Je nám rok a nechodíme ani okolo nábytku!!!!!!! je na tom někdo podobně?

Ahoj, no pohodlná ta naše je taky dost, to vím, no snad to tak bude a brzo se dočkáme :a:

Ahoj, no snad se brzo dočkáme a koupíme taky konečně nějaký ty fešácký botky :) člověkovi je hned líp, když vidí, že jsou na tom někte´ří stejně, že? Taky mi to pomohlo, už jsem si myslela, že jsme sami samotinký :a:

Ahoj Marti, krásná ikonka :) No já se to taky snažím neřešit, ale nějak jsem nad tím dumala, no už jí nebudu pozorovat, docela jste mě všechny uklidnili, no snad se brzy krásně rozchodí, už se fakt těším. Vojtíkovi posíláme též pusinku a děkujeme :a:

No to asi nebude náš případ, Viktorka je právě hrozně opatrná, takže až začne chodit okolo nábytku tak jí bude trvat mrky času, než se pustí, vidím to na ní teď jak i když si stoupá všechno dělá s hrozně velkou rozvahou, ale na druhou stranu je teda zase fakt, že nemáme skoro žádné úrazy, jak vše dělá v klidu a pětkrát si to rozmyslí :)

Ahoj, díky, no snad to do toho roku a půl stihnem, ale s tím naším tempem si fakt nejsem jistá :) Jí vždycky všechno strašně dlouho trvá, než na to příjde :) No sama jsem zvědavá, kdy začne chodit, to pak asi bouchnu šampáňo :///: :a:

Teda, to nás už by Dr. asi někam hnala, vždy se nás ptá, a taky jí většinou říkám, ne, to ještě neděláme, ať to bylo na jakékoliv prohlídce :) Nám třeba na to lezení dávala na neurologii doktorka čas do 10m, pak by nás poslala na nějaké cvíčo, tak jsem byla ráda, že se 14 dní před termínem rozlezla :) Vás doktorka nikam neposlala?

Ahoj, tak to jsi mě trochu uklidnila, ale myslím, že jste mladší než my, ne? :) No sedat si taky začla pozdě až skoro v 11m si poprvé sedla, ale je pravda, že teda zase jako správně, tak aspoň něco :) No sami nestojíme taky ani omylem, občas se pustí jednou rukou, ale to už je jak hadr ve větru :)

Matiasek měl teď ve středu rok...a sám taky opravdu nestojí... jednou rukou se drží v pohodě, ale nepustí se úplně...lézt začal docela brzy, v 6 měsících, ale sednul si asi taky kolem toho 10-11 měs...a i te´d jen sem tam, spíše si sedí na těch patách...

Díky, no ale to už je za chvilku :) No myslím, že to snad do toho roka a půl zvládnem, znovu na neurologii se mi nechce, vždy se nás tam chytnou a nechtěj nás pustit :)

Ahoj Zuzi, no to víš, každýho občas přepadne depka :) včera mě to nějak dostihlo :) No jo, je holt pohodlná, ale hned je mi líp, když tady vidím, že jsou na tom červíci i jak mi, že ne všichni lítaj jak draci :) No my si taky sedli až skoro v 11m, ona i dlouho neseděla když jsem ji já posadila, že se jako skácela, jistá si v tom byla až si prostě sedla sama, asi nevěděla jak. No Daník na to taky co nevidět přijde posíláme mu velkou pusinku :a:

Já to chápu, taky to na mě kdysi dost padlo.... Snažím se to moc neřešit. Jasně, že na to pořád myslím, ale to bych se musela zbláznit. Minule jsem měla dost depku z jedné doktorky, pak jsme u ní 4 měsíce nebyli a minulý týden mě dostala znovu na kolena. Zase měla nějaké divné připomínky a tvářila se zvláštně. Moc se jí nezdá Danečkův psychický vývoj. A řeknu ti, to mě trápí mnohem víc, protože znám hodně stejně starých dětí a fakt vidím, že je Danda proti nim pořád takové trdýlko. Tohle zase hlodá ve mě, ale snažím se na to nemyslet, kdyby bylo něco špatně, stejně s tí nic nenadělám...

Hmmm, to máš asi pravdu, stejně s tím nic nenaděláme. Jak se jí nezdál psychický vývoj? Jakože Daneček ještě něco neumí, co by měl? My toho taky moc neděláme, tleskat jsme začli taky až na roce :) a pápá už úspěšně asi zapomněla :) Jediný, co dělá radost teď fakt mě, tak je to, že se Viktorka začla hodně otužovat, už si ji pochovali obě dvě babičky i dědečci :) Sice to nejde pokaždé, ale už se tak stalo a nebrečela, jsem úplně čuměla :) A včera jsme byli u našich (mají německého boxera a ač je na psi zvyklá, tak toho se moc bála, přecijenom je to velkej pes), tak se nebála vůbec psa, tak jak vždycky, i si s ní hrála a pohladila ji, občas fakt nestačím zírat :) No máš pravdu, nebudeme se tímzaobírat, protože fakt nic nezměníme :)

Reni já to doteď taky moc neřešila ten její pomalej vývoj, přecijenom mě na té neurologii v 10m uklidnili, že je vše v pořádku, ale nad tímto jsem si fakt začala lámat hlavu, hlavně když vidím, jak ostatní červíci postupně chodí sami, stoupají si ze země a tak a my sotva stojíme na těch vachrlatých nožkách :) Tak jsem se těšila, že bude o prázdninách už chodit a myslím, že to nevyjde, takže dovolenou prosedí ještě úplně v kočárku, no nedá se nic dělat. Snad je to v pohodě, vím, že se jednou rozchodí, jen to na mě včera prostě tak nějak padlo, jak vidím ty ostatní děti :)

abych Ti pravdu řekla, já si to sezení v kočárku užívám :-) a jsem za to ráda...myslím, že ještě budeme vzpomínat jak jsme se pohodlně dostaly kam chtěly...jakmile začnou chodit, tak to většinou bude úplně jinam, než chce máma...kamínky a klacíky budou děsně zajímavé :-) takže "zlatý kočárek"

Jo to určitě je v kočárku pohodlnější, ale už teď je na ni vidět že ji to v kočárku moc nebaví, vydrží to chvíli, pak se začne kroutit, nejradš by všude lezla, ale to venku ji teda nenechám, jak začne trochu ťapak, tak ji pootm budu moc třeba na chvíli vytáhnout, no teď to moc nejde :) No jinak už teď teda lezem kam nechci :) Jsem ráda, že mám doma ještě psa, ten je teď jedinej, co poslouchá :s: Když zavolám na Viktorku ať někam neleze, tak se jen poohlídne po mě a leze si dál a pes příjde místo ní :s: :a:

Koukla jsem na to, děkuji za povzbuzení :) Vím, že má do roka a půl čas, než bude chodit samostatně, to mi tak neva, ale spíš mě zaráží že nechodí ani kolem toho nábytku :n: