Jak se chovat při záchvatech vzteku?

Jé, tak tohle mi přijde uplně nejlepší názor, jen jsem nevěděla, jestli to zabírá. žádné bití a tresty. Právě jsem někde četla, že dítě je vlastně frustrované a neví si s tím rady a my mu musíme dát tu lásku, aby se s tím mohlo vyrovnat. ještě doplňující otázka - kdy to přešlo? Díky!! :)

Teď má malá 2,5 roku a tohle období začala hodně brzo, kole prvních narozenin a trvalo pár měsíců po druhém roce. Ještě někdy se vzteká, ale už u toho křičí a neháže sebou na zem. Ale většinou se už domluvíme. Fakt musím za sebe říct, že vidím pokroky. Když se jako malinka děsně vztekala, že jí něco nešlo, tak jsme ji vždycky s manželem v klídku pomohli a říkali ji, když to nejde, tak si řekni o pomoc a maminka a taťku jsou tu od toho, aby ti pomohli. A dneska ve 2,5 letech za náma s čímkoli příjde ať ji pomůžeme a nevzteká se. Fakt je to o přístupu. Děti rodiče imitují a učí se od nich. Samozřejmě, že máme i hrozné dny, kdy bych ji někdy nejradši roztrhla. Už jsme si prošli vším možný a vždy, ´když jedno období odezní, další příjde. Takže pevné nervíky.

Já bych k tomu jen poznamenala, že to není jen o přístupu, ale i o dítěti samotném. Nic není černobílé. Kdybys měla jiné dítko, možná by tenhle přístup u něj nezabíral. Záleží i na důvodu, proč se dítě vztekne. U nás funguje obejmout až po záchvatu, protože kdybych jí chtěla obejmout při, bere to jako omezení prostoru. To nesnese. Prostě se musí vyvztekat a vybít. Někdy se pomazlit jde a to je při záchvatu, který v podstatě začal jakoby bez příčiny. Má mladšího sourozence a občas na sebe prostě potřebuje zrovna teď vztáhnout pozornost. :)

Jasně, že každé dítě je jiné a potřebuje trošku jiný přístup. Já ji nechytala v průběhu záchvatu, ale v průběhu záchvatu se jí zeptala ještli potřebuje od maminky obejmout a to většinou hned jo a nebo, když to hned nepřešlo, tak jsem ji nechala a řekla jí, že si může přijít, až jí to přejde. Prostě v klídku.
Se studenými sprchami, naplácáním na zadek a jinými tresty za vztekání u dětí v tomhle věku, nesouhlasím. ALe je to každého věc a ať si to dělá každý jak chce, pokud výchovné metody nehraničí s týráním.

To je jasný. Každý máme svůj osvědčený přístup a rozhodně nikoho nechci o ničem přesvědčovat nebo mu nutit vlastní zkušenosti. Pohledů existuje mnoho a každý si prostě vezme, co potřebuje... Studená sprcha se mi taky nelíbí. Když už se ale dcera zacyklila a nemohla přestat a vše ostatní selhalo, tak jsem na to přistoupila. Jinak je tento postup doporučován při afektivních záchvatech, kdy děti modrají z nedostatku kyslíku až omdlévají. Rychle se vzpamatují a uklidní... :a:

tak mockrát děkuju!! je to opravdu jediný způsob, co mi není proti srsti, tak jsem ráda, že na konci jsou dobré výsledky! :€s€:

Určitě jsou. :k: To prakticky u každé z těchto metod... Jen u každého dítka a v určitém období funguje něco jiného a taky každý rodič prostě zvolí svou strategii. Tak ať je 100% úspěšnost a jste v pohodičce :a:

Taky jsem zvědavá! a trochu se děsím.... Druhé jsme si udělali, když byla terezka malé hodné miminko, co ještě ani nelezlo. :s: Kdo to mohl tušit!!

