Jak přesvědčit partnera, abych šel k porodu?

Muj manžel taky nejdřív pronesl, že k porodu nechce, protože by ho štvalo, že mi nemůže pomoct, když trpím, tak jsem mu vysvetlila, že na pomáháni tam budou léaři a sestřičky a on mi pomůže jako psychická opora. Pak mi začali vyhrožovat cisařem a to přišel muž za mnou a sám řekl: "tak já s tebou k tomu porodu pujdu, kdyby te chteli uspat, tak at tam má náš prcek aspoň někoho, kto ho pochová." No brečela sem jak želva. Teď už vím, žese na porod tešíme OBA stejně, dokonce už jsme se spolu i přihlásili do předporodniho kurzu.
Ale myslím, že nemá význam chlapi nutit, může se to pak obrátit proti tobe a bude ti spíš na obtíž a budeš toho ješte litovat.

Určitě nemá cenu ho nutit, jen by se zabejčil. Nicméně já jsem fakt ráda, že můj manžel byl jak u prvního porodu-plánovaného císaře a malého viděl dřív než já, tak chce jít i k druhému, který bude jak pevně věřím a doufám normální. Nemám po svých zkušenostech k lékařům ani sestrám plnou důvěru, tudíž pojedeme do jiné porodnice a kromě manžela snad pojede i naše rodinná přítelkyně, které je sice přes 40, ale má udělanou (mimo jiné) školu na porodní asistentku (teď je teda učitelka a pořád něco studuje). Kdyby nemohla ona, tak si zaplatím ještě dulu. V Havlíčkově Brodě, kam máme podruhé namířeno, můžou být u porodu osoby dvě. Takže kdyby tvůj manžel opravdu nechtěl, zkus dulu (což teda není nejlevnější záležitost, stojí 2-6 tis. a v ceně je schůzka před porodem, ujasnění si tvých přání a too, co nechceš, někdy sepsání porodního plánu, doprovod k porodu a návštěva v šestinedělí, pomoc s kojením atd.), maminku, kamarádku, jakoukoliv blízkou osobu.
Nika, Ájoušek, mimčo v pupíku a jedno v nebi

ahoj, myslim si že neni sobec. prostě se nato necítí. Musíš se stím smířit a hlavně na něj netlačit.On třeba časem změní názor. netušim v kolikátém jsi měsíci. Když na něj budeš tlačit, tím se k porodu bude stavit víc negativně. Chápu že tam nechceš být sama, ale je možné že ti nic jiného nezbude. Takže všechno vklidu a uvidíš že to bude dobré. Můj muž byl u obou porodů a byl z toho nadšenej.

Ahojky,
řešíme s manželem tu samou otázku,z důvodu,že se bojí že nesnese koukat na to jak se trápím . Řekla jsem mu,že může kdykoliv odejít,že mi jde hlavně o tu dobu na pokoji,abych tam nebyla sama a pak se sám rozhodne,co a jak. Taky jsem mu vysvětlila,že nemusí nic vidět,když bude stát u mé hlavy ( já se tam přece taky nebudu koukat :) ),že mi jde převážně i tu psychickou podporu,taky jsem prvorodička nevím,co mě čeká. Ale pár kamarádek už rodilo, takže nějaký to info už taky mám - a chlapa u porodu měli ( a jsou to manželovi kamarádi ),takže jsem mu doporučila at si zajdou na pivo,všechno to tam rozeberou a uvidí,že to není až tak hrozná katastrofa. Navíc si myslím,že je už jiná doba, je fajn že může být chlap u zrození svého dítěte a vidět,že to není jen tak ( kdo neviděl ,neuvěří - tot můj názor - sama si to neumím představit,co pak ten chlap že ). U početí byl,tak ať je až do finále, já tam být taky musím. A když mi volal kamarád,že mají holčičku a plakal u toho do telefonu - byl to pro mě hodně silný zážitek. ale samozřejemě jak říkají holky,hlavně k ničemu nenutit no,spíš se pokusit aby o tom přemýšlel i z jinýho úhlu než že je to jen děsnej zážitek plnej krve. Taky nevím, kolik je tomu tvýmu let,možná je to u těch chlapů taky trochu o věku....Příjdou mi teda děsný chlapy,co pak změní názor na sex s matkou svých dětí...porod je přece přirozená věc a bez něj ty děti prostě nejsou...a příjde mi prostě hrozný,když Tě pak chlap nechce,protože Tě viděl v takové choulostivé situaci. jednou je Tvůj partner a holt si musí uvědomti,že vždycky nejsi jen krásná a upravená...toť můj názor ... trochu sem se rozepsala... ;)

