jak se vyrovnat s rozchodem???
prosim vas poradte jak ste se vyrovnali s rozchodem s vasim partnerem? nemuzu se s tim nejak smirit, nemuzu to prenest pres srdce, hlavne me trapi, ze to odnasi muj prcek...dneska nechtel spat a furt brecel, tak sem na nej zakricela, byla sem uz s nervama v koncich, ale takhle to dal nejde, on za nic nemuze, bylo mi ho pak strasne lito, on nic neudelal, nemuzu na nej kricet jen proto ze mam nervy, ale proste mi to ulitlo, brecela sem, bylo mi to strasne moc lito, bojim se aby se to neopakovalo, i kdyz si budu davat pozor, malej je moje vsechno, je ten nejdulezitejsi clovicek na celym svete, ale ja nevim jak se z toho ted v zacatcich mam dostat, pomohlo vam neco jak na to nemyslet? asi budu muset vyhledat nejakou odbornou pomoc nebo se vazne zblaznim...ja uz fakt nevim...dekuju moc
In reply to Chce to každopádně čas. by Masticka
ahoj,dekuji moc,presne tak je to ted u me, ale teprve jeden tyden, takze jsem zvedava jak dlouho to vydrzi a bude bolet...malej me drzi nad vodou a pomaha mi zapomenout a prijit na jine myslenky. take bych mu rada odpustila, vidala se s nim v pohode ( vidat se budeme porad kvuli prckovi ) a ne jako ted ze se vzdy drzim a kdyz odejde tak bulim jak mala :-( ale je to asi jeste moc cerstve a nejde to zaim. uvidime casem, doufam ze bude lip. a jeste jednou diky moc
holky kdyz ja ted mam jeste vetsi problem, ja postupne zjistuju ze bez nej nemuzu bejt a chci byt zase s nim, myslite ze sem uplne blba? vim ze me bude dal podvadet, ale ja s nim chci proste dal zit...ja fakt uz nevim co delat...
To je těžké, záleží jak jste se rozešli, okolnosti,jak dlouho jste spolu byli, jaký vztah má k dítěti... Někdy člověk přejde rozchod raz-dva a někdy ho to trápí celý život, ač čas je lék...tak ne vždy se člověk se vším vyrovná. Myslím, že nejdůležitější je naučit se mít rád sám sebe, získat nadhled... a když máš dítě, žít pro něj. Ono to ze začátku je vždycky "horké", zkus se nad tím povznést a třeba se to zahojí dříve než myslíš. PS: já byla u psycholožky v 17ti letech a po této zkušenosti už bych tam nikdy nešla, mě spíš pomohly právě negativní život.zkušenosti. A už jsem to tu někdy i psala, kdyby mě manžel opustil, tak ač ho moc miluju, určitě bych se kvůli tomu nesložila. Snaž se všechno přehodnotit pozitivně a na ty zlé, smutné věci nemysli a hlavně se nelituj - to máme tendenci dělat všichni, vzchop se a buď silná! Já jsem zažila v životě rozchod, který mě ovlivnil a to dodnes, dá se s tím žít, dá se s tím vyrovnat, ale zůstane to ve mě napořád.
In reply to To je těžké, záleží by Barbarella
ahoj,byli jsme spolu sedm let,ale od narozeni syna me neustale podvadel, porad mi ve vsem lhal a tak a jak sme se rozesli? pred cca 3 tydny me zadal o ruku, ja byla nastvana protoze predtim zase lhal a delal veci za mymi zady, tak jsme meli takovou tichou domacnost, ale myslela jsem, ze to zase prejde jako uz nekolikrat predtim. bohuzel sem nastoupila do nemocnice a kdyz jsem se ted v patek vratila domu zjistila sem ze bydlel s mym malym u nejake nove jeho pritelkyne jak mi sam rekl, ktera ma taky dite, vubec sem o nicem nevedela, maleho ani nedaval do skolky, ta nova je doma na matersky, tak asi chtel byt s ni tak ani prcka do skolky nedal a pak ho daval hlidat dokonce kamaradum a mame aby meli vecer sami pro sebe a ona jim hlidala obe dve deti, myho syna i dite ty holky, no proste mazec...musim se s tim nejak vyrovnat, snad to casem preboli a bude lip
In reply to ahoj,byli jsme spolu sedm by Xterinka
Víš jaká byla moje reakce, když jsi mi to teď popsala? Vrrrrrrrrrrhuuuuuuuuuuuuáááááááááááááááááááááááá cooooooooo? Ach jooooo, to mě mrzí! Mrzí mě, že se trápíš k vůli někomu, kdo za to zřejmě vůbec nestojí...to je nejhorší... Moc moc ti přeju, aby to bylo co nejdříve za vámi a ještě víc ti přeju, ten pocit, až najdeš správného chlapa a řekneš si: ty jo, jak jsem se mohla k vůli tomuhle tak trápit?! A věř, že tohle příjde! :-) . Já jsem žila s malou sama asi třičtvrtě roku a dnes na to strašně ráda vzpomínám, jak jsme si to spolu užívaly. Ano bylo to těžké, obzvlášť víkendy, když byla malá u taťky a já zůstala v prázdném bytě! Tak jsem to vyřešila brigádou a vždy, když malá byla u otce, tak já ten víkend makala a vůbec mi strašně pomáhá při "depresích" se zaměstnat...navalit na sebe co to dá!
In reply to Víš jaká byla moje by Barbarella
no te reakci se ani nedivim...byla bych spis blazen kdybych v tomhle vztahu zustala co? ja si to uzivam kdyz sem s malym taky ale nejvetsi deprese mam kdyz vim ze si ho vezme on a potahne ho k te nove pritelkyni, to me muze srdce utrhnout! at si on s ni je, ale ja proste nejak nedokazu prekousnout ze u ni bude i to moje male slunicko! to me trapi ze vseho nejvic, ale s tim nic neudelam :-(
In reply to no te reakci se ani by Xterinka
Já to mám zase naopak! Ten můj exmanažer totiž pořád tak nějak žije zabunčeně sám a pořád něco řeší...a je tak nějak nevyrovnaný s tím naším rozvodem (který sám navrhnul), že si už asi 5let přeju,aby si konečně našel ženskou a přestal prudit! Protože on dělá strašné naschvály... prostě se nudí asi!
In reply to by anonymous_stub (neověřeno)
ahoj, no tak asi vis jaky to je vid? ja sem pak vzdycky nestastna protoze ten malej vazne nemuze za nic, hrozne ho miluju prcka je to nejdulezitejsi v mym zivote, proto me moc trapi, kdyz jsem na nej oskliva. musim se vzchopit, ja to vim...jak rikas, vecery jsou nejhorsi, pres den se snazim byt porad mezi lidmi a prijit na jine myslenky...tak bohuzel jeste musim nekolik tech veceru zvladnout a jednou bude lip, chce to cas...tobe take drzim palecky at se mas dobre...nejhorsi je ze to odnaseji ty deti, tech je mi lito nejvic
Chce to čas, každý to prožívá a snáší jinak, také záleží v jaké jsi situaci, zda máš přátelé co tě podrží atd. Za mě bych myslela na budoucnost, na to pozitivní, co ti rozchod přinese, hledej v tom, že jsi sama výhody a těch je spousta, ale musíš je vidět, nebude to lehké, ale ty to zvládneš, návštěva psychologa jen pomůže a je důležité mít kolem sebe lidi, kteří tě podrží a vyslechnou, nebude to jednoduché, ale ty to zvládneš, už k vůli prcka, přeji hodně štěstí:-))
In reply to Chce to čas, každý to by petra.nn
dekuju moc, musim se s tim poprat, ja vim, snad bude casem lip...dekuju moc
In reply to dekuju moc, musim se s tim by Xterinka
Neboj bude, já si před šesti léty, také myslela, že pro mne vše zkončilo, to mi bylo 30 a teď mám skvělého manžela, ktermu se můj ex absolutně nevyrovná a v prosinci čekám miminko, s kterým jsem už absolutně nepočítala a teď si říkám, že můj rozvod bylo to nejlepší co se vlastně mohlo tehdy stát, ne nadarmo se říká, že " všechno zlé je pro něco dobré " Ještě tě čeká tolik krásných věci, jen musíš věřit:-))
In reply to Neboj bude, já si před by petra.nn
dekuju ti, alespon trochu me to povzbudilo...ja take doufam ze casem se to obrati a budu se mit dobre, holt to ted musim nejak vydrzet a nsad bude jendou dobre...dekuju moc
Nejoblíbenější články
Zajímavé odkazy
Uživatelky s nejvíce příspěvky
Vaše fotografie
Chce to každopádně čas. Když zradí, opustí milovaná osoba, je to rána neskutečná.
Taky jsem zažila rozchod po 9 letech partnerství. Díky bohu neměli jsem děti, ale teď s novým partnerem je mám(dcerka 20m) a nikdy člověk neví co bude zítra.
První dva měsíce jsem jen brečela a byla jak přejetá. Jen jsem chodila do práce, no houmlesák hadra. Pak se ve mě něco zlomilo a já na sobě začala dřít, abych byla opět usměvavá ženská. Vrátila jsem se ke koníčkům, které jsem přestala dělat (puzzle), prodala jsem byt, našla si novou práci a staré nechala i s chlapem minulosti.
Už jsou to 4 roky a já jsem mu odpustila to, že odešel k jiné. Má dceru, rodinu a ze srdce mu přeju jen to nejlepší.
Nezapomeneme, ale je důležité odpustit a minulost uzavřít...nevracet se k ní.
Bude to těžké, bolestivé, ale zvládneš to a zase bude dobře. Drž se M.