holky netrapte svá mimika vyřvávací (estvillova) metodou

ahoj, máš úplnou pravdu!
Taky jsem to zkoušela n naši malou, jednou, zabralo to asi po třech dnech a fungovalo to možná měsíc, jenže pak se mi z pláče poblinkala a od té doby jsem to už neudělala. Nakonec jsem ji uspávala do 2,5let! :-) ležela jsem s ní, zpívala než usnula, až byla větší a třeba se pořád vrtěla a dělala kraviny, tak když jsem jí nadala, tak mě poslala pryč. Sama se naučila usínat od té doby, co nespí po obědě, večer je tak unavená, že dokáže usnout sama!
Holt, některý děti jsou natolik živý, že se nedokáží samy zklidnit a usnout a tak potřebujou naši pomoc!
A dodávám, že hodně věřím naší dětské dr. a ta estivil.met. fakt nedoporučuje!

tak já se musím přiznat,že jsem nikdy na estvilla nenašla odvahu :) mě to přijde hrozný,na něco jsme si dítě naučili a pak ho vlastně trestáme za naší chybu,kterou chceme rychle odčinit :( přijde mi to hrozný a myslím,že na citlivějších dětech to opravdu může zanechat nepěkné následky :( je pravdou,že by mě nikdy nenpadlo to zkoušet na 4měsíčním miminku,jednak se doporučuje nejdříve od šesti měsíců a jednak si dodnes myslím,že prostě takhle malé mimi nejedná záměrně a když něco potřebuje,tak prostě pláče (i kdyby to byl jen dotyk maminky před usnutím).Zdá se mi to hrozné a možná u některých dětí to má úspěch,ale co jsem tady četla,tak na některé děti je i tahle metoda krátká,takže to nefunguje 100% a právě u vnímavějších dětí si myslím,to může způsobit víc problémů než užitku.Já mám doma 20ti měsíčního chlapečka,kterého uspávám a vůbec mi to nevadí,protože jsou jedny z nejhezčích chvilek za celý den.Krásně se k sobě přitulíme,dáme si pusu a za deset minut v klidu spinká,já odcházím spokojená a malej spokojeně spí.I do budoucna počítám s tím,že budu před spaním číst pohádku a čekat,než usne.proč ne?nechci aby se jednou bál tmy,toho že tam nejsem a nebo toho,že ho nechám samotného,vždy´t mámou jsem jen jednou a jsem tu od toho,abych malému poskytovala pocit bezpečí.Když ten pocit bezpečí potřebuje před usnutím,tak nevidím důvod,proč mu ho nedopřát.je pravda,že to takhle máme asi tak od osmi měsíců,kdy prodělával děsnou separační krizi a už nám to prostě zůstalo.Vždycky jsem se řídila citem a myslím,že to pro něj prostě je lepší než ho nechat řvát za zavřenýma dveřma :( nikdy nevíme co se v dětské hlavičce odehrává a já chci mít jednou spokojené dítko,ne vystresovaného uzlíčka,co se bojí,že máma nepřijde (tím rozhodně neodsuzuju ty,co metodu použili,každá máme svůj rozum a jednáme dle toho,co si myslíme,že je pro dítě nejlepší,já si to o téhle metodě nemyslela a proto jsem jí nezkoušela,když bude druhé dítko jiné,třeba jí vyzkouším,ale malej je citlivej od narození a nebudu si s tím zahrávat :)).

já aplikovala něco podobného jako estvil na 11ti měsících trvalo jen tři dny a ani na poprvé to netrvalo déle jak 20min než usnula. navíc přímo s estivilem nesouhlasím, ten snad říká vydržet 5 min a až pak jít k mimi. já chodila první den pomalu každých 30 sekund, říkat jí tu větu nic se neději mamainka je tady, jen se musíš naučit usínat sama.kdo zkouší u čtyřměsíčního je opravdu krkavčí matka. když roste zub, tak nechat vyřvat nechá opravdu jen krkavčí matka, samota bolesti neuleví...

já nesnášim ty stupidní metody, ted se rozmohlo takovejch metod, že mi z toho jde hlava kolem. Estvilova metoda, probůh co to jako je?Nechat řvát dítě v posteli je už i metoda?Já jsem na tyhle názvy a novodobé výmysly háklivá. Já myslim, že každej by si to měl dělat tak jak on sám cítí a né se řídít jenom internetem, jasně když něco člověk potřebuje důležitého tak ano, ale né tim žít a řídit se všemožnejma článkama.

