Jak jste na tom s kamarádkami?

10.08.2012

Ahoj holky.

Jak jste na tom s kamarádkami? Já mám 3 nej kamarádky, a i když za posledních pár let jsme se s tou jednou docela odcizily, pořád jsem ji brala jako jednu z nej.

V sobotu byla u nás zábava, tak jsem jí psala, jestli přijede - neodpověděla. Pak se tam najednou zjevila, a že se mnou musí mluvit, a že mě nenávidí, že jsem se hrozně změnila, že už se mnou nic není, nechci se bavit, že jsem přestala kouřit :? :s: ,....
No já nejdřív koukala jak puk a pak jsem se smála a snažila se jí vysvětlit, že kdykoliv jsme někde za poslední rok byly, tak se všichni bavili, jen ona ne a že po třech pivech přijde s tématem výchova dětí (ona je benevolentní, já ta přísná) a začne se do mě navážet, že dám malé na zadek, že na ni zakřičím, a že to tak dělala i moje mamka, a že mě to fakt nebaví poslouchat, že se chci bavit a ne poslouchat buzeraci. Na to mi odpověděla, že si vůbec nepamatuje, že bysme tohle někdy vůbec probíraly :? . Ale že já jsem každopádně ta, co pokazila to naše přátelství, jak jsem se změnila, a že když přijede k nám na vesnici, tak nás najde sedět s kámoškou na pokecu v hospodě, a že to není život, že to tam stojí za nic (jako dítko školou povinné a i v době pubertální nebyl víkend, kdy by tam chyběla...)
Takže jsem jí na to odpověděla, že já se teda bavím (a pokud vím, tak i spolu s ostatníma našima spol.známýma se vždycky dobře pobavíme), a že pokud se chce bavit v nějakým nobl šantánu ve městě do rána, ať si jede tam a nechá nás tam kde jsme....Na to konto se otočila a odešla si všem na mě stěžovat.....

Nic nechala jsem to být, ani jsem jí nevolala, a dnes mi vypisovala na FB - jestli jsem si z toho vzala ponaučení, a že semnou nic není, že to všechno myslela vážně,...Takže jsem jí zase jednou větou objasnila to, že se s přátelama bavím pořád stejně, jen ona ne, tak je problém asi jinde - hned se odpojila...

Pravdou je, že jsme si poslední dobou už tolik nerozuměly, ani se nevídaly tolik, kolik by si přátelství dvou nej zasloužilo, ale já si myslela, že takhle plyne život, že prostě i když člověk nemá čas se s někým vídat a vědět o svém životě do minuty všechno, tak se v podstatě pořád nic nemění, resp.že se to neřeší takhle, ale asi jsem se dost zmýlila.... Taky je fakt, že mě to až tak bolestivě nezasáhlo, jako kdyby na mě tohle vybalila jiná kamarádka, ale fakt jsem se (naivně) domnívala, že ve 33letech po dvou dětech budem s úsměvem na tváři (nad pivem, nebo dvojkou vína) vzpomínat na naše akce z mládí - lásky, mejdany, pařící víkendy, dovolenou - a občas (ale fakt jen občas, páč já se po tahu léčím i 3 dny ;-)) se tomu mládí budem snažit přiblížit (protože to naše společné mládí bylo super ;-)). Bohužel, pro někoho je to asi málo.....

Kliknutím vložíte smajlíky:

nevím,brala bych to tak,že kamarádky přicházejí a odcházejí s tím,jak se měníme anebo se mění ony... jestli vám vzájemný vztah už nevyhovuje,tak asi bude pro obě strany lepší ho ukončit... prostě to nechat tak nějak vyšumět a uvidíš,třeba zjistíš,že ti bude chybět nakonec :) já mám okruh stálých kamarádek a je pravdou,že jsme si pořídily děti v tak nějak podobném čase,takže tam se stýkáme s těmi dětmi (i když rozdíly na výchovu jsou taky,ale nemám potřebu to někomu cpát,ať si každý vychovává své dítě jak sám uzná za vhodné) a s těmi,co děti nemají se dál moc nestýkáme... Pár se mi jich bohužel odstěhovalo,takže tam už je to spíš o mailech občas,na nic jiného moc není čas,jiné zůstaly a nové přibývají,většinou ty s dětmi :) taky mě jedna ztráta kamarádky mrzí,hlavně kvůli dětem,protože ty si docela rozuměli,ale fakt to dál nešlo,nejdřív jsem věčně poslouchala jak náš Luky umí tohle a tohle a její neumí nic,pak už to přišlo tak daleko,že jsme měli lepší zuby,lepší vlasy,nakonec vlastně i lepší život :00: :00: a skončilo to na tom,že její dítě nakonec bylo to nejlepší,Tomík sem a Tomík tam a to už na mě bylo vážně moc :s: ale co,Luky si našel jiný kamarády,takže mě to nakonec vůbec nemrzí :)

