Jak probíhal můj porod a taky trochu varování pro maminy s neg. Rh faktorem

Pokusím se vám přiblížit můj porod, ale hlavně průběh celého těhotenství a dobu po porodu. Takže jak to začalo?? Nebo spíš, jak začaly problémy.... Celý průběh mého těhu byl super, až do 30tt, kdy zjistili, že tvořím vůči mimi protilátky!! Můj dr. mě hned druhý den objednal do rizikovky v Plzni (110km od nás). Hodnota byla asi 128, což ještě není vůbec nic strašnýho, zkontrolovali mimi, hlavně průtoky krve přes pupečník a v mozku. Vše ok.-kontrola za 3 neděle. To už byla hodnota jednou tolik, čili 256, ale stále ješte v normě a vše ok. Pozvali si mě asi za 14 dní znovu na kontrolu, to už ale hodnota protilátek byla 4000!!! a už začali pomaličku být na poplach. Ještě mě ale pustili domů, s tím, že kontrola bude za týden. Za týden byla hodnota 8000!! a dr. povídá, že si mě tam už nechají. Já budu rodit v Plzni??? Odpověď dr. byla, že s protilátkami URČITĚ. Byla jsem na konci 37tt, když jsem se ubytovala na dvojlůžáku na gyndě v Plzni-Lochotíně. Ještě, že jsem sebou tašku do porodnice vozila sebou:) No a tím to všechno začalo..bylo 8.9.-čtvrtek. Ten den samozřejmě se mnou nic nedělali, a já litovala, proč za tak krásného počasí musím ležet na nemocničním kavalci. Druhý den byla zrovna velká vizita, tak jsem se hned nezapomněla zeptat, co se mnou mají v plánu. V pondělí prý vyvolají porod! wau! Ale, že mě dnes dr. dr ještě prohlídne. Tak mě tedy v poledne prohlídl, a povídá, že je vše hezky nachystané a že tedy neco zkusí....zkusil hemiltna...řeknu vám, nic moc!!! :(( au, au. A že kdyby nic, tak vyvolání toho porodu přesunem na neděli, jestli souhlasím. Vzhledem k tomu,že porodu bych už neunikla:), chtela jsem to mít za sebou co nejdříve, takže jsem s radostí kývla. Po tom chvatu mě tak nějak pobolívalo břicho jako bych to měla dostat, tak si říkám, že to bude z toho, jak ve mě řádil. Když se pomaličku blížila nová série seriálu Vyprávej, který jsme měly v plánu se spolubydlící sledovat na obrazovce o uhlopříčce 25 cm, začala jsem si počítat, jak často přicházejí takový nějaký vetší bolesti, který se najednou vyskytly...a ejhle po 3 min., tak jsem skočila za sestřičkou, natočila monitor a zavolala dr. Byla jsem otevřená na 3 prsty a že uvidíme za hodinu a manžela at ješte nevolám...cesta autem cca 1,5hod. :) Měla jsem si dát sprchu na pokoji, aby se zjistilo, zda se to rozjede. Jenže zrovna bylo obsazeno (měly jsme koupelnu a wc dohromady s druhým pokojem) a já potřebovala velmi akutně na velkou a do toho ty kontrakce po 3 min.... no žůžo. Před posr.... mě zachránila sestra, která mi otevřela jiný, volný pokoj s koupelnou...ufff....po koupeli se to trochu více rozjelo, následovala kontrola dr. - otevřená na 4 prsty a že tedy mě přesunou na porodní pokoj. Volala jsem tedy manžela, aby vyjel...bylo 21,00!! Na porodním pokoji mi udělali klystýr a že píchnou pak vodu. To už mi začínalo být ouvej, ale ješte to docela ušlo. Když ve 22,30 dorazil manžel, už jsem se jen tak povalovala a počítala sekundy, kdy ta kontrakce, která snad přicházela už po minutě, odezní. Jak manžel dorazil, píchli vodu a připoutali mě na monitor. To bylo šílený, ale díky bohu jsem na něm do konce porodu být nemusela. Jak píchli tu vodu, tak už se opravdu rozjela doba temna....menší úlevu pře finišem mi přinesl míč, který jsem do tý doby ješte nezkoušela, ale to už jsem i začala cítit tlak na konečník, a jak jsem měla načteno, věděla jsem, že to příjde. Manžel zavolal PA a šlo se rodit. No myslela jsem, že přes ty kosti malej neproleze, bolelo to jak čert. Na 4!! kontrakci, se ale zadařilo a náš 2730g a 48cm Peťulka byl 10.9. v 0,21 venku. UF!!! Placenta už šla jak po másle a kontrolu vnitřku jestli nejsem poraněná, jsem taky přežila. Nakonec jsem z toho vyšla i bez nástřihu. Hurá!! Byla-byli jsme šťastný a ani nevědeli, že tím jak byl malej na světe, to nekončí!! Co všechno můžou způsobit protilátky v krvi jsem zjišťovala postupně....a dlouho. Na 6 nedělí jsme byly 3 čerstvý maminky, každé za hodinu po porodu přivezli její mimčo, ale mě ne:(( Odpověď jsem se dozvěděla až ráno. Malej má silnou žloutenku, je pod 2 světly, ještě kanilu v hlavičce s inzulínem. Dr. mi povídá, že počkáme do zítra, zda se bude muset přistoupit k 95% transfuzi. Díky bohu to potřeba nebylo, tím pádem mohl dostat údajně prý velmi drahý lék, který měl zastavit rozpad červených krvinek!! Malýho jsem u sebe skoro neměla, každá mamina se na 6 neděli starala o svůj poklad a ten můj chudáček bezbranej se s brejličkama svítil na světle úplně sám:(( Dostala jsem ho asi druhý den na 12 hod., ale večer hodnota bilirubinu zase stoupla, takže šel zase na světlo. A takhle to šlo pořád dokola...2 dny svícení, 12 hod. u mě. Na 6 nedělí jsem byla asi týden, než se uvolnilo místo na JIPce, kde jsme mohli být spolu na pokoji. Takže jsme se stěhovali. Ano, malýho jsem měla vedle postele pod modrým světlem, ale řád tohoto oddělení mě hodně rozhodil a já jsem to psychicky přestala zvládat. Najednou jsem se ocitla z odd. kde jsou zdravý děti, a i Péta je vlastně zdravý, až na tu žloutenku, na odd. kde byly děti nedonošený a nemocný...a to mě dostalo. Navíc mi ani nepřidaly 2 spoubydlíci, které se zbytečně staraly o cizí věci..a hrozně řešily, že mu mám třeba mlíko přihřát, atd. Strávila jsem zde 3 dny, kdy už jsem si pomaličku začínalo na přísný chod JIPky zvykat, když najednou přišla dr., že malýho převáží v poledne do Varů a já si mám jet po vlastní ose!!! Nechápu, kdo tohle vymyslel. Ani vám nemusím popisovat, jak mi bylo, když mi malýho brali, a jaký myšlenky jsem měla, co když se něco stane po cestě, atd. No díky bohu vše klaplo, a já byla za pár hodin ve Varech a hlavně u malýho,který se octnul zase na JIPce, kde byl mezi nedonošenými dětmi největší, avšak nejžlutější:) Zdejší provoz nedovoluje mít malýho u sebe, takže jsme s ostatními maminami s podobným osudek leželi na gyndě a za svými ratolestmi každé 3 hodiny docházeli na kojení:) No abych to už tedy zkrátila, přesně po 3 týdnech po mém ubytování v nemocnici jsme se dostali domů...ale vyhráno ješte nemáme. Červené krvinky se mohou ješte během 3 měs. jeho života rozpadat, takže nám kromě žloutenky hrozí ještě chudokrevnost... Za týden budeme mít krevní obraz, a v případě horšího výsledku, Peťula dostane asi 20ml krve s červenými krvinkami... Doufám ale, že to nejhorší už máme za sebou a teď už bude všechno v pořádku a bud hezky přibírat a dělat svým rodičům radost. No a závěrem, proč jsme měli vlastně takovéhle trable se stoupajícíma protilátkama?? Vloni jsem měla zamklé tehu, už tehdy mi měli dát v nemocnici injekci, abych v příštím tehu protilátky netvořila. Tu mi ale nedali!!! Údajně jí dávají od 8tt a já byla asi 6-7tt. Pozdějí jsem se od své spolubydlící ve Varech (gynekoložky) dozvěděla, že takhle v rámci úspor menší nemocnice postupují!! Prostě injekci nedají! Tohle těhotenství jsme tedy nakonec úspěšně zvládli a možná za chvilku zapomenu na to, že jsem v nemocnici kvůli něčí chybě musela strávit 3 týdny, ale jak to bude u toho dalšího těhotenství, jehož průběh bude díky nastartovaným protilátkám v mém těle horší???? Pokud mohu radit maminám s Rh faktorem neg. ohlídejte si, aby vám po každém těhotenství, potratu, zamlklém tehu, odběru pupečníkové krve, .... dali injekci Anti D!!