Ale to určitě nejsi krkavčí matka a probl. by neměl mít určitě.My jsme malou taky museli nechávat vyřvávat,jinak bych ji chovala až do těď(17.měs.)A to ,že ti občas brečí před spaním a jindy usne sám to je normální to ty děti akorát zkoušej mamky,jestli se jim podaří je znovu ukecet a uhoupat ,nebo jiným způsobem usnout a být tam s nimi.Určitě si nic nevyčítej!Jsi moc cilivá.Já jsem teda taky cíťa,ale po tom co jsme si s malou prožili,mě obrnilo.Ona nám od narození ve dne v noci asi 11.měsíců řvala a nespala.A nám to pomohlo i když teď taky nás někdy zkouší,ale necháme chvilku vybrečet a pak to za chvilku vzdá a už si tam breptá a usne...A pak další dny už je to dobrý.Pevný nervy,jinak si s tebou bude malej dělat co chce.Ale nemyslím to nijak špatně,co matka to jiná výchova.Měj se krásně :)

ale jako jedinou chybu vidím, že jsi začala moc brzy. Tato metoda se má uplatňovat nejdříve v 6 měsících stáří dítěte. A to, že má období, kdy si "vzpomene", že nechce spát sám, je také celkem normální. Někdy se ta metoda musí zase zpřísnit, aby dítě nezapomnělo, co se naučilo. Já to u našeho dvouletého chlapečka teď tak trochu obcházím tím, že mu před spaním čtu, dokud neusne. Neusíná sám, ale poměrně rychle a bez problémů a cítím, že to náš vztah rodič - dítě posiluje.

mzrí mě , že se takhle trápíš, ale určitě to bude v pohodě, neboj, hlavně neměj výčitky, určitě dáváš synkovi najevo jak ho máš ráda a on to ví, pokud máš dobrý pocit z toho, že usne když jsi u něj, tak tam buď, jde o to abyste se cítili oba dobře, neboj do budoucna se to naučí, až bude jeho čas, myslím, žče když se podíváš kolem sebe tak starší děti usínají sami
mě přide 4.měsíční dítko na tuhle metodu malé, to je můj názor, my jsme ji v UPRAVENÉ formě aplikovali v roce a půl a teď nám budou dva a musím říct, že usíná sám, ale třeba jednou za měsíc zkusí jestli nepovolíme, samozřejmě, když je nemocný nebo se něco děje, jsem u něj, ale jen výjmečně.....................vlastně jsme ji začali praktikovat, protože Kuba před usnutím blbnul, seděli jsmeu něj hodinu a půl a on řádil a nespal, bylo třeba už půl desáté večer a nic, a to do roka usínal sám od malička, pak se to zlomilo, vyžadoval naši přítomnost, tak jsme ho uspávali, pak to bylo neúnsoné, vydrželi jsme dva měsíce, pak jsme se zdravě naštvali a šli do toho

Ahojky, tak za prvé mně moc mrzí že se takhle "mizerně" cítíš, ale myslím si že k tomu nemáš důvod.. jak už holky psaly pode mnou, nikdo není neomylný a všichni děláme chyby aniž bychom chtěli někomu zvlášt naším dětem ublížit! No nevim... těžko říct. Já sama s tím nemám zkušenosti. Malá mi od příjezdu z porodnice vždy sama usínala, dříve spinkávala v takové malé pojízdné kolébce normálně u telky semnou byla, později jsme jí dali do větší postýlky, no nějak jsem jí k tomu od mala vedla, ale každé miminko je jiné a některé hold vyžadují to uspávání. Záleží na mamince jak si to všechno sama zoraganizuje a co je všechno ochotna pro svého broučka udělat... Věřím že tys to takhle dělala proto že jsi si byla jistá že je to pro něj to nejlepší, sama nejsem člověk který se dá zmanipulovat internetem nebo knihama o výchově dětí... ač mám teprve jednu dcerku tak jí vychovávám prostě dle svého instinktu, a myslím že i ty bys to takhle měla dělat, prostě tak jak to cítíš :) Ted už se netrap minulostí protože to stejně nevrátíš, mysli na to jak synka nejlepe upokojit aby zase hezky sám usínal, ted už je to velký kluk a mnohé více chápe než jak byl jen 4.měsíční miminko... papa

Nejprve si musíš uvědomit, že každé dítě je jiné. Tam kde něco zabere, nemusí zabrat u toho tvého. Dle mě by každá matka měla dát hlavně na svůj instinkt.
U nás třeba Estivill zabral po dvou dnech. Prubla jsem ho kolem 7 měsíce, kdy už by mělo miminko být schopno i spinkat celou noc a povedlo se. Ale řvát malou bych nenechala (myslím tím nějaký extrém).
vím, ale i z vyprávění maminek od nás ze skupiny, že u nich nezabral, nebo na to maminka neměla nervy.
Všechno se upraví časem. Dítě roste a i jeho požadavky se mění. Dítě spí třikrát denně a z ničeho nic mu stačí dvakrát, pak jendou.....některé nespí vůbec.
Pokud ti má kdo pomoci - stačí třeba pohlídat na dvě hodinky týdně. Projdi se vyčisti si hlavu a uvidíš, že budeš klidnější a když je klidná a spokojená matka - je i dítě. Bobánci stres a nervozitu vycítí.
držím ti palečky, všechno bude dobré.