In reply to by lucininenka

Ahoj. Já to právě tak beru, říkala jsem si, že nám to tak nějak vyšumělo, ale že se to prostě stává, a že když se třeba jednou za čas někde potkáme, tak si dáme štamprdličku, zavzpomínáme a bude to fajn. Zarazila mě hlavně ta její reakce a nesmyslný argumenty ;-).

Rozdíly ve výchově řeší neustále ona, a že se snaží ve 33 letech navázat na našich 20 :? :n: . Nevyčítám jí to, jen jí nestačím. Nikdy jsem jí nevyčetla, že jde někam s někým jiným. Vím, že by mě to tam nebavilo, tak když si našla na takovýhle akce někoho jinýho...Joo, klidně, nikde není psáno, že musí "nej"kamarádky trávit veškerý čas spolu.

Mě chybět ani nebude, opravdu jsme se poslední dobou moc nestýkaly a nerozuměly si, spíš si myslím, že to bude naopak a počítám s tím, že za nějakej čas přijde sama. A když ne, tak se svět nezboří. :a:

Kamarádctví přeci není o tom pařit někde ve měste, chodit spolu na cigárka atd... já až v krizi poznala pravé přátele a mohu říct, že mám 4 kamarádky, na které se mohu spolehnout a které mi nevyčítají, že na ně nemám čas. Ani jedna ještě dítko nemá a přesto nemají potřebu někde "řádit" ale stačí posezení doma u vínka, nebo společná procházka. Vidíme se v průměru jednou za měsíc, páč ten čas opravdu neni, ale pak to stojí za to :) jedna je ze základky, dvě ze střední a jednu jsem poznala přes manžela. Vím že kdyby se mi cokoliv stalo, oni by byly v cukuletu u mě. Je mi 22 let, mám dvě děti a rozhodně mě netrápí, že nechodím každý pátek balit kluky na diskárnu :D

In reply to by HanickaF15

Ano, tak to vidím i já. Je fajn jít si občas zatancovat, nebo se nějak odreagovat, ale určitě to není ta hlavní náplň přátelství :h: .
Všechny moje kamarádky měly děti dřív než já, všechny jejich děti miluju a myslím, že i ony mě. Hlavně ten nejstarší klučina - to nám bylo s kámoškou 20 a vymýšlely jsme mu různé výlety, hry,.. Člověk měl čas, elán, žádné povinnosti krom zaměstnání. A určitě jsem nikoho neopustila jen proto, že má děti, nebo přestal kouřit...Jasně, nešlo to už, že by se mnou každej týden vymetaly zábavy, ale zase to bylo o to lepší, když jsme šly jednou do měsíce někam :one: .

Nevím, ta kámoška je snad ještě horší, akčnější, než ve 20 a já fakt tomu jejímu tempu nestačím a ani ji nechci stíhat :n: .

moje nej kamarádka žije dlouhodobě v zahraničí a i když poměrně často jezdí do ČR, vídáme se opravdu velmi výjimečně. Ona tu vždycky potřebuje za pár dnů stihnout milión věcí, než zase odjede, a můj denní režim s teď už dvěma dětmi se s tím jen málo kdy dá sladit. Ale když už se sejdeme, pořád si rozumíme, i když můj život je o rodině a její spíš "staromládenecký". S pár dalšími dobrými kamarádkami jsem se spíš přestala vídat, když jsme si pořídily děti, když už nějaký sraz naplánujeme, většinou některé dítko onemocní, tak se nikdy nevidíme všechny, jak bychom chtěly, a taky si moc nepokecáme, protože pořád hlídáme ty dětičky. Na druhé straně jsem ale díky dětem jedno staré přátelství oprášila, léta jsme se neviděly, jednoho dne jsme se náhodou potkaly na pískovišti, zjistily jsme, že bydlíme tři paneláky daleko a že máme stejně starý děti, začaly jsme se tam scházet, kdykoli to jde.

