně ulevilo. Jsem přesvědčená, že to prospělo jim oběma :)
PS: zdravím Kytiii ;)
In reply to Ahoj, zajímavé téma Taky mám by femme.fatale
Ahoooj :D
Já jsem malou kojila tak nějak 3 měsíce, ale ke konci jsem už musela dokrmovat, protože mlíčko prostě nebylo. Mrzelo mě to jen kvůli malé, jinak mi to nic neříkalo a vůbec mě to nebavilo. Hlavně mě pak fakt každý kojení už stresovalo, protože to prostě nešlo a vždycky to trvalo strašně dlouho, než se malá trochu najedla. U druhýho bych chtěla vydržet půl roku, když to půjde, ale když ne, tak už se tolik nervovat nebudu.
Ahojky tak já syna kojila taky měsíc bo to nešlo,a potom s dcerou sem si to vynahradila 3,5roku a bylo to super to mazlení se sní při a po koj,Ted mám 2měsíce syna a plánuji taky co nejdyl,je to prostě krásné,ale se zdravím nevím,moje malá byla nemocná furt i při koj.Ale když ti to vadí,tak nemá smysl se trápit a stačí 7 měsíců koj. a pak um,ale opravdu to ušetří spoustu peněz za mlíčka tak papa :a:
Tak u mě to bylo tak:-) Před porodem jsem kojení nějak moc neřešila, tak nějak jsem si říkala, že by to prostě mělo jít a že to pude, (ještě ze střední jsem si z pediatrie pamatovala, něco málo o tom, jak je kojení prospěšný a že do půl roku bez příkrmů a pak ideálně do dvou let s příkrmama, a to sem brala tak nějak samozřejmě jako normu :D ) a když jsem se pak asi týden před porodem poprvé prošla uličkou z dětskou stravou a mlíkama, že se pro info kouknu, co krom sunaru je, kdybych to náhodou potřebovala, tak mi při pohledu na cedule s cenama klesla čelist a s prohlášenim: "No tak to TUPLEM doufám, že to nebudu potřebovat." jsem jí zase urychleně opustila :s: .
No a šlo to. První kluk měl podle tchýně, laktační to poradkyně, přímo učebnicovej nátisk, no v porodce mi bradavky stejně rozžužlal, ale do týdne to s pomocí bepanthenu bylo zase Ok, a od tý doby pohoda. Za těch skoro třiadvacet měsíců kojení jsem měla asi třikrát menší zatvrdlinku, dvakrát mi stačil tvaroh na obklad a jednou jsem to zvládla i bez něj. Pak sme s kojenim skončili že jsem byla už asi v 15tt a mlíka bylo stejně málo, tak jsem ty původně zamýšlený dva roky nedotáhla.
Druhej kluk pusu ze začátku moc neotvíral, jako jí tak špulil, takže i když já už měla představu jak ho při tom držet, a jakym způsobem že by on měl sát, stejně mi ty bradavky zase rozžužlal a zase se mi s pomocí bepanthenu týden hojily. Teď je mu 14 měsíců a zatim si kojení pořád užíváme. Jsou to krásný chvíle, takový intimní :c:
Jinak mi to právě přijde strašně pohodlný, hlavně představa, že v noci polospící a polomrtvá vstávám a ohřívám vodu :00: takhle jen vytáhnu prso a chrápu dál, anžto ho mám přímo v posteli, i to mi vyhovuje, jsem totiž strašně strašně líná :s: :a:
Jo a UM sme nakonec nikdy nekoupili.. ještě bych teda ráda třetí mimčo, takže zatím nekoupili, ale tak když to šlo dvakrát, tak to snad půjde i do třetice ;)
In reply to Tak u mě to bylo tak:-) Před by Ei.lin
jo já se právě o nic nezajímala a pak mi spadla čelist jak jsem viděla ty ceny a spotřebu :D kloboučky které mi kojené ted zahránily aspon na 7.měsíců mi u prvního dítka nikdo neporadil a sama jsem na ně přišla už taky pozdě, jen já si o prostě neužívám, takže mě to chybět nebude a ohledně spaní, jsem ráda že obě děti mají svou postel, chci taky třetí dítko a spát v 5 na manželských postelích fakt nemusím :D
In reply to jo já se právě o nic by Arutha
My tam spíme ve třech, ten starší se asi dva týdny po odstavení přestěhoval do vedlejší postele sám od sebe :D
Ahoj,no zrovna na techto strankach se casto setkame s tim,ze nektere matky silene odsuzuji nas,skoro nekojici,me to proste neprislo a asi nikdy neprijde jak neco,co bych mela delat na verejnosti,kojila sem mesic,duvodu vic,mleka malo,sileny stres,reflux,..no neslo to,ale extrem mi treba prijde ze si znama nechala pichnout v porodce injekci aby se ji nedelalo mleko,a jediny duvod pry byl,ze ma prsa ctverky a nechtela je mit proveseny.
In reply to Ahoj,no zrovna na techto by Renďa.24
hm, to známá asi neví co znamená gravitace :s:
In reply to hm, to známá asi neví co by JaMiOn
Jn,ty pujdou dolu at chce nebo ne.Chtela bych videt ty sestry z detskeho kdyz jim to oznamila.
In reply to Jn,ty pujdou dolu at chce by Renďa.24
no to já taky. Protože třeba porodnice u nás si zakládá na kojení. Má nějakej ten certifikát ohledně kojení. To by pro ně teda byla rána :s: .
In reply to no to já taky. Protože třeba by JaMiOn
Nevim prave ve kterym spitalu rodila,ale teda pokud tam kde ja..jedna sestra mi tam v noci dala pro maleho dokrm,s tim ze se mi mleko porad nedelalo,ale maly u prsu furt,ze kdyby nahodou,at zase dojdu,prisla sem tedy s kricicim ditetem i dalsi den,uz jine sestry na smene a ty me za to sjely jak malou
In reply to Nevim prave ve kterym spitalu by Renďa.24
tak to muselo být nepříjemný. No u nás sice chtějí aby každá maminka kojila, ale i se té mamince věnují. Když zjistí, že je opravdu problém tak samy přinesou ve stříkačce Nutrlilon. Sice jen maličko aby dítě chtělo sát, ale aspoň trošku to zasytí :-). Ondru mi takto dokrmovali první 2 dny než jsem se konečně rozkojila. Markétku druhý den po narození (vnoci) protože se nějak nemohla dojíst a pořád plakala. No a já byla úplně vysátá. Všechny sestřičky měly stejný systém, takže nic takového nehrozilo :///:
In reply to tak to muselo být nepříjemný. by JaMiOn
Tak to je fajn tento pristup.no ty u nas jsou vicemene fajn,i kdyz nekdy ne zajedno a ta trpelivost taky sem tam vazne.nevim zda mi to neslo i proto ze sem malyho dostala az asi 20hod po porodu,mozna
In reply to Tak to je fajn tento by Renďa.24
to je taky možné. Takové to prvotní nastartování laktace přišlo pozdě. Já jsem malou dostala 15hodin po porodu. Hodně se nalokala plodovky a pořád zvracela. Takže proto mi jí nemohli dát na pokoj. Měli jí na podložce aby jí monitorovali-kdyby něco. No a když mi jí přinesly, tak byla celá fialová chudinka a plakala hlady. Tak jsem jí dala k prsu a ona se přisála jako přísavka a děsně hltala. Takže 2 den po porodu jsem měla už mlíko a ne mlezivo. Úplně jsem cítila jak mi mlíčko vysává. To jsem u Ondry nezažila :s: .
Pokud je ale miminko slabší a dostane se k prsu takto pozdě, tak můžou vzniknout problémy. No a i stres matky a je to hned....
Kojila jsem do 2 měsíců....nějak mě to nenadchlo. Nepřipadám si jako krkavčí matka, ale mám ještě malé hospodářství a musela a musím se o něj postarat. Při spurtu jsem neměla prostě čas celej den ležet a doufat, že se mi mlíko udělá. Hlavně to flaška měla jednu strašnou výhodu, když se začala v noci budit na jídlo, tak jsem jen udělala mlíko a dala jí ho. Protože jsem ji nevytáhla z postýlky, tak vypila co chtěla a spala dál. Takže žádné noční kojo a čekat další 2 hodiny než usne.
