ahoj

Psychomotorický vývoj dítěte

Novorozenecké období v užším slova smyslu je doba od narození do 7. dne věku, obvykle však jsou za toto období považovány první 4 týdny života dítěte, t.j. 0-28 dní. Novorozenecké období je období adaptace, během kterého se porozený plod přizpůsobuje podmínkám mimoděložního prostředí. Všechny fysiologické funkce jsou v tomto období charakterizovány nižší výkonností.

Spánek je pro novorozence hlavní náplní. Představuje asi 90% času. Novorozenec se budí pouze za účelem jídla, a ihned po nasycení znovu usíná. Cyklus spánek/bdění je obvykle čtyřhodinový s velkou variační šíří.

Pláč je projevem nespokojenosti novorozence - nejčastěji se jedná o projev hladu, ale i zimy, horka, nebo bolesti.

Smysly v novorozeneckém období jsou ve fázi vývoje:

Zrak: Od prvního dne života dítě rozeznává pouze světlo a tmu. Novorozenec strabuje a nefixuje. Od 10. do 24. dne novorozenec fixuje jasně osvětlené předměty.

Sluch: Novorozenec reaguje na ostré a silné zvuky. Mrká, pláče, nebo se poleká (záškuby celého těla).

Dítě je schopno vnímat již od prvních okamžiků života hlas matky a rovněž tak uklidněním reagovat na její taktilní podněty - hlazení, mazlení, chování.

Chuť: Novorozenec již rozeznává 4 základní chuťové kvality: sladkou, kyselou, hořkou a slanou chuť. Sladký podnět vyvolá sací a polykací reflex a celkové uspokojení. Hořký a slaný podnět zastavuje sání, vyvolává slinění a pláč.

Pro novorozenecké období je charakteristická výbavnost reflexů, podle kterých je možno posoudit správný vývoj dítěte.

Reflexní pohyby začínají již intrauterinně, od 9. týdne gestace. Od 14 týdne se vyvíjí reflex sací.

Hledací reflex se objevuje od 28. gestačního týdne. Je možno jej vyvolat při dotyku tváře, po kterém se novorozenec otáčí za podnětem a saje.

Moroův objímací reflex je reakcí novorozence na úlek. Jedná se o objímavý pohyb horních končetin následovaný pláčem. Tento reflex nastupuje od 28. gestačního týdne věku a fysiologicky vymizí do 3-4 měsíce.

Babinského reflex lze vyvolat až těsně před narozením donošeného dítěte. Jedná se o roztažení prstů dolní končetiny drážděním plosky nohy směrem od paty po zevní straně chodidla až pod prsty. Reflex trvá až do 12-16 měsíce věku, kdy při správné myelinizaci mizí.

Spontánní hybnost novorozence je převážně reflexní povahy. Hlava je většinou otočena k jedné straně, na straně obličeje jsou končetiny natažené, na straně šíje pak pokrčené. Na bříšku chvíli novorozenec reflexně zvedne hlavičku, v poloze na zádech hlavičku zvednout neumí. Při neklidu a úleku se dostavuje třes horních končetin.

Kojenecké období následuje po období novorozeneckém - lze jej tedy ohraničit časově od 1. měsíce do 12 měsíců věku dítěte. Toto období je charakterizováno nejdramatičtějším vývojem dítěte, a to ve všech oblastech.

Nedonošenost

Dítě porozené před termínem (nedonošené, nezralé) nemusí dosáhnout všech vývojových mezníků ve stejné době jako děti donošené. Nicméně dítě narozené 4 týdny před termínem dostihne zpravidla odpovídající vývoj do 1 roku.
Posuzování vývoje lze nejúčelněji rozdělit na :

hrubou motoriku
jemnou motoriku
sociální vývoj
jazykový vývoj
V následujícím přehledu je uvedeno období, kdy dítě má danou dovednost zvládat. Jedná se pouze o orientační časový údaj s poměrně velkou variační šíří ve smyslu plus i mínus. Každé dítě má svůj individuální harmonogram psychomotorického rozvoje, a tak může zvládnout některé z popisovaných projevů o 1-2 měsíce dříve a jiné naopak o 1-2 měsíce později.
Hrubá motorika

