Hlášení MNV ze včera aneb ušla jsem v 38+6 manžela a jaká byla poradna

Ahoj holky, :a:

včera jsme se nějak nedokopala k tomu, abych napsala jak jsem dopadla v porodnici. Tak alespoň dneska:

38+6 to bylo včera:
Manžel mne vzal do Podolí autem, už nemám permici na mhd a pro Jirku je to zajížďka asi 10 minut cestou do práce. Navrch ho to donutilo být v práci nezvykle brzy. :s: Už v osm. Kdyby to bylo jen na něm, chodí do práce až na desátou... A pak se diví, že na něj vrčím, že se odpoledne se synkem ani nevidí... No, to nic. Zpět ke včerejšku:

Zn. oteklá od palců na nohou po prsty na rukou (někdy i flekaté dlaně) + obličej jako meloun. :|€|: Tlak 120/70, CS6, 75,6 kg. Na monitoru malý nejprve spal, ale pak ho vzbudil asi rohlík a skoro 3/4 litru sladkého pití. Prckův graf byl tentokrát kolem 150 (minulé dva monitory byl kolem 170), ale občas vyrobil kopeček. Můj graf se flákal někde kolem nuly. :? Býval kolem cca 20. Ale na mém grafu se také objevovaly kopečky. Z té nuly to vyhupávalo kolem 25. Vypustila mne sestřička z monitoru v půl deváté a já měla být na těhucvičení až v devět, tak jsem stihla ještě vážení a tlak u sestřiček. Zrovna jsem chytla tu, která měla na starosti zároveň zaučování jedné nové, co už fungovala "sama", jen netušila, kde co je a podobně. Takže ta má furt odbíhala za tou novou. No, drze jsem se mezitím došla zvážit sama. :///: Když se vrátila, tak se mi strašně omlouvala za zdržení. To jsem si říkala proč se omlouvá, kdyť je normální, že si mezi sebou pomohou... Pak jsme šupajdila o patro výš na cvičení. Došla jsme tam 5 minut po začátku, ale ještě ani nezačaly cvičit. Bylo jich tam jako psů. Nejvíc, co jsem tam kdy viděla. Se mnou 9. Nebylo ani místo pro PA k předcvičování. A protože jsem přišla poslední, tak jsem toto "protekční" místo chytla já. :00: Značka největší veleryba, která se na zádech dusí a při cvikách s celou vahou těla na jedné kyčli také necvičím. :00: To už mé kyčle nedávají. :n: Takže ta největší lemra v čele celého sálu. 8) No, po cvičení jsem se vrátila dolů k doktorce, když vyšla sestřička, tak jsem se jí nahlásila, že jsem zpět (už cca hodinu měla sestři a doktorka mé papíry v ordinaci). Se stejným se přihlásila ještě jedna paní. Až teď jsem si všimla, že byla také na cvičení, ale jak se převlékla a spěchala, tak jsem si jí nejdříve nevšimla. Já jsem vůbec strašně nevšímavá bytost na obličeje...
Doktorka se smála, když jsem se jí zeptala jestli by se nedalo nějak prckovi pomoct, aby byl už v kočáru, že by se mi to náramně hodilo tento týden, když je syn na prázdninách u babičky. Zeptala se kdy se narodil první a když zjistila, že tento druhý už zdržuje oproti prvnímu, tak mi začala radit, co k tomu pomáhá.

1) maliníkový čaj - ten už piji, takže nic nového
2) procházky - OK, zkusím, co max ujdu a nebudu se šetřit, abych ještě zvládla dolézt mou šnečí rychlostí domu
3) ostré jídlo - tak to by nešlo :n: To nezvládám jíst ani netěhotná.
4) sex se všim všudy včetně sperma vevnitř - hmmm, to mi bylo mizerně skoro celý den po
5) fyzicky se urvat ve smyslu, domácí úklid, schody si několikrát vyšlapat... - dobrá rada, ale doma mám uklizeno a těch našich 91 schodů bez výtahu si dávám několikrát za den normálně, takže také nic nového, co bych mohla vyzkoušet

Tím "babské" rady od doktorky došly. Ještě koukla, že nemám po termínu a dle monitoru se má prcek dobře, tak řekla, že na příjem na vyvolávání to fakt není. :n:

A že koukneme jestli se to náhodou samo nechystá. Čípek tak 1,5 cm, otevřený na něco mezi jedním a dvěma prsty. Hmmm, tak nic nového... :( Ale udělala mi hamiltna (nevím jak se to píše) Napřed varovala, že to může bolet. Vůbec jsem bolest necítila, jen jsem si nenápadně všimla, že mi tam zakroužila prstem několikrát. Pak prý můžu špinit a kdyby bylo krve na vložku, ať jedu do porodky. No, samozřejmě jsem celý den, když jsem šla na wc kontrolovala jestli tedy špiním, jako policajt jsem si už přišla. A naprosto nic. Doktorka se ještě jednou koukla do grafů z monitoru a ptala se jestli necítím kontrakce. Tak jsem ji pobavila, že ne, že bych stejně poznala až ty u porodu. Že vím, že mám šouplý práh bolesti. Tak si říkám, jestli ty kopečky na monitoru nemyslela těma kontrakcema. :? Sestři mi vrátila těhuprůkazku, dostala jsem další kontrolu za týden (to bude den před termínem) a doktorka prohodila potutelnou poznámku, že jestli to prcek do té doby vydrží (u toho se záškodnicky pousmála), tak pak už se uvidíme častěji.

Cestou domů jsem se stavila ještě u obvoďačky (mám ji asi dvacet metrů za domem), že se domluvím s ní předem na ošetřovačku pro manžu na syna až budu v porodnici. Napřed se mne snažila sestři přesvědčit, že to oni nedělají. Ale nenechala jsem se odbýt a řekla jí, že na sociálce mi to řekli takto, tak ať si to najde/zeptá se doktorky. Na chvilku zašla dovnitř a pak vylezla, že tedy jo. Ale dost neochotně. Zeptala se na termín. 23., super, to máme dovolenou na 14 dní, už od 19.7.. Tak jsem chtěla kontakt na záskok. Ten vám nedám, nemáme to ještě domluvené. Hm, skvělé, jsem si myslela. Ale aspoň budou mít pak na dveřích papír s kontaktem na záskok. Tak jsem jí řekla, že až si budou domlouvat záskok, ať mu rovnou řeknou, že si manžel přijde pro ošetřovačku. Aby s tím pak nebyl problém. A už jsem šla domu.

Odpoledne dojel manžel s kolegou z práce, přehodili postele a pak jsme vyrazili do města na ooooobr procházku. Vrátili jsme se až skoro v 11. To je žůžo být po ix měsících bez dítka a jít na rande... Když jsme přišli, hupli jsme do sprchy a pak se to zvrtlo na moc příjemné milování. Akorát manžel se bál, aby mi nebylo zase mizerně jako minule, tak to skončilo na kozách. Blééé, nemám ráda slizké. :00: :s: Pak jsme se ještě trochu tulili a dali si meloun a džus a už mi manžílek (kancelářská krysa) usínal, že jsem ho ušla. :s: