prace+deti

Ahoj no musíš to nějak zvládnout,.nic jiného Ti nezbývá. Já nastoupila do práce na plný 3 směnný týdenní provoz ranní, odpolední, a noční a připadám si někdy pěkně zničená, ale držím se :one: Manžel pracuje jen na ranní a nikdy nevím do kdy bude sedět v práci. Lepíme to všelijak, je to těžké jelikož někdy musíme pracovat i přes soboty. Sehnat práci na ranní aby Ti to vyhovovalo je těžké a ještě těžší když chlap má různou prac.dobu. Manželovi rodiče pracují, a já jsem bez rodičů. Dcera letos 1.třída a mladší je školková. A kámošky? tak potkáme se ve školce, ve škole, a jinak neřeším moc. Raději zajdu do lesa na houby s dětmi, atd.*wink*  Co se týká Těch nemocí, holky byly nemocné v prvním roce školky,hold děti si Tím musí v té školce projít, ale pak už to bylo čímdál lepší, tak neboj, určitě to časem poleví :one: :a: 

Ahoj no musíš to nějak zvládnout,.nic jiného Ti nezbývá. Já nastoupila do práce na plný 3 směnný týdenní provoz ranní, odpolední, a noční a připadám si někdy pěkně zničená, ale držím se :one: Manžel pracuje jen na ranní a nikdy nevím do kdy bude sedět v práci. Lepíme to všelijak, je to těžké jelikož někdy musíme pracovat i přes soboty. Sehnat práci na ranní aby Ti to vyhovovalo je těžké a ještě těžší když chlap má různou prac.dobu. Manželovi rodiče pracují, a já jsem bez rodičů. Dcera letos 1.třída a mladší je školková. A kámošky? tak potkáme se ve školce, ve škole, a jinak neřeším moc. Raději zajdu do lesa na houby s dětmi, atd.*wink*  Co se týká Těch nemocí, holky byly nemocné v prvním roce školky,hold děti si Tím musí v té školce projít, ale pak už to bylo čímdál lepší, tak neboj, určitě to časem poleví :one: :a: 

je to náročný, když jsou děti ještě malý a musíš jít do práce. měli jsme to obdobně náročný. i když jsem ze začátku nastoupila na poloviční úvazek. první týdny ve školce byly ve znamení nemocí, pro mě samotnou byl návrat do práce po pěti letech náročný a marodila jsem taky....do toho se srovnat v práci, věčně výčitky, žě děti okrádám, práci nedělám tak jak bych si představovala, okolí neustále obtěžuju, když zčistajasna potřebuju děti pohlídat, protože z práce odejít nemůžu...

jestli tě to uklidní....děti povyrostly, jedno jde do třetí, další do první třídy a už je to lepší. já jsem teď teda na rodičáku, takže je to zase jiný, ale než jsem na ten rodičák šla, tak už to bylo zvládnutelný (2. třída a předškolák). byla to teda hoňka jak pro mě, tak pro manžela, neustále v telefonickém spojení, protože manžel nemá pevně stanovenou práci, takže kdo kdy je jak s kým jsme často řešili za pochodu a vždycky to nějak vyšlo.

má to svoje pozitiva - naučila jsem se efektivně organizovat čas, děti vedeme k samostatnosti, protože nic naplat, musí se na chodu taky trochu podílet. 

a ano, člověk musí být tak trochu sobec. a rozhodně to není na úkor dětí. rodiče se taky potřebujou dobře vyspat (ráda se s těma prckama pomazlim, ale když mě pětkrát za noc někdo kopne do ledvin, hlavy, bere mi peřinu, zalehne mi místo, když se zvednu k postýlce a vytáhnu prcka abych ho nakojila, tak už je bez pardonu z ložnice vyhodim), potřebujou mít nějaký čas jenom sami pro sebe, atd.....když toto respektujeme u dětí tak to musíme respektovat i u sebe

Ahoj, návod ani radu nemám...ale asi by sis měla sama ujasnit, co chceš ;) A když píšeš, že se jim nechceš obětovat (což je podle mě jedině dobře!), práci vem. Nestane se nic horšího, že to absolutně nepůjde, a budeš tam, kde jsi teď. Ale pokud s manželem fungujete, zvládnete to! ;) 

Já za sebe - poslední dva roky jsem dělala na půl úvazku, takže pohoda. Když byly děti nemocný, tak jsem prostě byla doma, Žádný hlídání nemáme, max když už byly děti skoro zdravý, dala jsem se mamce, ale s horečkou v počátcích nemocí, jsem s nima chtěla být sama. Naštěstí moc nemocní nebývají, ale i tak... A druhý štěstí, že ve školství /na té mojí pozici navíc/ to nebylo až tak zlý, když jsem chyběla.Teď jsem dostala nabídku, která se neodmítá. Takže současná situace je taková - já jdu na celý úvazek, dcera do první třídy, syn (v neděli bude mít 5) opět do školky v sousední vsi, muž už 4 měsíce mimo ČR (a přijede až v zimě). No, jsem na to sama zvědavá, ale asi jsem šťastná povaha, že nic neřeším. Ono to prostě nějak dopadne :D 

No sama pises,ze se nechces obetovat,mala uz je velka,aby zvladla skolku,takze ja bych praci vzala. Na OCR se muzete ev. Obcas prostridat s manzelem nebo bych se domluvila s babickama,ev. Bych to resila stabilni pani na hlidani... dokud mala uvidi,ze do skolky proste nemusi,tak ver tomu,ze to bude zkouset dal... to vis,ze bude zase v zari brecet a zkouset to,nas to ceka taky (maly jde poprve bez brachy,ctyri mu budou v rijnu),ale abych kvuli tomu sekla s praci,to tedy ne. Ja mam pul uvazek,taky zdravotnictvi,vychazi mi to na 8-10 dvanactek mesicne,pokud mam nocni,tak je zvladam vyzvedavat,odvazet atd. Bez problemu,odpo je doma manzel,kdyz mam denni,tak to byde slozitejsi,protoze rano i odpo je bude muset rozvazet manzel a jeste navic zvladnout i krouzky a ukoly... nastesti se to u nas da dost prohazovat s jinyma holkama,kterym zase vic vyhovuji denni,takze to zatim jde...