Jaktože nemám radost?

Je to tak krásná představa že bych tu v březnu seděla s břichem že bych ani na klavesnici nedošáhla, že si to snad ani představit neumím. Já mám prostě strach že těma černýma myšlenkama to akorát přivolám a bude zle ale nevím jak se jich zbavit..A to jsem do té doby měla tak krásný pocit že teď už bude všechno v pořádku a byla jsem si jistá ale po té neděli jako když uthne a ten pocit zmizel a je mi takhle zle..

Ja jsem prave taky doma, protoze jsem o praci kvuli prvnimu tehu prisla..clovek se zabavi ale na chvili a stejne se tech myslenek nezbavi. A s tim s tebou docela souhlasim protoze mam pocit ze posledni dobou tu ctu jen same spatne zpravy a to mi taky moc nepridava, ale zase jste tu vy holky ktere vzdycky utesi..ono nam asi vazne nezbyva nic jineho nez verit..

Ja to nemyslela ve zlem, co se tyce teto stranky, ale jsou tu i zle zpravy a potize a ja je samozrejme ctu...mozna je budu muset vynechat a necist.
Jenom se podporuji v negativnich myslienkach.
Jinak slovo veselost a usmev mi moc nerika, nevim se uvolnit a dat tomu volny prubeh.
Plus me nic doma nebavi, jsem uplne zhnila, mam problem si i uvarit obed, proste me to nebavi, protoze je to jenom pro me, nikomu neudelam radost.
Kdyz se podivam zpet , co jsem delala v I. tehotenstvi, nechapem jak jsem to vsechno zvladala....ale tato moja necinnost me podporuje v moji nepotrebnosti a neschopnosti...
Jsem jenom schranka pro svoje dite, jinak se citim prazdna...
No je to divne, ale verim, ze s tymi hormony to postupne nejak zvladneme, plus je nam blbe od zaludku, takze je to urcite aj tim a po dalsie mozno je v tom strach z materstva, jak to zvladneme...
Snad II. trimestr bude lepsi.

No popravde Xenie, to co jsi napsala jsi mi uplne vzala z duse. Ja se nesnasim za to ze se dokazu sotva plazit po byte tam a spatky, taky mi byva spatne od zaludku i kdyz nezvracim, ale citim se nepotrebna zvlast kdyz ani nevydelavam a manzel je na to sam. Mozna je to jen blbe obdobi a moc hormonu a brzy nas to prejde, hlavne aby male bylo v poradku mam pocit ze prezivam jen pro tohle jedine a o nic jineho nemam absolutne zajem. A to jsem na zacatku tehu byla dost aktivni, porad venku, cvicila jsem, chodila do bazenu a pak prisly ty nevolnosti a uvana a se mnou to slo z kopce a ted to doslo az sem.

Takze podobnost tu je, ja jsem taky byla hodne aktivni pred tehotenstvim, pracovala som, sluzila, cvicila, chodila na akcie a ted nic, jenom prazdna izba.
Pracuji s lidmi, takze cely den jsem zvykla komunikovat a ted nic....
Myslim , ze to bude i tou spolocenskou izolaci.
Ale mam hodne kolegyne, chodi za mnou raz do tyzdna... takze mam aspon nejake info , co se v praci deje, ale je to malo.
Jsem od prirody spolocenska a zvykla na hodne aktivit, takze to bude tim.
Musime si neco vymysliet, co nas bude bavit, alebo pockat na II. trimester, ten je dobry, clovek konecne vie, ze to stalo za to- citi miminko jako sa hybe, uz nekomunikuje iba s brichom, je nam lepe a telo sa s tehotenstvim vyrovna.
Takze hold pozitivnemu mysleniu.

Ja mam taky par dobrych kamaradek se kteryma se pravidelne stykam, jenze mam pocit ze se jim ted i stranim. Ja nevim fakt uz se nesnasim, nejsem schopna niceho a porad se jen bojim. Tak doufam ze se toho II.trimestru dockame. Musim se nejak sebrat ale fakt nevim jak, manza se snazi, porad rika ze si zajdeme na obed nebo veceri a tak jenze ja z toho nemam vubec radost..

Ja mam taky par dobrych kamaradek se kteryma se pravidelne stykam, jenze mam pocit ze se jim ted i stranim. Ja nevim fakt uz se nesnasim, nejsem schopna niceho a porad se jen bojim. Tak doufam ze se toho II.trimestru dockame. Musim se nejak sebrat ale fakt nevim jak, manza se snazi, porad rika ze si zajdeme na obed nebo veceri a tak jenze ja z toho nemam vubec radost..

Když já už právě nevím jak se odreagovávat, jsem hodně doma protože ty horka mi nedělají dobře, pletu, vyšívám cokoli aby to utíkalo ale nemám tu chuť do toho a radost..snad se nám podaří překlenou tohle období a bude líp, děkuju

Vždyť já Tě za to moc obdivuju, přijdeš mi pořád tak v klidu a že si to užíváš..ale možná je to taky tím že chodíš pořád do práce, člověk pak nevymýšlí ty kraviny jak říkal tvůj doktor. Jenže já už po těch všech špatných pokusech a letech snažení chci aby to bylo jistý..tak moc bych si to malé přála - ale to asi jako každá tady!!

Jo tak na té práci něco pravdy bude :s: však můj doktor řekl, že neschopenku mi raději dávat nebude, že bych doma vymýšlela kraviny :///: ...... z práce přijdu utahaná, takže většinou lehnu a spím a pak už je večer, tak se umeju a jdu zase spát :D ..... samozřejmě, že před každou kontrolou myslím na to, jestli je prcek ok, co chvíli mě napadne, že na kontrolu jdu až za dlouho a co když to ok nebude.... ale takový myšlenky musíš zkusit něčím zaplašit...... užívej si mimíska, hodně na něho mysli a klidně na něho mluv a pěkně mu domlouvej, aby se držel zuby nehty :one: a uvidíš, že to bude ok.... :h:

Zkouším to docela často na něj mluvit a říkat mu jak se u nás bude mít dobře..snad to dobře dopadne a za chvíli budeme plašit jestli už přišli kontrakce nebo ne..

Přesně tak :one: takhle musíš přemýšlet a těšit se..... podívej, znáš to určitě ze spousty případů, stát se může cokoliv i ke konci těhu, takže to by ses musela stresovat pořád.... zkus si fakt něco najít, co tě zabaví na chvíli a donutí tě na to nemyslet.... ;)

Zkusim, dekuju za dodani sil. Asi zacnu zase cvicit a prestu si nejakou peknou knizku, zacnu zase chodit do bazenu a snad to k necemu bude..sama sebe uplne stvu.

My jsme na to první čekali přes rok a tohle šlo na první pokus co jsme se už mohli snažit. Mám radost že jsou pořád mezi náma šťastné konce a moc Ti to přeju myslím že partner je hodně důležitý a je fajn že se umoudřil a došlo mu co by ztratil. Já si taky pořád říkám že už tohle miminko musí být přece bojovník a silák a vydří u mě zdravé až do března ale nějak tomu přestávám věřit až mě to samotnou štve.

Moc děkuju, ale když to takhle vyšlo krásně na poprvé když už jste mohly, tak si vás to miminko prostě vybralo a už to tak zůstane, asi je to taky tím, že si doma na neschop. na mě to taky padalo, ještě k tomu jsem byla na všechno sama. Já si hezky do konce 4 měsíce poblinkávala a on si někde užíval s novou ženskou, ale skutečně tady platí to co je už dávno známo, co tě nezabije to tě posílí a mě dávala sílu ta moje prďolka, počkej až ucítíš pohyby, to tě všechno přejde chce to jen vydržet. Vlastně screening ve 12tt ti dá obrovskou motivaci zabojovat!!!!! Nebuj bude líp!

To je pravda co te nezabije to te posili, me muj tehdy jeste pritel taky podvedl a nakonec nas to hodne stmelilo a on je jiny - hooodne dospelejsi. Ja jsem doma bez prace, protoze o praci jsem kvuli prvnimu tehu prisla..tak snad to tak bude ze k nam proste chtelo. Me je zatim jen zle, navaluje se mi ale nezvracim. Kez bych aspon verila kartam..kartarka mi predpovedela ze do pul roku otehotnim a to druhe jsme stihli na hranici a manzelova mamka ze se nam v roce 2010 narodi detatko...tak snad to tak vazne bude!!

Máš pravdu že hormony taky dělají své, nemůžu slyšet žádnou písničku abych neřvala jak malá. Kéž byste holky měli pravdu a dobře to dopadlo, moc děkuju!