Já se na kojení strašně těšila,v žviotě mě nenapadlo co to ale doopravdy obnáší.Pamatuju si jak se mi amlej v proodce popré přisál-strašná bolest.Prsa jak šutry a já brečela bolestí.Bepanthen to ale zachránil.Po týdnu co jsme byli doma jsem dostala 40ky a ejhle zánět prsu a to sem malého kojial co 2-3 hodinky poctivě.Po léčbě antibiotiky už nám to tolika nešlo,byla sem nešťastná hlavně proto že manžel na mě furt ať kojím a uplně mě psychicky deptal.Zkusila jsem zkontaktovat laktační poradkyni u nás,díky změně polohy se malej zase hezky přisával a byli jsme oba spokojení.Krásně přibíral,mlíčka dostatek.Bylo to fajn.Za dva měsíce na to ale zase 40ky a další zánět prsu...dělala jsem co jsem mohla ale po dalších ATB už se nám nepodařilo nic zachránit,malej ubýval a moje odstříkaný mlíčko se podobalo spíše vodě.Byla jsem vystresovaná a nakonec to položila.Bylo mu 5 měsíců.A ejhle-na Sunaru jsme byli spokojení oba :one: V červnu s emá narodit druhé mimi a už ted sem vystresovaná z kojení.Ano,přítomnost miminka je krásná ale tím že na mě převážně manžel tlačil at kojím se mi to znechutilo.Ted se zase bojím jak zánětů tak té bolesti prsou jak byla nalitá..púrostě na kojení s enetěším
In reply to Já se na kojení strašně by smillingangell
já jsem tatkovi ted u druhého rovnou řekla že pokud mě ted nehodlá podržet, ale zas se chovat jako idiot ohledně toho kojení, tak at s třetím mimčem nepočítá a musím říct že se opravdu jeho postoj výrazně změnil, ale plně chápu že tě jeho chování deptalo, taky jsem měla 40ky horečky a taky jsem na nich skončila
Díky za zajímavou diskusi:-)
ahoj, tak mě také kojení nenaplňovalo :-). Mám také vpáčené bradavky. Když jsem čekala Ondru tak jsem ani netušila že to může být problémem při kojení. Bohužel to problém byl. V porodnici ne a ne se přisát. I když se sestřičky u mě střádaly jak na běžícím páse, tak to prostě nebylo ono. Já bulela a malej řval jako siréna. Takže si ho na noc braly k sobě a dávaly mu stříkažkou Nutrilon :-(. Musim říct, že už v porodnici jsem byla vyčerpaná, ubulená a vystreslá mamina :-(. Potom mi jedna sestřička přinesla čepičky na bradavky. Tak jsem to zkoušela snima. Nejdřív jsem mu musela stříknou stříkačkou trošku nutrilonu na klobouček aby se přisál. Byl to boj ale zadařilo se a já začala po 2dnech od porodu kojit. Kojila jsem ho každé 2 hodiny aby se mi rozjela laktace a malej přibral. Hrozilo, že nás nepustí, protože přibýval minimálně. S kloboučkama to bylo opravdu náročné, hlavně než jsem chytla ten správný grif. Než se přisál tak to kolikrát trvalo i 10minut. No a představ si řvoucí hladové miminko a ono to nejde hned :-(.
Malej se vnoci budil každé 2 hodiny a přes den taky. Přibýral 20dk týdně. Doktorka říkala že je důležité že přibýrá. Asi po měsíci jsem začala kojit bez kloboučků. Ondra přibýral o něco více. Ve 3 měsících mu dr. zjistila atop.exém. Řekla mi že musim kojit co to půjde. Takže další stres navíc. U Ondry jsem prodělala 2x silný zánět prsu a jednou slabší. Vysoké horečky, zvracení. Ani jsem Ondru neudržela v náruči jak mi bylo zle :00: . Naštěstí si manžel bral volno aby Ondru (nespící a plakající miminko) obhospodařil. Ondru jsem zvládla kojit do 11,5měsíců. Pro mě slušný výkon :s: . Do 15 měsíců nechtěl UM. Postupně jsem zařazovala jogurty. Nechtěl ani klasické mléko. Jednoho dne, se stal zázrak a Ondra se napil UM mléka z láhve své stejně staré kamarádky. Bylo mu cca 16měsíců. UM pil až do 2 let.
Musim říct, že to byl velkej boj. Jsem na jednu stranu ráda že jsem to nevzdala a pokračovala. Na druhou stranu si říkám, že jsem to měla vzdát a dát mu Um a být vklidu. Měla jsem toho opravdu plné kecky a nevyspání a stres s ena mě podepsal. Hodně jsem jedla a tím jsem i přibrala. Když jsem čekala malou, tak jsem byla smířena s tím, že jí kojit nebudu. Nedovedla jsem si představit že bych sní podspupovala to stejné. Ono by to ani moc nešlo když jsou 2 děti. Nechtěla jsem aby Ondra viděl že brečim, nespim a jsem naprosto vyřízená.
kupodivu jsem u malé s kojením neměla žádný problém. V těhotenství jsem si bradavky masírovala a vytahovala je ven. Nevim jestli to pomohlo, ale pár týdnů před porodem jsem měla bradavky pěkně napnuté :s: . Už na sále se malá krásně přisála. kojila jsem jí po 3-4hodinách. Záleželo jak se vzbudila. Bez problémů přibýrala. Zánět prsu jsem měla 1x. Kojila jsem jí do 9měsíců. Potom se sama odstavila a pila UM do 2,5 let :-). I tak nemůžu říct, že mě kojení nějak bavilo nebo že jsem přitom cítila nějaké úžasné spojení. Jestli nějakej blok? nevim. Ale byla jsem ráda že se malá odstavila. Cítila jsem se taková svobodnější, volná :-).
Teda to je román :s: Neodsuzuju nikoho kdo své dítě nekojí. Myslim si že to neni poviností ženy. Ano, je to pro dítě lepší. Ale nikoho odsuzovat a nebo mu vštěpovat své názory jak je kojení naplňující a úžasné mi přijde hloupé. Každá to vidíme jinak a jinak cítíme. To samé se týká těhotenství. Kolikrát tu čtu jak holkám chybí bříško. To taky moc nechápu. Já jsem ani těhotenství extra neprožívala.
In reply to ahoj, tak mě také kojení by JaMiOn
problémy které jsi popsala u Ondry jsou přesně ty co jsem měla já, jak se tom prožívala i střídání sester u mě v porodce, jen mě ty kloboučky nikdo neporadil a já na ně přišla až v době kdy už jsem dávno nekojila, ted druhé mimčo kojím jen přes kloboučky a toho půl roku co jsme to zvládli považuju za zázrak :-)
:-)
:-)
u prvního syna jsem kojení vůbec neřešila, vůbec nic jsem o něm nevěděla... jen jsem to brala jaksi přirozeně, že po porodu budu kojit...
a ejhle, nešlo to... čím víc to nešlo, tím víc jsem z toho byla rozložená, z porodnice šla s dokrmem... pak jsem asi 2 týdny kojila tak nějak plně, ale po druhém týdnu prcek skoro nepřibral, takže zase dokrm...
na 6nedělní prohlídce mě sestra na gyndě zjebla, že jsem to měla v 6nedělí řešit a že teď už je vše ztracené... to asi byla ta správná motivace :D začala jsem po netu pídit po informacích o koju...
- no kojili jsme s dokrmem 5 měsíců než jsme se ho zbavili (nahradili kaší)... s příkrmy jsem se konečně psychicky uklidnila natolik, že mléka už byl dostatek a já si konečně začala kojení užívat... tu blízkost, tu pohodlnost (nemuset všude s sebou vláčet dokrm)... původně jsem chtěla dokojit 6nedělí, pak 2 měsíce, pak 3, 4, 5, půl roku, rok... po roce jsem stále nemohla uvěřit, že kojíme :D - tak jsem odstavení odložila na 18 měsíc... a když jsem podruhé otěhotněla, nebyla jsem schopna mu mlíčko vzít :D - naštěstí to vyřešil za mě... týden před druhými narozeninami se odstavil sám...
U druhého jsem byla přesvědčená, že když už o kojení vím vše, tak to musí jít hladce jak po másle... zpočátku to tak vypadalo, v porodnici přibíral 30g denně, pouštěli nás ale se silnou žloutenkou... po 3 dnech měl o 50g méně jak při propuštění, o 5 dní později stále stál na váze... opět dokrm... byla jsem naštěstí již chytřejší, tudíž žádná lahev, rovnou prolaktační opatření, odsávačka nejvěrnější kamarádka :D a do týdne jsme byli bez UM a za další týden už přibral 300g jen z mého mléka... kojili jsme v podstatě bez problémů až do půl roka, pak postupně zařazovali příkrmy... Robinovi je 17 měsíců a prsa se vzdát nehodlá a já mu ho brát taky nehodlám :D respektive to vůbec neřeším... :D
snažím se věci si ulehčovat a co může být snazšího než kojení (nemuset vyvařovat lahve, savičky, převařovat vodu, tahat všechny věci s sebou kamkoli)... no a úspora peněz je nezanedbatelná...
