Je malá závislačka
Ahoj, už si nevím rady. Máme doma 7 měsíční Adélku a ta je hrozná závislačka na mě. Nemůžu ani pořádně nic udělat, jakmile odejdu z místnosti tak pláče. To je problém i u spaní. Je na ní vidět, že by spala, ale jakmile jí položím do postýlky, tak začne plakat. Zkouším to tak 2x týdně jí nechat usnout samotnou, ale nedaří se. Brečí i přes hodinu i když za ní chodím po 5 minutách, takjí nejde usnout. Takže vždycky skončí v zavinovačce a uklidní se u prsa a pak spí. Nevím kde jsem udělala chybu, jsem asi neschopná matka. Nechci, aby spala v zavinovačce, ale jinak to nejde. Nevím si už rady. Ahoj Věrka
Ahoj Věrko, já mám doma stejně starého chlapečka a zastáncem nějakýho velkýho vyřvávání nejsem. Náš malej spával v zavince do čtyř měsíců, jak nebyl stáhnutej, tak nebyl schopnej usnout. Pak jsme si domů pořídili starej kočárek a uhoupávali jsme ho v něm...tam se taky naučil pomalinku usínat bez zavinky...někdy se zadařilo, někdy jsme holt museli nakonec stáhnout, no ale takhle jsme pomaličku dobourávali zavinku. Pokud ti bez ní holčička neusne, tak ji stáhni a když pak už spinká, tak pomalinku povol...ať si trošku zvyká na volnost při spánku. No a k tomu uspávaní...tak Zbyňdík usínal dva měsíce nádherně, dala jsem ho do postýlky, on si ještě chviličku hrál s ručičkama a pak už jsem ho našla vytuhlýho. No a jsou to tak tři týdny, co se začal už i přes den šíleně vztekat a i večer ho dám do postýlky, tak hrozně pláče. Přes den ho občas trošku vyplakat nechávám, nechci, aby se naučil si něco vyvztekávat, takže ho nechám třeba deset minut a zvednu až, když už je toho moc a nebo, když se v tom pláči lehce zklidní (nabírá síly na nový pláč:-))...to má ode mě jako malinkou odměnu, že se trošku zklidnil. No a večer to samý...hodně pláče, chvíli ho nechám, pak za ním přijdu a na chvilinku pochovám. Znovu položím a pokud zase spustí, tak odejdu...přijdu za chvilku, když se mi nedaří ho ztišit jen povídáním a hlazením, tak zase pochovám...no a on už je většinou z toho pláče tak unavenej, že tak po dvou pochováních mi hned, jak ho položím usne. Já nevím, podle mýho nechat úplně vyřvat miminko není to pravý...vidím na našem prckovi, že když je hodně rozeřvanej, tak prostě sám přestat plakat nedokáže, nedokáže se sám zklidnit natolik, aby usnul. Chce to mu pomoct a on nakonec většinou zabere. Tak jsem ti chtěla ještě nakonec tohohle mýho románu napsat, že v žádným případě nejsi špatná máma!!! Děti nás zkoušej, musíme to vydržet! Pa a hodně štěstí!
Jediná rada nechat jí vyřvat.Vím je to kruté ale jinak to nezvládneš.Zkontrolovat zda je přebalená,najezená..jestli něco nepotřebuje a už jí nevyndavat s postýlky.Bude to pár dní krušné na nervíky ale pak zjistí že na její křik neráguješ a bude to v pohodě.Jen trpělivost.Taky jsme to tak měli,já seděla za dveřma pokoje a řvala s mimčem...ale zvládli jsme to.
Nejoblíbenější články
Zajímavé odkazy
Uživatelky s nejvíce příspěvky
Vaše fotografie
nezapomeň, že v tomhle období přichází na mimča tzv. separační krize... trvá měsíc až půl roku... rychleji odeznívá u dětí, které cítí, že jsou milovány a že je maminka vždy na blízku...
je rozdíl nechat vyřvat dvouleté dítě a takhle malé... teď je ještě bezbranné a moc komunikačních prostředků nemá :)
- takže teď to určitě není tím, že by byla závislá... jen si uvědomila, že občas u ní nejsi, ale že pořád existuješ a bojí se, že už by tě neviděla... až se začne sama schovávat, tak poznáš, že už je zralá na to, aby se už nebála :)