Hospitalizace v dětské nemocnici v Brně

Tak to jsou dobrý zprávičky, tak ať už je všechno jen a jen dobrý :kytka:

Od narození má hemangiom pod pažičkou, který začal zlobit...praská, mokvá...takže na kožní na léčbu + vyšetření vnitřních orgánů, jestli hemangiom není i tam. Takže při vyšetření v tunelu bude pod narkózou bobulka moje malá :-(
Mám z toho pobytu strach, tak sháním nějaké informace a nejlépe od toho, kdo už tam byl...

Bobek,fakt,ten svět je kolikrát nespravedlivý. Můj kluk byl pod narkózou v roce,měl cystu na horním měkkém patře,tak jsme byli na zákroku,ale tam jsme šli hned ten den domů,jinak jsem s ním byla v nemocnici delší dobu,když měl virový zápal plic a taky hned po narození,protože se starší narodil maličký,tak jsme čekali,až nám trošku povyroste. Nemocnici ne třeba závidět,to ti povím,každopádně si nenechej nic líbit a musíš si všechno vykřičet,jinak podle mých zkušeností,se k vám budou chovat jako ke kusu hadru.

Starší byl už v 6ti týdnech s tříselnou kýlou a zvládl to všechno na jedničku (půl hodinky po operaci už jsme kojili, bez teplot). Byl malinkej a nějak si to tak neuvědomoval. V tom roce to musí být mnohem horší. Viděla jsem tam na "probouzecím" pokoji (nebo jak to nazvat) starší děti a jakej s tím měli problém... :( .
Přesně tak jak píšeš. Máma se musí kvůli dětem naučit kopat kolem sebe a nenechat si nic líbit. Je to smutný, ale mnohdy je to tak !!!

Tak Páťa byl taky naštěstí v pohodě,akorát jsem pomalu umírala,když mi ho vezli na pokoj,jak jsem ho viděla,ale vzal to úplně suprově,ani neblinkal,nic,probudil se,spapal půlku přesnídávky a šli jsme po pár hodinách domů. Ale ostatní na tom pokoji,to byl děs,zvraceli a i krev,někteří se po prášku před narkózou úplně pomátli a plazili se pod postelama,Páťa to celé víceméně prospal. Já jsem si už v nemocnici zažila fakt dost,po porodu staršího se mi zablokovala díky rehabilitační sestře záda a nikdo mi nechtěl pomoct,nakonec přišel manža na návštěvu,tak tam udělal takový vítr,že přišla za mnou na pokoj neuroložka,záda mi obstříkala a byl jakžtakž klid,ale stejně si vyřval i to,že chce být se mnou až do doby,než usnu a šel domů nějak o půl deváté večer i přes přikázané návštěvní hodiny,člověk se tam nesmí nechat oblbnout jejich příkazy a nařízeními,oni jsou tu pro nás,takže tak to má taky vypadat. A člověk tam není jako ve vězení,ale je v nemocnici,kterou si vlastně platí.

Já teda byla v nemocnici jen 3x rodit :-) a mám na to jen ty nejlepší vzpomínky. Nemocnice Kyjov je k maminkám vstřícná. Jenže to se jednalo o mě, člověk vydrží vše...ale když se jedná o Tvé dítě...je to bezmoc:-(

No právě,to je to nejhorší,prostě musíš své dítko chránit a pro něj si vykřičet jen to nejlepší. Já zatím rodila 2 x a poprvé v takové odporné porodnici,že jsem z toho měla depky až do dalšího porodu,naštěstí byla druhá nemocnice už lepší,ale přemýšlím,že potřetí půjdu zase do jiné. ;)

Ale jo, říkali mě, že jídlo mě pro malou dají. Mám si vzít jen plínky. Ale prostě si to nedovedu představit, jak to bude fungovat. Doma udělám malé mlíko když potřebuje a je to hned. Tam čekat na sestru...asi by to byl problém, tak mě napadla ta rychlovarka..

Hmm, tak uvidíme :-)

Ty jo,tak takovou nemocnici bych chtěla zažít. Kde jsi to prosím tě byla? Asi ne v ČR,ne? Tak to u nás v Ostravě nehrozí! Tady spíš nadávají,když nemáš úplně vše a něco ti musí půjčit. :00:

Trochu se mi ty pobyty pletou, ale vzpomínám si už. Bylo to v naší malé okresní nemocnici ve Svitavách (pardubický kraj). Nechala jsem si tam všechno dovést a vezla jsem to domů. Bylo mi řečeno, že když bych tam nebyla s ním, museli by mu to taky dávat. Akorát jsem si měla nechat dovést oblíbené hračky na pokoj (synovi bylo něco málo přes rok). Celkově jsem byla s pobytem tam maximálně spokojená. :one:

Ty jo,tak to fakt nechápu,u nás v Ostravě je to šílené,já byla s ročním klukem v nemocnici kvůli virovému zápalu plic a představ si,že nás ubytovali na pokoj (v lednu),kde netěsnily okna a měli tam nastrkané papírové utěrky,aby tam tolik nefoukalo,do toho špína nehorázná,plíseň ve sprchách,po pokoji nám lezly rybenky,fakt humus. No a když se mi tam kluk pozvracel,skoro celý pokoj na podlahu,tak jsem byla za sestrama a ty mi řekly,že si to mám uklidit sama a ani hadr nemají,tak ať to stáhnu papírovýma kapesníkama,které jsem si dovezla. Jinak my jsme museli mít teda všechno svoje,jen jídlo nám dávali,ale co ti budu povídat,jíst se to nedalo,tak nám manža vozil.

jom tak tto ti teda závidím. Já byla s malou, když jí byl rok v Praze na Vinohradech na plastice jsme ležely a jí tam nedali ani jídlo. Jsem jí musela dát od sebe. Nějak to blbě napsali a měla smůlu. jsem ji ještě kojila , tak jsme to dali nějak dohromady. Jinak teda jsem musela mít všehno s sebou. a ještě mi tam, pak nadali, že je po operaci, tak s ní mám být na pokoji. Jenže chtěla za dětma. Tak jsem s ní byla na chodbě a prý až spadne a něco si udělá. Pitomý, však by to byla moje chyba. No asi jsem ji měla přivázat do postle. No abych nekřivdilal, pyžamo dostala jejich. ale bylo ji trochu přivětší.