To je hold život...

Ahoj holky,

tak bohužel i po třetí jsme o to přišli. Nikdo ani vlastně neví, zda to bylo zamlklé, či jsem potratila do záchoda. Vzhledem k cca 4 - 5 týdnu s tak nízkou RIO HCg 203, nadále pak 193 a nakonec jen 41,3 mi bylo řečeno přímo od doktora, co mi dělal celkem bolestivý ultrazvuk, že cituji: "To je dobře, že vás to bolí alespoň vím, že nejste po smrti." P ukončení UZ jsem se ptala, co se vlastně stalo, jestli by mi mohl říct, něco víc a on na to: "Co chcete slyšet, vaše těhotenství je v hajzlu." Chování doktorů a některých sester je hnus! Jedna ze sester mě tak vyplašila, když před kyretáží vlítla k nám na pokoj a máchala tam s tou oblbovačkou tak, že jsem chtěla normálně utéct. Pak mi vyrvala po operaci kanilu, že mám modřinu a to nemluvím o tom, že mě už v 17 hodin vyhazovala z nemocnice, že prej nemám na nikoho čekat, že to zvládnu jít domů pěšky. Takže, do Mostecké nemocnice mě už nedostanou ani rychlou záchrankou v hlubokým kómatu!!! Po první ms si skočím k doktorce a nechám si vypsat žádanku na genetické vyšetření v Praze. Musíme přijít na to, proč pořád potrácím...