Jak reagovali vaši partneři na oznamení-čekáme miminko?!

No, my to taky neměli jak z romantického filmu. volala jsem mu hned, jak si mi na testu objevil pidí stíneček, a řekl něco jako hm a jo. Ale vím, že byl moc šťastný. V květnu jsme i mimi přišli, tak je to naše vytoužené. Chlapi prostě neumí projevovat svoje city, tak jako my holky. Hned se smějem, hned brečíme... Oni jsou prostě trochu jiní :a:

Ahoj, tak moje představa byla nějaká strašná romanťárna. Jako, že až to zjistím, tak si nejdřív dojdu k Dr. pro potvrzení na UTZ pro fotku a pak, že ho třeba vezmu na nějaké naše oblíbené místo ...
No ale asi nejsem ten správý romantik a hlavně nevydržím čekat, takže když jsem si v práci po 14 dnech zpoždění udělala test a byly tam 2 tučné //, tak jsem hned letěla za ním a s tím počůraným testem mu mávala před nosem. No a on, že co blbnu, kouká na to a řekl něco jako, že to je SUPER, objal mě, já se rozbrečela a bylo to. Nijak jsme neslavili, tajili jsme to až do 13tt, dostala jsem kytičku a samo, že od té doby mi se vším pomáhá a prožívá to se mnou, ale tak nějak chlapsky. Já jsem takový racionální člověk, takže se pořád bojím začít se těšit a to už jsem na konci 28tt. Takže nejšťastnější budu až bude prcek zdravý na světě. :a:

tak já když jsem se dozvěděla,že čekáme miminko byla jsem celá dojata a brečela jsem jak želva štěstím a když jsem to řekla přítelovi tak se na mě podíval a řekl mi -Já jsem věděl,že je tak nebudu mít slepý :///: :///: ale pak se zbalil a přišel s velkou kyticí ,objal mě a řekl mi,že mě miluje a že je moc štastný u toho jsem zas :r: :r: :r: :r: jak želva a ted máme krásného chlapečka byl i u porodu všem to jen doporučuji bez něj bych to nezvládla :one: :a: :a: :a: :a:

Ahoj, můj manžel je asi typický "drsňák". Není v jeho povaze dávat najevo své city. Když jsem neplánovaně otěhotněla, nebyli jsme ještě manželé a bydleli jsme spolu jen pár měsíců. Nikdy nezapomenu na jeho komentář k mému těhu. Podíval se na mne a pronesl "Kocoure...?" Asi jako kdyby to byla jen má "zásluha"... Jo a pak se slušně přilil. Další "romantická" chvilka nastala, když jsme řešili, jestli se vzít či nevzít. Tehdá pronesl "No, tak se teda vezmem". Rozbrečela jsem se, ale ne štěstím :-) Přesto ho ale miluju, protože je to skvělej manžel a výbornej táta. Vždycky, když přijde domů, tak se ptá "Tak copak jste dělaly, holky moje?" ...a to mi přijde hrozně hezký...

Buť v klidu, z mýho manžela jako první vypadlo: Sem říkal, že sem dobrej! Pak už jsme se samozřejmně společně radovali, ale za tohle bych ho zabila! No holt chlapi! :?

My jsme se snažili o mimi rok a půl. Dělala jsem si testy snad každej měsíc a nic. Ten měsíc co se to povedlo jsem si zase dělala test a zase NIC. Jenže menses se nedostavil. Já už neměla odvahu dělat si další test a po 10 dnech spoždění jsem teda jela i s manželem rovnou k doktoru. A tam mohl manžel se mnou do ordinace, kde mi udělali těhu test a ultrazvuk a potvrdili, že jsme těhotní. Koukla jsem na manžela a ten tam stál úplně stejně dojatej jako já. Když jsme vyšli z ordinace nic jsme neříkali jen se drželi za ruce a bylo to naprosto nádherný.

Ahoj, moc dobře tě chápu. Taky jsem si to představovala jako ve filmu a ono nic. Ten můj mi řekl jen "no vidiš" ( a znělo to asi jako "jsem to ale kanec" ). Prostě chlapi jsou chlapi, no...

No u nás to bylo tak, že spal a v já jsem si udělala test a byly tam //, hned po prvním měsíci snažení (v to jsem ani nedoufala), já jsem z toho byla trochu vykolejená. Když se vzbudil, tak se mě zeptal, proč jsem tak bledá a zamlklá, tak jsem mu řekla, že jsem asi těhotná. A on - no a co jsi čekala, to je normální, když jsme si nedávali pozor:) Fakt to bral jako samozřejmost, že se to povedlo hned... Ale byl moc rád, to bylo vidět....
Za to potom, když to řekl nějakému kamarádovi, tak automaticky gratulovali POUZE jemu, jak kdyby u toho byl sám, bylo to něco jako "jsi fakt borec, že jsi zařídil, aby se tvoje spermie dostala k jejímu vajíčku, ona u toho byla vlastně nepodstatná".... :s:

my jsme na mimču asi 3 měsíce pracovali a když jsem měla v červenci dostat menses a neměla jsem žádné příznaky, že by se tak mělo stát tak jsem to přítelovi hned řekla ... a pak mi volal každou půl hodinu jestli pořád dobrý a bylo to od něj fakt až překvapivě milý, po třech dnech pozitivní test ... a to už jsme to brali jako hotovou věc a miláček hned začal vybírat jména ... takže reakce pozitivní, ale jak z amerického filmu asi těžko :)

Moje drahá polovička je trošku citové poleno :( . Já už dvakrát potratila a kdy jsem mu to oznámila jen suše řekl, že se nechce radovat dokut to nebude na 100%. Tak jsem mu ještě sušeji řekla že na 100% není nikdy nic a hlavně ne on. Teď jsem skoro 38tt a myslím, že už mu pomalu dochází, že bude tentokrát opravdu taťka. :///: :a:

ahojky u mě to bylo tak že jsme spolu jeli k doktorce,ja jsem to sama nevěděla protože jsem test nezkoušela ale muj manžel mi řikal že jsem určitě těhotna a pořad za mnou chodil vice se tulil pořad mě hladil no uplna změna :°: a jak jsme byly u doktorky tak jsem začala špinit tak jsem mu řekla že nejspiš nic že špinim a ten převratil oči,zblednul a byl smutny,doktorka mi udělala utz a oznamila mi radostnou zpravu :\x: ja jsem se radosti rozplakala a pani doktorka nesla manželovi ukazat fotečku a jemu vyhrkli slzy v očich a doma mi řekl že nepotřebuje žadny darek pod stromeček že už jsem mu dala :cc): :cc): .moc se na mimi těšime,podařilo se po 14 měsicich.pa

Tak u nas taky tak nejak podobne. Me na to rekl: "ja to vedel"
No prosim, nemusela jsem utracet za testy, mela jsem se zeptat jeho :!k: :!k:

Tak u nás to bylo velice zajímavé :s: s přítelem jsem se strašně pohádala,to jsme ještě nebydleli spolu,takže se rozhodl zpytovat svědomí a s vysvětlením,že musí nad sebou přemýšlet, protože by mě nechtěl ztratit za mnou odmítal už druhý den přijet..dostala jsem strach,že to mezi námi skončí,neuměla a neumím si život bez něj představit..každopádně jsem delší dobu nebrala prášky a najednou jsem si uvědomila,že ani nevím,kdy naposledy jsem měla menses - přece jen jsem si neodpustila myšlenky na případné těhotenství ve stejnou dobu jako rozchod a hned jsem běžěla pro test - pozitivní :qu: měla jsem radost,ale s nejasnou budoucností přišly i přívaly slz,napsala jsem příteli zprávu,aby přijel,že s ním musím mluvit,on ale myslel,že chci stále řešit věci ohledně naší hádky,tak mi napsal,že ještě přijet nemůže,tak jsem mu to holt napsala po sms :s: "jsem tehotna" následovalo "vis to urcite" se spoustou smajlíků a večer byl přítel u mě jak na koni :)

no, my jsme na to cekali 4 roky a po zkusenostech, kdyz uz jsem jednou tehu byla a to jeste po umelem oplodneni - mimi zaniklo-radost byla ohrome velka, az nepopsatelna, tak jsme samozrejme meli radost, ale porad jsme tomu nechteli verit, ale bylo to takove s rezernvou. asi chapes, co tim chci rict. a ted jsme v 27 tt a mame se cile k svetu :a:

oni to ti chlapy muzou brat trosku jinak, nez mi holky, a jeste, kdyz ti uz rikal, vsak jsem ti rikal, ze se to povedlo. tak to je takova ta muzska hrdost. to jsou holt chlapi. ma na stopro takou vnitrni radost, ale neda to znat. jinak by si nebyl tak jisty, ze se to povedlo, a je od nej chteny, tak to citim ja z tveho clanku.
prejeme pohodove tehu. :dance: :a:

Tak já se přidávám s podobnou reakcí, jako tvůj manžel :00: O miminko jsme se začali snažit a hned první měsíc jsem byla těhotná. Manželovi jsem tu radostnou novinku dala k narozeninám a on mi na to řekl, že si to myslel :? Žádný výbuch emocí se nekonal :( . Taky mě to trochu zamrzelo, ale já byla moooooc šťastná, že čekáme miminko :h: Ale je to ten nejúžasnější tatínek ;)

U nás to bylo takhle: zpozdila se mi MS, ale pořád jsem si nepřipouštěla, že bych mohla být těhotná, brala jsem to tak, že prostě přijde později, po 14 dnech jsem si ze zvědavosti koupila těhu test a hned jak jsem přišla z práce, tak jsem si ho šla udělat. Nechtělo se mi čekat do rána. Přítel byl doma. S pozitivním testem jsem přišla do kuchyně, kde seděl, ukázala mu ho a začala jsem brečet. Objal mě a řekl: "No vidíš, a ty sis myslela, že jsi neplodná!"