Jakpak se těšíte a prožíváte šestinedělí?

30.10.2009

ahoj holky :a: ,máte někdo z vás obavy z šestinedělí?A nebo když ho prožíváte jak se cítíte?Já se na něj upřímně moc netěšim,protože se zkušeností z prvního mám v paměti,změny nálad vlivem hormonu,sezení na gumovým kruhu kvuli nástřihu plus jednorázové kalhotky narvané nejméně 3 vložkamy a spací deficit což je snad nejhorší,ale zároven se moc těšim na našeho chlapečka a furt si říkám,že to je jen přechodné období,které se uteče jak voda :///:

Kliknutím vložíte smajlíky:

Cekam v breznu kluka....2 mimco, mala Elinka ma 16 mesicu...a muzu rict ze sestinedeli bylo pro me muka, ale samozrejme dalo se to prezit...bolelo me vsechno...nejhordi byla toaleta....potom ty moje nalady, byla jsem hodne naladova a vztahovacna...jesteze to pritel vsechno chapal..obdivuju...mala byla od zacatku hodne uplakana mela koliky a 4 mesicich prvni zub, takze pporad bylo neco...co setyka spanku , jak uz tady bylo receno v porodnici jsem byla nadopovana endorfiny byla jsem happy a melajsem hodne energie a to mi trvalo docela dlouho.Samozrejem, ze jsem nekdy fakt nemohla, kdyz mala 8 krat za noc vstavala anebo brecela , ze j bolelo bricho, ale z toho dalsi noc spala lepsi tak hlavne kdyz jsem ji dala spat v 8 , sla jsem si lehnout co nejdriv...tak nejak po 3 hodinkach spanku jsem naspala tech 8, coz mi stacilo abych fungovala a od 9 mesice, jsem i zacala chodit do firmy...na par hodin. Takze jsme zvedava jak to bude s tim druhym a hlacvne jak e mate zkussenosti s 2 detmi brzo po sobe, jak jste to zvladali???

Iveta S.

hojky, zalezi jake budes mit mimi, u me bylo sestinedeli jeste v pohode, to vis ze zacatku to mimi spi a jeste ho ani neboli brisko, to vsechno prichazi postupne a muzu rict ze se (u nas) to stale zhorsovalo takze sestinedeli byla prochazka ruzovym sadem ale pak prislo brisko, vztekani nespavost , a ted ve dvou a pul mesicich uz jsem uplne vysata a na konci sil.....takze za me - zlate sestinedeli

In reply to by Danzy

To můžu jen potvrdit, malý křikloun na pohodě nepřidá. Matěj začal plakat už v porodnici a nějaké spavé šestinedělí tedy neznáme. Spíš se to po šestinedělí začalo lepšit. Bylo to opravdu náročné celé noci pořádně nespat a přes den nosit a nosit. Nám třeba dalo 2hod uspávání, aby pak hodinu spal. Hodně ale pomáhal přítel a tak jsme to nějak zvládli. Od cca 8 týdnů se spánek v noci zlepšil a od cca 4 měs je to pohodové mimčo (tedy pro mě). Teď mu bude 9 měsíců a je to naprosté zlatíčko, sám si hraje, krásně spinká, krásně papá, jezdí s námi na kole (vozíček), chodí nakupovat, do práce, prostě pohodička. Teď nás čekají zuby, tak mám trochu obavu, ale už je to jiné, už ho stačí pochovat a je po pláči. Takže za mě šestinedělí hrůza a děs.

Lištička Kačka + Matýsek

In reply to by Cophia

prvni mesic ne, ale ted uz ano, ale vis jak to je, muz od rana do vecera v praci a vecer se jde spat a to si zase s prckem nejak "pretrpime noc a tak je to furt dokola, no jak pises zalezi na spouste "veci" - jestli ti ma kdo pomoci, at uz s cimkoli, nebo bydlis od pribuznych daleko (jak ja) a pak je naprosto vse na tobe..... to neni stezovani , jen realita... ja to mam treba tak, ze nemuzu ani do obchodu, protoze tam maly breci v kocarku a pres den ho mam porad na rukach, protoze v postylce breci, no a v noci ho boli brisko,tak si umis predstavit ze je to tezke...

In reply to by Danzy

Danzy, a zkoušela jsi dát malého třeba do lehátka, že bys ho měla u sebe a nemusela ho nosit? Nebo si pořídit šátek nebo babvak? Já tak malou nosila do obchodu nebo na venčení psa, protože u nás na vesnici je obchůdek tak malý, že by se tam kočárek nevešel a venku jsem ji nechávat nechěla... a v tom babyvaku mi hezky usnula a byla spokojená... dokud byla maličká, vešla se mi pod bundu (i když to byla o dvě čísla větší), takže jí zima být nemohla, a měla jsem to vyřešeno... taky nějaké hlídání nehrozí, táta je přes týden v práci a vrací se na víkend, příbuzní ne sice daleko, ale nehlídají, a když jsem něco dělala, tak jsem ji jen přendávala z lehátka na hrací deku, z hrací deky na gauč nebo do postýlky, podle toho, kde jsem co chtěla dělat... a malá na mě viděla, tak neplakala a jen pozorovala...

In reply to by Danzy

a nemuže to být tím,že je třeba na tvou pozornost hodně zvyklý až závislý,víš co ho třeba nechat chvíli osamotě v postýlce a at se nějakou dobu zlobí a vzteká,třeba by si pak postupně zvykne,člověk přece musí nějak fungovat a nebýt otrok dítěte ;)

In reply to by Danzy

No jo, některá miminka taková jsou... tak v tom případě to chce hodně lásky, trpělivosti a pevné nervy, a vydržet... on z toho vyroste, až trochu víc "dozraje"... za rok na to budeš už jen vzpomínat... mě se ani nechce věřit, že před rokem a kousek jsem skončila šestinedělí... a teď mi tu cácorka chodí a právě, jak tak koukám, vylévá si čaj z hrníčku na zem a pes je u ní a nadšeně to olizuje... no, to jsou zase jiné starosti.. ;)

Já jsem to poslední těhu byla už v porodnici tak nadopovaná endorfiny, že jsem se furt jen tlemila a usmívala a nějak jsem neměla ani potřebu víc spát... a to samé bylo i doma v šestinedělí, teda až ve dvou měsících to na mě přišlo a nějak jsem ten spánek doháněla, že jsem si přes den šla párkrát lehnout s malou... naštěstí byla malá zlatíčko, takže šestinedělí jsem měla v pohodě, vlastně i celý zbytek až doteď...
Masírovala jsem si hráz, takže jsem nebyla nastřižená, tak jsem hned po porodu mohla sedět, vstávat a dělat všechno naprosto v pohodě... strašně jsem se na malou těšila a to nejspíš převážilo všechny ty případné nepříjemnosti, co bych jinak vnímala... jediné, co mi vadilo, bylo to krvácení v šestinedělí a nošení vložek, ale to taky přešlo, takže dobrý... a fajn taky bylo, že Tomáš si vzal v práci tři týdny volno, aby byl s námi, to bylo k nezaplacení, i když o malou jsem se starala jen já a on chudák dodělával byt po stěhování (stěhovali jsme se, když jsem byla v porodnici, takže jsem rodit šla ze starého a z porodnice jela do nového), ale tentokrát to bylo mooooc fajn, to šestinedělí...

já sem se taky vůbec netěšila, po prvnim porodu to šestinedělí byla strašný, ale tedka to druhý, to byl pravej opak, skoro nic mě nebolelo, malej mi spal taky dobře, žádný změny nálad, prostě uplně super

hrozně jsem se těšila na našeho drobečka a hned po porodu druhýho mi bylo líp než po porodu prvního,takže bomba...nebolel mě spodek,jen to otravné krvácení trvalo celých 6 neděl a prvních 14 dní jsem akorát nevydržela dlouho stát,jak mě spodek bolel,jako kdyby mi ze vnitř něco chtělo vypadnout...ale jizva nebo něco mi po druhým porodu nezavazelo a ani nebolelo...a jediné co byla hrůza už v porodnice je to,že u druhýho šíleně moc bolí zavinování dělohy..u kojení jsem myslela že se zblázním bolestí....ale musíme to zvládnout...jsme přece mámy šikulky,že?

http://www.prckoviste.cz/kekulinka

Těhotenská kalkulačka

Lunární kalendář pro určení pohlaví dítěte

Uživatelky s nejvíce příspěvky