Jak pomáhají vaši manželé/partneři po porodu?

20.09.2014

Ahoj holky, mám dotaz jak moc pomáhají vaši manželé s miminky? Koupou občas? Přebalí? Vezmou kočár vyvenčit? Pomohou v noci? Vyžehlí plínky? A jak se chovají k vám? Mají o vás zájem fyzicky? Myslím milování. A jak se změnil vztah k vám? Má vás raději/stejně rád/ méně rád než před narozením miminka? "Staral" se o vás v šestinedělí? Třeba, že by vám uvařil či udělal nějakou práci za vás? Dostali jste nějaký dáreček za těhotenství/miminko/porod? Někdo dostává třeba prstýnek či řetízek...

Já se cítím nějak pod psa. Teď je malému 7 týdnů, manžel na mne peče. A to až do konce těhu to bylo úžasné. Zatím nikdy nevykoupal a vymlouvá se, občas přebalí, nikdy prcka neobléknul, neošetřoval. Občas si ho vezme na krknutí - to mu malého nabídnu a jemu je blbé říci, že nechce. Uvaří jednou za týden, ale to dřív vařil víc. Jezdí nakupovat jídlo, protože si jezdí do práce autem. (MHD by to bylo levnější a časově o 5 min. delší.) Jinak ke mně se chová nic moc, ani pusa, ani úsměv, mluvíme spolu jen o tom, co je potřeba vyřešit či zařídit. Velice často chodí po práci do hospody, přijde mi, že si schválně zařizuje cokoliv, ať nejsme spolu. Teď se přihlásil do volební komise=3 dny včudu. V pondělí zase hospoda, min. týden 2 hospody a školení k volbám. Tento víkend chtěl jet plácat líný tenis od pátku do neděle. Ale čtyřletý syn je nemocný, já také, tak jsem mu řekla, když mi oznámil, že odjede, že by bylo vhodné zůstat s námi a nenechat mi mimino a mrzutého nemocného na krku, když jsem taky nemocná a není tu nic uvařeno, ani nakoupeno na svačiny pro čtyřleťáka. Že bych to moc nedala... Tak sice je s námi, ve dne uvařil a hrál si se čtyřletým, ale jak se mihne kolem mne, dělá scény jako malý kluk, dokonce si musel i zavolat mamince a dělat jaký je chudák. Nikam spolu nejdeme. Celkově nezájem a občas vrčení.

Už mne to štve a deptá. Uvědomila jsem si, že si díky tomu ani prcka neužívám a čtyřleťákovi se málo věnují, protože musím zvládnout od přebalením, krmení až po vaření, úklid a jde mi to mizerně pomalu jak jsem nachcípaná.

Jak se máte vy? Doufám lépe.

Ahoj, tak já musím říct že u nás je to naprosto luxusní. Už když jsem byla těhu, jelikož mi bylo dlouho mizerně. Uvařil, uklidil a ještě mě obskakoval. Teď jsou Vojtímu 3 měsíce a vzhledem k tomu, že manžel chodí brzy do práce a vrací se cca ve čtyři toho moc nestíhá. Když nás trápilo bříško, nosil ho třeba tři hodiny a mě poslal spát. Teď koupe, nosí i odnáší vodu, dokáže i přebalit a to do látkovek a obléct. Plenky mi také už žehlil. Venčí také pokaždé, jen když nestíhá tak jdu já. Vaří i uklízí, samozřejmě se také zapojuji :) A zájem jako fyzický má moooc velký, ale já spíš tolik ne :00: A za malého jsem dostala zlatý řetízek s přívěskem a naše fotoalbum od začátku co jsme se potkali do teď. Myslím, že mě rozmazluje až moc.

:a: když se mi narodila dcera do jejího prvního roku jsem na ní byla sama(též chodil po práci do hospody a moc doma nepomáhal) , po 1. roce si s ní začal hrát učit se s ní,blbnout a když jsem se ho pak zeptala proč až po takový době řekl, že se bál aby malé neublížil(že prý je tatínek poprvé-argument, že já jsem poprvé matka nezabíral-prý mi to máme v sobě) a taky že s ní nebyla nijak sranda-prostě nevěděl jak na ní-že prý si od cca prvního roka řekla co chce a to ho uklidnilo...třeba se to dozvíš po čase jako já :) dneska je to mimochodem milionový manžel!!!!

Ahojky, tak u nás je to takhle, Přítel nekoupe, ale nosí mi vodu ve vaničce, zvykl si na to takhle od začátku (jsem po císaři) tak jí nosí skoro pokaždé. Ráno teď třeba o víkendu mě nechal přispat a malou si vzal a nakrmil, přebalil. Za ty čtyři měsíce si vzal malou jednou ven sám a mě nechal jít spát. Sám si jí převlékl, nachystal atd. Ale to se stalo jednou, protože přišel brzy domu. Jinak má hodně práce teď (podniká). Co se týče vztahu mezi námi, tak po sexuální stránce je to lepší než bývávalo a myslím, že pro oba. A po citové mi předevčírem řekl, že mě miluje ještě víc, než miloval.. Jinak za malou mi nic nedal. Doufám, že jsem tak nějak zodpověděla všechny otázky. :-) Jinak s úklidem třeba nepomáhá vůbec. Máme docela velký byt, veliké pozemky okolo domu a ještě jeden barák rozdělanej na krku, tak jsme si to nějak rozdělili no :-/ Jinak ale jestli jsi ještě v šestineděl nebo tak, tak to vnímáš úplně jinak. Já byla celé šestinedělí úplně v prd.. Jen jsem brečela. Držim palečky :one:

taky bych byla pro to šestinedělí :s: :s: prostě vše vnímáš jinak,do toho jsi nachcípnutá,vyčerpaná,to pak člověk hledá mouchy na zdi :///: holt prostě s dvěma dětma je to náročnější (někdy si říkám,že náročnější než ten začátek s prvním,kdy to byla totální změna) a zvyknout si musíš ty i chlap.Chlap na to,že se toho bude od něj požadovat víc než dosud (ovšem je třeba ho na to připravit,požádat,KOMUNIKOVAT s ním-přeci jen-chlapovi to netrkne jen proto,že kolem něj chodíš a třískáš talířema :///: ) a ty si musíš zvyknout,že té práce je prostě víc a času méně-na děti,na chlapa,na koníčky :///: občas to leze na mozek,to jo,ale jinak to-pokuď nemáš hlídání-prostě nejde :///: prostě mezidobí mezi přebalením,krmením a uspáváním věnuj výhradně staršímu a občas udělej program manželovi s ním-oznam to samozřejmě náležitě dopředu.Jinak u nás to funguje tak,že většinou o víkendu nahlásím,co máme kde za akci a kde budeme manžela potřebovat a on se podle toho zařídí... a sám od sebe?Jo,hraje si s klukama,pracuje kolem baráku,chodí do práce,na nákupy,ale,že by vykoupal,uvařil (zcela výjimečně),uklidil,umyl nádobí????Tak to teda ne :s: :s: Jo a sex?No,když je síla a čas,tak to jde :s: :s: jo a dárky?Tak za prvního kytku a za druhého mop :s: :s: Pravdou je,že jsem si ho dlouho přála-jako ten mop myslím :s: :s:

tak k Tvým dotazům. Že manžel nevykoupe mimčo v šestinedělí,kdy ještě vůbec nedrží hlavičku, to bych mu vůbec nezazlívala, i já jsem z toho mívala vítr a to už máme dvě děti. Žehlení-to absolutně neřeším, manžel nežehlí vůbec a to byl se starším synem dva roky na rodičovské. Já žehlím jen to,co je akutní a velmi nutné. Za porod jsem žádný dárek nedostala,ale nepřijde mi to divné, přece je to dítě obou dvou, oba dva se budou starat a to,že chlap nemůže být těhotnej tak to přece nepředpokládá,aby ženská dostávala pořád za něco dárky. Přebalí,ale musím ho požádat nebo když hlídal sám a já byla ve škole. A je fakt,že mi stále připomíná, že když chci s něčím pomoct,že mám požádat a ne nasupeně čekakat, až si všimne sám. A sex v šestinedělí?-to jsem byla naopak ráda,že se obsloužil sám :s: :///: a já si mohla po probdělích nocích zdřímnout s malou. Vařit moc neumí, když chce, tak něco ukuchtí,ale jsou to velmi jednoduchá jídla, takže vařím já. Nechala bych tomu ještě chvilku po šestinedělí a když tě to bude štvát dál, tak bych si o tom s ním promluvila. :a:

my jsme spolu 10 let, synek má 4 a půl roku, dcerka 2 a čtvrt. Za ty roky, co se máme, jsem se naučila, že když něco chci, tak stačí slušně požádat (nebo se tvářit dlouhodobě vyčerpaně), jinak prostě nemůžu očekávat spontánní aktivitu z chlapovy strany :s:
Jinak je manžel všeobecně zlatej, zvládne s dětmi vše (když mu řeknu, že je to potřeba). Rád a dobře vaří (jen úklid kuchyně dost pokulhává), větší nákupy obstará automaticky, jelikož má obchoďák při cestě z práce a jezdí autem. Zvládne i zajít s dětmi k pediatrovi (obvykle to máme tak, že na preventivky chodím s dětmi já, při akutním onemocnění chodí on) a od té doby, co mám papír na vyhřezlé plotýnky, obstarává večerní koupání obou dětí.
Takže koupe stále, přebaluje (teda spíš přebalovával) průměrně jednou denně, s kočárem sám vyjel tak jednou za měsíc (ve všední dny byl v čase vycházek v práci a o víkendu obvykle trval na tom, abychom šli celá rodina).
Noční spaní se u nás po dcerčině narození vyvinulo tak, ona se nastěhovala do naší manželské postele a on se odstěhoval do děcáku k synkovi, před měsícem jsme se stěhovali a až domalujeme děcák, tak děti půjdou nocovat tam a my se zase sestěhujeme k sobě, teď poslední měsíc spíme všichni čtyři v jednom pokoji, takže když se jedno dítě v noci vzbudí, jsme my vzhůru oba a problém řeší ten, kdo na to zrovna má víc energie :s: Plínky nežehlil nikdy, a já jsem s tím přestala krátce po šestinedělí.

Dárek za těhotenství/porod/miminko jsem nedostala ale ani mě nenapadlo, že bych nějaký dostat měla. Moje těhotenství/porody/miminka pro něj taky byla a jsou dost záhul takže pokud si já za to zasloužím dárek, tak on nepochybně taky :///:

Manžel je hodně rodinný typ a není hospodsky družný. Když už někam jde, tak je to tak jednou za čtvrtletí. Jinak by byl pořád s námi a doma. Chápu, že po celotýdenním pracovním shonu si chce taky "odfrknout", ale mě to dost ubíjí, takže se snažím vymýšlet jiné aktivity než střídat víkend doma s víkendy u našich a u vašich. Občas vyvezu děti sama, občas jede s námi. Co jsou větší, tak se to zlepšuje, sem tam už je odložíme u našich a uděláme si čas jen pro sebe, ale je to tak jednou za měsíc dva, protože děti nám obvykle naruší plány akutním onemocněním den předem :r:

Můj chlap patří k těm, kteří si užívají dítě až když trochu povyroste. Určitě si daleko víc všímá dcery (3r), než syna (necelých 5m). Když byla dcera malá, tak se k ní tak neměl. Bohužel na to prostě tak není. S tím nic nenadělám. A co se týče té pomoci, tak ta taky není moc valná. On je taky rozdíl v tom, když žije rodina v bytě nebo v domě. My žijeme poměrně krátce v domě a venku je toho ještě dost na práci, takže tam tráví dost času a na tu pomoc pro mě tolik času není. Kdybysme bydleli v bytě a nebyla zahrada, tak je to o něčem jiným. Takhle mi pomůže spíš s tím, že mi pohlídá venku dceru a já si doma v klidu něco udělám. Já s tím problém nemám. Vím, že toho má taky dost. Teď hlavně se dřevem na zimu. Někdy uvaří, ale úklid je můj. V noci nepomáhá, ale to jsem po něm ani nikdy nechtěla. Nakojit nemůže, tak ani není s čím ;) S kočárem mi jezdí hlavně tchán, až mi to přijde i někdy dost často :s: Jsem vcelku spokojená, i když tam ta pomoc od něj moc není.

Těžko říct, v čem nastala změna ale každý chlap je jiný. Můj muž od příchodu domů z porodnice chtěl dělat všechno - koupal, přebaloval, v noci vstával s UM, chodil ven s kočárkem, vařil, uklízel atd. Prostě jsme se opravdu střídali a o práci dělili, což trvá dodnes. Ani vztah mezi námi se nijak nezměnil v intimní oblasti. Nejlíp uděláš, když se ho zeptáš, co se stalo.

Šestinedělí, to je asi ten problém. Přijdeš mi trochu precitlivela, což určíte chápu. Ale chlapovi tohle asi nevysvetlis. .. u nás to bylo tak, že druhý den, co jsem přišla z porodnice, tak jsem normalne fungovala. Jenže to bylo první dite a byl zlatej :) Já se cítila super, takže mi to fakt nevadilo. Manžela jsem po porodu nechala dělat všechno, o co měl zájem, ale třeba převléknout miminko se odhodlal az tak ve 2 měsících :) stejne jako přebalování, to udělal prvne snad v 10 měsících :D ale nějaký vaření nebo nákupy to u nás nehrozí :) ted cekame druhy a on uz se hrozne tesi,protoze si bude jistejsi s tim mimcem a podle svejch slov si to planuje uzit :) myslím, že to,co dela tvůj muž by hodně maminek ocenilo :) co dělat? Asi bych na něj netlacila, ale mluvila s nim. Jak se cítí a tak :) ono se to určíte ustali a najdete nejakej fajn režim. Jen si to asi musí "sednout".

Ahojky, úplně chápu tvé pocity. Když jsme čekali první, nějak jsem to vůbec neřešila a nevěděla co mám čekat. Manžel asi taky ne, začal zneužívat toho, ze ja jsem doma a dost si užíval hospody, kamarádů atd..po porodu mizel taky často a kočárek šel vozit tak 1x za 3 mesice... V noci jsem vstavala vždy jen ja. Když jsem pak viděla jiný chlapi, jak pomáhají, bylo mi to líto. Dělala jsem vse sama. Taky jsem se do druhého odhodlala až po delší době, protože jsem to měla v živé paměti. Jak to bude teď nevim... Teď teda pomáhá hodně. Ale upřímně taky mám z toho strach co bude po porodu.. Je fakt, ze ti chlapi většinou si začnou ty deti užívat až když je s nimi sranda. A co se týká ty fyzicky stránky.. Me přijde, ze jim dlouho trva, než se srovnaj po porodu i oni, asi mají taky sestinedeli :s: . Nic si z toho nedělej, teda zkus to vydržet.. Bude zase lip a vse se sehraje a srovná. Je to asi na ne taky zaprah. Ale zapojit by se měl, zkus mu to říct. Ten můj by taky nejradši nebyl doma vůbec..člověka to mrzí. Je to totiž v době, kdy zrovna potřebujeme nejvíc opory a lásky :h: :a:

Těhotenská kalkulačka

Lunární kalendář pro určení pohlaví dítěte

Uživatelky s nejvíce příspěvky