:s: ale neboj, to nějak dáme, jsem si všimla, že prochází různýma etapama vývoje, teď má fázi nejezení a vztekání u jídla, to bych ho ... grrr, ale zase mu nechci vypěstovat odpor k jídlu, si občas říkám - sakriš, tohle nás ve škole nenaučili :s: :s: :s:

:s: asi se báli, že by se lidi přestali množit!!! :s: No, dokud to jídlo po tobě nehází, tak to ještě jde! Na mě terka po tom výstupu v obchodě ještě vylila misku se svačinou, to už jsem se málem rozbrečela. Měkota. :-) Vidíš a teď, když spinká, tak se na ní chodím dívat a říkám si, jakej je to andílek a přijde mi to všechno vlastně hrozně směšný! :€s€:

..taky jsem si v tu chvili říkala, kde jsou ty doby, kdy se těhotné a matky s malými dětmi pouštěly dopředu ;-)

jsem byla tuhle na poště, fronta jako blázen, syn tam pobíhal, já s tím břichem a ještě mě baba nějaká chtěla předběhnout, když jsem jen dva metry vybočila, abych chytla syna :00: stalo se mi to jednou, že mě nějaká mladá paní pustila ve frontě

jeste si dovolim jeden dotaz,kdyz dite chytne amok venku,to vyresis -resis jak??dekuji za odpoved

Nám ve škole radili lísknout proutkem nebo zrcadlo (ale to je na veřejnosti pro maminky herečky :s: )

dekuji :jawdrop:
doufala sem ze by mi mohla odpovedet Naisha ..

Náš Denis je květen 2010 a když se vzteká, tak ho vezmu, odvedu ho do jeho pokoje, řeknu mu, že takhle zlobivého chlapečka nechci, odejdu, křičí ještě tak 30 vteřin a pak jde, zaťuká na dveře, otevřu, zeptám se, jestli už je zpátky moje zlatíčko, on mi dá pusinku a jde si hrát :h:! Chápu, každé dítě je jiné, ale je ještě spousta jiných řešeních než studená sprcha, promiň ://:!
Nikdy bych ho nevzala, NEHODILA do vany a neosprchovala studenou vodou a píšu znovu NIKDY! Znám spoustu případů, kdy z toho bejbátka začala koktat!
Je to vaše věc, ale já bych to opravdu NIKDY neudělala ://:!

Sprchu néé, znám ve své blízkosti jednu maminku, která bohužel na radu "starších" se sprchou dala a její dítko má od té doby do dnes (7let!!!) panickou hrůzu ze sprchy! A to nekecám!! Bohužel jsem toho byla nejednou svědkem.

Nám zabíralo nejvíc, že jsem dcerku čapla do náručí a držela pevně dokud se neuklidnila. V klidu, pomalu, jemně, ale s důrazem, jsem opakovala, že dokud se neuklidní, budu jí držet. Její pláč/řev se vždy přeměnil na to, že chce pustit dolů, a po chvíli opakování, že dokud se neuklidní, budu jí držet, se uklidnila. Jakmile polevila a přestala plakat/řvát, začala jsem jí chválit, že je šikovná, že se uklidnila! Pak jsem se jí řekla, že když je už klidná, pustím jí na zem. Takhle nám to moc pomáhalo a interval vztekání se vždy zkracoval!

Vím, každé dítě je jiné, ale za zkoušku a klid to stojí!! Naprosto souhlasím s komentářem níže, co se týká hranic. Dítě i ve vzteku, zkouší kam až to může dojít... Je potřeba mu dát najevo hranice, že toto nesmí ani omylem. A když to pochopí, chválit...

tohle snad néééé :(
Adam tedka začíná něco podobného zkoušet(18měs) že si lehá na zem a řve,ale i když já jsem docela nervák a nemám k vybuchnutí daleko,tohle je fakt humus!
Seberte se a běžte do jiné místnosti(doma) nebo poodejít trošku dál (venku,obchod) nevšímat chvíli,maximálně!!!!! v nervu zvýšit důrazně hlas,plácnout jemně přes zadek!!!!!...oni jak nemají diváky tak je to přestane rychle bavit,v tomhle věku je to tzv.první období vzdoru a děti zkouší co můžou,je to naprosto normální a zdravý vývoj. Vím,je to fakt o nerva,chápu,ale prosím studené prchy a jiné šoky ne... těmihle vzteky se formuje charakter dítěte,musíte být důslední a ukázat hranice,ale ne násilím a týráním!!!! obrátí se to proti vám,jednou..