Ahoj,

všude píšou, že se partner nemá nutit, že to stejně nic dobrého nepřinese, a že pokud se na to necítí může z toho mít i trauma.
Jak tady někdo níže zmínil, myslím, že velkou váhu při rozhodování má partnerovo okolí. Pokud jeho kamarádi byli u porodu (a myslím, že to velmi silnýa krásný zážitek je) tak nemá problém k porodu jít.
No nicméně, když jsem otěhotněla, tak jsme toto taky s manželem řešili. On jít nechtěl, já chtěla aby tam byl. A byla jsem nekompormisní. Když mě vezl do porodnice a sestřička se ptala, jestli bude tatínek u porodu, tak jí odpověděl, že být musí, aby se mu potom třeba neodstěhovala žena. Sestřička se smála, že takové tu mají často.
Manžel byl u porodu výborný, rozesmíval měl, tišil, pomáhal fakt se snažil mi ulevit. PA ho docela zapojila, takže tam rozhodně nebyl přebytečný, ani neměl moc času se nudit.
Z narození syna byl naprosto vedle, z toho že byl první kdo ho pochoval a říkal, že k dalšímu porodu se mnou zase půjde. Takže tak, někdo potřebuje nakopnout, někdo v tom má jasno, ale pokud asi partner bude skutečně přesvědčený že tam jít nechce, tak ho nedonutíš. Asi bych v takovém případě oslovila kamarádku.
Držím palce

URCITE BYCH HO NENUTILA A NEPREMLOUVALA!!!!!POKUD SE NA TO NECITI,NENUT HO!!!!! BYL BY TAM TREBA I NA OBTIZ!!!!A DOKTORI BY MELI CO DELAT I S NIM......znam takove pripady.....takove tatinky tam asi moc radi nevydi..... ;) ;) ://:

Já mám výhodu můj chlap mě sám přemlouvá aby mohl k porodu a já souhlasim a myslím že mu k tomu pomohl kolega z práce který mu řekl že je to neuvěřitelný zážitek a že by každej chlap měl jít se ženou k porodu že mu to změnilo pohled na ženu cituji-miluju jí víc a víc!!!Je to krásný a prý si jí pořád pořádně váží že tohle kvůli rodině musela prožít.Což je co říct na chlapa.

nejlepší motivace je jeho kamarád, který to zažil a byl z toho nadšen
a jestli žádnýho takovýho nemá, tak bych zkusila argumentovat tím, že tam nemusí být celou dobu, že ti jde hlavně o první dobu porodní, kdy se "čeká" na to, až se otevřeš, protože to čekání je strašně dlouhý

myslým,že nemá cenu tlačit ;) Spíš mu řekni,že by ti to moc pomohlo a přála by sis aby tam stebou byl jako opora :h: Já poprvé mýmu řekla,že bych ho tam moc chtěla mět a on moc rád šel tet podruhé si to přál taky.Je to fakt velká opora a víc si tě ten chlap váží,ale pokud se necítí tak to nemá cenu.uvidíš,že třeba vyměkne a moc rád stebou pujde :)

Ahoj těhule, tak já mám tyhle zkušenosti...mám dvě děti, první manžel u porodu nebyl, ani se to tenkrát tak "nenosilo", ale osobně si nedovedu představit, že by tam byl. U druhého dítěte přítel taky nebyl, on tam nechtěl a já taky ne. Porod je dost intimní záležitost, aspoň pro mě a navíc, když je mi hodně zle, nechci, aby na mě někdo civěl, ani nejbližší člověk ne. Ikdyž lezu k zubaři, což se dá srovnat :s: , nesnesu, aby šel někdo se mnou, byť jen do čekárny.. :) Můj chlap taky říkal, že jsou to novodobý nesmysly a já souhlasím..Vždyť ty ženský v dřívějších dobách dobře věděly, když u tohio byly samy..Třeba by pak měl odpor k sexu, což se taky běžně děje, nevím, jak by Ti pakj bylo..Slyšela jsem to i od kámošky, prostě má ten její chlap od té doby blok..No, to teda pěkně děkuju..A víš co? Nevím, v čem by mi tam měl chlap pomoct..Čaj mi přinesli, pravidelně mě kontrolovali, v noci jsem měla u kontrakcí zhasnuto, tak co by tam ten chudák dělal?? Nad ránem už jsem celkem hysterčila, takže to bych vůůbec neměla zájem, aby mě takto viděl..A stejně si ty bolesti musíš snést sama, v tom Ti nepomůže nikdo..Tož tak, třeba jsem Ti aspoň trochu pomohla..A radši to po něm moc nechtěj, ať Ti to nemá za zlý, že jsi ho donutila, třeba nepřímo, jen proto, že bys byla zklamaná atd. ..Pa.

Ahoj pokud nechce tak ho nenut.Muj taky nejdřív jít nechtěl.Tak jsem mu řekla že to chápu ale když pujde tak budu ráda.A nakonec šel.Pěkně si to promyslel,poradil se s kamarády.Nakonec byl rád protože malá byla císařem a on jí viděl jako první a choval ji.Uvidíš.Hlavně na něj netlač.Ono to taky pro ně není pěkný zážitek když vidí svoji jak se trápí a nemužou ji pomoc.Ahoj.

Holky, díky za tak rychlé reakce. Je vidět, že každý chlap je jiný... Přítel vede furt tak blbé řeči, že dřív to ženské zvládly taky, že to jsou nějaké novodobé výmysly, jako by mu bylo osmdesát a nechápal vůbec souvislosti. Pár kámošů u porodu bylo, ale jsou to spíš moji kamarádi. Jeho kamarádi zatím rodiny nemají. Už jsem nad tím taky přemýšlela, asi budem muset zaskočit k někomu na návštěvku, nebo chlapy vyslat na pivo, a bude. Co já vím, tak z těch mých kámošů byli všichni fakt úplně nadšení, že u toho mohli být. A nejeden z nich řekl, že kdyby tam nebyl, tak neví, co by tam ta jejich ženská dělala, že to byl děs, nikdo si jí pořádně nevšímal, atd. že byli fakt rádi, že jí mohli být po ruce. A já osobně si taky myslím, že ta podpora nejen při tom, že tě dovede na záchod a do sprchy, ale ta psychická, vůbec ten pocit, že to s tebou chce sdílet, protože to je dítě tvoje a jeho a ne jen tvoje... fakt mě to úplně vyrazilo dech, že řekl, že tam nepůjde. Přijde mi to hrozně sobecký :-(

O tomhle by si měl chlap rozhodnout sám, když nechce, nechce, měla bys jeho rozhodnuí respektovat...

Taj já jsem mýho manžela k porodu taky nedostala, prostě tam nechtěl a hotovo. Ale nakonec jsem byla ráda, že tam nebyl, protože jsem tam vyváděla jak blázen, nebyl by mi tam nic platný. :a:

Ten můj taky k porodu nechce, prý nemusí být u všeho, pěkně děkuju, být u početí se mu nepříčilo. To umí každej, přijít druhý den a pochovat si umyté mimino, že jo. Tlačit ho do toho taky nechci, ale absolutně si neumim představit, že tam nebude :(

no tak to nevím...můj u 1porodu byl a ted už jít nechce,takže to budu muset zvládnout sama!ale uvidíme třeba až mě tam poveze tak u mě zůstane,ale nutit ho nebudu.to ani nejde ještě víc by se zatvrdil že nepůjde...tak mu dej čas,a kdy máš TP?