Je mi nějak smutno...

16.12.2011

Je mi nějak smutno. Všichni kolem jsou strašně úspěšní, rozjíždějí si super firmy, mají fůru prachů, dělají si co je baví... Já trčím na rodičovský, prachy žádný, spíš naopak. Snažím se dodělat si VŠ, ale nejde mi to s malým, nemám ani kdy klid, abych psala seminárky, natož se učila na únorové státnice. Na Vánoce nic nachystané a nějak už mne nic nebaví. Nemáte nějaký fígl, aby mne alespoň něco bavilo???
Díky za každý řádeček. :k:

Kliknutím vložíte smajlíky:

Ja znam jednoho kneze, ke kteremu rada chodim, ikdyz nejsem verici, vzdycky se s nim strasne krasne povida a kdzy se k nemu chodim vyplakat a ja pak odchazim s usmevem na tvari, jednou mi vypravel pribeh mladeho chlapa co penezma smrdel na sto honu, uzival si zivota, jednou si takhle zaplatil dovolenou do zahranici a zaplatil si tam spolecnici, dovolena byla krasna , on si to vychvaloval vsude se chlubil a za par mesicu na to zjistil ze od dane slecny chytil HIV, kdyz se po par letech k teto zakerne nemoci pridala i rakovina a tento knez mu v nemocnici daval posldni pomazani rekl mu ze by dal vschny penize co ma jen za par let života navic.. a takovych pribehu ma vic, porad si myslime ze kdyz mame penize mame vsechno,kazdou stredu sleduju modre z neba a po par shlednutych dilech se na zivot divam uplne jinak, moje bohatstvi je v tom ze mam krasnou, zdravou dceru jsem ted podruhe tehotna a jediny jeji usmev mi prinese mnohem vic nez nabliskane auto, uz nejsem ta ktera se ze zavisti diva na hezky oblecen slecny a rika si jee to bych chtela taky, vsechno co jsem tady napsala zni asi jako klise a kdyb mi to rekl nekdo pred par lety reknu mu ze si tyhle preslazene reci muzenechat pro nekoho jineho.. dnesk ajsem rada za to co mam ikdyz toho neni zrovna moc ale je to moje, je to krasne , je to zdrave a e to moje rodina.

kačenka1711

MYSLIM ŽE DITE JE TA NEJLEPŠÍ FIRMA NA SVĚTĚ A TA NEJLEPŠÍ INVESTICE :///:

Fígl nemám, já jsem od přírody optimista a když mám někdy složitější období, tak si říkám, že zas bude lépe. Každopádně, já nijak nebazíruju na financích. Jsem vodnářka a nějak to vlastně ke mě i patří. K čemu mi budou hromady peněz, firmy atd. když budu vnitřně sama nespokojená. Nepotřebuju jezdit několikrát do roka na dovolenou a chodit po nákupech, kávičkách apod. Pro mě je štěstí, když se mi můj muž vrátí z práce živý a zdravý a spolu s naší dcerkou strávíme hezký víkend.

In reply to by Masticka

ahoj, souhlasím s Tebou, jsem taky Vodnářka :-)
nám Vodnářům opravdu stačí málo ke štěstí, nějak si ho umíme kolem sebe vytvářet, i když je fakt nejhůř, asi je to tím, že žijeme obyčejným životem a snažíme se ho prožít naplno se svými blízkými a věnujeme se mnoha našim koníčkům, že...ať je to hudba, hraní na piano, kytaru u ohýnku, zpíváme, cestujeme i po obyčejných zapadlých místech v ČR, ať už to jsou zříceniny, které nejsou ani na všech mapách či romantická údolí řek, skalních měst apod...takové borůvky na cestě, vstup do podzemí a další přírodní úchatné obzory nás dokážou plně nabít energií...naštěstí máme zájmy podobné v celé rodině /jsme převážně Vzdušná znamení/, trháme a sušíme bylinky na staré chaloupce po předcích, pracujeme na zahrádce, chodíme na houby, s dětmi bobovat, pouštět draka, na běžky do krásné přírody, kde jsou jen stopy zvířátek a božský klid....ano, to vše nás naplňuje v tom hrozném a divokém světě samých negativních zpráv a jobovek
přeji Vám všem tady, abyste se našly a byly spokojené s tím, co máte a co vás obklopuje, většinou je to velice blízko...rodina, les....závist je totiž hrozná vlastnost, zkusit ostatně můžete vše, i podnikat
hodně štěstí s Vašimi blízkými a koníčky, protože to nás nejvíce posílí :a:

Já ti řeknu jenom jedno. Závist z tebe lepšího člověka neudělá. Stejně jako prachy nebo firma. Když jsem byla mimčo, rok jsem ležela na onkologii a pochybuju, že si máma říkala, kéž bych měla prachy nebo firmu. Jsem vděčná za každý ráno, kdy si svojí kočičku přetáhnu v pět do postele a spolu ještě chrupkáme nebo si povídáme. Média nám tlači do hlavy, že musíme stihnout všechno, dva měsíce po porodu nejlíp dostudovat a v perfektnim těle vydělávat majlant. A víš co? Kašlat na ně ;)

to se ti všechno zdá jen tak naporch že jsou všichni spokojení, bohatí, bezstarostní, taky mám takové pocity někdy, že všíchni všechno stíhají, jsou v klidu, jen já furt vynervovaná, křičím na hyperaktivního syna ... nevenek nikdo nevidí co prožíváme uvnitř na co myslíme, co nás trápí, ostatní zase třeba závidí tobě, že máš svůj klid na dítě, že jste zdraví atd ... zkus se na to kouknout z této stránky a školu taky zvládneš, já mám DiS chtěla jsem si při mateřské dodělat Bc ale zatím jsem to vzdala , se 2 dětma bych to zatím nedala, ale snad později

In reply to by anonymous_stub (neověřeno)

:k: To by se mi líbilo, kdyby manža třeba chodil z práce tak, že by alespoň každý druhý den stihl malého vzhůru. A to malý chodí spát až kolem půlnoci a nejsme schopni ho nijak dostat na kloudnou dobu usínání... Ani doktorka neví jak. :00: :k:

jo holka zlatá,musím ti říct,že bohužel život není med a bohužel dnešní doba je o penězích :(
Ale musím říct,že jsem během dvou let přehodnotila životní priority...
Můj bývalý manžel mě naučil žít si jako madam,která jela i pro blbé rohlíky autem-a to si nedělám srandu.Doma jsem měla naklizeno,vše jakoby idylka.malá spokojená,já taky-co dva týdny na nehty,jedno zamrkání a byl tu nový mobil,nové oblečení-všechno strašně důležité!
A manžel v práci, ale měl ještě melouchy,víkendy patřily zásadně rodině... pak se to nějak spletlo a začal pít... a mě najednou chybělo chlapský obejmutí,víkendy byly ta tam... a šlo to do háje.
závěr?dneska spolu - naštěstí-nejsme,byt jsme prodali,čekám miminko se současným partnerem,peníze plácáme jak se dá,ale hlavně-máme sebe! prachatý lidí sice mají prachy - ano,kdo by je nechtěl:) ale zase-za jakou cenu? :)

Mám ty samé pocity jako ty. Chtěla bych dělat, co mě baví a nakednou mi přijde důležité něco dokázat i když mi to nikdy tak nepřipadalo. S prvním synem jsem byla na mateřský. Chodila jsem denně na procházky a pořád naříkala, že je mi den dlouhý a u druhého manžel začal podnikat a já mu začala dělat účetnictví a už místo 1 dítěte byly dvě a ještě k tomu vlastní dům. Můžu říct, že s prvním jsem si to všechno užila s druhým už to stojí za houby, pořád něco musím a na procházky není čas, vlastně není čas na nic. Užívej si prcka, protože to už se nevrátí a nebuď smutná.

každá mince má dvě strany, když máš fůru prachů, zpravidla nemáš fůru času užít si je po svém, protože makáš na tom, abys měla víc, nebo na tom, abys konečně splatila půjčky, co sis musela vzít, abys to podnikání vůbec rozjela. A úspěch, ten je pro každého v něčem jiném, peníze nejsou všechno, spokojená rodina je důležitější. Odlož státnice na příští rok, kup si čokoládu, až bude svítit sluníčko, vyraž se synkem na procházku :k:

In reply to by ha.nka

:k: Když ono je nejhorší, že u této mince vidím i tu druhou stranu a je taky pěkná... Státnice odložit nemůžu, už teď maximálně natahuji studium - natáhlo se mi o rok díky tomu, že jsem přešla z denní formy na kombinovanou. Udělala jsem to kvůli těhu a teď to stejně nějak nedávám. Ale chci to moc dodělat, abych nepřišla o ty roky snahy a času a mimo jiné i nákladů a nervů, co stojí to studium. :k: A tu čokoládu, dobrý nápad. ;) :a:

tak asi takhle:
měla jsem za muže podnikatele, celé dny v práci, já ve své práci, při mateřský jsem vyvářela, starala se o domácnost, dítě a vedla celou účtařinu jeho firmy!!!! a to skoro 10 let!!!!
nikdy jsem za tu svoji práci "přesčas, po nocích, víkendech" nedostala zaplaceno, dělala jsem to dobrovolně, aby nám bylo jednou líp a dětem taky.....
peníze byly pouze na pronájem, jídlo, firemní výdaje a občas zahraniční dovku u moře...takže pouze na to nejdůležitější...přeci je lepší si snížit daně, výdaji ve firmě, než nedaňově to hodit rodině.... leckdo mi záviděl, že máme firmu...ale nikdo neviděl pod pokličku, dřina, peněz míň na rodinnou útratu než u lidí, kteří chodili normálně do práce a přinesli 10-15 t. Kč
už je z něj léta ex...našel si milenku a ne jednu, peníze nám nedával pak už na nic, já přestala dělat zdarma uklízečku a účtařku....
takže, co vím a mám zkušenost, nikdy nikdy nikdy nebudu podnikat /protože to neobnáší jen vybranou činnost podnikání, ale i znalost účtařiny a zákonů,.../, radši budu mít nižší pravidelný zaměstnanecký plat a pravidelné volno na relaxaci s časem na svou novou rodinu! :a:

In reply to by Janulka Kubik

:///: Trochu jsi mne pobavila: "...a občas zahraniční dovku u moře...takže pouze na to nejdůležitější..." Jo, tak mít jako to nejdůležitější občasnou dovolenou u moře, tak to bych chtěla zažít. U moře jsem ještě nikdy nebyla, je mi skoro 29, na "dovolenou" jedeme max jednou za rok na víkend někam, kde nespíme doma, ale musíme si to zaplatit. :///: Ale celkově máš dobrý pohled na svět. S tím souhlasím. :k: :a:

Život je o kompromisech, kde je nějaké plus, je vždy také nějaké mínus... Jsou bohatí a úspěšní, ale nemají čas na své soukromí a děti, platí větší sumy na nájmech, daních, benzínu, parkovném, věcech, kterými reprezentují... Víc peněz vydělají a víc peněz utratí. ;)
Kolik mých spolužaček si pozastavilo studium a svět se nezbořil, jsou spokojené a rozhodně nejsou deprimované z toho... Tak zvedni hlavu a víc koukej kolem sebe, je tu plno krásy, kterou takto nezahlédneš. :€s€:

ahoj, buď ráda zato co máš. Nekoukej na ostatní lidi. Ty si myslíš že ti úspěšní lidé jsou štastni? podle čeho to posuzuješ? podle toho že maj peníze, firmu a s ní spojené starosti? nakonec zjistíš že peníze štěstí nepřinestou, že úspěšná firma nakonec tak úspěšná neni a že onoho člověka stojí hodně času a úsilí. Každá věc má své pro a proti.
Šťastný život si musí každej vytvořit sám. Nekoukat kolem sebe ale žít tak, jak umí a nač má. Máš manžela a dítě. Netrpíte žádnou vážnou nemocí. To je přece hlavní to hlavní pro šťastný život. Proč studuješ VŠ? Pokud cítíš že to nezvládáš, tak si studium odlož. Začni studovat až dítě bude chodit do školky a ty do práce. Budeš mít nato třeba více času. Uvědom si, že VŠ z tebe lepšího člověka neudělá. K čemu ti bude titul, když budeš vyčerpaná a deprimovaná matka. Užívej si svého dítěte. Buď ráda zato, že můžeš být doma a věnovat se svému dítěti. Jednou na toto období budeš ráda vzpomínat. No a to že neni moc peněz? člověku stačí ke šťastnému žití hodně málo. Kde bydlet máte a co do pusy také. Máš svou rodinu. Co by spousta jiných lidí za toto tvé štěstí dala. Pokud ti bude ouvej tak si na toto vzpomeň. Uvidíš, že to co tebe trápí jsou vlastně malichernosti....

Jsi zdravá, máš zdravé dítě, buď vděčná.
Přestaň se koukat po ostatních a koukni se k sobě domů. Máš kde bydlet, máš co jíst :-) víš není to klišé.
Tenhle rok jsem žila s malým 4 měsíce na ubytovně, protože pán kterého jsem si vybrala na rekonstrukci bytu byl podvodník a já se do rozkopaného a bez peněz nemohla vrátit. Jsem na všechno sama, rodiče daleko, otec dítěte neznámo kde a občas pošle 500 a myslí si, že tím jeho povinnosti končí :-)
víš a přesto, když si jdu vyzvednout prcka do jeslí nejvíce se těším na to jeho mamííííí protože to mi vynahradí všechno :-), starosti v práci, to že jsem na všechno sama. Obejme mě a je rád, že mě vidí. Jdeme spolu domů a on dělá jéééé na světýlka a na pejsky, protože ví, že TO je důležité a ne to co mají jiní :-)
Užívej si život holka a přestaň přemýšlet nad tím co by kdyby :-) nebo ti proteče mezi prsty ani nebudeš vědět jak.
....a mám pozastavené studium, protože na to teď nemám ani čas ani peníze a bůhví kdy a jestli se k tomu budu moct vrátit. A i tak jsem šťastná, protože jsem na světě, mám skvělé dítě, rodiče o které se můžu opřít i když jsou daleko ...
Přeju ti aby ses začala radovat z maličkostí