kojení je mi už tak nějak šumák z hlediska nějakýho užívání - na to kojím už dost dlouho... ale asi to obrečím, až se odstaví :D
In reply to u prvního syna jsem kojení by Kytiii
pro mě je jednosušší ten sunar :D ale to asi proto že techniku pořád nezvládám a mám pocit že ted přibírá fakt jen ze zeleniny a z kaše na noc, z mojeho mlíka už moc dlouho sytá nevydrží a na sunar se těším, že se dá umýchat kdekoliv a nemusím řešit jak dlouho někde budu, jak dlouho trvá někam cesta, jestli budou prostory na kojení atd. :D
In reply to pro mě je jednosušší ten by Arutha
tak pokud přibírá ze zeleniny, tak můžeš přeprat učebnice biologie :D
a je jasný, že půlroční dítě už potřebuje jíst víc než jen MM a je to přirozený a normální... ale v první řadě přibírá z MM, protože cca ještě několik týdnů nebude plně umět živiny z jídla zpracovat a vstřebat...
ono dítě během 2-3 měsíců přejde na pevnou stravu a MM má už jen na zapití, malou svačinku, snídani a druhou večeři :D a to mu bohatě stačí...
In reply to tak pokud přibírá ze by Kytiii
přiznám že 6.měsíc mi zhubla o 200g to jsem jen kojila, ted měsíc jedem na zelenině a jdeme se zvážit 20.3. ale od pohledu mi příjde že žebra již nemá tak vystouplá a té kaše kolik sní na noc :D
In reply to přiznám že 6.měsíc mi zhubla by Arutha
kašičky jsou úžasná věc :D
mě Robo přibral poslední měsíc (mezi 5. a 6.) asi 200g a doktorka jen pokývala hlavou, že je nejvyšší čas na příkrmy :D
taky jsem rovnou najela na zeleninu a kaši naráz... je fakt, že byl okamžitě o 100% spokojenější... začala bych s příkrmy i dřív - nejsem zastáncem výlučného kojení do 6. ukončeného měsíce... každé dítě je jiné a Robo měl 8kg a ukojit 8kg dítě není žádný med :D - ale jsem atopik a zrovna na 5 měsících se i Robímu objevil ekzém... tak jsem to odložila...
In reply to kašičky jsou úžasná věc mě by Kytiii
u nás je tatka atopik, ale třeba u prvního syna to dr nějak neřešila, takže jsem od jeho druhého měsíc najela na obyč sunar a až ted u bělinky mi dr řekla o hypoalergenním sunaru, takže jsem s příkrmem začla cca 5,5.měsíce takže ted už jedem i ovoce, ale to jí zatím moc nejede :D
Nejoblíbenější články
Zajímavé odkazy
Uživatelky s nejvíce příspěvky
Vaše fotografie
Ahoj! Tak pro mě bylo kojení skoro utrpení... Při kojení jsem zažívala bolest, strašně jsem se potila (a to nejsem člověk co se lehce zpotí), neuvěřitelně mě boleli záda... Malýho jsem kojila 5 týdnů plně, potom jsem mu našla trošku krve v plínce a na radu doktorky přestala na týden kojit, malej dostával Nutrilon a já jsem týden 20 hodin denně odsávala , ale pořád toho bylo míň a míň, až jsem malýho v devíti týdnech přestala kojit. Měla jsem váhu a při každým kojení si vzal cca 10 ml a potom jsem tak 10 odstříkala. Mordovala jsem se stím pořád od rána do rána, až jsem to nakonec psychicky rozložená vzdala s tím jaká jsem strašná matka. a ejhle, najednou mi bylo celkově líp, malej přestal plakat a od té doby jsem si začala naplno užívat svoje miminko. Do tý doby jsem řešila jen a jen kojení. Teď čekám druhé a ráda bych kojila ten půl rok plně a potom se uvidí. Ale když to nepůjde, tak už vím, že to není nic kvůli čemu bych se měla stresovat a trpět výčitkama. Jinak do těch 5 týdnů jsem kojila bez problémů, malej krásně nabíral, moje pocity byli vedlejší, po tý týdení pauze už jem to nezvládla rozjet znovu. ale skvélá rada od paní doktorky že?