Já teda Estvilovu metodu neznám do detailu, ale nebrala bych to zase až tak jednostranně.Já se přiznám bez mučení, že moji 7 týdenní chlapečci spinkají sami ve svém pokojíčku už od narození a rozhodně je neuspáváme na rukách!Od začátku kdy jsem zjistila že jsem těhotná s dvojčata jsem věděla, že režim musím začít budovat co nejdříve.Kluci už teď mají jakou takous rutinu, ví že po koupání bude mlíčko a pak se jde nahoru do pokojíčku, kde jim pustím na chviličku ukolébavky z cédéčka(opět macecha, ale opravdu já zpívat neumím), jsem tam s nima zhruba 5 minutek a pak odcházím.Oni si ještě asi deset patnáct minut brumlají, občas i popláčou ale já vím, že to je jejich styl jak se sami uspat.Samozrejmě když je něco trápí a pláč je prostě jiný(a to jde poznat velmi jednoduše), tak je jdu zkontrolovat, zkontroluji plenku, zkusím nechat ještě odkrknout a pak zase do postýlky.Jasně že záleží na dítěti, já mám pohodáře a dobré spáče, takže pro mě to není trápení a pro ně taky ne.Já zase naopak nepochopím spaní dětí v posteli s rodiči, ještě nejlépe jen s maminkou a tatínek spí v dětském pokoji....a nebo uspávání dětí v náruči.Ale určitě bych se to nesnažila někomu vymluvit nebo ho za to kritizovat.Žij a nechej žít, toť heslo mé.
Přeji pěkný den a užívejte si mateřství, ať už používáte jakoukoliv metodiku :-) a nebo jen selský rozum.
Hanka

Ahojky,

netrap se tím, že jsi tehdy tu metodu použila, občas je prostě jen lepší méně číst a víc dát na přirozené instinkty. Přece jen každému dítku a každé mamince vyhovuje něco jiného. Já bych do toho třeba nikdy nešla, to radši budu denně vysedávat hodinu u dítěte než usne, ale užijeme si tu blízkost a myslím, že i dítěti to dodá pocit bezpečí, že kdykoliv najde u maminky nebo tatínka zastání. Možná bych jinak mluvila, kdybych měla od malička ubrečené mimi, které se nedá uspat, ale dcerka spává odmala celou noc a i když někdy usínání trvá i půl hodiny, tak mi to nějak nevadí :-) Další věc - myslím si, že čtyřměsíční miminko opravdu nemá pojem o tom, co to je něco si vynucovat nebo snad nějak pláčem vydírat. Prostě je to jen jeho forma komunikace, jelikož jinou nemá. Takže rozmazlit ho jen tím, že se mu bude maminka věnovat, tak to mi přijde ujeté. Kdo jiný by s ním měl trávit čas že? :-) No každopádně být tebou tak minulost už tak neřeším a soustředím se na to, aby v současnosti byl tvůj prcek v pohodě a to bude hlavně, když budeš v pohodě ty a budeš mu věnovat svou pozornost. Oni zas ty dětičky čím jsou starší tím víc věcem rozumí a vnímají je a můžou je třeba občas děsit nějaké sny nebo se lekne že se vzbudí do tmy apod., takže bych to až tak nespojovala s tím, co se dělo někdy před rokem. Držím palce, ať si s broučkem už jen užíváte vzájemné blízkosti, starosti hoď za hlavu a řiď se vlastním rozumem a hlavně srdcem :a:

Ted už jenom zbytečně stresuješ malýho i sebe. To už nespravíš a že ti ted malej začal zase před spaním vyvádět je normální. Děti vyrůstají v takových obdobích jako že pěkně papají a pak aby jsi je do jídla nutila a tak pořád dokola. Se spaním je to stejný. Jedno období usínají v klidu a druhý zase s brekem. To s tím jak jsi ho uspávala před pěti měsíci fakt nesouvisí.

Ahoj, tak přečetla jsem jen kousek a stačilo mi to. Já jsem zastáncem toho, že se každej člověk má řídit vlastním a zdravym rozumem. Ne se slepě řídit nějakýma článkama. Jendou jsi matka a musíš se přeci řídit vlastníma citama? Já jsem tuto metodu u syna vyzkoušela. Byla jsem taky naprosto vyřízená a padala jsem na pusu. Ale abych ho nechala řvát 2 hodiny-to fakt ne.

tak to mě mrzí, že z toho máš takové pocity a myslím, že prostě každá maminka by se měla cítit vlastním instinktem. Za nás jsem této mětodě opravdu vděčná, jelikož dcerka měsíc usínala ( no spíš nespala) se řevem, nezabíralo nic než chovat a pak měsíc usínala dvě hodiny u prsu a nedej bože od ní odejít.... První noc plakala 45 minut, druhou 15 a třetí noc do 5 minut usnula. Takže od dvou měsíců opravdu usíná krásně, pokud jí nic netrápí. Nebylo to nic příjemného a rvalo mi to srdce,ale nám to pomohlo a myslím, že na Anetce nezanechalo nic špatného. Je jí 17 měsíců a k usínání nepotřebuje nic jiného než plyšáka:)

Tak ono záleží vždycky na dítěti, jak tu metodu zvládá a i na mamině, jak ji dokáže na své dítě přizpůsobit. Já jsem třeba zastáncem toho, že čím dřív dítě naučíš usínat samotné, tím menší je to pro něj šok. My třeba malou učili spinkat samotnou už po šestinedělí. Už jsme byli s manželem dost vyčerpaní, protože vyžadovala uspávání na míči a pak už chtěla i houpat - když se přestalo, byla vzhůru - takže šest týdnů prakticky bez spánku... Estvilla jsem si upravila dle potřeby. Chodila jsem zpočátku už po minutě, obrázky na stěně a medvěd v té době ještě neměl význam. Malá plakala 2x v týdnu po 1/2 hod. , 2x plakala 5 min. U nás tedy bez problémů. A nelituju toho. Co jsem slyšela u holek, co začaly až po půl roce života, dokázalo jim dítě brečet i 2 hodiny, někdy i zvracely. Nedivím se. Pro ty děti to fakt musí být šok, když jsou na něco zvyklé, konečně začaly prostředí rozumět a najednou jim to někdo překope...Takže za mě Estvill ano, ale vždycky záleží na dítěti i mamině, jak to dokážou zvládat.

Hroutit se z toho, že jsi nechala vyřvávat 4 měsíční miminko už teď nemá smysl, lze se z toho jen pro své další dítě poučit, resp. spíš odstřihnout internet a neřídit se ortodoxně "radami", které si tam přečteš, bez ohledu na to, jak tvé dítě na to reaguje. Jinak údajně (psali na internetu) dítě do 6 měsíců moc rozmazlit nejde. A ještě k té metodě, dle mého jsi asi "nastudovala" nějakou vyřvávací metodu, ne Estvillovu, protože ta opravdu není postavena na uřvání dítěte k spánku, ale na rituálech před spaním, o vytvoření prostředí dítěte, kde se bude cítit bezpečně a samo a klidně v něm bude moci usnout. Takže příště buď ustřihnout kabel od internetu a nebo studovat lépe + používat instinkt. My jsme dlouho problém s usínáním neměli, ale jednou se to zlomilo a začalo to být "zábavné" (i když proti jiným dětem, pořád vzorňák), manžel vzal útlou knížečku o této Estvillově metodě, nastudoval, vysvětlil a šli jsme praktikovat, úspěch se dostavil dost brzy bez nějakých hysterických řevů, slz a hroutící se matky. U dalšího dítěte, když bude problém, taky přijde na řadu Estvill (já osobně jsme zásadně proti uspávání v posteli, vůbec proti spaní v posteli s rodiči, uhoupávání, ukojování a ostatním "metodám", ale na druhou stranu, když to někomu vyhovuje, tak ať to dělá, vadí mi spíš ti, kteří toto praktikují, abych ulehčili sobě život a pak si stěžují, že jim dítě samo neusíná, okupuje postel a tak....)

Ahoj,já malou nechávala vyřvat,tak od cca pul roka. Ona stejnak řvala jen 5minut a pak zjistila,že ji to nepomuže a bylo po řevu a spala. Já rozhodně proti nejsem. Pokud to dítě dělá schválně. Malá od tý doby neřve,usíná sama a bez mé pomoci. Nikdy jsem ji neuspávala u sebe v posteli,držením za ruku a pod. To jsem zase zcela proti já. Mám známou,co má 2,5letýho syna a uspává ho doted!! jak při odpoledním spánku,tak při večerním a to je pro mě odstrašující případ :)

Ahoj, promiň nedá mi to, ale musím oponovat, naší malé tato metoda třeba pomohla, budí se jen jednou za noc na mlíčko, a to jí zatím toleruju. Ale žádnej šrám na duši nemá, před spaním si v klidu hraje s hračkama a pak usne...Přes den je normální veselý dítě čilý a spokojený, prostě nemám jedinej problém s tím, že jsem tuhle metodu použila a nebýt ní, tak jsem ještě dneska nevyspalá a nevrlá a malá by byla protivná taktéž, zatím co teď se směje a hraje si :)
Věřím, že na tohle téma bude spousta protichůdných názorů, ale mám za to, že co člověk to názor a každá máma zváží pro a proti než se k tomuhle odváží, taktéž jsem udělala i já a nelituju. :)

Monika & Márinka

Bohužel jsi to zjistila pozdě,ale důležité je,že to už víš. Já bych tohle nikdy neudělala,vždycky jsem byla proti tomu nechat dítě vyřvat. Takhle malý děti neumí manipulovat,ať si říká kdo chce,co chce. prostě chtějí mít u sebe maminku. Ta by se měla obětovat za jakoukoliv cenu. Nejen při usínání,ale je toho víc. Ty děti mají vždycky nějaký důvod,že pláčí a nechtějí být sami-strach z odloučení,samota,bolístka.......Malej taky neusne sám,když byl miminečko tak jsem houpala v kočárku,uspávala u kojení,teď mu bude 15 měsíců a usínáme přes den venku v kočárku,večer se mnou v posteli,obejme mě,koukáme na sebe,já mu povídám a do deseti minut spokojeně usne. pro mě je lepší pocit,že spokojeně usnul,než že vyčerpáním z pláče a pak se bát,že z toho bude mít noční děsy.
Vím,že si smutná,ale zpátky to nevrátíš. Chybama se člověk učí a nikdo nejsme dokonalej. Já dělám taky spoustu chyb. Hoď to za hlavu,už s tím nic nenaděláš,tak se nad tím netrap :a:

