Jak na ukńourané 2,5 leté dítě?

Naše bude mít v lednu 3 roky, ukňouraná je taky dost a vztekací. Od 5.12. stačí jen říct čert a je hned hodná.

Myslím, že tohle je o temperamentu a ten prostě nezměníme... Každý máme jinou náturu a u takhle malého dítěte to jde těžko korigovat - až bude starší a v dospělosti s tím může začít sám/sama pracovat - to už je něco jiného. Takhle - asi využívat toho, co víš, že zabírá - takže všude se psem nebo jinými dětmi:-) Mám o rok starší malou a taky často fňuká, no a pokud v danou chvíli nereaguji s pochopením, stává se z ní malý nervák, co sebou mrskne na zem a řve - to je lahůdka. Naštěstí už vím, jak tomu aspoň někdy předcházet - že na ni zabírá to, když jí začnu něco vykládat - nejlíp si začnu vymýšlet nějakou pohádku - třeba o jedné holčičce, co nechtěla chodit a normálně se jí nohy proměnily v dřevíčka...... - prostě krávoviny, ale hodně používat přímou řeč a dramatizovat:-)
S věkem se to ale bude lepšit, uvidíš ;)

ahoj, no asi ti neporadím :-(. Ondra má takovou dost zvláštní povahu. Dlouho měl hysterické záchvaty plné vzteku a vzdoru. Ty potom přešli v pláč při věcech které mu nešli a justy.
Když jsme jeli a jedeme někam na výlet, tak je protivnej, ukňuranej a takovej i steklej. Dělá naschvály a přijde mi, že nám chce den zkazit :-(. Už jsme se naučili na něj nereagovat. Necháváme ho být. Vůbec nepoukazujeme nato, jak se zrovna chová ale bavíme se s ním jako kdyby byl naprosto v pohodě. Ze začátku mi to moc nešlo a opravdu mi výlety kazil. Ale časem jsem pochopila že když vydržíme tak on najednou obrátí a je naprosto v pohodě. Netuším čím tohle je způsobeno. Ondrovi je 6,5 a zatím se na tomto nic nezměnilo. Občas mi přijde že je to i horší :-(.
Markétka je pravej opak. Na vše se těší a ze všeho je strašně nadšená. Takže mi když někam jedeme tak máme jednoho bubáka a jednu nadšenou treperendu :s: :00:

synek to taky dělá, hodně si tím vynucuje pozornost po nazození mladší sestřičky, nejvíc pomáhá, když se tvářím, že kňourání neslyším a když ho zahrnu absolutní pozorností v okamžicích, kdy nekňourá. Ale náročný to teda je

Ahoj, chce to s ní více trpělivosti, vím, že to je na bednu,ale nic jiného nepomáhá, já mám zase vztekací dítě - věř, že když ji chytne vztek, tak se jí moc vysvětlovat nedá :00: Když jí dám na zadek, taky to nepomůže. Ale snažím se to eliminovat, když už vím, u čeho se bude vztekat, tak jí to pěkně vysvětlit, proč to bude takhle nebo takhle. Rozhodně jí neříkej, že ji nechceš, že jí někde necháš! Musiš jí dávat naopak najevo, že ji máš ráda, když je hodná tak nešetřit pochvalou - stačí slovně - "ty jsi šikovná protože jsi pěkně papala, nebo vidíš, jak jsi hodná, když nekňouráš" Přeju ti pevné nervy, :a:

promiň, neporadím, jen si chci taky přečíst rady...
Moje dcera naopak od jakživa spíš hyperaktivka veselá, odvážná, optimistická, neposedná spíše se vztekající divoška. Začla jsem ji dávat 2x týdně do miniškoly na 3h, a začla mi nedávno s tímhle kňouráním a často doprovází i falešným pláčem, asi to tam od nějakých dětí odkoukala a taky si s tím nevím moc rady a leze mi to na nervy.