Je nám rok a půl, a mám pár dotazů, maminky

14.02.2011

1. Jak mám malou donutit čůrání do nočníku??? Na nočníku sedět nechce, a když ji tam za řvaní udržím, nic neudělá. Sotva jí ale natáhnu kalhotky, s tím, že to zkusíme za chvíli, je pod ní v momentě loužička, nebo má v kalhotech. Nic jinýho nedělám než že utírám louže po bytě jak po psovi, a peru a převlíkám. Říkám jí udělej ččččč, udělej ee, pouštím jí vodu, aby ji to dráždilo... nic.
2. Mluvení... nechce vůbec mluvit, na roce už krásně máma, táta, bába, deda, teta... a najednou jako když utne, prostě nechce. Opakuju, mluvím na ní horem dolem, čtu jí, zpívám, ... nechce. Třeba jí dám na stůl pití, a když chce flašku, začne ukazovat. A tak jí do nekonečna říkám - pití, pověz pití, pak máma dá... nic. Začne řev, a je konec.
3. Pořád se dožaduje dudlíka na noc, což se mi teda moc nelíbí. Jak ji odnaučit od dudlíka? Bez něj večer řve a řve, pak třeba i usne, ale pak se v noci vzbudí a řve a řve dokud ho nedostane a pak usne jak špalek...
4. Nechce ukazovat. Omílám knížky, části těla, ona poslouchá, musí to znát zpaměti, ale jak řeknu UKAŽ, je konec, odejde a mámo, ukaž si sama.
5. Jak jste dosáhly toho, abyste se mohly v klidu najíst??? Ona je jak pes, dostane vždycky nejprv ona, pak si dám já, a už to začíná. Chce na klín, a ham. Já jí nedávám, dělám, že nesĺyším, a ona přesto se dožaduje, a pak nastává řev, mlátí sebou o zem, vzteká se... A mě pak na to jídlo přejde chuť.
Holky, můžu vám říct, že mám někdy dost, a mám co dělat, abych ji neseřezala, co ona někdy vyvádí. Navíc má pronikavý hlas, a když spustí, což je téměř furt, tak je na zabití. Jsem na ni sama, manžel furt v práci, nebo o víkendech ve škole, babička ani jedna, ani nikdo, kdo by mě třeba na odpoledne vystřídal. Já už podoma nosím punty do uší, protože mám citlivý sluch a někdy mám z jejího řvaní tepání a hučení v uších, bolesti hlavy, no katastrofa. Jsme teď měsíc u našich, a mamka už je z ní vyřízená, táta na ní několikrát už zařval, ségra si koupila taky špunty, aby ji nemusela poslouchat, chodí po bytě s MP3, prostě celá rodina je z ní hotová. měly jsme tu být ještě tři týdny, ale když vidím, jak z ní jsou naši vyřízení, tak asi pojedem v neděli už domů, protože chápu, že s malou je to těžký. Jen se děsím návratu, a toho, že zas nebudu mít žádnou pomoc.
Tak jsem se potřebovala ventilovat, někdy si říkám, co jsem komu udělala mít takové zvíře - po mě rozhodně to dítě není, já prý byla klidná. Miluju ji nade vše, ale někdy bulim, když už je totálně na zazdění, a mám pocit, že ji dál nezvládnu. Nehledě na to, že krámuje po bytě, hračky ji nezajímaj... no konec.

A pak se chci ještě zeptat - co se dělá na 18. m prohlídce? Já jsem totiž zmatená, protože náš doktor má poradnu ve středu odpoledne. A naposled mě sestra napsala do karty, že máme přijít v březnu v po dopoledne. A napsala mi tam 18 m plus očkování, a řekla, že si máme zaťukat z chdoby, abychom se třeba nenakazily v čekárně. Ale na chodbě je chladněji a navíc tam nejspou přebalováky, to si ji tam mám někde celou vyslíct? Nebo už u 18 m se váží děti normálně na váze a měří se u toho metru na zdi? Furt nad tím bloumám, jak to myslela, ale podle toho, co tam napsala to je i s prohlídkou, páč na samotné očkování vždy psala jen očko, na poradny třeba 12 m, a když to bylo i s očkováním, napsala to přesně takhle.

Kliknutím vložíte smajlíky:

Už tu máš odpovědí dost, tak já jen v rychlosti...
1.Jestli nechce sedět, nenuť ji, má čas!!! My chodíme jen ráno kakat, ale je zvyklá, posazovala jsem ji od 9mm. Někdy si říká ččč, ale ještě to neudrží, hned je to v píně! Jak říkám, má čas!!!
2.Jestli nechce mluvit, nenuť ji, má čas. Naše 18.mm potvora pusu nezavře, někdy bych byla radši, aby jen ukazovala.
3.Dudlík, taky máme, taky na noc a jsem za něj ráda! Nedávno jsem přestala kojit, tak je to lepší, než ocucávání prsa!
4.Jestli nechce ukazovat, nenuť ji, má čas! My to máme jak kdy, podle nálady. Umí toho hodně, ale není cvičená opička, když zrovna nechce, tak ji nenutím!
5. V klidu jsme nejedly nikdy. V židličce, vydrží tak 2 minuty a ječí dolu, dolu! Pak si občas vezme něco v běhu. Ale za celý den toho sní tak zoufale málo... Doufám, že se to s věkem poddá. Taky chce, to co mám já, ale jen kouknout a utýct, nebo ochutnat a vyplivnout... To jsme na tom asi hůř! Já jím, když spí.

A to vztekání...to je všude stejný. Chvilku si hraje, ale jak zmerčí, že něco dělám, musí asistovat...teď jsme zavedly stoličky a říkám jí, ať si vyleze a vidí co dělám, třeba na kuchyňské lince...ale musím ještě víc všechno hlídat, nože, horký hrnce a tak. Vařím už dlouho jen na zadních plotýnkách. Pořád chce být v náručí, na všechno vidět a dosáhnout.
Jak není po jejím, tak leží, mlátí sebou a huláká. I venku, pořád perem.
Jestli můžeš, tak jeď co nejdřív domů!!! Budete tam mít na sebe klid a ty nebudeš mít pocit, že někoho obtěžujete!
My jezdíme k babi, každých 14 dní, na dva tři dny a vždycky jsem ráda, když dorazím domů.

Na 18timěsíční prohlídce, jsme se vážily nahatý, měřili ve stoje u metru a pak ji taky dr prohlížela jen v plíně.
Jaký očkování nevím, každý doktor to dělá trochu jinak.
A svléknout ji budeš určitě moct v ordinaci, nebo je zeptáš sestřičky, až zaťukáš!
Nebo si tam předem zavolej, jestli si nespletla termín!!!
:a:

irena1111

Ahoj kdyz to tak ctu tak myslim ze jsi predevsim unavena a vycerpana a potrebovala by sis odpocinout.
Jinak k tem dotazum:
1. Na nocnik ji muzes zkusit obcas dat ale kdyz nechce tak ji tam jeste nenut, ma na nej jeste dost casu
2. Mluveni je taky hodne individualni, kazde ditko ma svoje tempo uceni ruznejch veci a driv nebo pozdeji ti toho mala napovida tolik ze budes vdecna az na chvilku zavre pusu
3. Pokud ma dudlika jen na noc tak na tom neni nic tak spatneho, hlavne ze ho nechce pres den. My osobne ho mame taky (15m) a zatim nemam v planu ji ho vzit kdyz s nim spinka tak rada
4. S tim ukazovanim zkuste nejake hry a rikanky, ukazuj sama na sobe a ona se zacne opicit a nebo ukazujte na nejake panence nebo plysakovi
5. Co se tyka jidla tak snidani jime spolu, obed si da mala, jde spat a pak se najim ja, odpoledne ji jen ona a vecer ji ona, jde spat a ja se najim potom. Kdyz jis ty tak ji nech v zidlicce a dej ji treba prazdnou misku a lzicku at "papa sama"
To ze ti chlap nepomuze je blby, to ja si stezovat nemuzu, ale je plno holek tery to zvladaji tak to zvladnes taky.
Dalsi vec je to jeji jeceni a vztekani, kdyz s tim zacne tak ji nech at se vyvzteka a nevsimej si ji. Kdyz po chvili polevis tak ona vi ze si to priste vydupe zase a to je spatne. Proste nepovol, sice bude chvili trochu vic revu ale postupne se to zlepsi.
Mas to hodne tezky, ale neboj, ono se to casem zlepsi, mozna je to jen nejake obdobi. Az bude lepsi pocasi, budete chodit ven a mala vybije energii venku a doma bude klidek.
No a co se tyka te prohlidky tak to neporadim, protoze nas to teprve ceka, ale treba si vas doktorka pozvala na jinej den protoze tam v tu stredu v dobe poradny nebude a svliknout malou si muzes prece i v ordinaci.
Tak preju pevne nervy a trpelivost.

ahojky měla bys jsis trošku od malé malinko oddechnout.a taky mám pocit ,že se to u tebe stupnuje protože malé na vše ustoupíš a ona ví jak dosáhnout toho co chce.prostě řevem a když to nejde tak přitvrzuje.s Tím jídlem jeste spolu.neboj vše ji přejde.....zkus si o tom chování něco přečíst.taky někdy kvetu a to mám 2,5 letou.....

JO, na učení částí je těla malou baví moc hra Kuba řekl. Kuba řekl: "Sáhni si na nos." - a sáhneme si obě na nos, Kuba řekl: "Sáhni si na obočí." - sáhneme si na obočí. Bude po tobě opakovat a zapamatuje si to líp, než když to uvidí v knize. Pak už to bude ukazovat sama, aniž by čekala na tebe...