V 6ti týdnech udrží kojenec hlavičku v rovině těla. Ve 3 měsících se již samo nadzvedává z ležící polohy - hlava nezůstává pozadu, ale je držena nad rovinou polohy těla. V 6ti měsících sedí a opírá se o stěnu (bez postranní opory), umí se překulit (dříve z bříška na záda, asi o měsíc později i naopak). V 9 měsících sedí dítě stabilně na podlaze a může se otáčet, aby dosáhlo na hračku, stojí a přidržuje se nábytku. Ve 12 měsících se dítě vztahuje do stoje, drží se nábytku a obchází, první samostatné krůčky.

Jemná motorika

V 6ti týdnech krátce zafixuje houpající se předmět. Ve 3 měsících krátce podrží chrastítko, sleduje pohybující se osobu očima. Po třetím měsíci začíná dítě ohmatávat předměty, a to rukama i nohama. Od 4. měsíce dítě tyto předměty i strká do úst, čímž se s nimi seznamuje a zkoumá jejich vlastnosti nejen zrakově, ale i hmatově. Po 12 měsících věku vkládání předmětů do úst již pozbude významu a považujeme je za zlozvyk. V 6 měsících zvedne hračku z podložky, přendá ji z ruky do ruky. V 9 měsících se dívá po padajících hračkách, šťouchá ukazováčkem do předmětů, donese šálek k puse. Ve 12 měsících uchopuje do pinzety (palcem a ukazováčkem proti sobě), po názorném předvedení tluče kostkami o sebe, postaví 2 kostky na sebe, je schopno si utřít samo pusu plenkou, vhodí minci do pokladničky, snaží se zasunout klíč do zámku..

Sociální vývoj

V 6ti týdnech se kojenec usmívá a/nebo vydává zvuky, když se na něj hovoří. V 6 měsících sahá po chrastítku a třepe s ním, hraje si s nožičkami. V 9 měsících drží, ukusuje a žvýká sušenku, zvoní na zvonek když se mu to předvede, začíná chápat hru. Ve 12 měsících dělá ručičkou pá-pá, tleská rukama, vyprazdňuje skříňku, přikládá při oblékání např. čepici k hlavě, boty k nohám.

Jazykový vývoj

V 6ti týdnech se utiší matčiným hlasem, začíná vokalizovat (brouká a klokotá). Ve 3 měsících se směje a výská radostí. V 6 měsících začíná nesrozumitelně žvatlat, reaguje na emocionálně rozdílný hlasový projev matky. V 9 měsících zdvojuje slabiky (ma ma, da da), napodobuje zvuky, rozumí "ne", ukáže kde je máma, táta. V tomto období narůstá pasivní slovní zásoba - slova, kterým dítě rozumí. Ve 12 měsících řekne 2-3 slova s významem, podává na žádost hračku, vyplní jednoduchý příkaz (např. "dej mi to")

Vývoj smyslového vnímání

Zrak:

Od 2. měsíce kojenec otáčí hlavu za lesklými pohybujícími se předměty. Ve 3. měsíci fixuje všechny předměty. V šesti měsících vydrží kojenec fixovat až 30 sekund, otáčí se spontánně. V 9 měsících rozeznává barvy.

Sluch:

V 7.-8. týdnu otáčí kojenec občas hlavu za zvukem, důsledné otočení hlavy lze pozorovat až od 4. měsíce věku. Cílený diagonální pohyb hlavy za zdrojem zvuku se testuje v 7 měsících věku.

Ve 2.-3. měsíci diferencuje kojenec několik tónů. Po 6. měsíci je možno u dítěte pozorovat uspokojení při hudbě a zpěvu, vytváří se již asociace mezi optickým vnímáním a zvukem (tikání u hodin, zvonek u dveří a příchod návštěvy). Slovům začíná kojenec rozumět okolo 9. měsíce.