Ahoj, ne všechny děti vztek přejde, když si jich nevšímáš. Naše 22m dcera se dovede hodinu vztekat, ječet a mlátit botama do dveří, že chce ven (když jsme zrovna došli z procházky). Já sedím v obýváku, kojím syna, převlíkám, vůbec si jí nevšímám a ona stále ječí.
A hned bych se tu neoháněla výrazy jako týrání a násilí ;)

ano,tak jak je každé dítě jiné,tak i každý jinak vnímá chování jiných,pro mě studená sprcha 16 měsíčnímu dítěti hraničí s týráním .. holt každý bere výchovu jinak ;)
JEŠTĚ CHCU DODAT:
ty máš děti momentálně dvě a docela hodně brzo .. za sebou...to je krapet rozdíl ,vztekání tvojí 22 měs. dcery, která evidentně žárlí na mladšího sourozence!!!! a vzekání 16měs. dítěte,který nemá kolem žádného tzv: soupeře,ale začíná si uvědomovat své vlastní já..na každého platí tudíž něco jiného... tak to nesrovnávej ;)

Jasně, já s tebou souhlasím, že sto lidí - sto názorů, a nikomu nechci vnucovat ten svůj.
Samozřejmě uznávám, že Míša žárlit může, nicméně si to nemyslím (usuzuju tak z jejího běžného chování). Vzteká se hodně už od roka. Ale o to nejde, spíš jsem chtěla říct, že ani na nepřítomnost svědků u vztekání se nedá spoléhat. ;)

Jenze ono to muze zanechat nasledky,ktere se projevuji zpusobem,ze si to nedas dohromady,ze to je zrovna kvuli tomu,ze jsi je jako deti sprchovala studenou vodou...to je prave strasne osemetny...a pred 20 lety byl ten pohled na vychovu opravdu nekde jinde..ja nechci byt za chytrolinku,ale doporucovala bych rodicum,precist si nejaky knizky o detske psychyce,myslim,ze hodne lidem to otevre oci a zjisti proc se jejich dite chova tak a tak..jenze to vetsina, bohuzel,neudela..

Určitě záleží na dítěti, ale známá také synovy záchvaty řešila (řešili i s manželem) studenou sprchou a ještě několik let se kluk bál vody. Takže na něm to skutečně následky zanechalo.

chci jen napsat nazor,jsem hoooodne proti tehle metode :(
myslim ze to zanecha nasledky,mozna ne tetka ale jak bude vetsi a to ani nemluvim o teplotnim soku pro telo
a hlavne se to da vyresit jinac

nevim podle ceho soudis....vyvracet ti to nebudu :a:

ver never tvoje vec,mi to teda nasledky nechalo :( tim nemyslim ze sem nejak misuge ale je to znat na psychyce
a to sem se nemusela ani vztekat
pokud se vzteka takhle tak s ni zajdi k nejakemu psychologovi

Tý jo, tak to je hoodně drsná metoda!!! :O O tom se snad i psalo, že to není vůbec dobrý, že to může nechat nějaké následky. Každopádně vám držím palečky, aby to opravdu pomohlo a už jste měli od malého vzteklouna pokoj! ;-)

jo, většinou se vzteká, když jí nedovolím nějakou činnost, nebo jí nedám něco, co zrovna chce. Ale párkrát se stalo, že se začala vztekat uplně zničeho nic - asi únava, nebo hlad - nevim. Někdy to přejde hned, někdy je to několik záchcatů po sobě. Ta odvedená pozornost ale zabírá spolehlivě. teď jde o to, že to asi není správné a je to víceméně taky ústupek. A Nisha se vzteká z ničeho nic?

