holky, vy co máte rodinu daleko, jak to řešíte?
Ahojky holky, tak to zas nějak na mě padlo, nějak to že nemáme nikoho blízko, prostě to že kluci nemají babičku na rozmazlovaní a ani tetu a prostě nikoho a celé dny bu´dto čumí na můj zadek nebo polovičky, když přijde domů. To víte, že se s nimi snažím hrát, učit je, chodit ven, zkrátka zabavit, ale pak přijdu pro staršího do školky, chodí první rok a ten tam tak sedí a kouká jak babi nebo děda oblékají toho nebo onoho a jen tak sedí a kouká a já mu to nedokažu vyvětlit, že on nikoho takového nemá. ví že tam někde je nějaký děda,ale tomu je 70let a přijede jednou za půl roku, takže kluky viděl 5x. Jsem ráda, že má te´dka brášku a malej je z bráchy taky štastný,ale prostě nastanou chvíle kdy bych táááááák ráda jela někam , za někym a s děckama aby je někdo chválil, a dal jim tu tyčinku třeba a naučil je třeba něco jiného než já a nemam kam :r: . změní se to třeba až začne víc kamarádit s dětmi, nebo ve škole nebo se mám pokusit jim sehnat nějakou babičku nebo tetu nebo tak někoho? - ikdyž toho se celkem bojím, ale je mi líto že josu tak sami, ikdyž vím že mají nás,ale.....potřebovala jsem se vypsat,děkuji
In reply to Koukam kolik je tu lidi co by cifrspionka
Jako malá jsem taky jezdívala z města na vesnici a do teď si na to ráda vzpomenu, bylo to fajn :one: . Je super že mate tu možnost :one: :a:
Já mám svou rodinu 1000km daleko a manželova je za oceánem. Dcerce - 3,5 roku - taky občas chybí babička a chtěla by, aby pro ni přišla do školky nebo s ní šla na hřiště nebo malá na návštěvu k babi. Vždy ji vysvětluji, že jsou hodně daleko.
Máme hodně kamarádek s kterýma se stýkáme a pořád u nás někdo je na návštěvě nebo my jsme u někoho nebo s někým na hřišti. Takže babičky suplujeme takhle. Ale není to ono. Občas mám taky stavy, kdy je mi to líto, ale moc často ne, protože máme opravdu nabitý program a tak ani není čas na takové věci myslet.
In reply to Já mám svou rodinu 1000km by Andrejka80016
Mame známé v Anglii a ti jsou oba dva češi přistěhovalí tam,takže úplně sami, vždy si říkám, že může být hůř,když si na ně vzpomenu,práci mají vybornou, koupili si i dům,ale jsou jen oni a maximálně zaplacená chůva pro dítě, bez známých :O .Je paráda,že tam náš kamarádky - tety :one: , to by mi stačilo :one: ,budu muset na tom zapracovat :one: :a:
In reply to ahoj já mám tchánovce i moje by Arutha
400km to je slušná dálka,to jeden bydlí u Aše a druhý u slovenských hranic,ne? :///: Jojo,jak píšeš,děti se těší, babi s dědou vymyšlí nové věci a děti dělají lotroviny :one: ,máš to opravdu super :one: .Já bych tedy měsíc bez chlapa nevydržela, nějak po pár dnech si vždy chybíme,chlap by nejpíš taky neremcal,ale já bych byla jak bez polovičky :///: :a:
In reply to 400km to je slušná dálka,to by Alaa
400km je jen Praha Ostrava :-D
In reply to by anonymous_stub (neověřeno)
Ahojky, taky jsem bývalá olomučačka z neředína :///: . no u nás je to trošku težší, já tě´d bydlím na vysočině,takže to až tak daleko není,ale bohužel, rodina nemá zájem. Máma mi umřela už dávno a ikdyž mi až tak nechyběla -byla jsem ještě malá - od té doby co mám kluky mi babi a tak někdo na to pochovaní pro ně chybí. Táta se znovu oženil a nová paní nás po pár letech poslala na internát, mě a sestru, a už od 15let jsem doma nebyla a táta je rád, že ma ženu, nedivím se mu,ale nemusel nás až tak odklidit nebo jak to napsat. Takže z mé strany nikdo bohužel , náhradní matka nebo jak to napsat, museli jsme jí říkat příjmením, kluky ani neviděla. No a ze strany polovičky nemají zajem, zastávají názor, že dokud jsou ještě malé, tak že si beztak nic nepamatují a až budou větší tak okolo 10let,tak to bude ten správný čaS na babičku , snažila jsem se jim to vymluvit, ale bezúspěšně, prostě děti těd babi nepotřebují. Má estra je daleko a vídám ji 2X za rok na kafe a jinak tety s stryce nic, jen teda ty na slovensku, ale me deti nemaji rady cestovani, ječí už po pár metrech,takže abych je naskládala a jela, to cesta místo 4hodin trvá 8hodin i déle. ČLověk nehledá utěk od povinnosti, nebo abych je někomu hodila na krk, to ani omylem, ale prostě aby věděli že tam někde je třeba ještě někdo a rádi by za ním jeli a on za něma a tak. A jak jsi se ty ocitla v Praze?teda jestli nevadi že se ptám:-))).Já bych se tam ztratila :s: .Čece fakt to na mě dnes nějak padlo, přitom vím, že to nevyřeším, babi ani tetu nikde nekoupím,ale prostě někdy jsou super dny :r: :00: :a:
In reply to Ahojky, taky jsem bývalá by Alaa
Tak to máš mnohem težší než jsem čekala :r: a vůbec nezávidím. U nás je to přesný opak, všichni syna chtějí vidět, ale nemají čas. Máme s manželem hodně mladé rodiče. Dokonce mám i bratra 9 -ti letého, a mě je za pár dní 27. Takže do práce budou chodit ještě dlouho. Ale já tam můžu dojet kdykoliv chci, v tom mám velikou výhodu. V Praze jsem skončila úplně jednoduše, jako většina maraváků. Manžel dostal pracovní nabídku, tak jsme měli dva týdny na rozmyšlení. A měsíc na přestěhování. :s: Říkala jsem si, že bude všechno jiné, lepší,že Olomouc už znám dlouho. Ale po roce a půl tady mám trochu jiné mínění. Říkala jsem si, že alepsoň zaměstnání to změní. Jenomže mi trvalo dlouho než jsem nějaké našla, a když už jsem ho našla, tak jsem po 4 měsících otěhotněla :) takže jsem skončila opět doma sama...jen s malým. Manžel v práci samozřejmě :) kdybych si alespoň těhu užívala, ale jsem 10tt a mám brutální nevolnosti. Už jsem tu o nich psala. stále nic nezabírá. Ale zpět k tobě. Na tvoji situaci bych se snažila obklopit spoustou kamarádek a každý den něco vymýšlet. Na to je třeba Praha dobrá...
Pokud máš takové pochmurné dny jen jednou za čas snaž si říkat, že to období zase překonáš. Zachvíli začne jaro a bude zase vše veselejší. Pokud máš dvě zdravé děti a hodného muže, máš vyhráno. Nebo zkus babičku na hlídání. Je spousta starých lidí, kteří jsou v situaci, že mají moře lásky ale nemají ji komu předat, protože nemohli mít děti. Takoví by byli za "náhradní" vnoučata rádi. :)
Jsou na to i agentury.
In reply to Tak to máš mnohem težší než by Gecitkka
JUU, tak za prací, možná nás to bude čekat taky, polovička dojíždí každý den 80Km, tak nás nejspíš také čeká rozhodování a nový začátek,snad bude lepsím směrem. Tady bydlime 6let a ikdyž jsem se snažila a i pár známých si našla,tak to v žádném případě nejsou kamarádky v pravém slova smyslu. Je to taky o společných zájmech,bez hlídání nemúžeš na diskotéky, do hospody, do kina a já nevím kam všude chodí a pak tudíž nemáš moc o čem m,luvit a jsi jaksi bokem dění. Mě to tedy nevadí, na diskotekach a dalsich podobnych akcich jsem si uz pripadala trocha odrostle :s:. Já ráda jsem s dětmi,ikdyž bych jim ráda někdy nabídla i tu možnost za někým někam jet, třeba jako minulý víkend,bylo hnusné počasí a ať jsme dumali jak chtěli,kromě nákupního centra jsme nic nevydumali :00: .
Skrytě závidim mladé rodiče, musí to být super :one: .
No a naštěstí těch pochmurných dní moc nemám, jem si už jaksi zvykla, ono ti ani nic jiného nezbyde,ale někdy to na mě padne,jako třeba dnes :? .Na jaře bude líp, zasadíme s dětmi kytičky,ikdyž mě tedy nic neroste,ale snaha se cení a děti to bude bavit.Pořídila jsem 2 slepičky se 4mi teď už idrostlými kuřátky,tak se starší stará a chodí počítat vejce,máme kočku a psíka a tak aspoň něco se doma a kolem baráčku hýbe,jako žije.bydlíme jinak ve stašném zapadakově, žije zde 500obyvatel a třeba my máme jen jedny stabilni sousedy a ze tří zbylých stran jsou buďto luftáci nebo baráky na prodej. Promiň že píšu tak spřeházeně,ale našemu drobkovi rostou zuby a nemuže pořádně zabrat. :00: :a:
Koukam kolik je tu lidi co pendluji mezi prahou a moravskoslezskym krajem jako my :-D my teda jezdime za babickou 1x mesicne na vikend a kdyz sjou treba ve skole jarni prazdniny tak se tam snazim byt se vsema detma - mam 3 z toho jedno skolou povinne. Jinak v lete tam s detma travim cely mesic. Jsou to manzelovo rodice a je to tam uzasne.