Ahoj, nedá mi tom abych nereagovala. Nečetla jsem ostatní příspěvky, jen je zběžně prolétla. Matka se má v první řadě řídit instinktem, ne tím, co pomohlo Mařce nebo Frantovi od sousedů ;)
Proč jsi došla k závěru, že má šrámy na srdci? Pokud k němu tak budeš přistupovat, určitě nějaké projevy najdeš, i kdyby tam nebyly. Teď už nebreč nad rozlitým mlíkem, dělej vše, jak cítíš, on ví, že ho miluješ. Děti milují i rodiče, kteří je týrají, což ty neděláš - samozřejmě - tak se tím zbytečně netrap.
Ono je to asi i dítě od dítěte. My to taky zkusili cca ve 4 měsících, ale malá brečela opravdu hodně, tak jsme toho nechali. Znovu jsme to zkusili asi v půl roce a usnula hned. Takže u nás to fungovalo bez větších obtíží.
Jo spánek jako vše ostatní se u dětí vyvíjí a má různé fáze, takže to, že teď spí hůř, neznamená nejspíš vůbec nic ;)
Takže neřeš, co už nezměníš, a raději vymýšlej jarní výlety :)

ahoj netrap se tim,kazdy nekdy udela chybu a zjisti to az pozdeji.U druheho ditete uz to vse udelas jinak.
Ja teda osobne nikdy tuto metodu nepouzila.Asi jsem nebyla takova.,ze vse delam,tak jak nekde pisou a ze by uz deti meli toto a tamto......
Ja syna uspavala do pul roku a nejak mi to nevadilo.Hodne trpel na boleni a ja bych ho nenechala vyplakat.Jak bych mohla vedet,ze place tim,ze nemuze usnout a nebo tim,ze ho boli bricho(bricho nas trapi do ted).Nicmene do pul roku usinal tak,ze jsem ho chovala a pak dala do postylky.Po pul roce stacilo,ze jsem sedela u postylky a drzela ho za rucku a hladila vlasky.Neuspavala jsem 2h,ale usnul treba do 15min,takze pro me zadna zatez!!!No a od roka naprosta zmena a zacal ze dne na den usinat sam.Polozim do postylky,dam pusu,trosku caje,zhasnu,zavru a malej je do 5min tuhy.Ted mu jsou 2roky.
Proste vse ma svuj cas a nic se nema hrotit a delat podle toho,ze se to tak ma!!!
Moje mamka si vzdycky dela srandu,kdyz to tak kolem sebe cte,ze vubec nechape,jak oni jejich generace vubec mohli vychovat deti bez internetu :s:

Nelituj toho, udělala jsi rozhodnutí, které ti v danou chvíli připadalo správné, udělej tlustou čáru a jdi dál :k: Na naší slečnu nepůsobí kolikrát nic, jenomže já sama mám hrozný problémy s usínáním, například neusnu, když není manžel doma, takže uspávám u prsa, na rukou, hlazením, kolikrát už taky padam na hubu, i vyřvat jsem jí zkoušela nechat, kdo ne. Malýho miluješ, to je vidět, tak otři slzy a zbytečně se nedeptej :a:

Netrap se, kazda delame chyby. Malyho jsem jednou zkousela taky nechat vyrvat, asi v 5 mesicich, chodila jsem za nim kazdy 2 minuty a ani ne po pul hodce jsem si ho stejne zas vytahla.. Ted je mu 15 mesicu, stale uspavam kojenim v obyvaku na gauci a kdyz jdu spat ja, tak si ho prenasim k nam do postele..Takze opravdu rozmazluju a zajimalo by me co kdybysme meli dalsi, asi bysme si museli poridit vetsi postel :€): Ale zase delam jiny chyby.. Kazda obcas ulitnem, ale hlavni je, ze jsou ditka spokojena a vi ze je milujeme ;)

tak ja jsem prvniho syna nechala vylozene vyrvat (rval pul hodiny), obcas jsem ho chodila kontrolovat a pohladit - estvillovu metodu jsem teda neznala, ale ze bych uspavala porad v naruci, to teda ne. Po 3 dnech usinal v pohode sam v postylce. Nemam z toho zadne vycitky a urcite tim syn neni nijak "postizeny". Ted ma 3 roky a pekne spi ve sve posteli sam. U druhe dcery jsem takovy problem vubec nemela, od narozeni usina sama, proste ji dam do postylky, dam ji mliko a ona se otoci a spi.
Vubec se tim netrap, myslim, ze tvuj syn z toho zadne nasledky nema, trapis se tim jen ty.
:a:

ahoj, když jsme přišli z porodnice, hned jsme malou naučili, aby usínala sama. A nějak jí to nevadilo a nevadí. Občas jí trápí bříško , tak to si jí vezmu k sobě. Jen si myslím, už jako maminka 14 měsíční holčičky, že to děti občas potřebují se vyřvat. Upřímně si nedokážu představit, miluji své dítě,ale že jí budu uspávat dvě i více hodin by mě klepla pepka. To že se ti občas budí, nemyslím si , že by měl nějaké šrámy na dušičce, může ho trápit zoubek nebo se chce jen pomazlit. Netrap se, milluješ ho a on to ví

já mám skoro 11 měsíční dítě ale vyřvat bych jí nenechala ani náhodou ,když nemuže usnout,uspím v náručí a nemám s tím problém,však do 10 jí tak uspávat nebudu,a ve 4 měsících teda to vebec nevím jak jsi na to přišla,to je uplný nesmysl a ještě 2 hodiny :00:

Ahoj,
já tedy nikdy o této metodě neslyšela. Do 8 měsíců spinkal malý s námi v ložnici (ve své postýlce).. První děcko, starostlivá maminka.. také jsem přiběhla na 1. zabrečení.. Tatínek po tom co jsme ho dali do jeho pokojíčku začal razit metodu "nech ho chvilku vyřvat". Takže usínání probíhalo tak, že dostal mlíčko, řekli jsme mu pohádku, udělali si papa .. ze začátku plakal když jsme odešli, tak jsme ho nechali (ale max. 5 minut) a většinou se zklidnil a usnul. Pokud ne, tak jsem přišla, držela ho za ruku, hladila, povídala pohádky, básničky, ale z postýlky už nevyndavala. Dnes je mu 19m a po mlíčku a pohádce sám pěkně usíná v postýlce. Já myslím, že spíš než různými poučkami je důležitější řídit se svým instinktem a zdravým rozumem. Každé dítko je jiné, na každé platí něco jiného a některé usínají krásně sami od sebe a na jiné nepomůže ani 1000 pouček a rad. Ale hlavně si nic nevyčítej, viděla jsem mainky, které s usínáním udělaly mnohem víc "chyb" - kamarádka ještě 3-leou holčičku nedokáže uspat jinak než u sebe v posteli a kojením!!! A známá zase běhá 10x v noci za synem, pokaždé, když se probudí a začne plakat. Syn má pocit nejistoty, a ví, že musí brečet, aby maminka přišla a ani jeden se nevyspí.. A to že se ti ted malý probouzí může být i tím, že mu rostou zoubky. Nám spinkal už dávno ceou noc a kolem 13. m se začal opět v noci budit, bolely ho rostoucí zoubky.
Jarka

V první řadě nejsi krkavčí matka! Já o téhlé metodě taky uvažovala, ale po 5 minutách křiku (který zesiloval) jsem si uvědomila, že tahle technika na moje miminko nepůsobí. TAkže mi uspáváme u prsa a taky v houpacím lehátku. Můj Kubík totiž sám neusne ani omylem. Jo, když je hooooooooooooooooooooooooooooodně unavený to je tak 1 za měsíc - hihi. Manžel by mi stejně tuhle techniku s vyřváním nedovolil.

Ahojky, tak já nikdy svoje děti nenechala vyřvat a ani ve snu by mě to nenapadlo praktikovat už ve 4 měsících :jawdrop: Nevím, kde ses to dočetla, já o tom četla praktikovat až u větších miminek. Každopádně ti přeji, ať ti synek začne spinkat zase bez pláče :a:

Moni,já bych to zase neviděla tak tragicky.Určitě syn nebude mít žádné šrámy,pouze nyní má jiné období kdy se ti budí a chce maminku.Jednala jsi v dobré víře a tak si nic nevyčítej.
Já jsem si naučila dceru spinkat se mnou a byla to největší chyba v životě.Pokud byla ospalá,táhla mě do postele a já opravdu musela uspávat.Kolikrát se stalo,že jsem usnula s ní. Ono je krásné,usínat vedla miminka,ale 5.letá slečna to je jiný kafe.Pokud jsem náhodou neusnula okolo třetí ráno přišla Zuzka do ložnice a nevyspal se nikdo.Slibovali jsme hory doly,ale nic nepomohlo a sama spí až od svých 9. let.Podotýkám,že nějaké vyřvání nepomohlo,dokázala ječet klidně tři hodiny.
Můj 13 měsíční syn spinká sám v dětském pokoji,večer usíná sám a je fakt,že občas plakal než si zvykl,ale já tam poctivě chodíla po 5.minutách někdy i častěji,pohladila,dala dudu,pusinku a nyní mám klid.Myslím,že z pláče nemá žádné následky a my večer můžeme fungovat i jako parneři a trošku si odpočinout od rodičovské role.
Monina

ahojík, mě nejde teda nereagovat.. nevím kde si co četla, ale já teda nikdy neslyšela, že se estvill může používat u takhle maličkého miminka, které samozřejmě nemůže nikdy pochopit co po něm chceš.. to že špatně usíná, je mi samozřejmě líto, ale myslím si, že estvillem to způsobené není, některé děti jsou prostě takové a nebudou usínat dobře hodně dlouho..
Já teda nejsem moc zastánce estvilla, ale chápu maminky, kterým děcka prostě řvou a chcou si vydobít přítomnost maminky.. já to naštěstí neřešila, malá mi usíná krásně sama,a když nechce usnout prostě si ji dám k sobě do postele a usne za 2 vteřiny.. je to na každým, co snese, co dokáže zkousnout a jakou má představu o výchově..
když bylo malé asi půl roku, tak jsem furt brečela, že se se mnou nechce mazlit, pořád mě odstrkovala, a tak jsem si říkala, že jsem se s ní asi nedostatečně mazlila, a tak prostě mazel nebude.. až jsem si na tuhle myšlenku zvykla, malá se asi od 10 měsíce začala mazlit sama, sama příjde a dá mi pusu, příjde a tak silně mě zmáčne, že se mi chce radostí brečet...

