Jsem pořád ve stresu a nevím co stím:-(

Ahoj, přijde mi, jako bych to psala já. Přesně cítím to samé, akorát náš je pěkné zlobidlo a měli jsme zvracení, průjem a teploty 41°před vánocema. Od té doby neustále čekám, kdy to přijde znovu. Já mám ale strach jen večer, jakmile ho dám do postýlky. Od té doby každé kvíknutí letím vyplašená, co se děje. Taky nevím co s tím, každý mi říká, že to chce jen čas...ale nevím, nevím.

Ahoj, já bych řekla, že tě to zákonitě musí za určitě dlouhou či kratší dobu pustit. protože jinak by ses musela zbláznit a to nejde, kdo by se o ty děti pak staral? Ale jsou to strašné nervy, já to znám, já měla mimo běžné starosti o život a zdraví dětí, ještě paniku z dopravních protředků, Když mi syn oznámil, že jedou s fotbalem někam jinam mimo naše město a ještě k tomu daleko, byla jsem schopná jet tajně autem za autobusem, abych byla co nejblíže, Rozum mi říkal , že v případě nehody bych stejně nemohla ovlivnit stav věci, ale mě stačila jen ta blízkost a ne sedět doma a nervovat se. No vždycky to nešlo a časem jsem se musela přizpůsobit. chodila jsem do práce a vždy jsem nemohla. a ono jak těch věci bylo víc a víc, byly v podstatě každý den, tak abych nepřišla o rozum, tak právě jsem to už trochu brala s nadhledem. Strach je pořád, ale co se dá dělat. No ted už mám děti dospělý, jezdí svými auty a kdybych to brala jako tenkrát ani bych nemohla žít normálním životem mezi lidmi a jen bědovala a je pořád obtěžovala telefonními hovory.
Takže si asi ted prožiješ takové velmi úzkostné období a život přinese další potřebu řešit životní situace a tvůj stav se zlepší. Taky návrat do práce bude nový zážitek a částečně překryje tvoje obavy. Držím palce.

Ahojky, chapu te, mam 2deti a taky mam o ne strach,ALE do tskoveho extremu,ze bych zvracela atd. to nemam a ver mi nebojim se o ne mene nez ty o malou. Vis musis si 100x opakovat, ze za 1. tva dcerka je normalni zdrave dite, ktere potrebuje normalni zdravou mamu a ne vystreslou hysterku, ktera mu nedokaze byt oporou kdyz ji potrebuje nejvic. Z takovych banalit nrsmis byt na nervy, vzpomen si na mamy nemocnych deti.... Uvedom si, ze bude hur, budes muset ptekonat s detmi tolik nemoci, neprijemnosti atd.. tak se dej do kupy at ma holcicka fajn mamku, ktetra ji bude vzdy oporou. Ona v tobe, kdyz je nejhur musi citit klid a pomoc a ne ze tu pomoc pitrebujes ty! Bud k sobe tvrda a nebrec, neklepej se atd. myslim,ze kdyz budes moc chtit, tak to zvladnes, urcite jsi super mamka! Me kdyz je nejhur tak si v duchu rikam nesmim brecet, musim jim pomoci od toho tady jsem a proste to jde, kdyz bych se takhle skladala byla bych sama sobe protivna, co jsem to za slabocha. Takze tohle je ma rada a jestli jsem to napsala moc hnusne, tak se nezlob je to opradvu mysleno v dobrem! Pa a pri pristi nemoci, nebo nejake bolistce hlavu vzhuru a klid-to tvoje holcicka potrebuje

Ahoj, já si myslím, že to tedy úplně v pořádku není ;) Zvláště pokud sama cítíš, že si nedokážeš naplno užívat dny s malou. K psychologovi klidně jdi, nic na tom není...a hlavně ti to může pomoct ;)

Ahoj, je potřeba nějak zapracovat na tom strachu. Taky jsem to tak trochu měla s malým, ale co popisuješ je už fakt nějak moc. Měla jsem strach taky o manžela, hodně jezdí na služební cesty, a měla jsem strach z nehody. Je takový přísloví:" Když se můžou okolnosti změnit, proč si dělat starosti a když se změnit nemůžou, tak proč si dělat starosti?" Od tý doby co si to občas řeknu, se to výrazně zlepšilo. Co třeba zkusit nějaký bylinný čaj na zklidnění nebo se dají koupit v lékárně různý přípravky na přírodní bázi, to by mohlo pomoct. Je to jak píšeš, nemůžeš si kvůli tomu užívat pěkné dny. Řešení určitě najdeš.

Ahoj, neporadím, mám to taky. Je to hrozný pocit, někdy se mi to daří zahnat,ale jsem schopná se vynervovat tak, až se pozvracím.Taky nevím co s tím.