Jak jsem se málem pomátla snažením

Rok snažení, rok trápení

Docházela mi antikoncepce a neměla jsem čas dojet si domů (Asi 150km) pro novou. Oznámila jsem příteli, s kterým jsem bydlela asi půl roku, že si bude muset zase dávat pozor. Nechtělo se mu. Během několika dnů, či týdnů mi řekl, ať si pro antikoncepci nechodím, že by mu dítě nevadilo. Že mě miluje a byl by rád, kdybych mohla být matkou jeho prvorozeného. Že to necháme na přírodě. (samozřejmě to tak neřekl, ale vyznělo to tak) Vyříkali a spočítali si finance. S odřenýma ušima, ale zvládli bychom to.

První měsíc jsem se seznamovala s bazální teplotou, čípkem, hlenovou metodou, léky vhodnými a nevhodnými.. Netrefili jsme se, protože ovu se mi hodně zpozdila a já jí ještě neuměla poznat. A k tomu moje luteální fáze byla proklatě krátká.
Zato druhý měsíc jsem proseděla u netu a zkoumala každé píchnutí a sledovala STM a prodloužení luteálky.
Třetí měsíc jsem se modlila, aby moje pocity byli jiné, tzv. těhotenské. Byli, ale ne pro těhu. Byli vsugerované.
Čtvrtý měsíc jsem zkoumala, jak si plodnost zlepšit a jestli je graf jiný, než předchozí 3 před menses. Vsugerované těhu příznaky se mi nevyhli. Spotřeba těhotenských testů roste.
Pátý měsíc jsem odhodila první cyklus a začala porovnávat „jen“ ty tři. Seznámila jsem se s snažilkami na netu a začala otravovat partnera plodnými a neplodnými dny. Nedalo se to v sobě držet.
Šestý jsem mu vyčítala a on hledal chyby na mě (ne pro plodnost) a když pochopil, co se děje, navrhl spermiogram.
Sedmý šel na spermiogram. Nic moc výsledek, ale ne úplně marný. Hádky. Popíjení.
Osmý jsem začala pít naplno. Při menses, před ovu..pár dní po ovu, protože to se ještě určitě neuhnízdilo.. On se taky nevzdal ničeho, co mu snižuje plodnost!! Už jsem byla namol 3x týdně. Mezitím mě požádal o ruku. Jenže já se tvářila nešťastně dál a byla protivná.. Hádky. Byli mi ukradený. Stálé hádky. Kvůli všemu. Všechno mi bylo ukradený dál. Čím víc na mě křičel, tím víc jsem se zavírala. Před začátkem devátého měsíce mi řekl, ať přestanu pít, protože jsem čím dál víc nesnesitelná. Že už ne jenom při menses, ale pořád. Měl pravdu.
Desátý měsíc probíhá. Pohádali jsme se už 2x. A mě to cvaklo teprve teď! Já se úplně změnila! Zapomněla jsem s ním trávit čas jeho způsobem, zapomněla jsem na jeho koníčky! Já na něj zapomněla! Kde vlastně byl poslední měsíce? Stal se inseminátorem! To byl jeho celý úkol! A hladítorem! (Ten, co mi říká, jak jsem bezva a tedy tím, který mi dělá dobře hlavně na duši! Tím, co mě hladí..) A když nehladil, kašlala jsem na něj.
Tento měsíc jsme se do ovulace úplně netrefili, protože jsme řešili úplně jiné věci! Ale věřte, že mi to nevadí. Lepší přijít o ovulaci, než o partnera, o lásku.

Ženský, prosím Vás, nepropadejte tomu! Zajímejte se, čtěte, doufejte, ale nezapomínejte na své nejbližší! Poplakejte si, dejte si panáka, ale neodhánějte toho, kdo Vás tak miluje! On je tu pro Vás, tak buďte vy pro něj! Nejste jen vy! Jste dva! Nikdo jiný Vám nepomůže! Víte, že když se začnete starat o to, co potřebuje ten druhý, budete najednou naplněnější a spokojenější a přestanete myslet jen na to, že to nejde???

Rada typu: Nemysli na to! Je hrozná a snadno se vyslovuje na vaší adresu. Téhle větě něco chybí. Dodatek: Nemysli na početí, mysli na toho, kdo s tebou počítá (počíná??).

P.S.: Ale rozhodně kontryhelový čaj, čaj na neplodnost, prstíčková metoda, zvednutý zadeček atd. rady a porady si stále zachovávejte, jen si to nenechávejte přerůst přes hlavu, jako se to povedlo mě! Doufám, že se to příteli povedlo a tím, že zakřičel: JÁ JSEM TADY, VNÍMÁŠ MĚ JEŠTĚ?? A dostal mě z věčného fňukání a flákání!

Vyšlo na www.rodina.cz