Chuť:

Vlivem výživy i vnějších podnětů od 6. měsíce věku dítě některé chutě upřednostňuje, jiné odmítá. Toto preferování a odmítání různých potravin má zcela individuální charakter.

Vývoj myšlení

začíná od 9. měsíce věku, kdy dítě cíleně vyvolá účinek, který se dostavil před tím náhodně. začíná používat předměty v ruce jako nástroje - např. si přitáhne hračku tahem za ubrus pod ní.

Maminko, všimněte si, jak Vaše dítě slyší...

Všímejte si svého dítěte. Pokud nereaguje na hlasité zvuky svého oklí, neotáčí se v jejich směru, je třeba vyzkoušet jeho reakce. Dítě také může reagovat na chování dospělých, obraz ve skle nebo na vibrace svého okolí, které byly vyvolány silným zvukem (například bouchnutím dveří). Zde se však nejedná o bezprostřední sluchovou reakci, takže při zkoušce sluchu je třeba tyto vnější podměty vyloučit.

Jak poznáme, že naše dítě nemá v pořádku sluch?

Provedeme tuto zkoušku:

Dítě položíme na postýlku ( nemělo by být právě najedené ani hladové)
Postavíme se 2 až 3 metry od něho. Asi v úhlu 45 až 60 stupňů, tedy nestojíme za jeho hlavičkou, ale ani tak, aby nás vidělo.
Jako zdroj zvuku použijeme různé hračky (chrastítko, foukačku, bubínek), voláme na dítě jménem.
Pokud dítě opakovaně nereaguje (cuknutí, pláč, otočení hlavičky), pak je vážné podezření na sluchovou vadu.
V případě podezření na sluchovou vadu je vhodné podniknout následující kroky:

Navštívit ušního lékaře - otorinolaryngologa a foniatra, který:

prohlédne sluchové ústrojí
použije měření tzv. otoakustických emisí (OAE), což je velmi náročné, rychlé a přesné měření odezvy zdravého sluchu dítěte pomocí drobné sondičky zasunuté na okraj zvukovodu
k přesnému stanovení případné sluchové poruchy použije vyšetření BERA, při němž stanoví závažnost sluchového postižení a prognózu jeho vývoje
Co bude dál, když se dozvíte, že má dítě sluchové postižení?

Dítě převezme do dlouhodobé péče specialisty foniatra, vybere pro dítě vhodná sluchadla, která budou pravidelně vyměňována s ohledem na stav postižení, věk dítěte a kosmetický efekt. Sluchová protetika je dnes dostupná ve velkém výběru a vysoké technické kvalitě.

K lékaři budeme chodit na pravidelné kontroly, aby dohlédl na stav sluchu dítěte a správnou funkci sluchadel.

Ihned po přidělení sluchadel, bude dítě svěřeno do péče logopeda, který se postará o řečovou a sluchovou rehabilitaci. Stane se důležitým partnerem rodičů, protože poskytne instrukce, jak s dítětem doma cvičit dorozumívání a vzdělávání, aby bylo co možná nejlépe schopno splynout se světem zcela zdravých vrstevníků.

Současně začne i spolupráce s dalšími specialisty, například s psychologem, který pomůže celé rodině přijmout handicap dítěte.

Je třeba správně porozumět celé věci - sluchově postižené dítě v žádném případě nelze považovat za hloupé, je stejně bystré a vnímavé jako děti ostatní, je má obtížnejší podmínky k dorozumívání, rozvoji řečí a vzdělávání.

Batolecí období je věk od jednoho roku do tří let věku dítěte. Je to období, kdy dítě začíná objevovat svět. Dokáže se pohybovat samo a komunikovat pomocí slov, proto se před ním otevírají zcela nové možnosti. V této době je velmi důležitá komunikace s dospělým. Je třeba dítěti naslouchat, snažit se mu porozumět, mluvit na něj hodně, často a srozumitelně, ale řečí dospělých, nešišlat, nekomolit slova.

Motorika

Při chůzi ve druhém roce života dává dítě nožky daleko od sebe a má rozpřažené ručky, aby udrželo rovnováhu. Koncem druhého roku již chodí po schodech vzpřímeně, pouze s přidržováním se. Ve třetím roce se dítě učí skákat a běhat. Jemná motorika se vyvíjí, v roce a půl dítě staví věž z několika kostek, čmárá tužkou po papíře, vkládá různé tvary do správných otvorů. Ve třetím roce umí rozšroubovat a zašroubovat menší závit, maluje barvami, staví z písku.

Hra

Hra je v batolecím období nejdůležitějším výchovným i poznávacím prostředkem.

Dítě napodobuje dospělého, "pomáhá" mu. K tomu slouží různé hračky typu "nářadí" (smetáček, telefon ap.) Ve třetím roce dítě začíná mít velikou představivost, i jednoduché hračky (krabice z lepenky, madrace, deka) představují např. dům, auto ap. Dítě miluje převleky, ale spíše si hraje samo, nebo napodobuje větší děti (tzv. paralelní hra). Koncem třetího roku si již začínají děti hrát i spolu. Jsou schopny se i dělit o hračky, půjčovat je, nabídnout cukroví. Toto je ideální doba pro zapojení dítěte do kolektivu.

Rozvoj řeči a paměti

Kolem dvou let vznikají první věty a slovník dítěte obsahuje Asi 200 slov. Ve 3. roce začíná dítě klást otázky (kdy, kde) a tvoří gramaticky správné věty. Dramaticky se v tomto období rozvíjí slovní zásoba. Dítě se začíná orientovat v čase a příčinně myslet až ve 4. roce.

V prvním roce věku zapamatování trvá jen 2 týdny, ve 2. roce si pamatuje několik týdnů, ve třetím roce zapamatování trvá asi rok a od 4. roku je zapamatování trvalé, ale je třeba upevňovat paměť.

Udržování čistoty

V průběhu druhého roku života se dítě naučí chodit na nočník. Tomu předchází nutnost poznat, kdy má plný konečník a močový měchýř a pocit, který předchází, než stolice a moč odejde. Jakmile si tyto pocity dítě uvědomí, velmi rychle se již spontánně naučí nočník používat, je mu pouze třeba v tom pomoci. Při úspěchu je třeba chválit, při nehodě se nezlobit, spíše dítě politovat. Odkládání plen na noc je otázkou pozdější, někdy až kolem tří let věku. Je třeba počkat, až bude dítě dostatečně zralé, noční pomočování pak obvykle vymizí, a to buď ze dne na den, a nebo postupně a s občasnými nehodami. Noční pomočení do čtyř let věku je považováno za normální. Pouze opětovné noční pomočování po delší suché pauze je známkou, že něco není v pořádku. Může jít buď o nenadálou psychickou zátěž (zařazení do kolektivu, neshody rodičů, úmrtí v rodině) a nebo známku infekce močového ústrojí. V tomto případě je nutno konsultovat dětského lékaře.

Předškolní období (od tří do šesti - sedmi let věku) je charakterizováno rozvojem osobnosti, individuality dítěte.

Každé dítě má svůj specifický temperament, který se projeví již v období kojeneckém, Jsou miminka "hodná" a klidná a miminka "zlobivá", plačtivá, dráždivá. Tyto projevy se do jisté míry vyvíjejí i u předškoláků a lze je velmi ovlivnit prostředím, ve kterém dítě žije, výchovou v rodině i v předškolním zařízení.

Je nutné s dítětem jednat jako s jedincem, který má vlastní přání a názory, které je vhodné respektovat. Je třeba posilovat sebevědomí dítěte, neustále mu zdůrazňovat, jak je pro nás důležité a jedinečné. Pokud je nějaká činnost nad jeho schopnosti, je možné mu v ní pomoci, ale nedělat vše za něj, spíše jen poradit, vést dítě k samostatnosti, dostatečně chválit. Předškolní doba je období, kdy se rodiče a děti učí spolu vycházet. Dítě musí poznat hranice přijatelného jednání a rodiče musí jednat tolerantně, důsledně a spravedlivě. Správné jednání je třeba dítěti předvádět každodenně. Laskavosti, zdvořilosti a ohleduplnosti se dítě naučí jen tím, že pozoruje obdobné jednání ve svém okolí.

Ve svém chování k dětem jsou vhodnější kladné pokyny, je třeba vždy dítě poprosit, po vykonání činnosti poděkovat. Výchova má být stejně vedena oběma rodiči, ne aby byl jeden "zlý" a druhý "hodný". Rodiče by měli vždy vysvětlit, proč je třeba nějakou věc udělat, nebo nedělat. Měli by mít vždy dostatek trpělivosti a času na zodpovězení dětských otázek, na pomazlení se s dítětem a vyslechnutí jeho názoru či přání.

Motorické dovednosti se velmi rychle vyvíjejí. Dítě se samo oblékne, zapne knoflíky, zaváže tkaničky. Dítě je schopno skákat po jedné noze, cvičit, obratně házet, začíná se sporty. Např. jízda na kole, bruslích, lyžích se nejlépe učí právě v tomto období, stejně jako plavání. Na konci předškolního období nakreslí člověka s krkem, rukama i s prsty (ne vždy souhlasí počet) a s šaty.

Psychické schopnosti: vyjmenuje všechny barvy, rozlišuje pravou a levou stranu, počítá do šesti. Pamatuje si básničku, zazpívá písničku. Popíše děj podle předloženého obrázku

Období nazývané školní zahrnuje děti od 6-7 let věku do 15 - t.j. období povinné školní docházky. Lze jej dále dělit na období mladší školní (do 11ti let) a starší školní, tak jak odpovídá I. a II. stupni základní školy.

Obě období jsou charakterizována stále rostoucí samostatností jedince, která vrcholí nastupující pubertou s jejími známkami negativismu a odmítání autorit.

Rozvoj myšlení, a to i abstraktního, na konci školní docházky dosahuje již úrovně dospělého. Poněkud pozadu je sociální kontakt, který je spíše založen na zkušenosti, stejně jako umění komunikace.

V tomto období je velká variační šíře v chování, jednání a schopnostech jednotlivých dětí, neboť právě pohlavní dospívání, které s sebou nese zrání osobnosti a změnu jedince v dospělého člověka, nastupuje u každého dítěte individuálně a rovněž různě dlouhou dobu trvá.

Na konci školního období máme před sebou většinou jedince nevyzrálého, velmi emotivně laděného, často i náladového. Z tohoto důvodu je třeba ke každému dítěti přistupovat s velkým porozuměním, taktem a citem. Obvykle se snažíme nevnímat negativní aspekty chování dítěte (pokud příliš nevybočují z normy), povzbuzovat jeho tvůrčí zájmy, sportovní aktivity.

Pro dítě je třeba nalézt dostatek času a pokud samo chce, tak s ním mluvit otevřeně a bez zábran o všech otázkách, které jej zajímají. V tomto období je mladý jedinec obzvláště citlivý na neférovost v jednání, v přístupu dospělých ke své osobě, ke svým problémům. Polopravdy a pokrytectví ve svém okolí odsuzuje a rodič tak ztrácí kontakt se svým dítětem a jeho důvěru. Totéž se často stává i ve vztahu učitel-žák.

Rozvoj sekundární pohlavních znaků

S nástupem dospívání dochází k vývoji sekundárních pohlavních znaků. Na základě tohoto vývoje pediatr posuzuje průběh puberty. Sleduje se rozvoj axilárního ochlupení (stadia A0 - A3), pubického ochlupení (stadia P1 - P4) a vývojové změny prsních žláz u děvčat (stadia M0 - M4).

;) http://www.mojetehotenstvi.cz/stranky-o-vyvoji-miminka

Ahoj,stránky uložené nemám, ale jednou jsem to četla i na netu, jinak mám doma super knihu kde je vše popsané.