Kojení - kdo z nějakého důvodu nekojil

Ahojky, já jsem pořádně nekojila ani jedno z mých dvou dětí. Dcerka se narodila císařem, já jsem po něm byla hodně zbitá a psychicky jsem na tom taky nebyla dobře. Ukázalo se, že mám malé bradavky, malé se nedařilo chytnout. Přisála se až třetí den přes klobouček. Další den nás pustili domů, zdálo se, že je vše v pořádku. Já malou kojila přes klobouček, zdálo se, že si svoje vypije, pořád spala, pomočené plínky měla. I tak to byl ale boj, protože při kojení pořád usínala. Moje dětská dr. měla tou dobou dovolenou, tak jsem ji neměla kde převážit. Asi po deseti dnech jsem měla takový ten divný pocit, že je něco špatně. Volala jsem i laktační poradkyni, která mě slušně poslala do prdele... a vyslechla jsem si takové ty kecy, jakože dítě ví, co potřebuje a řekne si, když má hlad a nají se kolik potřebuje.... Tak jsem zašla s malou na dětskou pohotovost, aby mi ji aspoň převážili a ukázalo se, že neprospívá a že je ještě hubenější, než když nás pouštěli. Musela jsem kojit co tři hodiny ve dne, v noci. Což byl teda problém, protože malá nebyla absolutně k probuzení. Pak na převážení sice na spodní hranici, ale prospívala. Cca tři týdny po porodu jsem dostala angínu a tím okamžikem jsem přišla o většinu mléka. drželo se mě to měsíc a půl. Malá prospívala stále na spodní hranici normy a proto, když měla měsíc a ona se teprva dostala na porodní váhu, tak jsem začala přikrmovat nutrilonem. U lahve tak spavá nebyla, tak se to celkem dařilo. Sama od sebe se začala budit na jídlo až v osmi týdnech! Já jsem se mezi tím snažila rozjet laktaci. Byl to neuvěřitelně úmorný a náročný maraton. Před každým kojením nahřát prsa (sprcha nebo obklady), teplý nápoj (neustále nějaký nápoj - voda, melta, caro, gravimilk, kojící čaje...), půl hodiny kojit malou, dokrmit odstříkaným mlíkem (nahřát, skladovat...), dokrmit umělým mlékem, odstříkat po kojení, 10 min. každé prso - vůbec to nešlo - po kapkách, já spocená až na řiti! V praxi to vypadalo tak, že jak jsem skončila, tak jsem mohla zase začít a tak furt dookola při té angíně do jejích 3 a půl měsíce. Jo, do toho ještě homeopatika a pestrou stravu a všechno to, včetně kojících poloh, co se na rozjetí kojení doporučuje. Pak jsem se konečně uzdravila a i po tom císaři mi už bylo celkem dobře. Pak jsem měla pár dní pocit, že mi mléka jakoby trochu přibylo, pak jsem dostala chřipku - 10 dní a pak po pár dnech jsem se jednou takhle vzbudila a mlíko bylo totálně fuč!!!! Holky, já myslela, že mě vomejou :r: Takže malá zůstala na umělém. Strašně mi to bylo líto a o to víc, když jsem viděla pohrdavé pohledy jiných kojících maminek, když jsem vytáhla flašku. U syna jsem už byla chytřejší :) Už v těhotenství jsem nosila formovače bradavek od medely, které tímto velice doporučuji! Hodně mi pomohly a viditelně bradavky povytáhly. Podařilo se mi jej porodit přirozenou cestou, ale byl to velmi dlouhý a komplikovaný porod, z kterého jsem si odnesla velké poporodní problémy. Poškodili mi obal z mozkomíšním mokem, tak jsem zhruba týden byla ráda, že jsem se vůbec doslova doplazila na záchod a zpět, nevydržela jsem sedět, vstát, chodit... Ještě s kapačkou v ruce jsem se k němu přes zákazy sester doplazila šestý den po porodu (viděla jsem ho jen dvakrát od porodu) a od se zcela bez problémů přisál :c: Mlíko se mi začalo dělat čtvrtý den, které jsem horkotěžko odsávala ruční odsávačkou, co jsem měla doma po dceři. Oni mi odsávačku nedali, prý to mám dělat ručně?! Pak to bylo zase komplikované, museli jsme být v nemocnici, tak jsem po tom týdnu k němu šla, ale za dva dny jsem onemocněla a musela domů, on tam zůstal a po 10 dnech jsem se zase vracela a byli jsme tam měsíc. Celou dobu jsem kojila, když jsem mohla a pak odsávala, nebo pouze odsávala, tentokrát to šlo dobře, žádné po kapkách. Mléka jsem měla méně, než potřeboval, asi půlku. Po zkušenostech jsem si zapůjčila dvoufázovou elektrickou odsávačku od medely - doporučuji - a následoval opět stejný maraton jako u dcery, i po příchodu domů jsem se snažila vše dodržovat, což bylo ještě s dcerkou opravdu velmi náročné (vyzkoušela jsem i suplementor, prostě všechno). Po pěti měsících snažení se mi laktaci nepodařilo rozjet a mléka jsem měla méně a méně. A ukončil to nakonec malý, který mi jednou ve vzteku, že mu pořádně nic neteče, tak zarval za bradavku, že mi roztrhl s poloviny dvorec, nechtělo se to hojit, tak jsem musela přestat. Pro kojení si myslím, že jsem udělala více než maximum a troufám si říct, že o kojení vím víc než leckterá maminka, co kojila plně. I tak mě to ale stále mrzí a bude napořád, ještěže je dneska to umělé mléko na lepší úrovní než bývalo. Tak se omlouvám za román, ale měla jsem potřebu to sdělit těm maminkám, co si myslí, že kojení je samozřejmost a že kdo nekojí, že se na to jentak vykašlal. Ne, tak to není. Mějte se hezky, papa :a:

kojili jsme až od 4 měsíců. Danielka se narodila 32+2 byla slabá tahat, ještě na 2 měsících byla nažloutlá, ty první dva měsíce byl kumšt udržet ji vzhůru aby vypila to co má z flačky natož ji trápit u prsu. takže jsem krmila z flašky odstříkané MM občas to pojistil nutrilon nenatal pro nedonošence.až na třech mesících jsem začli zkoušet zas přikládat, flašku jsem zrušili právě na těch cca 4 měsících.