Odnaučení dudlíku a následné uspávání
Ahojky maminky, chtěla bych vás poprosit o radu, tip, nápad... Odnaučili jsme dudlík, kvůli tomu, že ho v noci pořád hledal a brečel a nevyspali jsme se tak nikdo. Odnaučení proběhlo vcelku v pohodě, jen teď máme velký problém s usínáním. Neví jak usnout a tak zlobí a přitom je hrozně utahanej. Nakonec to dopadne tak, že brečí, jeden z nás ho vezme do náruče, trochu pochová a v tu ránu spí. Máte nějaké rady? Je mu rok a půl. Když bych mu chtěla číst pohádku, tak ho to nezajímá, stoupá a vymetá v postýlce. Byli jsme zvyklí mu jen dát dobrou noc, pusinku, odejít a do 5 minut s dudlíkem usnul...ale teď, je s námi do 10 do večera na gauči v dece u televize a pak to dopadne tím pláčem a uhoupáním. Je mu rok a půl... Jo a ve dne mi z toho neusne vůbec, až dnes po třech dnech usnul stejným způsobem jako večer. Díky za rady a tipy.
In reply to a zkusili jste s ním být u té by lucininenka
taky máme svítící želvičku - nic, pohádky - nic, bere mi knížku a nechce mě poslouchat. Když jsme u postýlky, tak chce jít za námi. Chová se, jakoby nebyl unavený a přitom zíve, mne si oči a je úplně hotovej, takže ospalej je, jen neví, jak na to... :( a přes den je to to samé - je unavený, ale usnout nemůže a pláče...
In reply to taky máme svítící želvičku - by Kamila.dlouha
hm,tak to je blbý :( tak jedině co mě napadá,vzít si ho k sobě do postele a pak ho přenést... ale vím,že je to cesta do pekla,protože tam nejspíš jednou zůstane :)) alespoň u nás to tak bylo u obou,oba šli pak do své postele až ve třech letech :) ale nám to nevadilo,no...
In reply to hm,tak to je blbý tak jedině by lucininenka
Tak jediný, co nám teď pomáhá, je - utahat a pak si ho vezmu do náruče a hned spí. Jenže protože jsem malá a na dno postýlky ho prostě nedokážu dát - v půlce cesty se mi vzbudí a je řev, nedosáhnu tam a on mi trochu padá. Tak nakonec končí v naší posteli, tam ho dám v pohodě a s přenášením to pak vzdám, takže spí místo manžela, jen já a on a manžel spí v jiném pokoji. Máme malou postel a kdybychom tam spali všichni 3, tak by se vyspal jen malej. :D No, zatím to tak nechám a brzy to asi vyřeším novou postýlkou, kratší. bude z ní asi potom vylézat, ale stejně brzy bude potřebovat novou a tuto věnovat budoucímu sourozenci... No, musím vše ještě pořádně promyslet, nechctěla jsem nikdy, aby spal v naší posteli, ale teď to hold asi jinak nejde...
In reply to Tak jediný, co nám teď pomáhá by Kamila.dlouha
no jo no,předsevzetí často končí jinak,než jsme chtěli :)))) ale zase je krásné usínat s malým v posteli,teda aspoň já to měla vždy ráda,naštěstí teda máme postel velkou a v pohodě jsme se tam vešli i s manželem :) Co se týče té postýlky,tak my pořizovali tu dětskou 140x70 a jsme s ní moc spokojení,starší syn v ní spí dodnes a to je mu 6,5 roku,až v ní dospí,tak v ní bude spát mladší... takže se využila celkem dost... byla super hlavně v tom,že tam má ty mantinely,takže z ní nepadá :)
Nejoblíbenější články
Zajímavé odkazy
Uživatelky s nejvíce příspěvky
Vaše fotografie
a zkusili jste s ním být u té postýlky,než usne?Já vím,že to taky není ideální,je to zse jen další návyk,ale připadá mi to lepší než s ním být do deseti u televize... prostě musíte najít nějaký jiný rituál,my takhle uspávali a v pohodě jsme to pak ve vyšším věku odbourali,tím,že jsme to nahradili pohádkou a svítící želvou... ale je jasné,že rok a půl leté dítě nebude zajímat ani pohádka,ani želvička,my jsme samotné naučili uspávat kolem třetího roku... do té doby jsme chodili spát s nimi,většinou do dvaceti minut spali...