Jednou se to povede

06.04.2010

Nosánku,to je mi moc líto.Kamarádka se začli snažit stejně jako my a hned prvni pokus v září jim vyšel,ale v listopadu o to chuděrka přišla.Nevzdali se a v březnu se zadařilo a má veliké obavy, zatím je vše ok a já jí to moc přeju.Je zajímavé jak to někomu vychází hned a někomu prostě ne a ne.Moje sestra je teď na začátku druhého těhu a při prvním mi říkala, že napoprvé se zadařilo.Druhá sestra mí tři sviště a už zbývám jen já a o to jsou ty otázky vlezlejší a častější TAK KDY UŽ SI POŘÍDÍME .... Na facku! Každej to říká jako kdyby to šlo lusknutím prstu nebo mávnutím kouzelnou hůlkou.Pořád si ale říkám,že nic není ztraceno a jednou se nám to všem podaří :€s€:

To mi něco připomíná. Taky se nás pořád někdo ptal, kdy budeme mít přírustek, když už jsme spolu tak dlouho. Až jsem se jednoho dne naštvala a řekla jim, že až bude miminko na světě, tak se to včas dozví, ale ať mě tím nedeptají a stále se neptají.

Ahoj, tak tohle znám naprosto přesně, začli jsme se snažit o miminko o půl roku dřív než moje sestra a nakonec má o devět měsíců staršího sviště - vyšlo jim to hned napoprvé a my se s tím "mordovali" rok a půl, nakonec nám pomohli na klinice. do té doby dokud ségra (je o rok mladší) neotěhotněla, tak nikdo nic, ale jak byla v tom a pak tak se na mě vždy všichni sesypali, kdy jako my a jestli jako děti nechci nebo co jako, vždy jsem to obrečela, dokonce i to, jak ségra oznámila, že je těhotná (to my se snažili už devátým měsícem), moc jsem jí to přála, ale i tak jsem to po cestě domů ořvala. Teď se snažíme podruhé, tak jsem zvědavá, jak to nakonec dopadne tentokrát. Vám držím moc pěstičky, ať jsou brzo // na testíku :a:

In reply to by Jajda007

Cauky, naprosto s vami vsemi souhlasim. My jsme pred 2 roky o mimi prisli v 8.tydnu - moje starsi sestra uz mela 2 sviste - 4 a 6 let, muj mladsi bracha rocni holcicku. Sice jsme to tehdy neplanovali, ale na miminko jsme se tesili. Od te doby to ve mne tak nejak drimalo porad, ze bych chtela mimi.. a kdyz uz to byl pomalu rok, co se nic nedelo... bylo cim dal vice prace a manza byl unavenejsi a unavenejsi, tak jsem zacala s ovu testy.. uz me trapilo, ze to porad nejde... Mezitim svagrova porodila holcicku, coz jsem taky trochu obrecela.. ale nechtela jsem pridavat starosti manzovi. Kdyz uz se blizil druhy rok, tak o Vanocich bracha prisel s pritelkyni, ze cekaji druhe mimco... a pry ze to ani necekali, ze to pujde tak rychle... A ptal se mne porad, kdy my... tak jsem mu rekla, ze to nejde tak rychle nekdy, jak si mysli... na coz mi rekl, ze jde... tak to ve mne vrelo.. ale co nadelas. Myslet na to clovek bude porad, i kdyz nechce.. proste to jinak asi moc nejde... Ted jsme se konecne dockali a snad se ta nase mala fazolka udrzi... Drzim palce, hlavne trpelivost!! :a:

In reply to by anonymous_stub (neověřeno)

z vlastní zkušenosti říkám, že nemyslet na to je objektivně nemožné, obzvlášť pokud to napoprvé nedopadlo. My jsme teď ve třetím pokusu o prvního potomka a musím říct, že ještě dnes (za 4 dny mám termín porodu) mám chuť uškrtit tchýni pokaždé, když řekne, že jsme s manželem ty děti zbytečně dlouho odkládali ("děláme" na tom dva a půl roku)

Těhotenská kalkulačka

Lunární kalendář pro určení pohlaví dítěte

Uživatelky s nejvíce příspěvky

Vaše fotografie

nevim
Můžu to brát jako pozitivní?
Adopce

Ovulační kalkulačka