Ještě pár otázeček :o)

Tak já se snažím jíst ovoce aspoň jednou za čas.A zeleninko se snažím aspoň vařit na všechny způsoby a často.Ale co já vím třeba mi to za nějaký čas bude moc chutnat

třeba jó:o) já ze začátku jedla jen mekáče, měla jsem hroznej pocit hladu a prázdnýho žaludku a pak to přešlo a pak jen melouny, kila třešní, rajčátka, ani nebudu mluvit, mňám :!k:

Ňám děláš mi chutě :!k: Já teda po ránu mam co dělat abych do sebe vůbec něco dostala,to se mnou žaludek vůbec nekomunikuje :!k:

jj, chápu. já žrala ale už od ranních hodin a jelo to přes noc a pořád :C]]:

No já taky od tý doby co se cejtim těhotná a mám příznaky,tak mám normálně raní nevolnosti a snídani do sebe musim fakt natlačit,protože vim že něco sníst musim,už kvůli tomu drobečkovy :cc): Jinak s tím mamavitem zatím problémy nemám,brala jsem ho už když jsme se snažily,jen doufám že mi dodá vše co já třeba nejim atd.

tak to na tom budeš líp než já ;-) moje ranní nevolnosti začínaly ráno - v horším případě v půl třetí, v lepším případě v pět - a končily kolem desáté večerní, jíst jsem byla schopná jen když se na mě manžel hodně mračil, jinak jsem prostě koukla na jídlo a věděla jsem, že ho nesním, ať to bylo cokoli, vůbec jsem se nedokázala přinutit otevřít pusu a strčit to dovnitř. Co jsem pod nátlakem manželova vražedného pohledu polkla, to šlo během 30 až 60 minut ven. Trvalo mi tři týdny než jsem tenhle stav zvládla a musím říct, že to byly moje bezkonkurenčně nejhoší tři týdny za posledních třicet let.
Mamavit se mi podle příbalovýho letáku zdál být super, brala jsem ho ve fázi snažení, ale jen chvíli, protože jsem po něm zvracela, takže jsem koupila obyč listovku a mamavit zkončil v popelnici.

Aha tak já ten mamavit nějak necítím.Ale ty tvoje stavi ti fakt nezavidím,doufám že to jednou nebudu mít stejné,no i když co já vim mám teprv 3tí den spoždění,takže co není může být :00:

já si furt říkala, že to bude dobrý, protože prvních 10 dnů po pozitivním testíku jsem byla úplně v pohodě. Pak mi dva dny bylo špatně jenom ráno, další dva mi bylo zle dvě hoďky ráno a dvě hoďky navečír a další den jsem si od božího rána přála raději umřít než být těhotná. Příští den jsem zjistila, že nikdy není tak zle, aby nemohlo být ještě hůř (naštěstí to byl poslední den, kdy se mi to zhoršilo). Dva dny na to jsem šla na první kontrolu na gyndu, dr. na mě koukla, udělala ultrazvuk, řekla, že mimi je vpohodě a že ty moje nevolnosti jsou psychická záležitost. Že prý měla hodně těhulek, kterým bylo na začátku špatně a když jim dr. těhotenství potvrdila, tak se uklidnily a přešlo je to.
Ne že by mi její ujištění ze dne na den nějak extra pomohlo, ale že měla asi pravdu vidím teďka, protože teďka už zvracím jenom ty rána, kdy jsem objednaná na kontrolu :s:

Tak na tom asi něco bude :s: Tak teď už jen aby mi to do tý kontroly uteklo a budu OK že? :s:

to víš, že budeš ok ;) :a:

Děkuji moc a měj se krásně :a: