jak to Zvladate

Tak já do toho spadla hned ten den, co mě pustili z porodnice, chlap se večer sbalil a šel pryč, já najednou sama se dvěma dětma a nevěděla, co mám jako dělat dřív. no, ale zvykla jsem si, ono stejně nic jinýho nezbyde. Chtěla jsem děti, mám děti. No a teď chodí Bára do školky a já najednou zjišťuju, že teda dopoledne je tu takový klid, že nevím ani jak se s ním poprat.

ahijky,.... tak tome mrzi, ze mas takove problemy. snad bude brzy dobre. nejak to zvladneme. mam super chlapa, mam v nem podporu a vim, ze mi pomuze, ale vis jak strach tam preci je. prvni miminko. mala mi moc v noci nespinka, ted ma rymu tak se mi co hodinu a pul budi, a hodinu s kojenim mi trva nez znovu usne. do toho nas trapi brisko tak toho taky moc nenaspim.... preji ti at je brzy dobre...........

dekuji moc. ja jsem zvykla mit doma hezky uklizeno tak ted budu vzdy uklizet kdyz bude pritel doma....

však by se snad nic nestalo, kdyy byl oběd ve 4 ne? Já teda nevím, ale tak si holky představte, že máte chlapa pořád v tahu, tchýně bydlí 2 hodiny cesty a matka 4 hodiny cesty. to by pak nikdo nejedl, neměl vypráno? No, nepřehánějte děvčata.

myslím jsi že je člověk dospělí tak nemůže počád čekat že bude mít nekoho za prdelí kdo mu bude s něcím pomahat. jak píses je jedno jestli jidlo bude ve 12 nebo v 16h hlavně ze nejáké to jídlo bude.dle meho názoru je idelaní kdyz je clovek hozenej do vody a musi plavat a ne ze mu musi nrkdo pomahat se drzet nad vodou.

ja necekam, ze budu mit nkoho za prdeli. Moje maminka to brala jako samozdrejmost mi ze zacatku pomoct. prijela za mnou 400 km a uvidi malinkou maximalne 1x za ctvrt roku. no jo no, ja jsem zvykla mit doma hezky a trosku zorganizovany den tak, abych nemusela zehlit v noci.jen jsem se ptala jak to zvladaji jine maminky...

nez se mi amlej anrodi taky jsem to měla doma jak ze skatulky. Ale proste ted to enresim enni duvod. Naco to doma budu mít špíglnýgl? A na co zorganizovaný den? To jsem nikdy nedelala organizovat den. S manzelem zijeme ze dne na den. Proste ted se rouzhodneme jet zítra nachatu tak jedem na chatu. Nebo se rozhodneme jit na navstevu nekam tak jdeme na navstevu. Neplanuji si nic na týden do predu. Zijeme ze dne na den z hodiny na hodinu. Mam prastenou rodinu co bzdy ceka (je to rodina ze trany otce ) až nekdo zavola a rekne prijde na anvstevu v ten a vten den. A na to mne neuzije. nasi známí ví že když mi zavolají treba zitra v 10h ze se staví treba v 15h tak že but reknu jo prit nebo ne prid pozdeji. Ane nereknu prijd za týden v tu a v tu dobu.

urcite mas pravdu, ja myslim ze to v poho zvladnu, ale vis jak prvni miminko, strach aby melo vsechno a aby to doma vypadalo jako doma... dekuji za rady...

já si myslím, že když si jednou někdo pořídí dítě, tak se musí starat a starat a teda nevím, ale . naši by mi ani pomoct nemohli, mamka je sice doma, ale sama má ještě 14 letýho syna(jsme 4 sourozenci a ten je nejmladší), taťka dělá na směny. Jednou jsem se rozhodla mít děti, tak je mám. Našim taky nikdo nepomáhal, babička měla taky malá dítě, tak fakt na to pekla, mamka bydlela u dědy, pro ni cizí chlap, taťka na vojně, a taky přežila. Mě ty řeči akorát nadzvednou ze židle. a kolik je tu matek, co jsou s dětma samy a ještě musí pracovat, aby měly z čeho žít. a taky tu nebrečí. a určo to mají těžší

Jj jak píšeš mne to spíš pobaví a vždy si říkám aco jako nezvládají čeho se bojí. Taky mám ten názor jednou se člověk rozhodne byt matkou tak se má start a ne nechat o sebe pečovat nebo nechat pecovat o domast. Můj manžel je řidič chodí na směny. když mne vezl sporodnice "byla jsem cela ze site ze vnitr i dole normalne" tak si vzal malého dom a já sla na poštu a nakoupit známí v obchodě na mne koukali jak na blázna že si troufám jít takhle na nákup. Jenže na poště lezelo 6tis a to by manzelovi nedali :-(no a když byl manžel pak normálně v praci tak jsem proste musela fungovat nákupy praní a pod a do toho mi chodily návštěvy za kocourkem.člověk proste musi scvaknout zuby. u mne taky nehrozí treba žádné hlídání malého od prarodiců. Můj otec ted uz teda nepije ale má strasne vysokej tlak moje mamka stále pracuje. a rodice manzela maminka je sice v důchodu ale nemuze na ruce maleho dlouho nemuze chovat a tchan ten uz jde do duchodu ale má jít na operaci se zádama a pak bude chodit do orace jako provydelat si. noí a já ted zacala taky chodit do prace taze manzel vyfasuje maleho vzdy tak na 3-4h a to se jen vymneníme a pak utíká honem do prace on. a zvládá se to s prstem v nose. :-)

no jo kájo, ale taky mám doma bordel jako v tanku, žehlím jednou za uherák jenom pár věcí, na ostatní žehlení kašlu, uvařit si teda uvařím, protože jak mě chlap nechal bez koruny, tak mám akorát plný mrazák masa a pár kilo brambor, což se syrové sníst nedá :)
ale je pravda, že bordel neřeším, když už je jo nutno nebo vyjde chvilka tak umyju nádobí, vytřít taky jednou za čas zvládnu, a teď co půjde pejsek bydlet jinam, tak budu mít ještě o fous více času.
a dokonce, protože mám dítě jenom jedno, tak jsem si dneska dopoledne lehla s ní, a hlídání na příští týden začnu řešit až za chvilku (můžu pak napsat prosím soukromku?), a protože mi odpadlo pondělní dopolední učení, tak zvládnu i připravit pro studentíky velkou část domácích úkolů na pátek, což bych jinak dělala ve středu večer

já taky občas na to prdím, ale teď je Bára veškolce na spaní, tak mám dopolko víc času, tak tu pomalu uklízím. halvně aby bylo trochu vysáto, protože mám Dominika v obýváku na zemi, si tu šmejdí a nijak moc neřeší,. Denně peru, ale žehlím občas, tak toho je tu pořád kupa. Jinak napsat určo ,ůžeš, jsi mohla napsat i na ten pátek,Ale to už je teď jedno. Já můžu krom úterka skoro kdykoli cokoli.

uklízím jednou za tyden a nebo uklidí manzel peru 2x do tydne a zehlím po nocích nebo prilezitostně :-)

no, já peru denně, to je u nás teda fakt nutný, asi bych se tu tím prádlem zavalila. chlap denně čístá košile, naše Bára to samý a o Dominikovi ani nemluvím. ale jinak to dělám tak průběžně jak je čas. a krom toho ještě s dětma na plavání, po doktorech na logopedii a tak. všechno se dá nějak dělat.Ale je teda fakt, že su ráda, když přijde večer, Bára si pustí pohádku, Dominik spí a já si dřepnu k televizi.

:-)

souhlasím s tebou

jo, zvládly to jiné, proč ne my, že jo?

Taky mám jednu takovou, co jí maminka musí hodně pomáhat. Upřímně, já to moc nechápu. Prostě nevím co se jako nedá stíhat.

To je trochu odtrženo od tématu holky, nemyslíte? Pomalu udělejte z Milušky nebo ze mě neschopnou matku, tím, že nám někdo pomůže v šestinedělí. Myslím, že nejlepší jsou ty příspěvky matek "které se jeví jako ty nejlepší a nikdy o ničem hlavně o sobě nezapochybovaly" - po bitvě každý generál - vy už asi v šestinedělí nejste nebo máte druhé dítě, že? Proto tak vysoké sebevědomí. No prostě nemám ráda, když se někdo nad někým navyšuje. Tak se na mě za tu upřímnost nezlobte. Ale někdy je lepší nepřispívat komentářem, když vlastně nepomůže, ale naopak.

Ano, mám za sebou šestinedělí a to už druhý, Jasně, že člověk má obavy, dokonce jsem při prvním měla dost problemy zdravotní, nečekala jsem, že budu rodit cisařem, protože se věci nevyvíjeli tak jak měly, Nepočítala jsem že budu ležet dva týdny v porodnici, že až mě pustí, tak mi začne hnisat jizva. Nečekala jsem žádný koplikace.Přišly. A co jsem měla dělat, volat na pomoc někoho, kdo k nám jede asi 4 hodiny? By se mi na to každý asi vyprd. Bylo to těžký, ale musela jsem se s tím poprat, fakt nevím, kdo by to za mě jinak udělal. A brečet jsem teda fatk nemohla, to bych slyšela oblíbenou větu mé babičky, Jo holka dala si se na vojnu, tak musíš bojovat. A nakonec můžu být jedině ráda, že jsem do toho spadla takto, protože pak jsem si nemusela odvykat.

Hmm tak máme hodně společného - také jsem neměla mít císaře a nakonec, protože porod nebyl takový jaký měl být a u tlačení se to zabrzdilo, jsem zkončila císařem, také mi rána hnisala a pořád hnisá (potvora jedna, nic nezabírá). Také jsem komplikace nečekala a přišly. Ale nejsem typ člověka, který by hrdě odmítal pomoc, kterou mu nabízí jeho maminka (vlastně velice blízká osoba, které důvěřuji a jsem s ní ráda, jako ona se mnou - něco jako kamarádka), ale chápu, když to má někdo jinak. Také bych nežádala někoho o pomoc, aby jel 4 hodiny. A také bych tu situaci musela zvládat a zvládla bych to i bez pomoci. Ono spíš Milušce šlo o povzbudivé slovo, alespoň já to tak pochopila a věřím, že to s přehledem zvládne, jako i já. Ono to je o tom, že někdy se situace zdají být stejné, ale stejné nejsou, protože jsme obklopeni jinými lidmi, kteří mají jiné problémy a jsou jinak sehraní.....A to, že jsme se daly na vojnu víme všechny a taky se se vším poperem, jen prostě někdy zapochybujeme a proto napíšeme takový příspěvek, protože čekáme povzbuzení. No možná i někoho ty vaše příspěvky povzbudí.... možná.

dekuji, presne takhle jsem to myslela, a nevidim nic spatneho na tom, ze nam maminky pomahali. jajsem taky po cisari a za 4 dny nas pustili domu tak jsem byla rada, ze mi maminka pomohla. pritel je ted porad v praci tak jsem byla opravdu rada... diky moc

Tak
1. ano už v šesti nedělí nejsem
2. nikdo nejsme dokonalí
3. prostě jsem sem napsala svůj názor
4. Tady nikdo nemá velké sebevědomí a nikdo se nad nikým nenavyšuje.
Já se za tvůj příspěvek nezlobím.
Mám doma 1. ditě a když jsem byla těhu tak je pravda že jsem přemýšlela nad tim jak to zvládnu zda budu vědět co mam kdy dělat ci nedělat. A když jsem porodila tak mne ten strach prepadl nejvíce.
Ale člověk se tomu musí postavit čelem.
Na to že má můj malej 8měsíců tak pořád kojím nikdy jsem to nepočítala kolikrat za den ale je to dost cca tak 10x za den a to jsem kojívala mnohem časteji. Malej chodí spávat az koelm půl noci a to od narození drív proste neusne ikdybych se na hlavu stavěla.
Ted poseldne kdyz jsem byla na navsteve u manzelové maminky tak mne rikala ze nevi jak by to zvladala kdyby ji dite chodilo spát tak pozde..
Ono ne nadarmo se rika strach má velké oci.
Když mne někdo nabízel pomoc tak jsem odmítala pac jsem věděla že když mi nekdo prijde pomáhat tak pak se huř do stanu do toho rytmu pac nebudu vedet co driv a kam skocit.
Co jsou tu komentáře že není důvodu se toho bát tak jsou to komentáre maminek co ví co zkusili . Pokud má někdo 2 a více dětí tak je to enco jiného ale u jednoho ditete v tom tak velký rpoblem nevidim. Co mají ríkat maminky co amjí 3deti když ty tu napíšeš ze se tu nekdo povysuje a pod???

Nevím v podstatě s tebou teď souhlasím, ale nesouhlasím někdy se stylem, jakým píšeš příspěvky - např. "mít někoho za prdelí" no mě to celkem urazilo. Ale nebudem si tady něco vyčítat. Každý máme svůj názor...

:one:

Bylo to obrazne a jestli te to urazilo tak te to urazilo stim nic nenadelam. Proste pisu jak mne huba narostla a takhle i mluvím normálně s kazdým. Prostě to mítněkoho za prdelí bylo mysleno brazne mám pocit ze to bylo i v uvozovnkách ale ted uz nevím.
A jestli jsi urazená tak but

takový lidi nemají mít vubec decka nedokázu si predstavit co by takovej clovek dělal kdyby se děcku neco vázného tsalo :-(

jako kdo nema mit deti? lidi kteri se zeptali jak zvladaji domacnost? zacni se trosku krotit....

Tím jsem nemyslela tebe ale třeba tu mou kamošku co u ní musel abyt její maminka 2měsíce po narození její dcery. Když jsem si sní psala a ptala jsem se ji na malou tak z ní tenkrát vylezlo tohle že malá se jen nakojí a spí ano budila se jí po 2-3h. Ale jinak spinkala. Nehledě co vím tak ona třeba sama není schopná umyt nadobí musí jí pomáhat mažel. A to idkyž mimi jeste nemela. Ona je tip člověka že sama nemuze jít pomale na záchod. Když jí schvátila jednodenní chřipka hned volala maince maminko dojet a že maminka bydlí od ní cca 100km. Takže to bylo mysleno tímhle směrem ne na tvou stranu. A je škoda že tu hoku neznaš řekla by jsi to same pač tenhle názor nezdílím jen já. I moje maminka a známí se podivují nad tím jak ona dnes vola mamince kvuli kazde ptákovine. Bez manzela doma neumyje nadobí neutre podlahu vse musí dělat dohromady a spolecne. Pac to ona jinka nezvladne když jsem jí psala co dělám či nedělam tak se pomale hroutila jak to zvládám atd. Ona je extrém......

to byla reakce na to, co psala Mirka o kus výš.Ne na tvůj dotaz.

Jo, taky to dělám tak, a nebo třeba ještě po večerech, když spinká.

holky dekuji, snad to zvladnu. mala mi pres den prave moc nechce spinkat, a lezet sama a koukat ji moc nebavi, takze chce nosit a koukat kolem.... mejte se hezky a preji krasny vikend a at vam milacci delaji jenom radost. paaaaaaaaaaaaa Miluska

úplně tě chápu ,mě malej spinkal jen venku v kočárku,takže jsem s mím drandila třeba 3h.venku,doma spával jen strašně málo a špatně,dlouho trvalo než usnul a pak spal třeba jen 15min.a hotovo,hodně trpěl na prdíčky a byl uplakánek no a v noci se budil každé 2h. na kojení skoro rok.První rok jsem neměla vůbec hlídání,jen taťka přišel 3x povozit kočárek,jinak nic.Uklid jsem taky nestíhala no a vaření jak kdy.Bylo to náročný,tak držím pěsti a aŤ je líp.Nejhorší jsou ty rady od těch maminek,kterým dítě pěkně přes den spinká,stačí hoďka dopoledne a 2h.odpoledne a nebo mimčo jen tak leží v postýlce a kouká na hračky a hned by to šlo všechno snadněji,ale né každá má to štěstí,pá

Přesně tak LuciiF - myslím ohledně těch maminek, jak jsi psala. :a:

Přesně tak snečku - já mé Magdalence také tak budu pomáhat. Uklízím si doma sama - ale tím, že mi mamča navaří - to je luxus, který dopřeju své Majdě jednou taky. Jsem za to moc vděčná a spokojenější mamina. U nás s tím vařením to vlastně jinak nejde - máme byt 1+1 kde nám nevleze trouba - tak vedle (v jejich bytě) mamča vaří a když vaří tak pro všechny. Jinak já jsem ji dnes naoplátku vyžehlila - je to lepší než vaření, vidím na dítě a nemusím odbíhat do kuchyně. A uklízím si samozřejmě sama. A když potřebuji na WC tak jen poprosím o 5 min.hlídání.

Ono je to i dost o tom na co je člověk zvyklý před dítětem - já jsem už 10 let pryč z rodného hnízdečka, z toho cca 5 mám vlastní domácnost. Takže jsem zvyklá dělat si věci po svém a asi by mě znervózňovalo, kdyby mi tu někdo oxidoval (byť v dobré víře). Dobře míněné nabídky o pomoc po porodu jsem odmítla, s tím, že se kdyžtak ozvu, pokud nebuzdu zvládat, naštěstí šlo všechno v pohodě, tak jsem nemusela nabídky využít.

Ono ani tak o zvyku jako o povaze - já vycházím s našima super, do ničeho se ne----rou, jen nám mamča navaří - což teď jsem hrozně ráda - protože se můžu věnovat miminku a že ten čas potřebuje - pořád nám křičí - ach ty prdíky

Časem se zlepší i ty prdíky, neboj :a:

Čekám na to, jak na smilování boží - každý den od 18:00 do 22:00 křik nonstop a dopoledne od 8:00 do 12:00, musím ji uklidňovat, ale i tak to moc nezabírá. (už jsem vyzkoušeli všechno)

ahoj holky,,,, jsem rada, ze mate nektera stejny nazor jako ja.... preji vam at to vsechno v poho zvladame....

tak to já jsem se do 1+kk vešla s mimčem, kočkou, psem (ten teda půjde zítra bydlet jinam), chlapem, a celou kuchyní = velká lednice, trouba, sporák, mikrovlnka, digestoř....
ale je pravda, že místa tady moc nezbývá :) a skříně spíš chybí než nadbývají, hlavně knihovny :)

To musíš mít 1+1 o velikosti min. 60 m2 ne??? To koukám, kde jsi to vše dala, já pro nedostatek skříní mám na skříních krabice až ke stropu a tam také skladuji kde co. Mikrovlnku mám a 2 elektrické ploténky, ale troubu ne. Lednici jen malou, ale ta zatím stačí.

nene, 1+kk, 32 m2, a z toho pokoj jenom 20. mám vysokou postel 140x200, pod ní úložný prostor na lůžkoviny + šuplíky a sříňky (v jedné mám i tiskárnu s faxem - bohužel potřebuju pro podnikání), šuplíkovou komodu jako podstavec pod tv...
kuchyň jsem si nechala dělat na míru, ono do garsonky to ani moc jinak nešlo, když jsem chtěla využít veškerý možný protor, takže mikrovlnka vestavěná (teda spíš vložená do díry na mikrovlnku, vestavěná byla moc drahá), vestavěná trouba nahoře s varnou deskou, nad ní digestoř, která je chytře řešená takže vypadá jakoby schovaná ve skříni, a zůstává tam ještě kousek místa, protože není tak hluboká, akorát na kořenky - takže to vypadá jako klasická skříňka nad sporákem, a ono to jenom úzký prostůrek za dvířky a v něm kořenky.
místa je tady nechutně málo, ale nějak se vejdu :s: i malá, chlapa jsme vyrazili, a pes půjde zítra. a kočka se vejde vedle mě do postele (malá spí ve vlastní postýlce)

Tak to vypadá jak u nás - v pokoji mám také stolek s tiskárnou a PC kvůli podnikání a nástěnku :-) s resty. Ve skříni - polovina skříně od manžela a v polovině skříně papíry do práce. Ostatní skříně mám ja s Majdou :-). Chlapa vyrazit nechceme, ale on chce vyrazit všechny bebechy týkající se mé práce. No je to na palici. Rekonstrujeme barák, tak se těším až jednou budeme bydlet normálně.

:) já nemám pc stolní ale jenom noťase, a stůl je zároveň jídelní a počítačový - no je pravda, že u stolu jsem nejedla snad sto let, nejraději jím u kompu, sice to je u stolu, ale ne vidličkou a nožem :) nebo jím vsedě na gauči :) s talířem v ruce nebo na klíně

Blbě jsem to napsala také nemám PC ale notebook - přece jen je skladnější (moc slovo PC neodlišuji od notebooku)

šnečku, stejně jako jsem kdysi slyšela o sklenících, i o bytech často platí totéž: libovolně velký byt je časem malý
(hm, stejně jako libovolně velká výplata, že?)

(a ano, máš pravdu - v okamžiku úklidu se i ten nejmenší byteček zvětší do nečekaných rozměrů :))) )

Ale to člověk v tom malém bytě musí ale často uklízet že? Třeba každou minutu... Znáš to taky?

tak já to zase tak moc s úklidem nepřeháním...
a nepořádek svádím na zvěř - dneska odešel bydlet pes - 7-mi měsíční štěně westíka, mám kočku která krásně shazuje věci odkudkoliv (pokud má náladu, je schopná si najít spoustu "hraček"), a dřív tady těch kočiček bývalo více :) takže dle toho to tady občas vypadalo, když si našly hračku
ale jasně - vytřít se musí (to se objeví spousta zákoutí), zamést taky, prach utřít občas taky, do toho mi děsně padají vlasy takže jsou téměř všude :(
a prádlo se samo nevypere, a i když ho vyperu, tak se bohužel samo nepověsí. s žehličkou se taky nekamarádím... :)

no nic, musím jít pracovat - ale mě se néééchcééé, ale na zítra to musím mít, chjooooo :) :) :)