já bych tu metodu nezatracovala. Všechno nejde dělat jako přes kopírák, každé dítko je jinak spavé, některé nemá problém, na některé zabere estvillova metoda a o spánkových návycích mého synka by se daly psát romány }:) zkoušela jsem kde co, včetně této metody, noci, kdy spíme dobře, se nepravidelně střídají s obdobími, kdy nám to nejde, ale o tom jsem tu psát nechtěla. Chtěl jsem ti napsat, že mě mrzí, že se tím tak trápíš, ale věřím, že se v tom plácáš zbytečně a že tvůj synek z toho žádný trauma nemá. Žádný rodič není 100% dokonalý, všichni občas uděláme chybu, ale to neznamená, že neděláme dobře nic. Teď už to nevrátíš, tak se netrestej trudomyslností. Hoď to za hlavu a žij přítomností. I dítko, které už umělo dobře spát, může mít se spaním znovu problémy, třeba když mu rostou zoubky, je nemocné nebo když doroste do toho věku, kdy se začíná bát různých věcí, může mít noční můry apod. to je normální, není to tvoje chyba, nesouvisí to s tím, že si ho ve čtyřech měsících nechávala vyplakat

Svůj názor jsem napsala níž, ale ještě jsem chtěla dodat pro "oponentky" :)pokud si tedy můžu dovolit. A chtěla bych si dovolit - pochlubit se tím nejkrásnějším a nenahraditelným pocitem na světě - když vedle svého dítka usínám, obejme mě kolem krku, přitulí se líčko na líčko, dá mi pusinku a takhle usíná... Někdy to je sice taky po hodině, ale tohoto pocitu se nikdy nikým nenechám odradit, protože vím, že za několik let beztak budeme my rodiče vděčni, že si nás naše ratolesti aspoň všimnou :) Co mám důležitějšího na práci než vidět spokojeně usínat své dítko? To bych přála každé mamince.

Ahojky, jakobych to psala ja...presne, prvni dite, clovek hleda na internetu vsechny mozny rady a uplne zapomene na zdravy rozum a srdicko...taky jsem malyho nechala vyrvat i 2h (bylo mu taky kolem 4 m) a dodneska toho lituju a mam chut si nafackovat kdyz si na to vzpomenu...kdyz se vziju do toho malyho stvoreni, ktery nutne potrebuje peci, vuni, teplo a pohlazeni maminky a ta ho misto toho necha rvat a rvat... :-( take jsem presvedcena, ze to na diteti necha urcite nasledky,ktere na prvni pohled nejsou treba patrne... maly spi prakticky od narozeni se mnou v posteli a zjistila jsem, ze jsem tak nejstastnejsi, kdyz byl miminko a nekdy i ted (je mu 16 m) spi primo na me,na brise, mozna se to zda ujety, ale ja si uzivam kazdou vterinu..citim, jak mu voni vlasky, pusinkuju ho, drzim za ruku a dekuju bohu, ze mam to stesti tohle prozivat..toho estvilla bych zakazala publikovat....!!

Ahoj, pokud se někdo rozhodne naučit své dítě usínat touto metodou, je čistě jeho věc.
Jen napíšu jak to bylo a je u nás. Já tuhle metodu zkusila jednou. Ještě dnes se vidím jak sedím v kuchyni a řvu snad ještě víc než malej. No vzdala jsem to po chvilce a řekla si, že už nikdy víc. Ani přesně nevím proč jsem se do toho vůbec pouštěla, protože malej většinou u kojení, zhruba tak do půl hodiny, usnul. Snad jsem se bála toho jak to budu dělat až kojit přestanu.
Dneska má prcek už 27 měsíců a funguje to asi takto: V 8 zalehne, já si lehnu k němu a nestačím ani dočíst pohádku a už je tuhej :s: Spí ještě po obědě a to už mě vedle sebe ani mít nemusí. Usíná hezky sám. Občas se stane, že si mě k sobě zavolá a vyžaduje, abych si k němu lehla. Zavolá mě, nařídí abych udělala hají a přitulí se ke mě :h: No to bych ho láskou sežrala:)
Že vedle něho musím ležet, když usíná mi vůbec nevadí. Ba naopak. Nemám strach z toho, že bych ho takto uspávat měla do jeho puberty:) A i kdyby, tak co....mě to rozhodně obtěžovat nebude. Jednou se mi po tomhle bude stejskat až mi můj pubertální synek nebude chtít dát ani pusu :s:
Je to věc každého, ale když se mě někdo zeptá zda tuhle metodu praktikovat, tak za mě NE. Nikdy jsem nelitovala toho, že jsem nebyla tvrdší a nevydržela to.
A ty se Monnico netrap. Slziček bude ještě hodně. Zrovna dneska mi ten náš rarach udělal scénu v Kauflandu. Viděl tam odrážedlo a stááášně ho chtěl. No už jsem skoro vyměkla, ale odrážedlo za 6 stovek, doma už jedno má a beztak už se mi zdá na odrážedlo velkej. To jsem si připadala taky jak krkavčí matka a nebejt tam manžel, tak si malej odrážedlo nese domů :s:
Doma už si na něj ani nevzpoměl. Zrovna tak si tvůj malej nevzponene na to, že si ho nechávala vyplakat. I mě moje mamka určitě vyřvat nechávala. Měla nás 3 a hned rok po sobě takže pochybuji o tom, že ke každé si zalezla do postele a nebo nás uspávala na rukách. Mě a ani sourozence to nijak nepoznamenalo a s mamkou máme supr vztah ;)