uklidnily jste mě. Já jsem asi náročná maminka, ale já to beru tak, že mi mamka říkala, že já jsem v roce a půl byla už bez plen, krásně jsem mluvila, dudlík jsem nechtěla, nekramařila...a já si říkám, proč to dítě není aspoň trochu po mě, když už nee vzhledem, tak aspoň v tutom. Tak je to asi dané i tímhle, že chci, aby alespoň v něčem byla po mě... Ale manžel byl to samé, co já a naše sestry pravý opak, švagrová dokonce chodila na logopedii, sestra také, a já se toho děsím, abychom nemusely také chodit. Sestra dudlíka měla do tří let, a pleny taky asi do 2 a půl let, a totéž švagrová.
Jinak je Markétka šikovná, to zas jo, furt si na záchod chodí trhat toaleťák, utře se zespoda, řekne bleee a hodí to do záchodu a spláchne. Dost chápe různé věci, které by jiné děti v jejím věku vůbec ještě nechápali. Vyhazuje odpadky do koše, ví, že pokakané pleny se dávaj do sáčku na balkon a jen počůrané normálně do odpadu, ví kam patří špinavé prádlo, když doperu, tak mi prádlo sama z pračky vyndá, podává mi kolíčky a malé věci při věšení. Včera jsme si koupili králíčka, a ona hned se naučila, jak králíček dělá (dupe), a sama od sebe mu donesla seno (a to viděla, že mu nesu seno jen jednou), furt ho chodí přikrývat, dokonce okamžitě pochopila, že nesmí mačkat, tak ho jen hladí, a když ho bere do ruky, bere ho jak kus drahocenného skla, fakt je na něj děsně jemná, až jsem koukala jak puk. Ukazuje mu obrázky v knížce, ale ona sama si to musí dirigovat, a ukáže mu jen co chce ona. A když ho dávám do klece, říkám jí, že je jetě maličkej a jde spinkat, aby nebrečela, tak mu donese deku, plyšáka a dudlíka a říká HAJÍ. Což by asi ne každé dítě v jejím věku takhle hezky reagovalo. Asi se holt snažím vidět a napravit nedostatky, a nekoukám, co je jejíma přednostma, no, budu se muset nad tím pořádně zamyslet a změnit přístup... :,(

In reply to by fli

To je dobrý, já jsem, taky byla bez plen, bez dudlíku, vzorně jedla...myslíte si mamky, že si to ta babičky pamatují správně??? :€): :€): :€): :€): :€):

In reply to by fli

Máš doma šikulku mamko´a jak píšeš v tom druhém odstavci, tak ráda věci odkoukává a je to u dětí úplně normální. V tomhle věku se mají učit nenásilnou formou. Nenutit. Oni jsou sami tak zvídaví, že se prostě učí tím, jak vše sledují, na vše sahají, chutnají. Tím, že je do něčeho nutíme, tím nic nedosáhneme. Spíš je odradíme. Některé malé děti umí do 10, 20 napočítat, ale když jím ukážeš dvě jablka a zeptáš se kolik to je, tak neví. Jde více o koncept než jim něco rvát do hlaviček. Až to sami pochopí a bude jim to dávat smysl, tak to půjde. Tvá holčička je šikulka.

In reply to by fli

to co říkají rodiče bych brala s rezervou. Rodiče rády zapomínají na ty špatné chvilky a vzpomínají jen na ty dobré. Tím chci říct že každé dítě má svou povahu a tím nic neuděláš. Taky si jako dítě měla své stinné stránky. Má to tak každý. Žádné dítě neni jen hodné, šikovné a úžasné. Vždy je jedna věc kompenzovaná jinou. To že jsi byla v roce a půl bez plenky je super. Ze vzpomínek co mají rodiče nikdy nesuď své dítě. To je moc špatné. Tvoje dcera je šikovná. Jen ty se musíš vzpamatovat a nemít na ní takovéhle nároky. Potom se totiž může stát, že zní vyroste deprimované a zakřiknuné dítě. V 18měsících řešit zda půjdete na logopedii je sakra brzo :n: ....

In reply to by fli

Vidíš, to je právě ono :///: ... jak jsem ti psala, Klárka taky tyhle věci nedělá a neumí, ale přesně jak ty píšeš, umí zase něco jiného, co neumí v tom věku jiné děti. Každé to naše dítko je jedinečné a každé má jiný čas na určité věci. Ano, my jsme taky byli v tomto věku už bez plen a uměli jsme to a to .... ale ono to možná taky bylo dané tou dobou jako takovou .... myslím, že naše maminky měly mnohem víc práce (pleny atd) a řekla bych, že měly i více dětí, protože "začaly" dříve než maminky dnes, takže se na všechno více chvátalo a "tlačilo". . Ale taky si troufám říct (a teď to nemyslím nijak špatně), že díky dnešní době a možnostem máme zase my s dětičkami mnohem více zážitků a společně strávených chvil.
Užívej si je, jak jen to jde ... čas hrozně rychle letí a tyhle chvíle už ti nikdy nikdo nevrátí ...... kdežto za 2-3 roky na tom budou všechny ty dětičky stejně co se týká dudlíku a nočníku atd . a nikdo už nepozná, jestli začli v roce nebo ve dvou :///: . Ať se vám daří :\x: :\x: :\x: :a:

Taky bych řekla, že tlačíš moc na pilu. Nenuť ji. Vyvolává to akorát nechuť.
1. nočník: malá taky nechtěla jeden čas sedět na nočníku. Když nechce, nenuť, je to pak horší. Můžeš jí slíbit bonbónek za sezení na nočníku, když bude hezky sedět, tak časem dostane bonbon, až když něco do nočníku udělá. Časem bonbony vypustíte. Bude mít radost z ee. Taky je fajn, dát na nočník panenku, jako že čůrá, nalij tam pak vodu tak, aby to neviděla, jako že panenka čůrala. Dej panence bonbon za odměnu a pochval ji. Co se u nás vyplatilo - zjistlila jsem, že malá chce na nočníku sedět jenom někde - zalézá do rohů, kde kadí do plínky. Když zaleze do rohu, dám ji na nočník tam a je to. To mi tu někdo taky radil...
2. mluvení: nenuť ji opakovat. Stresuješ ji. Jen jí opakuj...Když třeba ukáže na pití, řekni třeba 2x pití - dobře artikuluj, nejlepší je, když jí koukáš do očí, když mluvíš (ale zase nenutit - ne držet hlavu a opakovat...). To platí dobře i když děti neposlouchají. Když je člověk nervózní a je toho na něj moc, křičí na dítě moc často. Je pak účinnější, když si dítě zastavíš, natočíš si hlavičku, aby na tebe koukala a pomalu a potichu zopakuješ požadavek. Je to někdy víc, než křik...
3. Dudlík máme taky a zatím neřeším. Jinak když učíš na nočník, neber jí ještě dudlík. Je to moc šoků najednou. Buď jedno nebo druhé, nikdy obojí.
4. knížky: ta jí neříkej ukaž. Prostě říkej, tady je motýl a tady je...a pak jí říkej a kdepak je pejsek, kam se schoval? A copak dělá pejsek? Když neodpoví, odpověz si sama. Ona to vnímá...
5. s jídlem problém nemám...Když chce jíst se mnou, tak ji vezmu na klín a dám jí. Když nejí a dělá blbosti, řeknu, že když chce dělat blbosti, tak jde dolů...
Jinak tě chápu, jak to musí být náročné, když jsi na ni takhle sama. Je to fakt o nervy a člověku pak dochází strašně rychle trpělivost. Já mám naštěstí poslední dobou pohodu. Je někdy s taťkou, někdy s babi a dědou. Taky to ale nebývalo a občas už jsem kvetla! Co se vyplatilo, když začala malá mít období vzdoru - tam kde nemusím bezpodmínečně prosadit svoji, nechám ji. Když ale něco nutně potřebuju - třeba odejít na čas, upozorním ji předem, pak jí to zopakuju, pak počítám do tří. Pak ji čapnu a jde to se vztekem...Ale je těch vzteků fakt míň...
Na 18měsíční kontrole jen vážila, měřila a koukla na tělíčko. Zeptala se, co už malá umí, zapsala do průkazky a to bylo vše.

Tak pevné nervy a neboj, bude zase líp :€s€: U nás jsou taky vlny. Někdy je zlatá a jindy na zabití :s:

Ahojky,taky se pokus odpovědět :)
1) Je nám 17 měsíců a nočník máme hezky schovaný,párkrát jsem ho už vytáhla,posadila a on se rozeřval a řval a řval :( Tak jsem ho zase schovala a vytáhnu ho ta měsíc :) Moje mamina je sice zastáncem toho,že by už měl být dávno bez plen,ale co nadělám,že? Prostě mi na nočníku sedět nebude,tak to nehrotím :)
2) my taky nemluvíme-říkáme jen máma,táta,čiči,ha(haf) a tytyty(hrozí prstem). Když něco potřebuje ukazuje na to prstem a říká héééééé a nebo jééééééé. Když chce koko třeba po jídle,kdy vše hezky spapal,tak umí taky udělat prosím,prosím :)
3) My nemáme dudlíka,ale máme paleček a to je horší,toho se jen tak nezbavíme :( Sice ho má jen aby usnul,teď nedávno při zoubkách ho měl v pusince i přes den,byl nevrlý a ukňučený,tak jsem to neřešila,ale jinak vysvětluji,že přes den paleček do pusinky nepatří :)
4) My ukazujeme,ale jen na to,co nás zajíma,na to co bych po něm chtěla,si mohu ukazovat sama,nějak to neřeší a jde pryč,přitom moc dobře ví,co po něm chci :D Ale zas na druhou stranu ho hrozně baví vkládání tvarů do správných dírek. Umí zandavat sám a mě u toho skoro nepotřebuje :) Takže máme doma spousty vkládaček a vkládáme :)
5) Daník obědvá až po dopoledním spánku a já vždy obědvám,když spinká,takže mám klídek. Ale jinak jí první on a já se najím po něm. A nikdy nechodí zkoumat co jím a jestli mu dám :D Je to malej šikula,poslední dobou se chce krmit sám,tak zkoušíme samostatné jedení :)
Daníka hračky občas taky nezajímají,ale já to řeším tak,že některé na nějaký čas schovám a pak je vyměním a pro něj jsou pomalu nové a tak si s nimi vydrží hrát a když vidím,že zájem opadá,tak je zas vyměním. Nedávno jsme se přestěhovali a máme spoustu úložného prostoru v kuchyni,tak jsem mu dolu,kam dosáhne dala věci,které může krámovat (misky na jídlo,čaje,mísy na těsto a podobně) a jsme spokojení oba,on si je vykrámuje,ale pak když odcházíme ven,nebo jde spinkat,tak je hezky spolu uklízíme a je to pro něj i zábava :)

ahoj,
1. na nočník jí nenuť. Podle toho co píšeš tak si neuvědomuje co má dělat. Dej jí plenku a trénujte s plenkou. Až si začne sama říkat, tak jí plenku sundej. Myslim si že tohle nemá smysl. Akorát se malá nervuje a tebe štve, že po ní musíš uklízet loužičky a prát pokaděné spoďárky. To že jí je 1,5 roku neznamená že musí nutně umět na nočník/záchod :-)
2. Ohledně mluvení na ní kladeš dost velké nároky. CHápu že bys chtěla aby si uměla říkat oto, co chce. Je super že jí čteš, komunikuješ sní. To jí určitě neublíží-jen všeho s mírou. Ona všechno vnímá. Jen je prostě trošku víc pohodlná. Jednoho dne se rozpovídá. Znám děti které nemluví ve 26měsících. Takže trpělivost.
3. Markétě bylo 20měsíců a na noc dudlíka má. Občas ho má i přes den. Když třeba jdeme něco vyřizovat a ona je protivná. Dám jí ho. Na noc jí ho taky dávám a vůbec mi to divný nepřijde. Ondra měl dudlíška do 2,5 let-na noc :-).
4. slovo ukaž je pro tak maličké dítě dost složité. Správně bys měla použít slovo: kde? nebo kde je? Když nechce tak jí nenuť. Až jí začnou tyto věci zajímat, tak přijde sama.
5. proč nejíte společně? to je pro dítě to nejlepší. To co dělá je přirozené. Moje děti to dělali taky. Markétka to občas dělá. Z 90%jíme společně. Občas ale jí ona sama a já až po ní. Taky chce ochutnat to, co mám já. Co kdyby to náhodou bylo něco jiného a lepšího :s: . Takže opravdu jezte spolu. zamezíš tomu, co se nyní děje :-)
CHci jen napsat že máš na malou dost velké nároky. Uvědom si že je rok a půl na světě. Ber jí takovou jaká je. Ona na vše časem přijde. Z tvého komentáře mám pocit že jsi na ní dost trvdá. Píšeš že je malá uječená. Některé dětičky takové jsou. Některé jsou uječené, jiné se stekají až pomalu do tranzu (můj syn) a jiné jsou klidné. To že rozhazuje hračky a s ničím si nehraje je blbí. Když si sní sedneš, tak je ochotna si s tebou hrát? jsou dětičky, které se to musí naučit. Musíš jim ukázat jak se hraní dělá. Ondra si třeba neumí hrát ještě nyní. Sice jsem měla snahu, ale odmítal ji. Takže snim je to docela peklo i nyní. Markétka si umí hrát sama. Neučila jsem jí to.
Ohledně 18měsíční prohlídky bych si zavolala k dr. Třeba se spletla. Markétku dr. prohlížela, vážila a měřila (na dětské váze nahou, pozorovala její chůzy, ptala se na pár věcí a ukazovala obrázky, vyslechla mě ohledně toho zda slyší, dobře vidí. Nakonec jí naočkovala.

In reply to by JaMiOn

když si s ní sednu a hraju si s ní, tak ano, hraje si se mnou také. A vydrží u toho hodiny, ne teda při jedné hře, ale můžu si s ní hrát celé dny a bude si hrát taky. Ale jakmile potřebuju něco dělat - prát, vařit, uklidit... tak okamžitě hru opouští a je mi v patách, krámuje, když jí dám misky a vařečky na vaření, tak to nechce, protože chce zrovna to, co mám já (třeba hrnec, v němže se zrovna vaří polévka atd). A pak je řev, bo jí to logicky nedám.

In reply to by fli

A co začít míchat prázdný hrnec, pak jí ho dát a vzít si jiný. Pak jí říct, že jsem jí už hrnec dala, že má svůj a ať míchá nebo se jí to připálí :) To nezabírá?

In reply to by fli

ale tohle je naprosto normální :-). Já když jdu do koupelny, tak je hned u mě a podává mi prádlo, když vařim tak chce asistovat. Dám jí hrnec a ona vaří vedle mě :-). Když loupu brambory tak si přitáhne židli a hned chce taky. Tak jí dám brambory ať mi je podává :-). Když věšim prádlo hned mi letí do skříně pro kolíčky a podává mi je. Samozřejmě že si je i vysype po bytě. Je to dítě. Takže asi tak. Mám jí taky pořád za zadkem. Když jdu na záchod tak se nesmim zavřít-to by byl řev.
Ono jde oto vyslyšet své dítě. Je to někdy těžké a na palici. Si vlastně uvědomíš, že máš dítě pořád za zadkem. To je prostě období. Až bude starší tak bude zase jiná...tak to vydrž

In reply to by anonymous_stub (neověřeno)

Jé, u nás je to stejné .... manžel ať dělá cokoliv, tak má klid, ale mě musí Klárka asistovat naprosto při všem :!k: .... někdy na sebe na WC jen ťukáme přes dveře, ale jindy musí být prostě se mnou, trhá mi papír, komentuje .... ale sama ani náhodou, redukci když viděla, tak řvala jak tur a sednout ani náhodou - asi se toho bojí :-g( . Vyndavá nádobí z myčky, cpe prádlo do pračky (a zaboha jí nemůžu naučit, že tmavé newmůže dávat ke světlému :s: ), obojí musím vytahovat ze zásuvky, protože jinak netočí knoflíky a zapne :!k: . Jak vaří se mnou, to už jsem sem dávala i fotku :///: ..... jsou to prostě miláčci a i když je to někdy náročné a je člověk pomalu na palici, jsem hrozně ráda, že teď tyhle chvíle s ní můžu prožívat, protože jak u jsem psala - u první dcery člověk pořád někam chvátal, pořád něco musel stihnout a tohle všechno jsme potlačovali, protože nás to zdržovalo :€z€:

In reply to by vodnanka

S myčkou a pračkou je to u nás to samé. O víkendu jsem se pobavila - manžel vyklízel myčku a junior mu asistoval a když tatínek nevěděl, kam která věc patří, tak ji nenápadně strčil synovi (20 měsíců) a ten ji uklidil na správné místo :s:

In reply to by anonymous_stub (neověřeno)

:!k: :!k: bobánek malý ... no jo, drží se tvých pokynů a musíš holt jít příkladem, mamko :!k:

In reply to by anonymous_stub (neověřeno)

jj papír a pořád děsně mele. Máma kaká a pořád dokola :00: . Manžel si děti ven nebere. To je slávy když jde aspoň s Ondrou.

1. podle toho co píšeš není ještě na trénovaní nočníku zralá a tak bych ji nenutila.
2. do mluvení bych ji taky nenutila, nenutila bych ji vůbec do ničeho. Když ukazuje na pití, tak bych ji jen řekla, pítí chceš? Jen si to ověřila a ono to přijde samo. Když ji budeš nutit, tak ji tím tuplem otrávíš a bude bojkotovat vše.
3. Dudlík. Já bych si počkala až bude klidnější období. Nemá se dělat více změn na jednou. Učíš na nočních, odučuješ dudlíka. Pro to dítě to je stres a samozřejmě, že potom brečí. Zaměřila bych se vždycky na jednu věc a netlačila ji najednou do všeho.
4. Ukazování příjde samo. Malá mi dlouho neukazovala. Prostě neměla potřebu a potom najednou začala ukazovat na vše a ještě se k tomu ptát co to je a celý den jsem neděla nic jiného než pořád opakovala a vysvětlovala co je co. Takže trpělivě vyčkej a pokračujte v knížkách dál a jeden den tě mile překvapí.
5. Jíme spolu a nebo jím, když ona spinká. Je normální, že děti chtějí to co má druhý. Jsem přirozeně zvědavé a zvídavé a musí si vše ošahat, ochutnat, je to pro ně přirozené. S tím nic nenadělás.
To že krámuje a nehraje si s hračkama je taky normální. Je zajímají šuplíky a všechny poklady v nich. Někdy je to o nervy, ale mě pohomohlo rozptýlení a nebo jsem ji ze šuplíku vytáhla věci, které byly pro ní bezpečné a mohla si hrát. Plastové misky, vařečky apod. Nebo jsem ji dala lžičku a misku a ukázala jak může krmit panenku a tak si vyhrála. Nebo hadr do ruky a půl hoďky vydržela utírat nábytek. Ony děti hrozně rády imitují rodiče a dospělé, takže zabavit ji něčím takových. Když musím rychle něco udělat, tak ji zapojím tím, že to dělá se mnou.
Naše malá nám už spoustu věcí rozbila a taky krámuje, ale je to vždy, když na ni nemám čas, tak je to více méně má vina a ona za svou zvědavost nemůže. Ale zase ji učím, že na některé věci ona nesahá, protože jsou máminy nebo tátové a že pokud se s tím něco stane, tak mě to bude mrzet. Kupodivu tomu rozumí a většinou respektuje.

Já už ti nebudu odpovídat konkrétně, Lucininenka to vypsala naprosto suprově. Jen ti chci napsat jednu věc - občas by se rodiče měli snažit vidět to, co chce jejich dítě a ne stále to, co chtějí oni (např. dudlík). Podle mého jsi na svou dcerku příliš náročná ... užívej si s ní raději každý krásný den a nechtěj po ní nemožné. Píšu to proto, že když jsem měla první dceru (před 20 lety), uvažovala jsem a chovala se asi tak nějak jak ty tady píšeš .... stálo mne to spousta rozčilování a nervů, dcerku spousta slziček a např. červené kruhy na zadku od nočníku ..... a stejně to nebylo ve výsledku nic platné. Teď mám druhou dcerku téměř dvouletou a jelikož už mám zkušenosti s tou první, nic z toho, co ty píšeš, nehrotím ... protože už VÍM :///: . Klárce je 22 měsíců, dudlíka na noc má stále a někdy i přes den, protože jí rostou zoubky a podle mne je pořád lepší ten dudel než aby strkala do pusinky kdeco .... na nočník také ještě nechodí, teprve teď jí přestalo vadit na něm sedět .... s jídlem jsem na tom taky obdobně a ukazovat a mluvit začala taky až nedávno. Ale máme každý den spolu krásný a já si to užívám, i když někdy bych jí samozřejmě taky přetrhla :s:

1. nočník zatím neřeším začnu učit až kolem 2 let a ty to taky nehrot když nechce tak nenut a začni třeba taky kolem 2 let, pak to bude určitě už víc chápat
2. malá taky moc nemluví, řekne tak 25 slovíček a pořád ne a ne nový slova se naučit
3.malá chce taky dudlíka na noc a určitě ji ho do 2let dávat budu nevidím na tom nic špatnýho, hlavně aby ho přes den neměla se mi spíš jedná, to dycky když ho vezme hned ji ho beru a schovávám
4. taky nechce ukazovat
5. taky dostane prvně najíst ona a pak já, ale ona mě při jídle neotravuje, jen občas ale to jí řeknu at si de hrát že ted se jdu najíst já a ona už měla a dál neotravuje

Ahojky :) Tak se ti pokusím poradit-nočník rozhodně nehroť,očividně na něj prostě není zralá,zbytečně stresuješ jí i sebe.prostě jí na nočník vysaď v dobu,kdy bude pravděpodobně čůrat (třeba po spaní),když se povede,tak pochval,když se nepovede,tak se nic neděje.Zkus jí na něj zvykat pár dní,když se bude bránit,tak ho zase schovej-18 měsíců je dolní hranice pro výuku nočníku,většinou jsou děti schopné to zvládnout a pochopit až kolem dvou let.Pokuď se nepohnete za týden o nic,tak nočník schovej a vytáhni zase za měsíc.Mluvení a ukazování-taky mi přijde,že na ní moc tlačíš,poku´d na ní budeš dost mluvit,věnovat se jí,ukazovat,hrát si s ní,tak ono to časem všechno přijde,chytrá je očividně dost,takže na ní netlač-akorát v ní zbytečně vyvoláváš odpor k těmhle věcem.prostě některé děti rády ukazují,jiné zase lítají,staví,malují,mluví,je to u každého individuální.samozřejmě nabízej různé hry a cvičení,ale nikdy zásadně nenu´t,když nechce,tak nechce a najděte si něco jiného :) To,žýe jí nezajímají hračky,na tom taky nevidím nic hrozného-hračky přeci zná a krámovat věci a naštvávat mámu je přece daleko zajímavější činnost .) takže poradím-tam kam dosáhne dej věci,které nemůže rozbít a ať si je klidně krámuje-ale pak taky uklidí,je to skvělý nácvik k sebeobsluze :) Samozřejmě,jí to budeš muset ukázat a mít s ní trpělivost,ale uvidíš,že i to uklízení jí bude bavit-je to pro ní něco nového :) A hračky obměňuj,ať jsou pro ní zajímavé,nech jí venku třeba tři čtyři,ostatní schovej a po týdnu je vyměň-funguje to :) My jíme tak,že já ho současně krmím a jím já sama :) Většinou,když máme stejné jídlo,když máme něco jiného,tak ho většinou nakrmím,pak ho dám ke hračkám a nebo ke krátké pohádce a najíme se s manželem sami v klidu :) jinak ale žebrá taky samozřejmě :) Jinak s tím hlídáním neporadím,docela dobré mi přijde občas ho vypustit mezi ostatní děti,on se tam hodně vyblázní a je pak snesitelnější-třeba zkus dětský koutek a nebo nějaký kurz cvičení (u nás to super fuhguje a plaváním a cvičením máme zabité dvě dopoledne v týdnu :)) Když je manžel doma,tak ať si jí vezme třeba ven nebo si s ní hraje,ať máš taky chvíli klid :) A můžu tě uklidnit,taky mám občas pocit,že ho musím zabít :) prostě jsou to batolata,svéhlavá,v období vzteku,je to trénink na naše nervy.urči jí pevné hranoice co smí a co ne a ty dodržuj bezpodmínečně,je jasné,že to bude zkoušet,vztekat se a řvát,vtip je v tom nepovolit a uvidíš,že to záhy pochopí.Docela se nám vyplácí i podobný režim dne-malej je pak klidnější.Na 18ti měsíční nás normálně zvážili a změřili jako vždycky,zeptala se co umíme a šli jsem :) jestli je na chodbě zima,tak jí svlíkni až v ordinaci,ona se tě doktorka mezitím bude ptát,co umí a pak zvážíte :)

Ahoj, tak úplně tě chápu. Náš malý měl včera 18 měsíců a ve všech věcech jsme na tom stejně. Když ho chci posadit na nočník, tak se brání zuby nehty a nedonutím ho sednout. Zkusím to zase až za nějaký čas. Beru to tak, že na to ještě není připravený a nechápe to a že časem to pochopí :) S tím mluvením je to taky tak...před pár měsíci pěkně opakoval slovíčka a teď se mu nechce ani za nic. Ale je zase chytrý a když ho dám na chvilku do dětského koutku, kde hlídá naše známá, tak říká, že hned přijde na spoustu věcí, co se má s těma hračkama dělat a chápe to líp než nějaké mnohem starší děti. A je pořádný :D Když si vezme nějaké hračky a přestanou ho bavit, tak je uklízí na místo kam patří a pak až si bere další :D Berme to tak, že každé dítě je jiné..některé umí to, druhé to, některé dřív, některé později, ale vše to jednou přijde :)
My byli v poradně minulý týden, vážila nás ještě na kojenecké váze a měřila tak, jako když byl miminko. Jen mu zkontrolovala srdíčko, hlavičku, pindíka, naočkovala nás a šli jsme domů. Určitě bych někde na chodbě nevyslékala pokud je tam zima. Vyslečeš ji až v ordinaci.

ahojky, malá má dnes 14měs, dudlík jsem ji sebrala minulý týden a řekla jí, že ho spapal pejsek. Tak chopdila s plyšovým pejskem, mlaskala, ukazovala na bříško a říkala dudu, dud a po chvíli: není :s: . První noc byla nevrlá, ale neřvala. Druhou noc si sedla v podtýlce a hledala ho. Házela s polštářem i pařinkou. no a další noc vypila mléčko, podala mi flašku, otočila se a usnula. Teď jsem byla o víkendu u kámošk z porodky (má na den starou holčičku jako je naše Nelinka). Měla dudlík. Bála jsem se, co na to malá, ale byla úplně v pohodě, nechtěla ho, jen řekla, dudu. Fakt mě překvapila.
Když jsem tu psala, že jsem malé zabavila dudlík, některé maminy mě málem "sežraly". A já jsem teď ráda, že už ho nemá, že se to obešlo bez řevu a KONEČNĚ máme klidnější noci!!!

ahoj, tak se pokusím odpovědět na tvé dotazy:
1) dítě na nočník nedonutíš, pokud samo nechce, sice se píše, že dítě je v 18 měsících na nočník připraveno, ale to neznamená, že jsou všechny děti, na tvém místě bych nočník ještě na chvíli schovala, pokud ji budeš násilím nutit, akorát v ní vybuduješ nechuť a o to dýl vám to pak bude trvat. Takže nočník schovat a zkusit to zase za pár týdnů, třeba jen tak, že ho prostě dáš tak, aby na něj viděla, uvidíš, jestli se o něj začne zajímat, pak bych to zase zkusila. To, že dítě není v 18 měsících bez plenky není žádná tragédie. Moje malá se to naučila až po druhém roce, ale za to naprosto spolehlivě (sama si řekne a většinou si prostě sama, vysvleče se a sedne na nočník a pak už jen hláší, že čůrala nebo, že byl boban)
2) Nemluví? Nedělej z toho vědu, některé děti se pořádně rozmluví až kolem třetího roku a rozhodně to neznačí nic o tom, že by bylo opožděné nebo měly nižší inteligenci. Netlač na ni, nenuť ji něco říkat, protože ty stejně pak ustoupíš, takže je to spíš na škodu než k užitku. Povídej si s ní, čtěte si a uvidíš, že to přijde samo.
3) Osobně bych toho dudlíka neřešila, pokud ho má jenom na spaní a pak ho třeba někomu dala (miminku, které ho potřebuje, hodné víle, která za to něco přinese). Ale pokud ti vážně moc vadí, tak prostě budeš muset být neústupná a když se rozhodneš ho nedat, tak he nesmíš dát. Budeš muset ustat pár večerů a nocí řvaní, ale pokud zjistí, že si ho nevyřve, tak ji to přejde. Problém je, že v noci ustoupíš, takže ona ví, že čím víc bude řvát, tím větší má šanci na to dudlík získat.
4) Některé děti prostě neukazují a ničemu to nevadí. Platí, co jsem radila výše. Nenutit. Čím víc na ni budeš tlačit, tím víc se ona proti tobě zatvrdí.
5) A proč nejíte zároveň, pěkně společně u stolu? Já vařím tak, aby to mohla i malá, takže máme prostě stejný jídlo. Rada na závěr, nezaměřuj se na to, co malá neumí (žádné dítě není přesně podle tabulek), určitě je šikovná na spoustu věcí, které zas neumí ostatní děti.
Tess

ahoj, máme vše hodně podobné, ale všechno jednou přejde-myslím to vztekání a vřískání. S tím nočníkem už se toho tu napsalo mraky, nenut ji, je to zbytečné. Bude mít akorát averzi, já chápu, že chceš ušetřit za plenky, ale nech to na léto, až bude tepleji, ona víc dozraje a půjde to samo, uvidíš. Mám třetí dítko, před tím dva kluky(16 a 10let) a myslela jsem si, že holčička bude "lepší" , říkají, že jsou šikovnější, a prd, asi to maj v genech:))), taky nechce mluvit, knížky zná nazpamět(když jí řeknu přines knížku s...třeba prasátkem , ona ji vybere),ale prostě mluvit nechce,ono to ale přijde, všichni jsme se naučili mluvit a to že není "šikovnější", abychom se mohli chlubit? Věř, že jsou šikovné zas v něčem jiném. Taky mi tu občas hrabe, nikam se moc nedostanu,chlap věčně v práci, ale bude líp, drž se

Těhotenská kalkulačka

Lunární kalendář pro určení pohlaví dítěte

Uživatelky s nejvíce příspěvky