In reply to by chytra dagmarka

:k: K tomu klišé, když jdu do obchodu, koukám DOST co kolik stojí a jestli to koupím či ne. Malý má alergii na mléko, takže i jeho jídlo je o to dražší, ale co, na to bude vždy. Na prcka jsem celé dny sama a finančně jdu každý měsíc do mínusu cca o 8000 a to jen díky tomu, že platím dluhy od manžela, které si udělal před naší svatbou z blbosti, ale ty úroky naskakují každý měsíc. Dřív to bylo měsíčně jen na úrocích 2000, teď už "jen" 1000 a půlka je zaplacená. No, když se sečtou splátky, nájem, energie, co je třeba na malého, nějaké jídlo... prostě mínus 7, mínus 9 000, jak kdy... :(
:k: :a:

In reply to by nevimnic

ahoj
no nemáš to jednoduché :-) ale kdo má, že?
Zkus si najít nějaký přivýdělek k mateřské...abys nebyla tak moc v mínusu. Já bych si teď asi nechala přerušit studium a zkusila spíš řešit ty finance tak abys nebyla v minusu, protože to je vždy cesta do pekel. Nevím, já jsem něco podobného musela řešit po porodu, kdy jsem zjistila že otec dítěte je lhář a alkoholik, nechal mě vzít hypotéku i když věděl, že mi na ní nepřispěje ani korunou. Ale nastoupila jsem do práce už půl roku po porodu, abych nepřišla o bydlení a taky o tu práci :-) to jsem si prostě nemohla dovolit. Pracovala jsem půl roku z domu a pak dala malého do jeslí a nastoupila normálně.
Vždycky se dá najít nějaké rozumné řešení. Taky jsem si mohla sednout na chodník a brečet jak je život nespravedlivý a nefér a že si to nezasloužím a že ostatní mají úplné rodiny a chlapy a ti nosí domů peníze.... ;)

souhlasím s holkama...já mám občas taky takové období- sem s malou sama, bydlím u mamky, pak hledám i chyby na sobě- sem tlustá, ošklicá, hloupá- ale většinou se z toho vyspím a když se podívám na jiné tak si uvědomím že sem vlastně spokojená, zdravá a musím si vážit toho co mám, protože by mohlo být hůř.

In reply to by lola11

taky hledám chyby na sobě připadám si tlustá a hloupá, ale souhlasím s tebou taky mě to občas přepadne a i to že nejsou peníze a jsou lidi uspěšný apod...ale proč se tím trápit, člověk by si měl vážit toho co má...a snažit se nekoukat na ostatní i když občas je to těžké :s: no a pro tazatelku VŠ je při dítěti náročná sama jsem to poznala na vlastní kůži :s: když bylo malému 3 roky začla jsem stodovat Bc. na 3 roky ...po nocích se učit uf, ještě že je to za mnou ale otěhotněla jsem byla jsem ve třetáku skončila jsem na rizikovém a školu jsem odložila o rok, moc jsem si s tím nepomohla páč státnice jsem dělala když bylo malé 5 měsíců a vůbec nespala kvůly prdíkům a refluxu, takže jsem byla opravdu vyřízená, div jsem neomdlívala z nevyspání a do toho učení divim se tomu ale nakonec jsem to zvládla.Jenže muj plán dodělat magisterské se zbořil, protože to už vím že bych ted nezvládla nevím jestli někdy, ale jsem ráda že mám ted klid.Možná až odrostou děti ;) tak držim palečky at to zvládneš a pokud ne dej si rok odklad a uvidíš že to pomůže ;) svět se nezboří holt prostě to někdy nevychází jak by si člověk přál. Já jsem štastná za zdravé a nádherné děti, byly vymodlené a těhu jsem málem nepřežila, jsem tu a zvládla jsem to bez následků.A jsem za to vděčná. Když se něco zas někdy povede budu ráda, ale už se nebudu upínat na to co by kdyby, nebo na nereálné sny, žiju realitou.

bud ráda za to co máš a užívej si vánoce s dětmi to je to pravé ty máš štěstí že máš prcka a to ti žádné peníze nevynahradí ;)

Těhotenská kalkulačka

Lunární kalendář pro určení pohlaví dítěte

Uživatelky s nejvíce příspěvky

Vaše fotografie

nevim
Můžu to brát jako pozitivní?
Adopce

Ovulační kalkulačka