Jak jsme se klubali my :o)

20.10.2010

Tak i já jsem se konečně dostala k tomu, abych Vám konečně napsala, jak to probíhalo u nás :o) Měli jsme jeden termín 27.9., dr. mě strašil už 3 týdny dopředu, že porodím a nakonec jsem 5 dní přenášela :o) Nejkrásnější na tom asi je, že jsem si přála, aby se malej narodil 2. 10. 2010 a ono se mi to opravdu splnilo :O))))
30. 9. Den před porodem jsem se v noci probudila a cítila jsem kontrakce, začala jsem to sledovat a zjistila jsem, že jsou pravidelně po 10 minutách. Čekala jsem tři hodiny, ale kontrakce nezesilovali ani nezeslabovali, prostě pořád po 10 min., vzbudila jsem manžela, že se asi něco děje, ale nejsem si jistá, že si radši ještě vlezu do sprchy, říká se, že poslíčci zmizí a oni to byli opravdu poslíčci a tím to ve tři ráno skončilo.
1. 10. se nic nedělo, normální den jako každý jiný. Akorát jsme se s manželem rozhodli, že odpoledne vyrazíme na houby. (asi si myslím, že to pomohlo) Takových hub jsme snad ještě neviděla a tolik dřepů, co jsem nadělala taky ne :O) V 17 hodin jsme přijeli, do 18 hodin krájeli a pak jsme jeli na návštěvu tam jsme byli do půl jedný do rána a ještě jsme si z toho dělali srandu, že zítra je ten můj datum a nic...
2. 10 o půl jedný v noci jsme dorazili domů, řekla jsem manželovi, že si zejtra a pozejtří pořádně odpočinu, protože v pondělí jsme měli jít na vyvolání... V jednu v noci ještě popadali sklenice z regálu, tak jsem vstala a šla uklízet střepy.
Potom jsem usnula a v 1. 53 hod cítím, že mě praskla voda... Naivně jsem si myslela, že když praskne voda, tak vyteče celá a pak pojedem (až v nemocnici mi řekli, že odtéká až do porodu :o))) Šla jsem na záchod, do sprchy, plodovka pořád odtékala a najdenou jsem začala cítit bolesti a zjistila jsem, že jsou po 5 minutách. Tak jsme s manžílkem vyrazili do porodnice. ¨
Ve 3.00 jsme dorazili, klasika moč, krev, monitor, bolesti už po 3 minutách. Manžela pustili rovnou na porodní sál
Ve 4-00 došla jsme na porodní sál, klistýr - nedokázala jsem ho udržet ani 3 minuty. Bolesti po třech minutách. Nebyla jsem schopná sedět na balonu, to mi přišlo ještě horší. Zjistila jsem, že nejlíp mi je asi na záchodě, takže kontrakci na záchodě a pak jsem se šla projít. Občas sem ji prostála opřená o postel. Manžel celou dobu se mnou, byl z toho celej pryč... já ostatně taky... věděla jsem, že to bude bolet, ale tak????
5.00 potom jsem si dala sprchu, tam by se mi relativně ulevilo, ale bolesti už byli tak po 1 -2 minutách a cítila jsem, jak se malej tlačí dolů. Velezla jsem ze sprchy a šla k posteli a říkám, že už se to fakt nedá vydržet, že bolesti jsou snad furt... a najednou jsem se přistihla jak říkám manželovi, aby rychle došel pro někoho, že už musím tlačit. Manžel vystřelil, přivedl sestřičku (ta mi to moc nevěřila), podívala se a mazala pro doktorku (takovou mladou, hodnou, sympatickou)
5. 30 Mohla jsem jít na kozu a tlačit. Trvalo to půl hodiny. malej byl hodně vysoko Jedna sestřička mě mačkala břicho. Podporovali krásně, povzbuzovali, manžel držel hlavu, ale přišlo mě to nekonečný. Už jsem ani nevěděla, kdy mám kontrakci a kdy ji nemám... Pak už jen vím, jak se na sebe dr. koukla se sestřičkou a v kontrakci mě nastřihla a to už byl malej venku hned.
5.57 Adámka mi dali na břicho. Úleva obrovská, slzičky já i manžel, placenta ani nevím, že šla ven... krásný... Manžel odešel s malým na vážení a měření, viděla jsem na ně a mě začalo šití... Nejdřív zašívala ta mladá doktorka, ale nebyla si jistá, tak zavolala primáře a to se mi pak zdálo o čertech, ten moc jemnej nebyl... Šili mě hodinu a zdálo se mi to delší než porod. Potom jsme si šli lehnout a malýho mě dali přisát, vůbec se mu nechtělo :o(( ale ted už mu to jde krásně :)

Potom sprcha, snídaně a odchod na pokoj k dalším maminkám. V nemocnici jsme si pobyli týden, protože Adámek dostal žloutenku. Řekli nám to už rovnou po porodu, že s tím máme počítat, protože se narodil a měl na celém obličeji velikou modřinu. Cestou ven si taky zlomil klíční kost. Holt start do života nic moc. :( Teď jsme doma už 11 dní a já se konečně začínám aklimatizovat a vzpomatovávat. Malej je naše sluníčko veliký a milovaný. Před týdnem dostal ke všemu ještě rýmu, takže bojujeme i s tím. Pro mě je všechno nový, snažím se seč mi síly stačí, ale strašně bojuju s nedostatkem spánku, ale to asi každá maminka.

Tak abych to shrnula. Měla jsem hodně rychlej porod od 2 hodin v noci, kdy mě praskla voda až po 6 hodinu ranní, kdy se malej narodil. Takže se vším všudy 4 hodiny, což je krásný, ale i to mě stačilo :) Malej vážil 3850g a měřil 52 cm, takže docela kus chlapa. Teď po čtrnácti dnech vážíme 3990g a hezky rosteme. :s:
Děkuju, kdo to dočetl až sem. Je to prostě zázrak, když se dítě narodí... Všem přeju taky rychlý porod a hodná miminka!!! :) Porodu se nebojte, ono to fakt nemá cenu. Neříkám, že to nebolí, bolí ale ono se to prostě nechá vydržet a nějak ty naše prdelky na svět musejí... :€s€:

Těhotenská kalkulačka

Lunární kalendář pro určení pohlaví dítěte

Uživatelky s nejvíce příspěvky