Naprosto s tebou souhlasím! V životě by mne nenapadlo nechat děti brečet a ospravedlňovat si to tím, že jsou vyčůrané, vycítily mou slabost a tím pádem nebudou spát a brečí! Naprostá kravina. Dítě maminku potřebuje a musí vědět, že když je mu ouvej, tak je maminka nablízku. Omluvy typu "když mu rostou zoubky, nebo mu není dobře" mi připadají dost zcestné, protože já ač mám dítě už třetí, tak ne vždycky jsem byla schopná poznat, že na něj třeba zrovna "něco leze". Ještě bych pro případné oponentky uvedla, že prostřední syn plakal opravdu hodně, takže vím o čem to je.

neber si to tak,uzje to pryc.Taky nejsem zastancem teto metody a natoz u techto malych mimousku.Pryje to az pro starsi deti..Nebudu to rozvadet..,ale je to uz pryc a malickej uz verim,ze to ani nevi..Chybovat muzeme kazdej,sama o tom vim sve a bobisek uz vi,ze tedj si u nej a porad jak potrebuje..Taky jsem byla kolikrat silena z naseho 10mes.,protoze od mimouska se budi cele noci a vstavame cela rodina a stridame se,hladime,konejsime a i presto,ze kolikrat ve 3rano nadavame,tak pohladime,protoze jsou to prdousci a jednou z oho yrostou a budou spinkat cele noci.rvni syn jecel taky cele noci,cele dny a dnes ma 4,5roku a pohoda a jejda,co ja s nm udelal hrubyc chyb a tech mych slz co bylo od spatneho svedomi pri pohleduna jeho slzy mamo comi to delas..Kazdej se muzeme zmylit..Drz se a ver,ze vsechno bude zase dobre :a:

Já tohle zkusila na své prvorozené dceři, když ji bylo asi 18měsíců! Taky jsem někde vyslechla, že už by měla spát sama...atd...že ji rozmazluju, ať ji nechám vyřvat! Asi po 2hodinách, kdy řvala jako blázen, jsem to vzdala a už se k tomu nikdy nevrátila ani u dalších dvou dětí. Vůbec mi nevadí je uspávat a být s něma v posteli do té doby než usnou. Beru to prostě tak, že to jsou moje děti a strašně rychle to utíká, za chvíli už děti nebudou a já si to chci co nejvíce užít, ty chvíle s něma, prostě mi to nevadí. Usínání prostě máme nastavené, že usínáme spolu. Jsou dny, kdy jsou utahaní, takže odpadnou sami, ale když chcou mamču nebo tatíka, tak tu pro ně jsme a to je většina dnů, kdy usínáme spolu. Nejstarší je 11let a ještě i teď to praktikujem, povídáme si spolu, mazlíme se...a je to prostě fajn :-) .

Neprožíváš to nějak moc? Nevím, proč jsi tak najednou prozřela a jsi si tak jistá nynější myšlenkou, že to bylo špatně. Proč si myslíš, že má chlapeček šrámy na duši? připadá ti vůči tobě nějak chladný, vyčítá ti to? Určitě ne...
Já jsem byla nucena to také podstoupit a musím říci, že na to nedám dopustit. Po 3 měsících usínání v náručí, strašně dlouhém, jsem ho naučila usínat samotného a od té doby usíná krásně sám (má ted rok). Nakojím ho, dám do postýlky, on se otočí a usne. Když si vzpomenu, nebo když mi maminky vypravují, jak děti uspávají i hodinu a půl tím, že jsou s nimi v posteli, vypráví jim, hladí je a já nevím co ještě, až u toho samy vytuhnou, nebo že je musí uhoupat v náručí nebo jsou s nimi do půlnoci vzhrůu ... to mě děsí !! Já myslím, že výchova začíná třeba už tímto a za sebe jsem ráda, že jsem tu metodu použila. Syn za tři dny usínal sám a nejhorší to bylo jen asi první den, hodina pláče, ale byla jsem s ním, takže myslím, že ublíženo mu rozhodně nebylo. Horší by bylo, kdybych ho nechala řvát samotného v místnosti mnoho minut, to pak joooo

Tak já si dovolím nesouhlasit,kdyby nebylo této metody tak nevím.Naše malá tak řadila do 6 měsíce a pak když jsme zavedli tuto metodu tak byl klid a je i ted když je Nikolce 26měsíců.Je jasný,že když jí něco bolí,nebo když nám rostly zuby což by měla většinou každá máma poznat tak jsem jí v postýlce brečet nenechala :w: pochovala jsem a většinou to bylo dobrý a malá usnula,asi to bude dlouhá diskuze,ale každý má jiný názor :a: