A jedeme dál :-)))
Tož milé dámy, jedeme dál :-)
Nazdar ženy, dovolila jsem si už načít nový list.
Vůbec nechápu, co se to děje, Marcelka spí přes den teď každý den jinak - včera za celý den hodinu po obědě, dneska tři hodiny po obědě, včera večer nechtěla spát a ani dnes to nevypadá, zase lajdá v postýlce... večer byla ukňouraná, a přitom mi skoro usne u jídla!!! Nějak jí nerozumím... :-( Doufám, že je to jen nějaké přechodné období. Zítra bude s manželem odpoledne u babičky, tak se vyřádí i jinde než doma a v sobotu bude mít taky o zábavu postaráno, když u nás bude tolik "strýčků a tetiček" :///: :///: Jsem zvědavá, kdy dnes usne...
Stejně tak jsem si dnes vzpomněla jen tak mimoděk při čtení minulé diskuse, že už je to rok, co jsme se tu podporovaly při začínajících porodech, některé prosincovky to "zabalily" už v listopadu, naopak některé listopadovky se "přisomrovaly" k prosincovkám (Peterson a Gabrielka např.) a psaly jsme si, jestli máme nebo nemáme poslíčky, jak nám odcházejí zátky apod... já měla termín 23.prosince... vzpomínám na svůj porod a celý ten den v porodnici od předchozí první poradny tam... jak jsem volala mámě, že už z ní bude druhý den babička... jak jsem to psala sestře... a vůbec tehdy celé odpoledne při přípravě jsem byla jak na trní a pořád jsem s někým mluvila po telefonu, dokonce i se svým bráchou, se kterým si obvykle nevoláme... no prostě síla :s: A už oslavíme s Marcelkou 1.narozeniny... Určitě taky vzpomínáte, žejo ;)
Markéta s Marcelkou :k:
In reply to Nazdar ženy, dovolila jsem by MarkétaT
Holky já když vás čtu.... Já jsem vydržela hodně, ale porod a tak, ne, prostě ne. Nepochopím, jak může mamina říct, jak byl porod krásnej!! Já jsem osypaná až na zadku, když si vzpomenu, že bych Domču musela vytlačit normálně. Mě přišel ideální císař a basta. KDyby teda nebyla ta hnusná omáčka od mudrů kolem.... No halvní je, že jsem to přežily v pořádku a jestli budeme mít ještě někdy mímo, tak si to teda hooodně rozmyslím!!!! Navíc další moje těhu bude asi nejspíš vypadat jako to s Domčou, tj. proležené, možná i v nemocnci. Brrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrr.
Ale když mi Domču přinesli poprvé, tak jsem čuměla jak puk. Pořád jsem si představovala, jak bude vypadat a on byl úplně mimo moje představy!!!! Krááááááááááásnej!! No, láska jako trám! :h: :h: :h: :h:
In reply to Holky já když vás by Kristule
Ahoj Kristulko, tak vím, že každá máme své vzpomínky - některá více, některá méně příjemné. Já osobně bych šla do těhu i porodu znovu. Rodila jsem sice plánovaným císařem (na poslední chvíli plánovaným... určitě si taky pamatujete, jak jsem tu o tom ten večer předtím horečně psala :s: )
U nás jsem ovšem zvědavá, jestli další otěhotnění nebude zase problém, protože už Marcelku jsme počali IVF. Sice se to povedlo na první pokus, ale i tak... tak nevím, jestli by se nám to teď vůbec mohlo povést počít přirozenou cestou. Nejspíš, když se to nepovede, zůstaneme u jednoho dítěte, protože další peníze za IVF si nemůžeme dovolit a než bychom mohli, tak manža i já zase budeme o pár let starší a to už bychom vychovávali i v důchodu... a to nechceme.
Tož tak :-)
Markéta s Marcelkou :k:
In reply to Ahoj Kristulko, tak vím, by MarkétaT
Markétko tohle jsem prošvihla,páč jsem 6 týdnů před porodem proležela v nemocnici. Já jsem taky po IVF, taky se nám to povedlo napoprga a taky se nám to nejspíš přirozeně nepodaří. Máme 3 sněhuláčky v mrazáku, ale prašule na embryotransfer taky nemáme ani náhodou. Však uvidíme, jak to jednou bude.
In reply to Markétko tohle jsem by Kristule
My jsme měli taky zamražíno, ale po vypršení roční "nájemní" lhůty jsme to dali rozmrazit a zlikvidovat. Zní to teda strašlivě... brrrr...
V podstatě jsme zamražovali jenom pro případ, že by se nám IVF na první pokus nepodařilo, taky jsme měli zmražené 3 embrya. Jsou případy kdy prva "neplodné" páry po umělku počali i přirozeně, tak uvidíme. Každopádně to chce i :*O*: a ten byl za celou dobu od porodu jenom jednou někdy před létem a od té doby už zase nic... :?
Země se netřese a touha jaksi není... :?
Markéta s Marcelkou :k:
In reply to Holky já když vás by Kristule
To vytlačení miminka bylo to nejjednodušší z celýho porodu-pro mě..páč už ses mohla zapojit a né čekat, až budeš na 10cm...to netlačení je 10000000x horší, když se ti chce šíleně tlačit a nesmíš.
In reply to Nazdar ženy, dovolila jsem by MarkétaT
Markétko ouplně mě to rozbrečelo...Ráda na to vzpomínám a když projíždím fotky z porodnice tak brečím jak malá....
In reply to Markétko ouplně mě to by Sabina Štillerová
Sabi, přistihla jsem se, že mi chybí a s láskou vzpomínám i na své obří těhotenské bříško a na ty kopance uvnitř :s: :s: Zato teď si dosytosti mohu užít parádní kopance zvenčí, od Marcelky... když se rozdovádí, tak "kope hlava nehlava" :s: Před rokem jsem hladila pupčór jak vrata a dnes hladím po vláskách téměř roční holčičku :girl:
Markéta s Marcelkou :k:
In reply to Sabi, přistihla jsem se, by MarkétaT
To je milé viď???? Já teda na to bříško taky vzpomínám ráda,ale asi bych ho nechtěla,protože od šestého měsíce jsem trpěla hrozně na záda....
In reply to Nazdar ženy, dovolila jsem by MarkétaT
Markétko, vzpomínám a to dost často....pamatuju si minutu po minutě, fakt. Jak jsme jeli do porodnice, každou vteřinu, bolesti, porod....tu bezbřehou euforii, telefonáty domů....buší mi úplně srdce při těch vzpomínkách. Porod byl pro mě ta nejfantastičtější věc, co jsem kdy zažila, opravdu
In reply to Markétko, vzpomínám a to by salominka
Marti, z bolestí se mi vždycky nejvíc vybaví to, když se mi sestra pokoušela dát kanyly - byly celkem tuším tři a ona zaboha nemohla "prorazit" do žíly a to jsem myslela, že manželovi rozdrtím ruku, jak seděl u mě a mohla jsem se ho držet, protože to byla hrůůůza!!! Pak si musela zavolat na pomoc jinou sestru a ta mi to v pohodě napíchla do klidného místa nad zápěstím (mezi zápěstím a prsty).
A pak si pamatuju, jak jsem prořvala porod - celou dobu jsem dělala hrdinku a udržovala na přípravě náladu, manžel byl víc na mrtvici než já :s: Ale jak mě odvezli na sál a dali epidurál a manžel se se mnou musel rozloučit, protože musel za sklo, tak jsem to po chvíli prostě neudržela a už se to valilo a nešlo to zastavit. Prořvala jsem se celým porodem až na pooperační pokoj, kam potom za mnou na chvíli manžela pustili a od něj jsem teprve pořádně vstřebala tu novinku, jakéže to vlastně máme krásné děťátečko :cc): :girl:
A pak si pamatuju to krááásné neskutečné štěstí... a ten strach, když mi malou prvně přivezli na krmení, abych jí náhodou něco neudělala, aby se krásně přisála... a když jsem ji prvně přebalovala a koupala, jak se mi šíleně klepaly ruce!!!! To byly nervy... a tu krásnou lásku, kterou jsem k naší milované Marcelince cítila už od prvního dne, kdy za námi vykoukla na tento svět :k:
Markéta s Marcelkou :k:
In reply to Markétko, vzpomínám a to by salominka
u me to same . dala bych si to znova :qu: bylo to dokonale videt ji poprve :§)
In reply to u me to same . dala bych si by Gabrielka
Gábi, vážně super...vybavuju si, jak jsem malýho tlačila, šup šup a bylo to....prostě se mi to fakt líbilo, fakt neuvěřitelný. Vzpomínám se slzama v očích, ty jo
In reply to Gábi, vážně by salominka
u me to sice nebylo sup sup a venku ale stejne bych do toho sla znova :///: bylo to cekani na neco krasneho :§) :C]]:
baf :///:
:ooo:
Nejoblíbenější články
Zajímavé odkazy
Uživatelky s nejvíce příspěvky
Vaše fotografie
Tak jsem to byla v ložnici zkontrolovat, bylo tam najednou podezřelé ticho... a Marcelka usnula v postýlce naštorc!!! Tak jsem ji akorát spravila a spinká broučínek dál :c: Aspoň že tak. Bála jsem se, že nebude moct usnout... jako včera... Tak dnes je to dobré :k:
Markéta s Marcelkou :k: