Kdo máte psa a miminko?
Ahojky všem,
chtěla jsem se zeptat: máme pejska, který je s námi už přes 2 roky. Když jsem byla těhotná, tak jsem ho nechávala si čuchat k bříšku. Jenže jak se malá narodila, tak se hrozně upnul na přítele. Příjde mi, že jak vidí, jak se starám o malou, jak si s ní hraju, tak že on chce být jakoby miminko přítele. Pořád k němu chodí, tulí se a mně a malé si skoro nevšímá. Když je dokonce přítel v práci, tak vyje. A co mi jde? Snažili jsme se je skamarádit. Malou s pejskem. Jenže on u ní vůbec nechce být. Když třeba máme malou na sobě a zavoláme si ho, tak příjde, ale jakmile na něj malá sáhne, tak jde pryč. Přitom se ho snaží taky pohladit (máme ještě kočku a tu čapla za chlupy a tahala, kočka teda nic nedělala a jen koukala, ale pejska právě hladí, jak jí to s přítelem ukazujeme). Chtěla bych se jen zeptat, jestli s tím máte zkušenost? Třeba až bude malá větší a bude si s ním moct hrát, tak to bude jiné - nevím. Přítelovo teta má 7 letou holčinu a když k nám příjdou a ta holčina se psem nějak manipuluje (tahá ho, snaží se ho obejmout), tak na ní dokonce vrčí. I když jsme mu několikrát za to vynadali a dali na zadek, tak to stejně dělá. Bojím se, že třeba nemá vůbec rád děti. Ale zase si říkám, že i kdyby jo, tak s naší Kristýnkou bude vyrůstat, tak možná to bude jiný. No fakt nevim, je to nás miláček, takže nehrozí, že bychom ho kvůli nynějšímu chování dávali pryč.
Všem moc díky
Ahoj, taky jsem měla dřív psa než mimi. A u nás to bylo tak, že po narození jsem na psa neměla samozřejmě tolik času, takže mi dělala trochu naschvály, roztahovala věci po zahradě, sem tam něco rozkousala a moc se jí nechtělo poslouchat. Ale hned jakmile jsem se vžila do role maminky (cca 2 měsíce), jsem se začala opět naplno věnovat i psovi, chodím s ní zase na cvičák, denně 1-2 procházky, doma se s ní dost mazlím. A je všechno ok. Malou si zamilovala, i když ji zatím jen tahá a škube chlupy (hladit zatím neumí). Takže jediné, co se dá v této situaci doporučit, je rozdělit svoji lásku a pozornost mezi dítě a psa. Protože pes se logicky cítí odstrčený a má na to právo. Víc hlaď, víc cvič, víc se mu věnuj. Spraví se to zaručeně. :-)
Ahoj!
Naše Barča :dog: byla hlavně moje, když jsem otěhotněla, tak ještě víc paniččina. Pak jsem odešla do porodnice, byla smutná, ale přežila to. Když jsem se vrátila byla radostí bez sebe, ale k Adélce :girl: si jen čuchla a nic.
Nemáme to úplně jako u vás, že by se obrátila k páníčkovi, pořád u ní vedu já, ale zvykla si, že na ní nemám tolik času a už se tolik nemazlíme...jen když Adi spí...
Až když Adi začala lézt :°O°: a trápit ji, tak ji pořádně zaregistrovala. Teď už si normálně hrajou spolu, já třeba něco dělám a jen slyším jednu ječet a druhou štěkat...už si toho ani nevšímám, pořád se o něco perou a tahají.
Adi věčně ječí: puš to, Balu deme, de šeš... Je s nima hrozná sranda!!! :///:
Taky spolu holky často jí...skoro všechno, ta psice somravá, by jí za kus žvance odpustila úplně všechno.
Občas je na Barču Adélka i zlá, tahá ji za chlupy a leze po ní, ale Baru maximálně zavrčí...ví, že nesmí!!! Adi za to většinou dostane na prdel, ale nějak moc si to nebere...
Jo, poslední asi týden, tahá barunce přední packu a říká Doblý den!
Nejoblíbenější články
Zajímavé odkazy
Uživatelky s nejvíce příspěvky
Vaše fotografie
Já bych řekla, že se malé bojí. Vůbec bych to zatím nehrotila, spojila bych procházky s kočárkem s psíkem a psíkovi prostě nechala svůj prostor. Pokud bude chtít, přijde za malou sám, pokud ne, nenutila bych ho. On si časem zvykne a až budeš i ty mít víc času, zase se mu budeš moct víc věnovat. Rozhodně bych nenechala žádné dítě tahat ani jinak manipulovat se psem, není to hračka ale živý tvor a často právě malý pes se ožene, protože má strach. Pokud ho tety holčina nějak zatahá apod., může se pak ohnat i po té vaší a pak budete řešit, že pes je agresivní a musí z domu:( Chce to holt hodně trpělivosti a času, ale vše se dá v klidu řešit:)