Ta odvedená pozornost nám taky zabírala do určitého věku - než přišly ty pravé záchvaty...Teď to zabere jen někdy... :)

Vůbec to není drsnější- chápu, jak to myslíš. Já ale myslela jen se obrátit pro radu, ne jí tam tahat. Abys tomu rozumněla, já jsem od maličká vzteklá a manžel taky, jen jsem chtěla radu, jak se nejlíp zachovat, abych jí v tom nepodpořila, rozumíš. všude se píše něco jiného - odejít, nevšímat si, nebo naopak být s dítětem, aby vědělo, že jseš s ním, i když se vzteká a jiné a jiné názory a já tak nějak nevím - tápu v tom. vyzkoušela jsem vše a jak píšu dole, pomáhá jen zabavit něčím jiným ( knížka, hračka, činnost), ale v určitých situacích pro to nemám podmínky, tak jsem právě chtěla vědět co pak. ;-) S tím zabitím jsem to opravdu nemyslela vážně, je to nadnesené. Chci tím říct, že nevidím důvod, proč jí za záchvat vzteku dát na zadek, když myslím budou ještě horší situace a trest by se měl nejspíš stupňovat, aby byl účinný?! Víceméně to dítě je asi ve stresu a neví co se sebou a vyvolá to u něho tenhle stav... ale máš pravdu - asi trochu přecitlivělá jsem, za pár týdnů rodím druhé, tzak mi trochu hrabe a už toho mám hlavně dost ;-) Snad máš pravdu, že to přejde, že je to jen období.

v záchvatu vzteku je podle mě pleskanec na zadek jen způsob,jak si uleví rodič,protože pro dítě to naprosto nic neznamená(myslím,pokud má fakt amok),u nás opravdu platí,že tam jsem,ale ignoruji,zkoušela jsem odejít z místnosti a nechat vyvztekat,ale byl z toho tak psychicky vedle,že vzlykal ještě několik hodin po vztekání,to mi za to nestojí,pak mi ho bylo akorát líto,zkusím pohladit a vysvětlit proč to nejde(proč nemůžeme hned odejít,proč musí půjčit hračku,proč nesmí lozit po židličce na kuchyňskou linku a snažit se dostat k nádobí atd.,atd.)a je fakt,že s dvouletým dítětem se komunikuje líp,než s 16-ti měsíčním,já vím,že to asi není jednoduchý,když čekáš miminko,ale zkus i při nejhorších situacích zůstat naprosto ledově klidná a najdi si něco,co si budeš opakovat v duchu,já si třeba zpívám jednu písničku,než si ji dozpívám,je po amoku ;) Přeju,ať máš klidný těhotenství,super porod a zdravoučké dětičky,to ostatní přejde s věkem ;) :k: :a:

:+^*:

plne souhlasim z touhle maminkou.. lepe bych to uz nenapsala :one: . Ja hodne malemu zpivat, rikanky povidat a hold, kdyz maji tedka tohle obdobi, tak to musime vydrzet, vzdyt i my sme takove byly :s: .Katka

:a:

Jo, to znám! Občas mám chuť jí uškrtit!! :00: ....apak mě zas uplně něčím dostane - třeba přijde a dá mi pusinku, když jí zrovna hubuju :c: A v kolika to začal dělat a kdy ho to přešlo?

Zacal byt vzteklej zhruba kolem roka a pul ted mu je 23 mesicu a trosku se to uklidnilo, ted sebou treba placne na zem ale nerve :€): Ale obavam se ze zase nejaky vztekaci obdobi prijde :€): A asi nikdy nebude vylozene klidas, rekla bych ze je nervak po tatinkovi :)

a ani v tomhle pripade ji nesmis ustoupit

Ježíš, to jsem ráda, že v tom nejsem sama. :s: Občas mě tak strašně vytočí, že raději odejdu, jinak bych ji fakt seřezala! Někdy mě ale vytáčí příliš dlouho a to pak plácnu třeba 3x. Pak jsem na sebe naštvaná, ale co už...U nás platilo ji nechat vyvztekat a poslat, ať si jde do pokojíka a bouchne si třeba do polštáře. Od dvou a něco ale začalo to pravé vzdorovité období a tam už je to pocuc! Při vzdorovitosti u nás platí 3x a dost - pak následuje plácnutí nebo to jde dle mě a to z ostra. Nejmíň se mi vyplácí, když se rozčílím a pak plácnu (bohužel od narození mimča mi ty nervy ujíždějí, protože se vůbec nevyspím). Pokud plácnu v klidu, je to i bez jejího dalšího vzteku, protože se necítí ukřivděná. Plácám vždy s předchozím upozorněním a počítáním do tří. Většinou si to rozmyslí. Pokud už dostane fakt záchvat, plácání nepomáhá (pouze mně na uklidnění, ale to je lepší si jít bouchnout do futer a vydýchat to). Tam někdy pomůže vlažná sprcha přes hlavu a v oblečení. Někdy ale ani to. Přestane na chvilinku a pak zase začne. Dala jsem ji zatím 3x za 1/4 roku. Přijde mi ale, že je poslední dobou agresivnější než dřív - nevím, jestli to patří k období nebo to je tím, že jsem začala plácat a obecně jsem na ni teď ostřejší, protože musíme stíhat víc věcí v kratším čase. A já už teď nemám tolik času, abych ji hodinu ládovala jídlem, půl hodiny čekala, než si navlékne ponožky... :€\€:

