jak to říct doma???

zkus jim to říct až budeš mít první foto z ULZ a pristě jdi za něma a ukaž jim tu fotku a nemusíš ani nic říkat a uvidíš jejich reakci :-D neboj bude to v pohodě! :-)

Miško neboj máma tě za to nezabije,15 let ti už není,miluje Tě jsi její dcera,určitě tě podpoří,v tvých článcích mně přijde,že s mamkou spolu vycházíte i když bude třeba brblat tak uvidíš,že za pár dní se na mimčo bude těšit a kupovat hadříky a jestli máš pořád pocit,že to s mimčem nezvládneš tak neboj,žádná se nestane ze sec.dokonalá matka,každá se učí.

pro odpovídající: tak předně - miskaq se na něco ptá a nechápu, proč některý maminky mají potřebu ji hned negativně hodnotit. Ano, četla jsem její starší příspěvky a občas mi zůstává rozum stát, ale stejně tak může smýšlet ona o mě i o leckterý z vás...Je to tady občas jak na pavlači.

pro miskaq: mimčo jsem chtěla a přesto, když jsem to šla říct rodině, jsem se cítila jak před maturitou:-) Svolala jsem mamku a babičku a ony si povídaly a já furt nevěděla jak začít...pak jsem řekla,že jim musím něco říct a mamka hned:"Ty jsi těhotná, že jo":-) a bylo to...Nebylo to vždy jednoduchý, občas mě podceňovali, nevyšla nám stavba baráčku a nevěděli jsme,kde budem nakonec bydlet...Ale dnes má malá 5 měsíců a ona je to nejlepší,co mě v životě potkalo a všechno okolo se nějak vyřešilo. Ta nejistota a obavy k tomu patří! Neboj se

ahoj, sice mě tvé dotazy vždy vytáčí do běla, ale nebudu to tu rozpitvávat.
Řekni to mamce normálně. Asi to pro tebe bude těžké, ale už se stalo a nedá se stím nic dělat. Pokud je ti 21let, tak to neni tak strašně nízký věk nato, být matkou. Pozvi mamku na kafe a na drotíka-nebo to kup domu. Záleží co je pro tebe příjemnější. Vše jí řekni-řekni jí i jakou jsi ze začátku cítila nejistotu-prostě se jí svěř. Neznám tebe ani tvou mámu, ale snad to vezme v pohodě. Asi to bude nějakou dobu rozdýchávat, ale pokud tě má ráda, tak tě na holičkách nenechá. Ty vem rozum do hrstě a začni se chovat jako dospělá ženská. Roste v tobě nový život a ten tě bude moc potřebovat. Uvidíš že nakonec budeš šťastná a všemu co jsi tu kdy napsala se budeš smát a nebo ti to přijde divné že jsi tak přemýšlela. Miminko je krásný dar. Ano, jsou to starosti, ale stojí zato. Tak držim palce a dej vědět jak jsi dopadla. Pokud mamka bude mít negativní postoj, dej jí chvilku na ujasnění a rozmyšlenou. Nebuť hned uražená nebo naštvaná. Vžij se do její situace... :a:

:s: tak to je dobrá otázka :s: Asi to říct úplně normálně ne? Když už se stalo tak s tím asi nic neuděláš a tvoji rodiče taky ne, budou to muset vzít tak jak to je a pokud tě mají rádi a a budou ti chtít pomoct tak ti určitě pomůžou a až se mimčo narodí tak uvidíš že ho budou moc milovat a ty taky, protože když čtu tvé příspěvky tak mi přijde že ho moc nechceš, možná se pletu, ale připadá mi to tak. :(

ještě průkazku nemám

mamce to normálně řekni, hlavu ti neutrhne a možná bude chvilku naštvaná, ale ono vše přejde a nakonec se bude těšit
no a ž ejsi nezodpovědná??,to už asi skončilo, msuíš začít být zodpovědná, nejsi už sama jste dva, tak se začni honem snař¨žit, jsem ráda, že ses rozhodla mimčo si nechat

nechci být zlá,ale ty jsi vážně ještě dítě...spoléháš se ve všem na druhé,nemyslíš sama za sebe,je ti sice přes dvacet,ale chováním mi přijdeš jak 15 letá puberťačka.Měníš názory jak mávnutím proutku.Začni rozhodovat sama za sebe a nespoléhat pořád na to,že tě někdo vytahá z bryndy.Podle toho co tu psáváš se tomu tvému chlapovi moc nedivím,že se choval jak se choval...nevážil si tě,asi neměl za co,chybí ti zdravé sebevědomí. Seber se a trochu dospěj....držím pěsti

prosim tě kolik ti je? :) vypadáš hooodně mladě..nechápu že to tvoje mamka ještě nepoznala, přečetla jsem si pár tvých příspěvku a fakt mazec :00: Ty jsi to mimčo chtěla od začatku? Mohla jsi jit na miniinterrupci. Já fakt netušim jaky jsou tvý rodiče, ale na potrat tě už asi nepoženou, tak ji prostě řekni že máma bude babičkou, asi nadšený nebudou, ale potom když se narodí tak je ta zlost rychle přejde. ;) Nic mi do toho není, ale hlavně se k tomu byvalymu asi nevracej, to musí být fakt idiot na n-tou.

no to nevím kdy přesně mám termín,ale jelikož poslední měsíčky jsem měla 20 března,tak asi taky tak nějak

Řekla bych to úplně normálně, Tvoje mamka se s tím bude muset smířit, když už se to stalo a Ty dítě chceš.

hanelleora :dík za radu,to zní dobře:-)

Počkej si na nějakou klidnější chvilku, kdy budeš s mamkou sama doma. Já jsem za matkou pořád chodila a pomáhala se vším, aniž by mi o to řekla :smich: až jí to přišlo divný a zeptala se sama. Z mýho debilního rádobyúsměvu vytušila a pak už to šlo samo :) Ale mně bylo 17, měla jsem 2 roky před maturitou. Ty jsi, myslím, starší. Nevím, jak to máš s bydlením a s prací, ale věk už na to asi máš, tak si myslím, že to nebude takovej problém, je to především tvůj život. Začátky překlepete jak se dá a než půjdeš do práce a prcek do školy, tak už budeš vyzrálá a soběstačná mamina (asi jako já :smich: :///: ) Držim palce a neboj se pořád rodičů, kristepane! Nezabijou tě, maximálně si vyslechneš, no a co? Stalo se, je potřeba to nějak řešit.

píšeš jen samé nesmysly!!!! Já už těm tvým dotazům vůbec nerozumím....jak můžeš chtít miminko a přitom říct,že jsi nezodpovědná???? Tak to je silný kafe!!!! Proč sem vůbec píšeš? Myslíš si,že si akorát upoutáš pozornost,ale za chvilku ti nikdo na tvoje dotazy neodpoví,protože si děláš snad jen legraci a myslíš si,jak jsi tady důležitá-ale to se pleteš! jsi tak akorát naivní!jednou chceš jít na potrat,pak zase se k tobě přítel chová nehezky...tak co vlstně chceš????kolim ti je prosím tě? je vidět,že ještě nemáš asi moc rozumu k dospělosti!

no já bych se zeptala mamky co si přeje k vánocům?
čekáš to v prosinci ne?
pokud řekne cokoli tak řekni že pro ně dárek už máš já myslím že jim to dojde a je to pěkně podané

no věřím, že to není lehká situace. Říct to ale musíš, tak bych asi našla nějakou pohodovou chvilku a prostě bych začala. Jinak to asi nepůjde a neboj to bude doma dobrý. Sice maminka nebude nadšená, vciť se do její kůže, ale určo se to doma zvládne. :one: Třeba už něco tuší a ani nevíš...

já myslím že ůplně normálně neznamená že když nesnáší tvého bývalého tak nebude nesnášet tvé dítě a podle toho se chceš vést a vymlouvat pokaždé??takhle to přeci nejde?????

ja už tvoje otazky celkem nechápu....připadá mi,že si z nas snad deláš srandu...tehotenství te obtežuje..apd..ja nevim co ti už napsat,to co bych chtela..radeji psát nebudu...

a ty mi neznáme,takže nemůžeme radit. Takže asi budeš na mimčo sama co? No prostě říct jak to je no...Prostě čekáš miminko,chceš si ho nechat a to že píšeš že jsi nezodpovědná,to budeš muset začít být. S miminkem musíš být zodpovědná.Pokud máš normální rodiče tak asi nejdřív budou v šoku,ale uvidíš že ti nakonec pomůžou. Držím palce.

Prosím a kolik Ti je let? Těhotenství Tě ubíjí, jsi nezodpvědná jak sama říkáš. Uvědomuješ si, že mít dítě je zodpovědnost veliká???

no, to sice nevím, jak, ale asi to říct budeš muset co nejdřív, nebo to za chvíli pozná sama a pak to možná bude ještě horší. Musíš se k tomu postavit dospěle. Třeba tě maminka překvapí, co ty víš.