Jak přistupovyt k dítěsti s ADHD

Ahojky,moc prosím o radu. Můj 3,5 letý syn má pravděpodobně ADHD,možná to bude kombinovaná porucha,čekám na druhé vyšetření psycholožky. Špatně mluví,vyjadřuje se nesrozumitelně,ale já ho pochopím...Je jednostranně zaměřen,miluje praní prádla v pračce na to si hraje,nebo myčku,vlastně jakoukoliv elektroniku,která něco dělá.Pamatuje si vše,ale už to nemumí dát do souvislosti v řeči.Když se ho na něco ptám,on vše opakuje,málo kdy adekvátně odpoví.Sám se naučil ovládat počítač,zapne si DVD na naší televizi,což nijak jednoduché není,musí naladit kanál,ovládá poměrně dobře mobil,kde si najde např, aplikaci počasí nebo volá tátovi. Začal se strašně vztekat,zákazy neučinkuji,pokud dostane za něco na zadek(což se snažím eliminovat) má záchvat vzetku ještě horší......Minule vzteky hodil hrníček po naší plazmě,jelikož jsem mu zakázala ničit dvd. je neskutečně mazlivý,už si zvyk svým způsobem i na sestru a přestal ji ubližovat. Dokonce jí nosí hračky a říká Šárinko. Moc neposlouchá,někdy se mi zdá,že má svůj svět,ve školce si hraje pouze s kuchyňkou a stále o sobě mluví v ženském rodě. Už jsem zoufalá,unavená,jelikož je k neutahání a hlavně ho stále hlídám,jelikož pouší vodu,zapíná spotřebiče. Když uklidím něco nahoru vezme si židli.......

JitkaB

Mám syna 10 let a má diagnostikované oboustranné ADHD a nějaké dysfunkce. Porucha ADHD je porucha soustředěnosti, to, co popisuješ mi k tomu moc nepřijde(myslím tím, že to co popisuješ je popsané ADHD. Patrik krásně mluvil, neměl problém s ničím. Sestru měl od svých šesti let, kdy šel do 1.třídy, ale "problémy" s ním byli už i ve školce. Pořád jsem poslouchala, jaké s ním budeme mít problémy na ZŠ.A taky že jo. Nikdo mi ale neporadil, abych někam zašla :( . 100% by to chtělo psychiatra (taky chodíme) co nejdřív, my tam začali chodit bohužel až na ZŠ. Kdyby jsme začali dřív, možná by jsme neměli tolik problémů se školama :( Pokud jsi z Prahy, doporučila bych ti úžasnou doktorku, pokud ne, zeptala bych se třeba ve školce nebo jestli máš dobrého pediatra, aby ti poradil někoho fakt ale dobrého, jinak to může spíš uškodit než pomoci(vlastní zkušenost).
Každopádně co u nás mělo smysl a co ne, třeba to pomůže: NE zákazy
NEříkat NE - neříkat nedělej tohle, ale třeba, pojď sem, zkus dělat tohle
NEkřičet - zbytečné, jen to stresuje další dítě a hlavně maminku
NEdávat "zbytečně" na zadek - zbytečné, jen se oklepe a po čase ještě začne říkat nebolelo
Asi by toho bylo víc, ale takhle po ránu mi to moc nemyslí.
U nás nezabírali ani zákazy typu, tak nebudeš mít pohádku, nebo tohle a tohle, on si vždy našel něco jiného. Chce ho, ve finále to je nejjednodušší řešení, pouze zabavit. Koupit dětské nůžky a barevné papíry, ať si stříhá, pastelky, ať si vyrábí, atd. Vyluxovat to netrvá tak dlouho a navíc si to pak může luxovat sám, buď když si to nebude chtít posbírat, nebo je to další část zábavy. A co je tedy důležité, to nám kladli na srdce - CHVÁLIT, chválit a chválit, i za maličkosti. Nechat ho dělat takové věci, aby jsme ho potom mohli pochválit a pokud se mu něco nepovede, neopravovat to před ním, snižujeme se mu ještě víc sebevědomí a pak je to pořád dokola :00: Uf, přeji hodně síly a klidně se ptej :a:

Monina

Děkuji,jsme ze Zruče,do Prahy není problém se dostat.Já mám právě problém s tím najt nějakou hru,co by ho bavila,ve školce se právě do aktivit moc nezapojuje.Vše musm dělat s ním,občas si sám hraje s legem.Rád mi pomáhá na zahradě,ale pak začne dělat kraviny,minule si např sundal boty a umyl je v jezírku :D . Chválím,mazlím se s ním hodně,ve školce už ho nechávám jen do oběda,prý tam spát nechce,tak mu vycházm vstříc. Posudek už konečně poslali a ještě budou urgovat termín,naštěstí ředitelka je zlatá,v jiné školce bych ho asi musela vzít pryč.