In reply to by ha.nka

Taky mám jednu v cizině, ta přijede jednou za rok a stává se vyjímečně, že by se za mnou nestavila. A to sama děti nemá a asi ani mít nebude (je to taková dámička ;-)).

My jsme se taky hodně stmelily s holkama, co mají podobně staré děti, a dřív jsme se třeba nemusely. Nebo teď i se sousedama z baráku se dost scházíme. A je to fajn.

Já mám pocit, že už jsme si ani nepokecaly........Neustále si stěžovala na chlapa, nebo mi vyčítala výchovu, nebo se chlubila, jak je dobrá, že musí vyjít s tolika a tolika penězi :00: . A takový ty běžný věci, jako co dělá tahle, nebo tenhle, to už šlo bokem.. :a:

In reply to by Jita86

Jo, já mám taky ten pocit, hlavně když na mě v sobotu vybalila jako argumet proč mě nemá ráda, to, že už ani nekouřím :s: . Tak to jsem se smíchy za břicho popadala :s: :s: :s: . Nevím, já bych kámošku podporovala ve všem pozitivním, pro co se rozhodne, o tom podle mě to kamarádství je.... :a:

ahojky :a:
ja uz jsem se co se tyce kamaradek uzavrela totalne do sebe a vim ze jediny komu mohu ted opravdu verit je partner.
Je mi teprve 22let a s pritelem čekame miminko. Jedna holcina co jsme spolu chodily do tridy proste v zadnem pripade nemuze prekousnout to ze mam chlapa ktery me opravdu hooodne rozmazluje nemuzu si na nej vubec stezovat. Ona mi proste zavidi coz jsem poznala uz pri nasi posledni schuzce ze mame krasny byt v Praze a že cekame to miminko a celkove rave i jeho.
Ona ma proste tak hroznou povahu a dokaze si natahnout vsechny k sobe ze mi to

prijde az divny jak jsou lidi blbi:( ale nejvic me stve jakym zpusobem to ona vzdycky delala treba jsem byla nemocna tak si zacla vymyslet ze to neni pravda ze mi nic neni ikdyz jsem mela papir od lekare. Pak proste potrebovala byt tak zajimava ze mi na moji fotku v satech napsala ze na te posteli klecim jak kurva a nutila vsechny ostatni aby mi tam pak neco pripisovali pritom kazdej normalni mi napsal ze ta fotka je normalni ze jsem oblecena a ze mi to slusi. Proste kamaradka na dve veci ted se zase posttarala abych mela v Ji proste peklo. Já uz jsem tak stastna ze ta skola uz neni a ze uz ji nikdy neuvidim aj ty jeji nanynky.
Omlouvam se ze jsem se tak rozepsala proste jsem se potrebovala vykecat a to to neni uplne cele o ni :/ ted se kvuli ni nervovat nebudu sejne uz ji nikdy neuvidim kdyz bydli 130km ode me :))
v tvem pripade mi to prijde stejne taky bych si myslela ze proste jen zavidi :)

In reply to by Ergi

Je to smutné, když člověk až po pár letech zjistí, co je ten druhý vlastně zač. V podstatě je to jako v partnerském vztahu.

Já ji neřeším, nestačím jejímu tempu, tak ať si jde, u mě má pořád dvířka otevřené (ovšem musí si odpustit ty blbý kecy, což u ní půjde docela těžko, takže ty dvířka se brzy zavřou úplně..) :a:

Ahoj tak to teda fakt nechapu, co chce jako ve 33letech delat??? Ozrat se, balit frajery, ja fakt nevim co ji nestaci, vzdyt to neni pubertacka, napada me spis, jestli v tom nehraje roli nejaka zavist vuci tobe? Nebavi se s tebou lidi vic nez s ni? Ja mela (mam), take asi 3 nej kamosky, ale bohuzel s detma to nejak vsechno vyprcha, uz nemame tolik casu se schazet....deti to proste casto nedovoli....kdyz se sejdeme, tak je to moc prijemny, vzpominame, dame vinko, nekdy si postezujem, no co jineho taky ze? Ale driv to asi bylo lepsi, byla to pohoda, bezstarostnost (myslim to kdyz jsme nekam vyrazily), zivot se posunul dal, jsme starsi......takzr tancovat u tyce fakt nebudem.......

In reply to by maccina

Právě taky z ní mám pocit, že chce navázat na nemožné, ale dvacet už nám dávno bylo....

Závist, to asi ani ne, spíš bych za ni dřív dejchala, byly jsme dvojka, všude spolu a vlastně většina akcí byla v její režii (i když to bylo super) a dnes už se chci bavit tak jak chci já a ne někdo jinej..... Taky mám pocit, že si toho přátelství ani tolik nevážila, a najednou asi vidí, že už není ta moje TOP, protože už je asi víc věcí, co nás rozděluje (odlišná výchova, partner, nakonec i vzdělání,...), tak se snaží ještě kopat...

Ona byla zvyklá, že jsem jí ve většině věcí vyhověla a přizpůsobila, a dneska už mám jinou hlavu (o dost), takže ji asi štve to, že už nademnou nemá tu moc.....

In reply to by Barče

No jasne starne s stava se z ni protivna zenska....(i kdyz ve 33letech je to teda brzy....), mozna ji stve ze uz neni ona ten tahoun vsech akci, ale jestli te takto otravuje, tak bych ji asi moc neresila, mas jeste preci jine kamosky...

In reply to by maccina

Nee, neřeším ji, ani mě to nějak extra nebolí, jen jsem si prostě myslela, že se občas sejdeme na kafe a pokafráme, zavspomínáme, ale asi je jí to málo....
Já se jí fakt v tu sobotu smála, a když mi dnes napsala, jestli jsem moc naštvaná, tak jsem se smála ještě víc. Opravdu nám to neklape delší dobu, začalo to asi tou výchovou, a pak se na to nabalujou další kapky - jako vytahování se před ostatníma (u toho mě napadaj věty "Tohle přeci nikdy nedělala, nebo jsem to tenkrát neslyšela??") a hlavně, co mě začalo poslední dobou děsně vytáčet je to, že si neumí dát věci do souvislostí. Prostě nepřemýšlí. Takže mi např. zavolala - Hele, nepůjdem si 14.sednout? A já, no to těžko, od 13.do 18. jsme pryč. Ona na to - Aha, tak že bysme šly 15???. A nad takový prkotiny jsem se dřív povznášela, a dneska, jak se nabalily k těm dalším věcem, vrrrrrrrrr.....;-).

In reply to by Barče

To je jak muj 5lety synek, tomu reknes dnes nanuka nekoupime a za 5min. se pta koupime zmrzku?..........je a jeste poslouchat kecy ohledne vychovy, toho mam dost od mamy a ted uz i tchanovcu.........jeste, aby me buzerovala kamoska, to fakt nee

In reply to by maccina

Jo přesně tak - člověk má toho hlídání, opravování a buzerování od rádoby zkušenějších, za celý dny plný zuby a když to pak máš ještě poslouchat od kámošky...
Však jsem jí kolikrát říkala, že bude "super tchýně", jestli tak bude snaše vykládat, jak má dávat dítko do 3 let po obědě spát, co má dávat jíst, ...
Když někam jdu, chci se bavit a ne poslouchat kecy a navážení se do mě....

Nedávno jsem jí to oplatila - neřídím, bojím se řídit a docela i jezdit autem. A ona je zase super šoférka. Takže pořád poslouchám, proč neřídím, že je to jednoduchý, nic na tom není, atd....Tak jsem jí nedávno odpověděla, že potom nechápu, proč si nedodělala školu (odešla ze školy, nemá ani výuční list), když je to tak jednoduchý... Jen zalapala po dechu. Nebyla a hlavně ode mě není zvyklá na oponování.....

Nic, jdu asi do hajan, dobrou!! A díky za pokec :a:

Těhotenská kalkulačka

Lunární kalendář pro určení pohlaví dítěte

Uživatelky s nejvíce příspěvky

Vaše fotografie

nevim
Můžu to brát jako pozitivní?
Adopce

Ovulační kalkulačka