KLMM - Já už nemůžu!!!

Ahoj holky, tak se po dloooouhé době zase hlásím. Teď jsem vás zanedbávala proto, že jsem doma dávala do pořádku věci a vyřazovala oblečení po Kristýnce a Honzíčkovi, abych je mohla prodat na aukru, takže nafotit, naměřit, vložit... no bylo toho hodně.
Jak se s mimískama máte? Tak nějak v rychlosti jsem četla, že vás asi všechny trápí bříška, ale že se máte jinak fajn... No my jsme se s bříškem celkem uklidnili a konečně s Honzíčka užívám se vším všudy, je to malý smíšek a pořád se tlemí. Sem tam sice bříško zabolí, ale dáme do dupky teploměr a je to venku a zase jsme vysmátí.
Vážíme 5 kilo, takže moje mlíčko je asi pořád kvalitní, takže stále plně kojím.
Ale aby nebylo všechno ideální... snad vám nebude vadit, když si vyliju srdíčko. Mám trable s manžou, nechápu, co se to s ním děje. Jak určitě víte, Kristýnka není jeho dcera. Vždycky spolu vycházeli, ale od té doby, co jsme se přestěhovali, to je od loňského srpna, se jejich vztah jaksi změnil. Manža se jí vůbec nevěnuje a ignoruje ji, když ho malá prosí, aby si s ní šel hrát, tak si vvždycky najde nějaký důvod, proč by neměl jít, když se k němu přitulí a chce se pomazlit, tak to s ním ani nehne. Snad nikdy jí sám nedal pusu, nepomazlil... A těch posledních pár měsíců se kvůli ní hádáme, protože na ní pořád vidí něco špatného, že se mnou cvičí, dělá si ze mně srandu, neposlouchá, tamto neumí... chtěl by z ní mít cvičenou opičku, ale jaksi nebere v úvahu to, že každá maminka je v jistém směru a v určitých věcech benevolentní a nebije dítě pokaždé, co ji neposlechne.
Nechápu, co z ní vlastně chce mít a co chce po mně. Jak ji může chtít jenom vychovávat (peskování je u něj výchova), když jí nedá ani kousek své lásky a zájmu? Já už nemůžu vydržet ty jeho blbé řeči, jak ji neumím vychovávat, jak je malá hrozná atd. Bolí mě to!!!
A taky mě strašně bolí, když máme na víkendy jeho syna a vidím, jak s ním se mazlí, jak se mu věnuje, jak si s ním povídá. To malá za posledních pár měsíců s ním nezažila takovou ani minutu.
Od včerejška jsme zase pohádaní a vypadá to na rozvod... nevím, co mám dělat, ale nemůžu žít s člověkem, který nedokáže respektovat mé mateřské city a chce na mém dítěti hledat jen chyby. Je mi jasné, že i kdyby malá kadila zlaté pruty, tak on řekne, že jsou málo zlaté!
A když o tom mluvíme, tak mi řekne, že jsem malou úplně zaslepená. Copak to jde??? Jsem jen normální milující matka. A bral si mně s tím, že mám dítě, měl s tím počítat.
Holky, omlouvám se, ale je mi tak úzko, nevím, co mám dělat. Nechci se do nekonečna hádat a chtěla bych pro svou dceru hodného a milujícího tatínka, ne tyrana, který nad ní pořád stojí a čeká, kde zase udělá chybu.
Děkuji všem, které vydržely číst až do konce, snad aspoň někdo takový bude... jsem zralá na střelu, fakt...

Kliknutím vložíte smajlíky:

Ahoj Hvezdicko. Precetla jsem si Tvuj clanek i odpovedi ostatnich a v mnohem s nimi souhlasim. Nemuzu Ti tady radit protoze jsem nic podobneho nezazila. Rada bych Te ale nejak podrzela, protoze je na Tobe od prvniho pohledu videt, ze jsi hrozne sympaticka a hodna holka. Tim vic me mrzi, ze mas takove trapeni. Hodne sily, drzim palce!!!

Ahoj Hvězdičko,já nejsem lednová-přešli jsme do února,ale i tak se tak trochu mezi vás hlásím.My máme 3930g,při porodu 5.2. jsme měli 2800g,tak docela papáme.Tvé trápení mě moc bolí,protože jsem na tom taky tak ,mám 11ti letou Katku,ovdověla jsem ,takže Jirka je ted pro ni vlastně jedinej táta i když mu říká jménem,a taky mám občas pocit jako,že na ní vidí jen to špatné a je mi to hrozně líto,mám pocit jako,že jsem v něčem selhala-jako máma,že něco dělám špatně,ale pak mi dojde,že mě nemá právo peskovat,on ještě žádné dítě nevychoval.Ted se nám narodila dcerka,je jí 6týdnů,je z ní úplně posranej.Ale musím říct,že to jeho chování je jen občas,ale i tak to bolí.Z toho s ní zase řádí tak,že je musím okřiknout oba dva,mazlívá se sní taky,ale Katka ted leze do puberty,takže u nás jsou ted výměny názorů na jiné téma.Zkus mu nějak vysvětlit,že je ti to líto a té malé taky,když si jí nevšímá.

ahojky Hvězdičko, my už taky prdíky máme snad za sebou, když už, tak si dokážeme rychle pomoct.
Velkou změnou je určitě Honzíček a to pro všechny. Manžel určitě má malou rád, ale myslím, že je teď v takové situaci, že vše potřebuje vstřebat.
Taky mi přijde, že můj manžel je na našeho 9-ti letého kluka teď přísnější, přitom ví, že to ze začátku taky těžce nesl (narození Kačenky).
Přitom obě děti určitě dost rozmazlujeme, jak já tak i manžel, proto mi kolikrát přijde jeho chování podivné, když ho najednou peskuje za blbost !!! Ale určitě to chce spolu mluvit, posedět a udělat si společnou pohodičku, vylít si srdíčko... Nejdůležitější je však zdravíčko obou děťátek, ale i Vás.
Ségra má 2 děti s jedním (17 a 14) a pak další jedno (1,5) s druhým manželem. Taky řeší podobné věci - on jí pořád vyčítá, že ty velké rozmazluje...Asi je to u nich taky dost hustý, no ale nějak si vyměnit názory musí.
Zkus se s malinkou před ním hodně mazlit a když třeba bude Honzík plakat - ať si ho vezme taťka a Ty se věnuj holčičce. Před ním.

Ahoj Luci,tak vy už máte 5kg,páni.My vážíme 3560g. :qu: Raduj se z obou dětiček a tolik se netrap.Jsou oba nádherný. :j) Koukám,každej máme za sebou nějakou minulost a dětičky za ní nemůžou.To by ten tvůj měl pochopit.Já vím jen,že holčička není jeho a nic víc.Bohužel jsem tady byla krátce,tak jsem v tomhle mimo ://: U mě se zas manžel musel srovnat s mím bývalým přítelem.Dala jsem mu přednost,protože jsem sním chodila7 let a byla to chyba.Málem jsem se nevrátila živá domů.Když jsem se rozhodla,že ho opustím,tak mě bodl nožem do břicha.Díky bohu zavolal sanitku a já si to frčela do nemocnice.A tak jsem se vrátila k mýmu budoucímu manželovi.Tenhle rok už budeme slavit třetí výročí.Mě je teď líto,že si naši malou moc neužije.Čtyři dny je v práci(od nmás 100km) a když má volno maká na naší novostavbě :\/: Někdy si říkám,že jsme s malou :girl: měli ještě počkat.

Luci, tak jsem na tebe myslela, jak to s Honzíkem zvládáte a jestli je v pořádku a tebe navíc trápí ještě tohle. Je mi z toho nanic, nedokážu si představit, že bych teď měla ještě řešit problémy tohohle typu - člověk potřebuje podržet a ona to ta druhá půlka jaksi nepochopila :( Škoda, že jste to miminko měli tak brzy a nestihli to vyřešit dřív, aby měli ti dva dost času zvyknou si na sebe. Teď chudinka Kristinka má dva "soky" a to se nedivím, že se brání. Naše Tinka se chová úplně stejně, na jednu stranu pomáhá seč může, mazlí se s malou a je prostě zlatíčko, ale jak malá třeba začne brečet, tak jí to docvakne a snaží se na sebe upozornit tím, že začne strašně zlobit, abych věděla, že jí mám taky. Prostě se s tou rolí ty naše kočičky musí smířit a to není ze dne na den. Renďa je z ní taky někdy na nervy, že se chová jak rozmazlenej fracek, ale on je z ní poprděný, protože to je jeho holčička, takže je to jiný - a hlavně to nevyčítá mně, ví, že za to my nemůžem, že to tak prostě je. To by mě zajímalo, jestli ten tvůj chlap byl v tomhle věku kolem těch 3 - 4 let se svým synem nebo ho vídal jen o víkendech. Člověk, který s takovým děckem nemá zkušenosti, nepochopí, že v tuhle dobu je to taková první puberta, že se snaží tu svoji osobnost potvůrky prosadit za každou cenu. Já když jsem neměla děti, taky jsem si říkala, že nedopstím, aby moje dítě dělalo to a to a teď vidím, jak strašně těžké to je a hoodně selvuju. Zkus si s ním o tom v klidu promluvit, ale opravdu v klidu (to je dost těžký, já vím) - no prostě, když budete přátelsky naladění. Vysvětli mu to razantně, že by tě i mohl kvůli tomu ztratit, když to nepřehodnotí - a když to nepochopí, tak ať jde do háje. To se pak budete všichni trápit celej život, hlavně ty a Kristinka ... No já toho nakecám a sama bych v takové situaci byla asi úplně zoufalá - kdyby se mi někdo navážel do mojich holčiček, tak bych vraždila, zároveň si nedokážu představit být na dvě děti sama. Držím ti pěstičky a doufám, že se stane zázrak a ten tvůj chlap se vzpamatuje. Teď je přeci jenom dost kritické období a všichni jste podráždění, a vše se řeší ve stresu... Jo a s těmi sprostými slovy - Tinka mi přišla po týdnu ze školky a řekla mně, svoji mámě, "Už jdu, magore" - potutelně se usmívala a čekala, co ji na to nové slovíčko řeknu. Vůbec nevěděla, co říká... Ahojky a dej těm svým nádherným dětičkám pusu. Pa pa :a:

Ahojky.To co píšeš je opravdu hrozný.Taky bych nedokázala bydlet s člověkem který nemá rád mou dceru.Dítě je na prvim místě :one: Taky mam dceru a né s manželem ale to co chudáku zažíváš ty tyk to jsem já nikdy nezažila.Chová se k ní jak vlastní a tý lásky jí dává dost.Snad se to spraví a uvědomí si manžel jakou dělá chybu.Taky by mě bolelo kdybych vyděla že ze svim synem se mazlí a s dcerou né.Někdy je to opravdu těžké.Držim palce

ahoj Hvězdičko, tak jsem si početla o tvém trápení... je mi to líto co zažíváš, taky jsem měla jednu dobu trápení... mám syna z prvního manželství a manžel taky, jsou stejně staří a žijou s náma, teď čekáme první společné... poznali jsme se když byli klukům 4, teď je jim 10. Manželův syn se od začátku a vlastně pořád projevuje jako pán domu a rodiny a můj syn by se nejraději "obětoval pro blaho lidstva", dost kvůli tomuto trpím, ale jsou to jejich vlastní povahy, tak se je nesnažím moc převychovávat jen usměrňovat. Taky na každého platí něco jiného, na manželova syna vojenská výchova a příkazy, taky se chce stát vojákem a na mého spíš vysvětlování a romantika... manžel tohle nechápe, je za disciplínu a poslechnutí na první povel... taky jsme se nejednou kvůli tomu pohádali... ale řekla jsem mu, že jeho názor je jeho názor a můj je můj a nikde není dáno, že ten jeho je správný, on si to sice myslí ale já si zase myslím, že můj, tak se nesmí povyšovat, protože jsme si rovni, řekla jsem mu to důrazně a myslím, že to zabralo, on si teda pořád myslí, že jsem "měkká" a neumím vychovávat a rozmazluji, ale už mi to nepředhazuje... ale vím, že kdyby bylo zle a můj syn by trpěl, určitě bych to řešila... tak přeju hodně štěstí a moc držím palečky!!

Ahoj Luci,teda ty máš jedno trápeníčko za druhým.Skus si s manželem popovídat tak jak ti radila Romanka.Chceš pro svoje dětičky jen to nejlepší jako každá maminka a nerozěluješ moje dítě tvoje dítě to ale chlapi neumí.S toho mám taky strach až se najde nějakej hodnej pro mě tak aby měl rád Elču.Taky jsem tu dlouho nebyla,nějak nemám čas.Eliška už má 5,8 kg je to moje boubelka :s: Dělá mi jen samou radost a je to moje usměvavé sluníčko.Lucinko,drž se a snad se to u vás urovná budeme na vás s Elčou mysle
Taky vám posílám pár foteček jak už je Eli velká
http://www.mojetehotenstvi.cz/eli-1
://www.mojetehotenstvi.cz/eli-2
http://www.mojetehotenstvi.cz/sestrenice-bratranek-s-elcou

holky,koukám,že nejsem sama kdo má problém..já ted nemohu písnout,ale zítra to sem napíšu..mám také problém sice to není manžel ale otec mého druhého dítka se kterým žiji...jak jinak dcera není jeho..je jí 7 let a vidí na ní jen to nejhorší...rozmazlenost z mé strany k ní....atd...více písnu zítra...neb sedí skoro vedle mě ://: :a:

Ahoj Lucinko,chapu te.Proste je milujes stejne a to on nedokaze pochopit,ze nejsi zaslepena jen Honzikem.Zkus si o tom s nim promluvit,ale v klidu.Ne ve vyhrocene situaci.Proste,kdyz spolu sedite vecer u TV.Ted mate hodne znem v zivote,uz jen to,ze se vam narodil syn.Mam kamaradku,ktera ma podobny problem a to je starsi dcera jeho vlastni.Jinak ja jeste nemam net a pokud nektera z vas nenapise novy clanek nebo neni v nejctenejsich tak vas proste pres net nenajdu.Moje clanky se mi nezobrazuji.Natalka je strasne velika a tezka.Kolibku uz ma malou,tak musim vymyslet kam ji pres den davat.Velikost 62 uz ma malou.Uz tyden mliko neodstrikavam,tak snad ho mam dost.Nerada bych prestala kojit ve trech mesicich.

Holky lednový, jestli sem nějaká nakouknete, vložila jsem pár fotek, dlouho jsme se neukázali, jak teď vlastně vypadáme. Ve středu slavíme 3 měsíce!!! Toto ale utíká! Nedávno jsem rodila a Honzíček už má čtvrt roku...

http://www.mojetehotenstvi.cz/jak-je-honzicek-veliky
http://www.mojetehotenstvi.cz/honzicek-se-segrou
http://www.mojetehotenstvi.cz/tady-nekdy-spinkam
http://www.mojetehotenstvi.cz/jsou-kukadla-jako-zrcadla-o

In reply to by Hvězdička blýskavá

Ahoj Hvězdičko, je to moc smutné, co tady píšeš a úplně tě chápu, že už se na manžu nemůžeš ani podívat. Jistě, že děti jsou to nejdůležitější a to nej, co každá máma má a hrozně bolí, když ti někdo mluví do výchovy a shazuje tě, jako matku. Kéž by mu došlo, jak tím vším Kristýnce ubližuje a tobě taky. Držím palce, at se vše v dobré obrátí a chlapovi to jednoho dne dojde. Pokud ne, jeho smůla a přijde o nejkrásější holky na světě.
Jinak holky, máte krásné dětičky. Je šílené, jak rychle to letí a jaké ti naši drobci dělají pokroky co :-). Tinka je taky naše vysmáté sluníčko. Po večerech mi teď dost pláče kvůli prdíčkům, ale manža s ní dělá takové cviky, že se malá dokáže i přes tu bolest bříška usmívat a už se začíná smát i nahlas :-).

Koukla jsem na tvůj profil a máš tam pár řádek o sobě a vaší rodince. Zkus mu to dát přečíst a řekni mu něco jako v tom smyslu, že bys byla tak ráda, kdybys tohle mohla říkat i nadále, ale že se někde stala chyba a že v současné době tohle neplatí a že tě to moc mrzí a jestli byste spolu nemohli tu chybu najít a napravit. Dost ho tam vychvaluješ a na to chlapi celkem berou. Asi budeš muset trochu ustoupit s výchovou malé, ale naoplátku on by měl zase malou víc brát. To by taky mohl pochopit, když mu řekneš, že stejně tak jako on ji za dva peskuje, musíš ji ty zase za dva mazlit. A až ubere on, ty klidně přitvrdíš.

In reply to by blablablanicka

to bych tak ráda, ale už nevím, jak mu to vysvětlit, on pořád vidí jen to, že já jsem zaslepená a že se mnou malá mává. Ale jak mám přitvrdit? Mám jí začít fyzicky trestat? jednou jsem zkoušela být tvrdší a vždycky jsem to strašně obrečela, to bych musela malou mlátit od rána do večera. Zárodek problému je v tom, že malou prostě nemá rád a neumí jí dát to, co by jako otec měl. Teď už ji nepeskuje, vlastně nikdy ji nijak moc nepeskoval,a le když jsem ji za něco nepeskovala já, tak mi to hned vmetl, že jsem se měla zachovat tak nebo onak. Blani, mně to přijde jako neřešitelný a věčný problém. My už ani nejsme pomalu schopni si normálně sednout a promluvit, on se mi snaží vždycky a za každou cenu dokázat, že pravda je na jeho straně a já se pak cítím jak největší idiot a nejsem schopna argumentovat :r:

In reply to by Hvězdička blýskavá

taky neuznávám, zvlášť u takových mrňátek, ale třeba jak jsi tu psala s tím jídlem, že když nesbaští, nebude sladký, proč ne? Stejně to není zdravý a jeden den bez sladkostí se dá vydržet. Ale tu dohodu ještě nevzdávej. Seber veškerou sílu a zkus to s ním vyřešit. Jeho argumenty už určitě znáš nazpaměť, tak si připrav řeč, udělej mu nějakou baštu a zkuste to ještě probrat večer při svíčkách. Když by nechtěl slyšet nebo poslouchat, tak bych mu klidně řekla i o tom, co se mi honí hlavou a pokud to nechce řešit a přiznat si i svůj díl viny na celé situaci, že teda končíme. Dala bych mu třeba i čas na rozmyšlenou, jestli řešit, nebo konec. Klidně i týden. Často v tuhle chvíli chlapi obrátí, zvlášť když už to někdy zažili.
Já vím, když jsi v tom denně a trvá už to delší dobu, síly docházejí a slova taky. Ale děláš to pro Kristýnku, tak se seber a dej do toho všechno!!!!

In reply to by blablablanicka

sladkosti už bobek nedostává delší dobu, protože s jídlem je to fakt děs, každé jídlo jí trvá hodinu a mezitím jí asi milionkrát řeknu "jez" nebo "dej si do pusy", je to o nervy. Ale musím vydržet, ona je tak hubená, že kdybych ji nenutila, tak z ní nic nezbyde.
Síly už opravdu docházejí a slova snad už došly, už nevím, čím argumentovat. Ale zkusím to, i když se opět dozvím, že na všem nesu vinu já díky své výchově, nebo podle něj spíš nevýchově. Ale abych pravdu řekla, nemám chuť se na něj už ani podívat, natož s ním rozumně o něčem diskutovat. Dneska večer jsme se o to pokusili a zas to dopadlo stejně.
Ještě jednou díky :k: :a:

Těhotenská kalkulačka

Lunární kalendář pro určení pohlaví dítěte

Uživatelky s nejvíce příspěvky

Vaše fotografie

nevim
Můžu to brát jako pozitivní?
Adopce

Ovulační kalkulačka