Koukám, že je nás víc! :-) Právě, že já jsem startovací a jsem hned vytočená a kdybych jí začala plácat, tak se bojím, kam by to až zašlo. A ty záchvaty přicházejí fakt nečekaně a jak píšeš, jakmile už se vzteká ( leží na zemi a kope nožičkama) už nezabere žádné plácnutí. A když se takhle na ní rozčiluju, ona mě pak napodobuje a nadává plyšákum - je to jako zrcadlo, na jednu stranu úsměvné a na druhou mě vždycky uplně zamrazí.
A není agresivnější od narození miminka? Já se toho trochu obávám, jestli pak ty děti nežárlí. vůbec nevím, jak to malá přijme. A máš aspoň hodné miminko? :-)

Ano, u nás začala být agresivnější, když se narodil malý. Na mimi tedy ne! To si hýčká :) Ale hůř zvládá kritiku, příkazy, zákazy. Samozřejmě někdy žárlí - to je normální. Pak je dobrý ji vzít k sobě nebo když zrovna fakt nemůžu, vysvětlím a pomazlím za chvilku. Rozčilování je fakt nejhorší varianta, co jde. Nikam to nevede. Plácnutí v pravý okamžik a bez vzteku je podle mě a některé literatury účinným spolupracovníkem. Když takhle plácnu a ona ví za co, předem byla upozorněná a já se nerozčiluju, ani nebrečí. Prostě ví, že si tuhle cestu zvolila sama. Když ji ale plácnu v rozčilení, akorát se degraduju a ona se následně rozčílí taky, cítí se ukřivděná a používá to, když je rozčilená i ona. Není to dobrý... :n: Ale někdy to už člověk prostě nevydýchá. Pracuju na tom... :€s€: A jak píšu výš - ono nic není černobílé. Nejsem pro bití dětí, ale jako se vším - když se plácnutí použije ve správný čas a správnou měrou, je to lepší než hučení do dítěte jako do dubu...Záleží opět i na dítěti - pro některé je plácnutí menším trestem než hučení...

..taky na zadek - a zabírá to? Od kolika měsíců? To chytnutí jsem taky někde slyšela, ale to ji rozzuří ještě víc. Nejvíc pomáhá převést pozornost na něco jiného, ale třeba dnes jsem neměla čím, protože jsme vyšly nalehko. Tvoje kámoška to vyřešila teda dost dobře - to bych se ale v tom obchodě už nemohla ukázat!!! :s:

To zrcadlo - že jsem si lehla i já - u nás nezabírá...

Ahojky, tak nas maly ma 19 mesicu a tohle obdovi mame tak 4 mesice... vzteka se, hadze, rve..l ja ho proste necham vyrvat, pak mu zreknu at se sklidni a kdyz je v pohode, tak se obejmeme a vysvetlim mu to. Obcas se to bez placnuti na zadek neobejde,ale 3x krat a dost.. osklive se podivat, zvednu hlas a zvlast, kdyz se manzel doma, tak to funguje,ale maly ma spis autorite me...,tatinek je malo doma, tak s nim ma vetsinou sranda :).mUSis si proste nastavit [resne hranice, jinak ti brzo bude mala skakat po hlave a to bude mnohem horsi.. ;) Drzim palce.Katka

jasný, takže žádný odvádění pozornosti, prostě okřiknout a trvat si na svým. Zkusím, díky! :-)

presne tak