Porod-jaký porod?

v těhotenstvích jsem měla noční můru z toho, že bych rodila doma. samozřejmě je to asi něco jiného, když se porod doma plánuje než když se nestihne dojet do porodnice... ty rizika porodu doma jsou tady a jinde popsané mockrát, vesměs s nimi souhlasím. když se ještě snažím domácí porod dosadit do podmínek co máme doma a do mých vlastních potřeb, nesedí mi tam.  na jednu stranu fajn pocit, že jsem "doma" na druhou stranu - v porodnici - je tam všechno připravné a nachystané....já tam "jen porodím" a odejdu - o ostatní se postará personál. a následně na odd. šestinedělí - nemusím si vůbec o nic starat - jen o miminko a sebe. uvaří mi, jídlo dostanu téměř pod nos, uklidí, byly, doby, kdy jsem dostala čistou noční košili a ručníky....špinavé jsem jen hodila do koše a nemusla se o to starat. někdo mi dohlídne na miminko a uklidní mě, že je normální že po narození hubne, protože ještě nemám mlíko a toho mleziva zase tolik není (i když už to po třetí vím, stejně jsem nesvá, že miminko letí s váhou dolu). a i když ležím v nemocnici, vždycky jsem si po tom porodu připadala jak královna. a ten luxus, že můžu ležet v posteli a spát, spát, spát a věnovat se jenom tomu malýmu drobečkovi. tohle mi třeba doma chybí. i když jsem měla většinou porody pohodový, stejně jsem byla pár dní po nich unavená, vyčerpaná, tělo se potřebovalo aklimatizovat a ty tři/čtyři dny v izolaci byly super. tak nějak si představuju domácí porod....po porodu spousta věcí na vyprání (porod není čistá záležitost a na igelitu bych asi rodit nechtěla), sbalit "provizorní" porodnici a opět domácnost vrátit do původního stavu, do toho běžný chod domácnosti - uvařit, uklidit, vyprat, domácí úkoly, věnovat část dne i ostatním dětem....nenene, děkuji, nechci.

a když si vzpomenu,jak jsem byla vykulená u prvního dítěte a zjistila, že všechny ty načtený informace o miminkách mi jsou uplně k prdu, protože realita je jiná než se píše a že to moje dítě je prostě jiný a moje vnímání je najednou po porodu úplně jiný než do té doby bylo a jak jsem byla zoufalá, když jsme si miminko (po týdnu) přinesli domů, doprostřed obýváku jsme postavili vajíčko, koukali na ten uzlík a já se rozbrečela, protože mi najednou docvaklo, že jsme na to sami (a manžel na tom nebyl o moc líp)....nedovedu si představit, že bych to první rodila doma. děkuji za týden strávený v porodnici a podporu sester - jak dětských, tak ženských (a mimochodem....kdybych to první rodila doma, pravděpodobně by nepřežilo)

Já jsem jednoznačně pro nemocnici. Nezlobte se na mě, ale to že na ně byla hnusná nějaká sestra nebo mi doktor dal oxitocin a "nedovolíl si mi to říct"... To vše se jednou stane historkou, ale domácí porod se sebemenší komplikací, kterou v porodnici denně zvladají, se může stát velmi bolestným s následky na celý život.... Neříkám, že jsou v porodnici neomylní, jsme všichni jen lidé a lepší už nebudem, ale omotaná šnůra kolem krčku je v nemocnici banalita. Kdežto u domácího porodu to může mít za následky smrt miminka... Ale jako vše je i toto na uvážení každého jedince... Na mě v porodnici ani jednou nebyli zrovna hodní a u syna jsem měla i "vzpurná a nespolupracujici", ale bez nemocnice by ani syn ani dcera ( u dcery tehu úplně bez komplikací) tady uz nebyli a u syna ani já asi... Ale i do třetice volim jednoznacne nemocnici!

je to věc názoru a jak to žena cítí. já už bych do porodnice nešla, ale ani nechci na sebe vzít zodpovědnost domácího porodu proto radši další těhotenství i ztohoto důvodu neplánuji. mě by v porodnici ani nešlo o to že nejsem doma ale o to jak neustále zasahují do podoru a nenechají normálne běžet přirozený porod. vyšetřování v nejméně vhodnou dobu atd.. mě třeba dali oxitocin a já  to zjistila až když jsem si četla lékařskou zprávu. doporučuji podívat se na 5 zrození kdy do ženy napíchají všechnno možné, dítě to přestává zvládat a končí to akutním císařem. takhle vznikají komplikace kterým se dá doma předejít

Nemocnice je sice cizí prostředí, ale vybrala jsem si malou a příjemnou, kde mi bylo dobře. Jistota, že tam je personál, který nás v případě potřeby zachrání, mi stojí za chvilku mimo domov. Kdybych si musela vybrat, raději bych volila ambulatní porod, než domácí.

Já jsem zastánce porodnice, mám za sebou 2 krásné a bezproblémové porody a jsem ráda, že na nás někdo dohlížel. Neumím si představit, že by se něco pokazilo a já si cokoliv vyčítala. V porodnici byla super asistentka, v obou případech, lékař tam vlastně došel až na konec, nikdo mě do ničeho nenutil. Ale každého věc.